U Čaputové se risk vyplatil. Vzdají se slabší prezidentští kandidáti ve prospěch favoritů?

Slovensko si v roce 2019 zvolilo za prezidentku Zuzanu Čaputovou. Té se vyplatila dohoda s Róbertem Mistríkem, který byl dlouho hlavním favoritem. Krátce před prvním kolem volby, když ho v průzkumech přeskočila Čaputová, však oznámil, že z klání ustupuje, aby jeho soupeřka měla větší šanci proti kandidátovi Směru-SD a krajní pravice. Může taková situace nastat i v Česku?

Slovenské prezidentské volby v roce 2019 přišly ve značně rozjitřené atmosféře. Nebylo tomu dlouho, co byl na objednávku zavražděn novinář Ján Kuciak i se svojí snoubenkou Martinou Kušnírovou. Slováci po smrti obou mladých lidí vyšli ve velkém do ulic a vyvolali takový tlak na kontroverzního premiéra Roberta Fica, že nakonec ze svého postu odstoupil. Málo platné mu bylo vyhlášení finanční odměny v hodnotě milionu eur, kterou neváhal doslova vyskládat na stůl, za informace vedoucí k dopadení pachatele.

Velká část slovenské společnosti upínala své naděje právě k prezidentským volbám. Dosavadní prezident Andrej Kiska se rozhodl nekandidovat – podle průzkumů popularity měl jen velmi malou šanci svůj mandát obhájit. Do hry tak vstoupila „nová krev“.

Jednou z uchazeček o nejvyšší politický post v zemi byla tehdy nepříliš známá právnička z města Pezinok Zuzana Čaputová. Její první čísla v průzkumech? Zhruba kolem pěti procent, tedy žádná velká sláva.

Hlavním favoritem byl tehdy liberálně a proevropsky orientovaný politik a vědec Róbert Mistrík. Špatná čísla neměl ani bývalý předseda slovenského Nejvyššího soudu Štefan Harabin, který se ovšem snažil získat opačně orientované voliče, a společně s ním i třeba lídr slovenské krajní pravice Marian Kotleba. Ficův Směr-SD se nakonec rozhodl postavit do volby místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, který rázem začal v průzkumech růst.

Osudný oběd s Matovičem

S příchodem podzimu 2018 se ovšem postupný růst začal projevovat i u Čaputové. V lednu již měla v průzkumech velice solidní čísla, když začala konkurovat Mistríkovi se Šefčovičem.

Právě v lednu přišel mimořádně důležitý moment. Čaputová se s Mistríkem sešla na pracovním obědě, který inicioval tehdejší opoziční lídr Igor Matovič, dnes předseda nejsilnějšího hnutí OLANO a ministr financí. Na obědě se dvojice prezidentských kandidátů dohodla, že ještě před prvním kolem ten, který v průzkumech bude vycházet jako slabší, z klání odstoupí a otevřeně podpoří toho silnějšího.

Zatímco následná Mistríkova podpora stagnovala mezi 14 až 18 procenty, Čaputová nabrala raketový vzestup. Koncem února se dokonce blížila k hranici 30 procent. Mistrík tak skutečně splnil svůj slib a 26. února, tedy jen tři týdny do prvního kola, oznámil, že se voleb nezúčastní a svoji podporu vyjádřil právě Čaputové. Zajímavé je, že i ve prospěch Mistríka se již dříve vzdal své kandidatury jiný uchazeč – József Menyhárt.

Jak tento příběh pokračoval již víme. Čaputová v průzkumech ještě více vyletěla a dokonce v nich překonávala 50 procent, což by ji v případě zisku u voleb zajistilo vítězství již v prvním kole. To se sice nestalo, ale když získala přes 40 procent, tak bylo jasné, že je jasnou favoritkou. Pozici potvrdila ve druhém kole proti zmiňovanému Maroši Šefčovičovi. A dnes tak Slováci mají proevropskou prezidentku, která v zahraničí často sklízí uznání.

Odstoupí některý z uchazečů o Pražský hrad?

Aktuálně se blíží prezidentské volby právě u nás v Česku. Podle všeho bude výběr kandidátů mimořádně rozmanitý. Zákonné podmínky pro kandidaturu, tedy odevzdání podpisů občanů, politiků či senátorů, zřejmě splnil hned dvouciferný počet uchazečů.

Vzhledem k tomu, že někteří z kandidátů jsou podobně orientovaní a cílí na stejné voliče, se tak nabízí otázka, zda svojí kampaň raději neukončí, aby jednoduše netříštili síly, a zda raději nepodpoří jiného, názorově blízkého kandidáta.

Uchazeči se k této otázce staví velmi vlažně. Jako jeden z mála se k ní v květnu vyjádřil generál ve výslužbě Petr Pavel, který je považován za jednoho z hlavních favoritů voleb. „Do voleb chci jít proto, aby vyhrála vize, ne aby vyhrál generál Pavel. Tou vizí je demokratická a svobodná země, ve které platí pravidla pro všechny stejně. Své rozhodnutí změním, jen pokud před volbami bude kandidát, který bude mít stejnou vizi a zároveň větší šanci vyhrát,“ oznámil Pavel. Vzhledem k tomu, že aktuálně se drží v čele průzkumů, ale nelze očekávat, že by se nyní kandidatury jen tak vzdal.

První kolo prezidentských voleb v Česku se koná 13. a 14. ledna. Druhé kolo, do něhož postoupí pouze dva kandidáti s nejvyšším počtem získaných hlasů, pak o dva týdny později. Současný prezident Miloš Zeman končí své druhé volební období a tudíž znovu kandidovat nemůže.

Tagy:
Slovensko prezident průzkum prezidentské volby Andrej Babiš Igor Matovič volby Petr Pavel Zuzana Čaputová prezidentské volby v ČR 2023 SMER - sociálna demokracia Maroš Šefčovič Robert Mistrík