Česká koruna patří mezi šestici měn, které invaze ruských vojsk na Ukrajinu zasáhla nejvíce. Citelně totiž oslabila, podobně jako maďarský forint, polský zlotý, ruský rubl nebo měny Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Dolar stojí poprvé od listopadu 2020 více než 23 korun, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Koruna ve středu prudce oslabovala jak vůči euru, tak vůči dolaru. Zatímco ještě před několika málo dny byla na dohled hranice 24 korun za euro, nyní se kurs blíží k 26 korunám. Za necelé tři obchodní dny tak koruna vůči euru ztratila více bezmála dvě koruny. V porovnání s jednotnou evropskou měnou je koruna nejslabší od loňského dubna.
Ještě méně radostný vývoj koruna zaznamenává vůči americkému dolaru. Ten je poprvé od listopadu 2020 dražší než 23 korun, kurs vystoupal v jednu chvíli na 23,40 koruny za dolar. „České měně hrozí další citelné oslabování, zejména pak vůči dolaru. Patří tak mezi šestici měn, které jsou ve světě ruskou invazí na Ukrajinu poškozeny vůbec nejvíce. Od minulého čtvrtka, kdy invaze začala, citelně oslabila po boku forintu, zlotého, rublu a měn Kazachstánu a Kyrgyzstánu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
ECB by měla podpořit euro
Podle něj mezinárodní měnoví obchodníci korunu „hází do jednoho pytle“ s dalšími měnami zemí, jež jsou z globálního hlediska geograficky poblíž Ukrajiny. Roli hraje také obchodní provázanost Česka s Ruskem, případně s Ukrajinou, či energetická závislost na Rusku.
V souvislosti s oslabováním koruny hrozí Česku podle Kovandy „závažná inflační spirála“. Ta je prý rizikem také pro eurozónu. „Koruně však tím pádem hrozí ještě mocněji, neboť se jedná o měnu mnohem menší ekonomiky, než je eurozóna. Česko je navíc geograficky blíže válčící Ukrajině než eurozóna jako celek. Geografická blízkost má minimálně svůj psychologický efekt,“ dodal Kovanda.
Za Kyjev a za korunu
Podle aktuální analytické zprávy německé Deutsche Bank, na kterou se Lukáš Kovanda odvolává, by Evropské centrální banka měla začít intervenovat na podporu eura. Tím by došlo k potlačení inflačních tendencí. Kovanda je přesvědčen, že by v takovém případě měla korunu intervencemi podpořit i Česká národní banka, a to i prodejem části svých devizových rezerv, které nahromadila během takzvaného kursového závazku v letech 2013 až 2017.
Lukáš Kovanda v této souvislosti varuje také před dopady možného dobytí ukrajinské metropole Kyjeva. „Pokud Kyjev padne do rukou ruských vojáků, koruna se může ocitnout ve volném pádu. Pak by potřeba intervence České národní banky byla ještě naléhavější, a ta by tak zřejmě nouzově zasáhla. Podobný efekt, tedy volný pád, by na korunu mělo citelné přerušení dodávek plynu či ropy z Ruska do Evropy,“ dodal ekonom.
