Vydejte nám 33 „teroristů“. Turecko po schválení rozšíření NATO využívá nové dohody

Turecko požádalo Švédsko a Finsko o vydání 33 osob, které Ankara podezírá z terorismu. Reagovalo tak na dohodu o vstupu těchto dvou zemí do Severoatlantické aliance. Na středeční tiskové konferenci to prohlásil turecký ministr spravedlnosti Bekira Bozdaga. Země oba severské státy dlouhodobě viní z vazeb na Kurdskou stranu pracujících (PKK) a organizaci klerika Fetullaha Gülena, proto se jejich přijetí do NATO snažila blokovat.

Turecko žádá po Švédsku vydání 11 členů PKK a 10 Gülenistů. Od Finska pak chce po šesti osobách z obou uskupení. Zatímco PKK, která od roku 1984 usiluje o vytvoření nezávislého kurdského státu v rámci Turecka, považuje Evropská unie i USA za teroristickou organizaci a s vydáním jejích členů nemají skandinávské státy problém, s Gülenovým hnutím je situace jiná.

V trojstranném memorandu se nicméně Helsinky a Stockholm zavázaly aktivitám PKK zabránit a zároveň nepodporovat Gülenisty ani syrskou kurdskou Stranu demokratické unie (PYD). Obě země navíc slíbily zrušení omezení prodeje zbraní do Turecka.

„Budeme usilovat o vydání teroristů z příslušných zemí v rámci nové dohody,“ citovala turecká televize NTV ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga. Žádost je podle tamních médií prvním testem, zda bude dohoda dodržována.

Finsko a Švédsko svůj záměr připojit se k Severoatlantické alianci oznámily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Všichni členové jejich zájem uvítali, až na Turecko. To původně hrozilo, že bude veškeré žádosti o vstup vetovat – k přijetí nového člena je přitom potřeba jednomyslného souhlasu všech stávajících členů. Po čtyřech hodinách jednání na summitu NATO v Madridu však memorandum, kterým vyjádřilo svůj souhlas, podepsalo.

Boj proti terorismu

„Memorandum se týká tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ vysvětlil novinářům generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Právě boj proti terorismu byl během všech jednání jedním z hlavních témat.

Podpis dohody nicméně nedoprovází jen radostné reakce. Švédská zákonodárkyně kurdského původu Amineh Kakabaveh uvedla, že se jedná o „černý den v historii země“. Podle ní Stockholm Kurdy jednoduše obětoval.

Tagy:

Hlavní zprávy

Infobox
sledujeme živě
19:28

Zdeněk Hřib: Prioritou je řešit program a půdorys koalice

19:16

Na pražském magistrátu zatím nedošlo ke shodě o možné koalici.

19:07

Kandidátka do Senátu Kovářová: Na vesnici všichni vědí, že jsou jenom dvě pohlaví, v hospodě jsou povoleny všechny názory

18:18

Koalice už vznikly v Havířově či Přerově, brzy bude zřejmě jasno ve Zlíně

Živě
ON-LINE: Piráti a Spolu se zatím na koalici v Praze neshodli. Hřib vypočítal podmínky

Komunální volby v hlavním městě vyhrála koalice Spolu pro Prahu, získala 19 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo ANO se 14 mandáty. Třetí Piráti budou mít 13 zastupitelů. Mandát v Senátu získal v prvním kole ve volebním obvodu Praha 6 Jiří Růžička (TOP 09), na Bruntálsku Ladislav Václavec (za ANO) a na Orlickoústecku jmenovec premiéra Petr Fiala (za KDU-ČSL). Pražský městský soud mezitím bude pokračovat v projednávání kauzy dotačního podvodu u projektu kongresového areálu Čapí hnízdo.

Domácí zpravodajství

Rakušan vybral nového ředitele rozvědky. Měl by jím být její exnáměstek Posolda

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý náměstek pro operativní činnost Vladimír Posolda, informoval Deník N. Podle webu by ho měl na pondělním jednání vlády představit ministrům vicepremiér Vít Rakušan (STAN), kterému se souhlasem vlády náleží šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) jmenovat. Funkce ředitele rozvědky není obsazena od konce srpna, kdy rezignoval Petr Mlejnek.

Babišův syn pod drobnohledem. Soud chce v kauze Čapí hnízdo přezkoumat jeho psychiku

Soud v kauze Čapí hnízdo přibere znalce z oboru psychologie a psychiatrie ke zkoumání duševního stavu Andreje Babiše mladšího, syna obžalovaného předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Soudce Jan Šott vyhověl návrhu obhajoby. Posudek by měli znalci zpracovat do 30. listopadu. Kromě bývalého premiéra Babiše čelí obžalobě i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Oba obžalovaní vinu odmítají.