Co na to vaše peněženka 2.2.2022
Evropská komise ve středu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. Že jde o dobrou zprávu, se v Česku shodnou zástupci prakticky napříč celým politickým spektrem. Podle europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné je potřeba co nejrychleji dokončit dostavbu jaderných elektráren. „Bez jaderných bloků se v budoucnu neobejdeme,“ řekla v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.
Komise ve svém středečním rozhodnutí vyšla vstříc skupině zemí, do kterých patří Francie, Polsko i Česká republika. Tyto státy chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu.
Pro jádro v Evropském parlamentu vystupovala i šéfka komunistů Kateřina Konečná. „Celý leden šlo o velmi složité vyjednávání. Opatrně mohu říct, že jde o lepší variantu, než je ta, se kterou komise přišla loni. Doufám, že do roku 2035 někdo v EU dostane rozum a uvědomí si, že plyn je sice přechodová technologie, ale když ho nemáte čím nahradit, tak dost těžko můžete vypnout teplárny, v případě ČR třetině obyvatel,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS.
Později si do EU rýpla znovu. „Věřím, že v Evropské unii začnou vládnout lidé, kteří se nebudou opírat jen o ekologické aktivisty. Klíčové pro nás je realizovat nové jaderné bloky. Bez toho se v budoucnu Česko neobejde. Pojďme se po promarněných deseti letech o tom konečně zase bavit,“ dodala Konečná.
Tím pravděpodobně narážela na zrušení tendru na výstavbu 3. a 4. reaktoru Jaderné elektrárny Temelín z roku 2014 i na vyloučení ruských a čínských firem z tendru na výstavbu 5. a 6. reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany z roku 2021.
S rozhodnutím je spokojen také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). „Dosáhli jsme maxima možného a hlavně máme vodítko pro budoucí kroky v oblasti energetiky. Děkuji kolegům, kteří se na jednání podíleli,“ napsal na Twitter.
Rakousko podá žalobu
A co vlastně rozhodnutí Evropské komise pro členské státy EU znamená? Finální podoba takzvané taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny.
U jádra se zásadní podmínky nezměnily. Státy tedy budou muset mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status získají pouze jaderné bloky se stavebním povolením do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.
Členské země Evropské unie jsou v otázce jádra a plynu zásadně rozdělené. Opačný postoj než Česko či Francie zastává například Rakousko. To hodlá v příštích týdnech podat na Evropskou komisi za její rozhodnutí žalobu k Soudnímu dvoru EU. K Rakousku se připojí i Lucembursko.
