Zákaz chodit do práce nebo v noci do hospody. Experti navrhují opatření proti omikronu

Infekčnější varianta koronaviru – omikron – děsí celý svět. Řada zemí se již nyní potýká se stovkami tisíc nakažených a podle odborníků můžeme obdobnou situaci očekávat i v Česku. V plné síle by nás vlna mohla zasáhnout v polovině ledna. Jak může vláda dopady nové hrozby zmírnit a co mohou udělat občané? Experti představili své scénáře.

S omikronovou vlnou se potýká již řada zemí, zejména Velká Británie či Dánsko. Podle imunologa Václava Hořejšího bychom se od nich měli poučit a přebrat dosud získané informace. „Virus je pořád stejný, naše populace je velmi podobná severoamerickým a západoevropským společnostem. Situace proto i u nás bude stejná jako u nich,“ podotýká.

Informací o omikronu je však pomálu. Podle dosud provedených studií, které byly předběžně zveřejněny, to vypadá, že omikron způsobuje mírnější průběh nemoci, zato je však infekčnější. „Zatím se zdá, že způsobuje méně hospitalizací a vážných případů, zhruba o polovinu, ale je o hodně infekčnější. Bohužel na něj mnohem méně zabírají protilátky, které byly vyvolány očkováním nebo proděláním nemoci,“ pokračuje Hořejší.

Právě skutečnost, že omikron bude mít „k dispozici“ větší populaci, z něj činí velké riziko, které nevyváží ani lehčí průběh nemoci. „Nebezpečí je prakticky jisté – za dva týdny se zvednou čísla, nejen případů nakažených, ale i hospitalizací a úmrtí,“ myslí si imunolog.

A stejného názoru je i šéf České lékařské komory Milan Kubek. „Určitě se omikronu nevyhneme. Případy v Česku máme a je otázkou času, kdy varianta omikron, která je výrazně nakažlivější, začne dominovat. Dříve či později omikron převládne,“ varuje.

Omikron by zastavil drastický lockdown

Co by Česko mohlo pro zastavení omikronové vlny udělat? Podle Hořejšího nic, až na jednu výjimku. „Jedná se o tak nakažlivý virus, že běžná opatření proti němu fungují velmi málo. Když budou lidé chodit do práce, nakazí se tam a donesou virus domů. Pokud bychom neudělali lockdown – opravdový, čínského typu, kdy se nesmí ani chodit do práce kromě vybraných profesí – tak se vlně nedá zabránit,“ míní imunolog.

Jenže, jak bylo řečeno, nakažené omikronem již v tuzemsku evidujeme. Proto se Hořejší a další odborníci přiklání k přísnějším omezením, která by mohla vlnu zmírnit a její síla by se rozložila.

V noci bez hospod a zrušení velkých akcí

„Současná opatření nejsou dostatečná. Většina odborníků navrhovala, aby byl zachován nouzový stav, a to již ze symbolického důvodu: aby lidé věděli, že situace je vážná. Proto je třeba přijímat omezení kontaktů mezi lidmi,“ myslí si Kubek. Omezit by se podle něj měly kulturní a společenské akce, stejně jako počet diváků na stadionech.

„Není dobré, aby restaurace, kde se konzumuje alkohol, byly v noci otevřené. Lidi to vede k tomu, že ztrácí zábrany a nic nedodržují,“ pokračuje s tím, že se jedná o velký hazard. „Měli bychom bojovat o to, aby zůstaly otevřené školy, lidé mohli chodit do práce, ale věci, které jsou zbytné, by se měly omezit. Nemusíme nic vymýšlet, stačí opisovat od západoevropských zemí,“ pokračoval Kubek.

O tom, že jsou současná pravidla nedostatečná, je přesvědčen i evoluční biolog Jaroslav Flegr. „Je jasné, že tato opatření by nezastavila ani rozbíhající se vlnu delty. Na omikron musí být restrikce přísnější, a to podstatně, abychom dokázali vlnu rozložit tak, aby se nezastavila nemocniční péče nebo třeba zásobování,“ zdůrazňuje. Osobně by doporučil, aby se přísně omezil počet lidí, kteří se mohou stýkat. „Už více jak deset lidí je nadměrně rizikové. A je tentokrát jedno, zda jsou očkovaní, nebo ne,“ dodává.

S tím souhlasí i imunolog Hořejší. „Nemoc se nejvíce šíří při shromáždění v uzavřených prostorech. Teď to budou silvestrovská setkání, kterým vláda neklade příliš velké překážky,“ připomíná. Vláda by si tak měla vzít příklad z okolních zemí, kde se nesmí setkávat více než deset lidí. „My jsme svého času měli povoleno setkávání jen pro pět lidí, pokud to nebyli členové jedné rodiny. To by mohlo vlnu zbrzdit, ale ne moc,“ dodává s tím, že lidé nadále budou chodit do práce a do školy, kde se nemoc bude šířit.

Jakmile se vlna rozjede, nemá podle něj žádný smysl populaci testovat a následně lidi trasovat. „To funguje, jen když je ohnisek málo a dají se dotrasovat kontakty. Když je to komunitní šíření lavinovité, tak to prakticky nemá cenu,“ dodává.

S tím souhlasí i ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger. „Dokud lze trasovat, což je důvod, proč se na omikron testuje, tak je to třeba dělat. Epidemie se tím zbrzďuje a zbytečně se touto variantou nenakazí více lidí. Jakmile ale omikron převládne, ztrácí smysl. Následně budou testy na omikron převážně pozitivní, což budeme moci říci i bez testů,“ podotýká.

Jedinou zbraní je 3. dávka

Restrikce však podle odborníků nejsou tím jediným, co může omikronovou vlnu zmírnit. „Třetí dávka očkování je zatím jediná zbraň, kterou máme. Monoklonály, které nám v minulých měsících pomáhaly zachraňovat životy, na omikron nefungují, musel by se dovézt preparát sotrovimab. Doktoři jsou tak opět téměř bezbranní. Skutečně jediné, co máme, je třetí dávka,“ zdůrazňuje Flegr.

Podotýká, že bychom o nových rizicích spojených s variantou omikron měli informovat především rizikové skupiny. „Situace bude nebezpečná. Pokud nebudou naočkovaní třetí dávkou, tak ať se zavřou a během vrcholící omikronové vlny nevycházejí ani na nákup. Policisté, zdravotníci a další osoby nezbytné pro chod státu by však třetí dávkou měly být naočkovány,“ myslí si.

Očkování zdůrazňuje i Hořejší. „Jediné opravdu účinné opatření je třetí dávka. Musíme jí co nejrychleji proočkovat co nejvíce lidí. Podle některých studií se díky ní protilátky velmi výrazně zvednou a dojde k tomu během pár dní. To by se mělo maximálně prosazovat,“ říká.

Odkázal i na návrh Jaroslava Flegra. Ten ve vysílání CNN Prima NEWS sdělil, že by stát měl lidem za třetí dávku očkování vyplácet finanční odměnu. „Jak lidi přesvědčit k očkování: První možností je zavést ho povinně, druhou je stimulovat lidi pozitivně, jak říkal již Jaroslav Flegr a já s ním souhlasím. Pokud bychom jim dali třeba deset tisíc korun za to, že půjdou na třetí dávku, tak by většina lidí šla,“ míní Hořejší.

Kdyby se podle něj tyto náklady spočítaly, byly by o dost menší než ty, které by stát vynaložil při nekontrolovaném šíření omikronu. „Kdyby najednou lehlo s mírným onemocněním několik set tisíc nebo milionů lidí, kteří by chyběli i v kriticky důležitých zaměstnáních, tak by to byl velký problém,“ zdůvodňuje Hořejší.

Kubek pak volá po zrušení věkové hranice pro registraci ke třetí posilující dávce očkování. „Všichni, kteří o ni mají zájem, by ji měli dostat. Očkovacích látek i kapacit na očkování máme dost. Když stát není schopen odpírače přesvědčit k očkování, tak je v dané chvíli důležitější umožnit lidem, co se chtějí přeočkovat, aby tak mohli učinit. Na anvivaxery bude čas později,“ říká.

Osobně se šéf České lékařské komory přiklání k tomu, aby bylo očkování pro lidi starší 18 let povinné. „Politici k tomu však nemají odvahu, vše je politický kompromis. Nakonec se povinnému očkování ale nevyhneme. Čím déle budou politici kolem povinnosti kroužit, tím déle se budeme v epidemii plácat, umře více lidí a budou větší ekonomické ztráty,“ zdůrazňuje.

Naopak podle biochemika Zdeňka Hostomského nemá smysl dělat symbolická opatření, jako je rušení koncertů nebo v nedávné době vánočních trhů. „Z epidemiologického hlediska to je neobhajitelné. Vánoční trhy jsou venku, tam se virus nešíří. Bylo to gesto, ale zbytečné, které lidi jen irituje,“ uvádí.

„Musíme se zaměřit na zranitelné skupiny, ale nemůžeme zavírat a omezovat celou společnost. Budeme se muset viru postavit a naučit se s ním žít,“ zdůrazňuje Hostomský. Nejlepší je podle něj nechat se naočkovat a následně se viru v podstatě nebránit. „Vystavte se mu, imunitní systém to u většiny lidí dobře zvládne. Virus bude stále nakažlivější, ale méně škodlivý, což je dlouhodobá perspektiva,“ pokračuje.

Vláda by se proto měla zaměřit na pomoc rizikovým skupinám. „V této souvislosti je dobrá zpráva, že začátkem roku zde budeme mít na covid léky-pilulky. Monoklonální protilátky dobře fungují na deltu, ale údajně nebudou příliš působit na omikron. Myslím, že v první polovině roku 2022 farmaceutický průmysl zaboduje. Přijdou specifická antivirotika, která nejtěžší případy sníží,“ sděluje.

Bývalý ministr zdravotnictví Arenberger dodal, že současná opatření podle něj zatím mohou fungovat. „To ale neznamená, že bychom například neměli nosit respirátory, nebo když nemusíme, tak bychom neměli chodit do kolektivu,“ dodává.

Tagy:

Hlavní zprávy

Král Max. Do Verstappenovy nadvlády už rýpe i Hamilton, zábavu přináší neštěstí Ferrari
Motorismus

Král Max. Do Verstappenovy nadvlády už rýpe i Hamilton, zábavu přináší neštěstí Ferrari

Minulý rok nabídla formule 1 neuvěřitelné drama. Pokud se někdo díval na královnu motorsportu při závěrečném prosincovém závodě sezony v Abú Dhabí vůbec poprvé, trefil jackpot. Max Verstappen totiž rozhodl o svém premiérovém titulu mistra světa v posledním kole. Tentokrát se může Nizozemec stát šampionem už o prvním říjnovém víkendu. Ne, ročník není zkrácený, jen si „Super Max“ jede vlastní ligu.

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil
Energetika

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil

Členské země Evropské unie se dohodly na snižování spotřeby elektřiny. Shodují se také na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ale zdůraznil, že záleží na tom, jak dohodu naplní česká vláda. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) následně podotkla, že z komunikace ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) není jasné, jakým způsobem se bude evropská dohoda v Česku implementovat.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
06:14

MHD v Pardubicích jž není ode dneška pro ukrajinské běžence zdarma

05:56

Evropský úřad: Ukrajina může v zimě čelit problémům se zásobováním energií

05:30

V Lotyšsku se ve stínu ruské války proti Ukrajině konají parlamentní volby

05:03

Spotřební daň z benzinu se dnes vrátí na původní hodnotu, u nafty zůstane nižší

Martin R. měl loupit i znásilňovat. Policisté ho našli mrtvého, už vědí, co se stalo

Mrtvým mužem, kterého policie nalezla na konci srpna v lese na Rychnovsku, byl hledaný čtyřicátník podezřelý z loupeže, znásilnění, nedovoleného ozbrojování a omezování osobní svobody. Přečinů se podle policie dopustil dvakrát, a to pod pohrůžkou použití nelegálně držené střelné zbraně. Následně se sám zastřelil. Jeho totožnost nyní potvrdili znalci.

Týden hrůzy pro Bílý dům. Biden hledal mrtvou političku, viceprezidentka si pletla Koreje

Americká diplomacie za sebou nemá zrovna úspěšný týden. Nejdříve se dopustil dalšího faux pas prezident Joe Biden, který na tiskové konferenci vyhlížel v davu zesnulou političku. O den později spáchala rétorický přešlap také viceprezidentka Kamala Harrisová, která při návštěvě Jižní Koreji v projevu chválila pevné spojenectví s autoritářskou Severní Koreou.

Řádění hurikánu Ian pokračuje. Udeřil v Jižní Karolíně, stovky tisíc lidí jsou bez proudu

Aktualizováno

Bouře Ian dorazila k pobřeží Jižní Karolíny jako hurikán prvního stupně z pěti s rychlostí větru 136 kilometrů v hodině. Bez proudu je nyní podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 180 tisíc odběratelů. Prezident Joe Biden vyhlásil v pátek na žádost guvernéra Henryho McMastera v Jižní Karolíně stav nouze. Na rozdíl od Floridy, kde Ian udeřil výrazně větší silou, úřady v Jižní Karolíně nevydaly plošné nařízení k evakuaci. Domovy ale opustili lidé v nejvíce rizikových záplavových oblastech.

Živě
ON-LINE: Putinovy hrozby dokazují slabost Moskvy, prohlásil Stoltenberg. Anexi odsoudil

Válka na Ukrajině trvá už déle než sedm měsíců. Nejméně 23 lidí v pátek zahynulo a dalších 28 bylo zraněno při ruském raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítá.

První den druhého kola senátních voleb skončil. Víc lidí přitáhl jen souboj Vystrčil–Nagyová

Aktualizováno

První den závěrečného kola letošních senátních voleb ve 22:00 skončil. Zájem ovlivnit složení horní komory byl zatím podle očekávání nižší než před týdnem, dorazila zhruba desetina voličů. Vyšší účast je pouze na Jihlavsku, kde proti sobě stojí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Jana Nagyová (za ANO), která je obžalovaná v kauze Čapí hnízdo.

Domácí zpravodajství

Podporujme ruskou migraci do států mimo EU, nikoliv do Česka, říká Gregorová

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.