Velká studie očkování proti covidu: Kdo má nejčastěji vedlejší účinky?

Vědci podílející se na studii o účincích očkování proti COVID-19 zaznamenali na základě dat od více než 600 tisíc uživatelů on-line aplikace méně nežádoucích reakcí, než bylo pozorováno při klinických testech. Informoval o tom web BBC.

Důvěra občanů ve vakcíny od konce loňského roku údajně roste. Podle BBC dle aktuálního průzkumu na vzorku pěti tisíc respondentů věří v bezpečnost a účinnost vakcín přes 80 procent lidí, zatímco koncem roku 2020 to bylo zhruba 70 procent.

Vědci zapojení do projektu ZOE Covid Symptom Study v rámci spolupráce britské vysoké školy King’s College London s Národním institutem pro zdravotní výzkum a startupovou společností ZOE hodnotili příznaky nahlášené v on-line aplikaci 627 383 lidmi během prvních osmi dnů po obdržení očkování.

Reakce kolem místa vpichu

Přibližně 70 procent lidí s dávkou od společností Pfizer/BioNTech zaznamenalo kolem místa vpichu jehly některou z nežádoucích reakcí, jako jsou citlivost, zarudnutí nebo otok či bolest. U vakcíny od AstraZenecy pozorovalo některý z těchto příznaků 60 procent očkovaných.

U takzvaných „systémových“ reakcí, které souvisely více s celým tělem než jen s místem vpichu, byla statistika u výše zmíněných vakcín opačná. U AstraZenecy registrovalo nějakou reakci celého těla, kupříkladu bolest hlavy, únavu nebo zimnici, 34 procent lidí, zatímco u vakcíny Pfizer/BioNTech asi 14 procent očkovaných po první dávce a 22 procent po druhé. Nejběžnější z celotělových nežádoucích účinků byla u respondentů bolest hlavy.

Studie nehodnotila reakce na druhou dávku vakcíny od AstraZenecy, protože v době sběru dat (do 10. března 2021), ji obdržel zanedbatelný počet lidí.

Vedoucí výzkumu profesor Tim Spector z King’s College London zmínil, že tato zjištění by měla lidi ujistit, že vedlejší účinky vakcíny jsou po očkování „obvykle mírné a krátkodobé“. Spector poukázal také na fakt, že existuje široká škála reakcí na vakcínu stejně jako na virus a závisí mimo jiné na věku a pohlaví.

Celotělovou reakci zaznamenala čtvrtina očkovaných

Ze všech očkovaných uživatelů aplikace ZOE zažil každý čvrtý některou z celotělových reakcí a dvě třetiny reakci lokální. Častěji se nežádoucí účinky vyskytovaly u žen, lidí pod 55 let a těch, kteří už infekci COVID-19 v minulosti prodělali.

V závěrečné fázi klinických studií vakcíny Pfizer mělo zhruba 77 procent lidí bolest v místě vpichu, zatímco podle aktuální studie ZOE jde o necelých 30 procent. Podíl lidí zažívajících únavu či bolest hlavy je rovněž dle sesbíraných dat třikrát až pětkrát menší oproti klinické studii.

Po vakcíně od AstraZenecy mělo celotělovou reakci (např. horečku nebo únavu) podle ZOE studie zhruba polovina občanů oproti klinickým testům. To může být podle Spectora i tím, že lidé v klinických studiích byli mladší a zdravější, nebo tím, že účastníci pokusu s experimentální vakcínou mohou být nervóznější, a proto s větší pravděpodobností identifikovali příznaky.

Druhá vedoucí autorka studie Dr. Cristina Menniová z King’s College London dodala, že výsledky obou vakcín „by měly pomoci zmírnit obavy o bezpečnost lidí a zvýšit ochotu nechat se očkovat“.