Z marketingu rovnou za hrnčířský kruh. Podnikatelka změnila svůj život ze dne na den

Výrobky z hlíny, dřeva nebo kamene patří k nejdéle používaným materiálům v historii lidstva. A Češi jsou odjakživa na řemesla nadaní. Ne nadarmo se také říká „zlaté české ručičky“. V dnešní době jedno z těchto řemesel zažívá obrovský boom a tím je keramika. Lidé se u ní odreagují a zapomenou na své starosti. Na profesionální úrovni už to ale tak snadné není. Své o tom ví i podnikatelka Martina Seifertová.

Jednou z dnešních výrazných osobností v českém světě hrnčířství je Martina Seifertová. V době covidu zariskovala a na „první dotek“ se bezmezně zamilovala do keramiky. Opustila stálou práci v korporátu a rozhodla se jít cestou vlastního podnikání.

Z počátku ji kolegové odrazovali a nevěřili, že v tak obtížném období se Martina pustila do něčeho tak riskantního. „Měla jsem klapky na očích a překážky jsem nevnímala. Věděla jsem, že tohle je ta cesta, kterou chci jít,“ říká Martina.

Keramika byla dříve vnímána jen jako záležitost kroužků pro chvíle klidu. Dnes, díky jejím relaxačním účinkům, v ní vidí pomoc mnoho manažerů.

Nevím, zda se to dá nějak generalizovat, ale hlína Vás donutí upnout pozornost jen na ni a Vaše ruce, abyste něco vytočili, nebo vymodelovali. V tom tkví to kouzlo relaxace, člověk během pár minut zapomene na běžné starosti a soustředí se na to, co mu vzniká pod rukama

Byl i tohle důvod, proč jste vy odešla z korporátního prostředí? Potřebovala jste utéct?

Delší dobu jsem byla nespokojená. V korporátu mi chyběla zpětná vazba. V keramice ji máte okamžitě a víte, kdy děláte něco dobře. K hrnčířství jsem měla vztah odjakživa a ano, působí na mě až meditačním dojmem. Covid celou mou situaci umocnil a já jsem věděla, kam směřovat dál. Ten útěk z práce byl asi trochu unáhlený, ale ta touha po tom změnit práci byla tak obrovská, že jsem jednoduše šla.

Pamatujete si na svůj první výrobek?

Abych byla upřímná, byla jsem naprosto nepolíbená keramikou. Nic jsem o ní nevěděla. První výrobek byl hrníček a překvapilo mě, jak dobře vypadal. Keramiku může formou relaxace dělat každý, ale na profesionální úrovni to chce špetku talentu a velkou trpělivost.

Jaké to bylo rozjíždět svůj vlastní projekt? S podnikáním jste nikdy zkušenosti neměla.

Bylo to těžké. Překážek bylo hodně. Nepodstoupila jsem ani žádný keramický kurz. Byla jsem samouk. Brzy ráno, ještě před prací, jsem to zkoušela. Pak od devíti do pěti jsem byla u počítače a poté jsem s keramikou zase usínala. Opravdu mě to pohltilo a to, že můžu myšlenku zhmotnit, je pro mě dobíjející.

A ty počáteční překážky?

Neměla jsem žádné vybavení a dala jsem do něj statisíce. Problém byl i prostor. V bytě jsem tvořila na chodbě, a tak všude bylo hodně nepořádku. Štěstí bylo, že jsme se přestěhovali do domu, kde mám větší možnosti. Překážky byly ale určitě i v mé hlavě, protože rozjíždět svůj vlastní byznys v době covidu, kdy vám každý říká: „Nedělej to,“ je náročné.

Jak dlouho trvá vyrobit vaše produkty?

Záleží určitě na velikosti produktu. Ale v podstatě celá cesta trvá dva až tři týdny. Schnutí produktu ovlivňuje i počasí, vlhko a sucho. Je to opravdu dlouhá cesta.

Nejsou pak vaši zákazníci třeba netrpěliví?

Občas si lidé neuvědomují, kolik práce za tím je. Snažím se to ukazovat na svých sociálních sítích. Ne, že bych si tím chtěla obhajovat cenu, ale chci ukázat, že je to běh na dlouhou trať.

Zisk z výdělku se snažíte dávat i na dobročinné aktivity. Třeba výsadbu stromků. Proč?

Já jsem blázen, dala bych i to, co nemám (smích). Marsei roste a je potřeba investovat do materiálů a nových technologií. Ale snažím se část zisku dávat na výsadbu stromků. Do budoucna bych chtěla být ještě štědřejší, ale musím ještě chvíli počkat. Spojit keramiku s pomáháním je ale určitě jeden z mých cílů.

Co byste doporučila ostatním, kteří by chtěli s keramikou začít?

Keramika zažívá velký boom. Je mnoho kurzů, které bych i doporučila. Ze začátku Vám ale stačí si jen koupit hlínu a vymodelovat si něco bez kruhu doma. Zjistit, jestli Vás to baví. Pak si to zanést někam vypálit. Na profi úrovni to chce velkou investici. Ono to totiž lépe vypadá, než se to dělá. Působí to meditačním dojmem, ale na druhou stranu je to i obrovská dřina. Je to fyzicky náročná práce.

Co se vám vybaví jako první, když se řekne keramika?

Splněný sen.