Příběh Ukrajinky
Lékaře a sestry z Ukrajiny, kteří do Česka uprchli před válkou, čeká velká profesní výzva. Aby u nás mohli samostatně pracovat v nemocnicích, musejí si nechat ověřit své vzdělání a složit zkoušky. Ministerstvo zdravotnictví sice vydalo metodický pokyn, ten ale podle názorů odborníků nic nevyřešil.
Hanna Nesteruk na nic nečekala, když na Charkov začaly dopadat ruské rakety, uprchla i s desetiletým synem do Česka. Už měsíc pracuje v ostravské městské nemocnici. K pacientům se ale zatím nedostala, i když je erudovaná lékařka. „Jednak jsem pracovala na porodnicko-gynekologickém oddělení a také jsem měla praxi v centru reprodukční medicíny, dva roky jsem byla reprodukčním terapeutem,“ popsala.
Válka na Ukrajině
I přes dosažené vzdělání a zkušenosti ale nemůže profesi v Česku vykonávat. V nemocnici se tak věnuje administrativě. „Paní doktorka zatím nesmí vykonávat lékařské výkony, čeká právě na nostrifikační zkoušky, zatím je její náplní práce především administrativa,“ popsala kolegyně. Aby paní Hanna mohla vykonávat svou profesi, musela požádat o nostrifikaci, tedy o uznání vzdělání. Nyní čeká na potvrzení z ministerstva zdravotnictví, stejně jako další zdravotníci z Ukrajiny. Hanna se také musí intenzivně učit česky, což je nezbytné, aby mohla složit aprobační zkoušky. Jazyk je pro mnoho ukrajinských lékařů překážkou.
Nemocnice nové lékaře potřebuje, proto se snaží ukrajinským lékařům pomáhat alespoň s administrativou, aby se celý proces urychlil. „Velmi často jsou lékařky či lékaři z Ukrajiny pediatry, všeobecnými lékaři nebo pracují třeba na gynekologii, což byla místa, které se v některých případech nedařilo obsazovat,“ říká mluvčí ostravské nemocnice.
Ani paní Hanna nechce jen sedět u počítače, ale ráda by se věnovala své specializaci porodnictví a přivádět děti na svět. Ministerstvo zdravotnictví sice vydalo metodický pokyn, že nemocnice mohou ukrajinské lékaře bez obav na tři měsíce zaměstnat, ale celý proces se natahuje.
