Ukrajinský sniper otevřeně o hrůzách v Bachmutu: Vagnerovci jsou jak zjevení z Pána prstenů

Moderátorce stanice CNN Erin Burnettové se podařilo natočit rozhovor s mladým ukrajinským vojákem Romanem, který zažil ty největší hrůzy v bojích o Bachmut. Toho času zraněný sniper otevřeně hovoří o tom, co cítí, když musí zabít nepřítele v těsné blízkosti. Roman popsal také „neuvěřitelné“ počínání vagnerovců a promluvil i tom, jak moc mu chybí rodina.

Roman Trochymec byl během bojů zraněn a nyní se zotavuje. Spojil se s námi z místa vzdáleného jen několik kilometrů od Bachmutu. Romane, vy jste sdílel fotku s popiskem, že jste měl dostatek štěstí, abyste se vrátil z pekla. A to mi utkvělo v paměti. Nemohla jsem si nevšimnout té fotky, jak jste byl v Bachmutu. Co všechno jste tam během bojů viděl?
No, viděl jsem tam spoustu věcí. A nemůžu ani popsat všechny ty emoce. Proto jsem se to snažil natočit, protože někdy nemůžete pochopit všechno z pouhého pohledu na fotku. Je to skutečně peklo za Zemi, když to mám popsat stručně.

ČTĚTE TAKÉ: Unikátní záběry z tajné základny u Kyjeva: Reportér natáčel výcvik jednotky Anthropoid

Sdílel jste video sebe v zákopech, když kolem vás zuřily boje. Takže všichni můžeme vidět, co jste tam prožíval. Ocitl jste se uprostřed těch hrůz. Jaká byla vaše role v Bachmutu? Pochopila jsem, že jste odstřelovač.
V první řadě musím vyzdvihnout naši malou skupinu o velikosti 20 lidí. Ano, jsem i odstřelovač, někdy likviduji tanky, jindy jsem řadový pěšák, když je to boj na blízko a mezi mnou a nepřáteli je méně než pět metrů. Tam se místo odstřelovačky používá kalašnikov nebo ruční granát. Na frontové linii jsou zkrátka různé situace.

Romane, mluvíte o tom, že jste nepřátelům skutečně blízko. Jaký je to pocit podívat se někomu do očí z takové blízkosti a vědět přitom, že ho musíte zabít?
Tak to není, v tom okamžiku nemůžete takhle přemýšlet. Musíte jednat. A pokud to uděláte rychleji než nepřítel, přežijete. To je celé. Takže žádné přemýšlení, žádné myšlenky typu „pane Bože, možná někoho zabiju. Vždyť umře a možná má rodinu“. Ne, nic takového. Jedině v případě, že máte štěstí a přemůžete nepřátelé v boji na blízko, uvědomíte si, že jste zachránil sebe, své spolubojovníky a zbavil se stvoření, které se snaží zabíjet a znásilňovat civilisty. Tak to je.

Zveřejnil jste video bojů s vagnerovci. Na něm, Romane, hovoříte o mnoha problémech vagnerovců: Mají obrovské ztráty, při útocích na ukrajinské jednotky jich hodně umírá, dochází jim munice. Jaká je vaše zkušenost z bojů s nimi?
Ani nevím, jak bych to měl popsat. Když jsem poprvé slyšel, že jen kráčí dopředu na pozice a nebojí se smrti, nevěřil jsem, že je to pravda. Znělo to jak z Pána prstenů, kdy nekonečné zástupy skřetů stále pochodují a snaží se dosáhnout stanovených pozic. Ale když to pak vidíte, je to neuvěřitelné. Nemohl jsem uvěřit tomu, že ti lidé – skutečné bytosti – tam běhají bez strachu ze smrti. Oni vidí, jak jejich spolubojovníci padnou, a pokračují dál. Ale pak jsem odhalil tajemství jejich úspěchu a všechno pochopil. Byly tam další jednotky, které stály poblíž a střílely všechny, kteří se pokoušeli vrátit se zpátky. Takže vagnerovci mají pouze jedinou možnost přežít – zaujmout naše pozice a vyhnat nás ze zákopů. Nemůžou se vrátit zpět, protože by je zabili jejich vlastní spolubojovníci.

Romane, jak tu spolu hovoříme, vím, že se zotavujete ze zranění a pak půjdete zpátky na frontu. Před válkou jste byl obchodník s nemovitostmi. Sdílíte také fotky své rodiny. Máte nějakou představu, kdy se s ní opět setkáte?
Pokud budu optimista, tak přežiju budoucí bitvy a myslím, že za pár měsíců by to bylo možné.

Přemýšlíte o tom okamžiku?
Samozřejmě. Jedna z těch složitých věcí během války je, že se nevídáte s přáteli, nemůžete navštívit rodinu, holky. Vidíte jen spolubojovníky, civilisty a nepřátele. Někdy jste zkrátka znudění z těch samých lidí a chcete vidět také někoho jiného.

Tagy:
válka CNN rozhovor sniper voják Ukrajina Rusko Vagnerova skupina Erin Burnettová Bachmut Roman Trochymec