Západ do Ukrajiny investoval příliš, než aby ji nechal padnout. Roli hrají i sobecké zájmy

Raketové systémy Stugna-P vyráběné na Ukrajině slaví úspěch.

Američané, Britové a představitelé Evropské unie jednali o míru na Ukrajině. Jediným háčkem je, že se v rámci svých debat o ukončení války zapomněli zeptat na názory Rusů a Ukrajinců. Ti mají dle všeho jasno – válku chtějí vyhrát. Podle reportéra CNN Prima NEWS jde ale spíše o domlouvání vyjednávací strategie.

Jednání o míru na Ukrajině se paradoxně neúčastnili zástupci Ukrajiny. Spekulovalo se o tom, že jde o něco, jako byla Mnichovská dohoda. „Nemyslím si, že by Západ přišel s diktátem a něco Ukrajině určoval. Západ je jednotný a vyjadřuje Ukrajině podporu,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost.

Podle reportéra CNN Prima NEWS Matyáše Zrna jde ale o domlouvání vyjednávací strategie. „Připomíná mí to spíš jakési konzultace. Západní státy si sjednávají vyjednávací strategii. Pokud podporují Ukrajinu, investují obrovské peníze, prosazují sankce, kterými poškozují vlastní ekonomiku, tak samozřejmě mají i slovo v mírových jednáních, která v budoucnu pravděpodobně proběhnou,“ sdělil Zrno a dodal, že jde o standardní postup, který je běžný při každém konfliktu.

Podpora západních zemí je pro Ukrajinu zásadní. Rovněž však platí, že je v zájmu demokratického světa, aby Ukrajina držela Rusko co nejdále. „Je v našem zájmu, aby mezi námi a Ruskem bylo co nejvíce hranic, aby to měli Rusové co nejdál,“ řekl Zrno. Pro Západ už ale podle něj není klíčové, aby Ukrajinci dobyli každý milimetr svého území, což je však něco, co samotní Ukrajinci chápou jako vítězství. „Osvobození mezinárodně uznávaných hranic, to znamená včetně Donbasu a Krymu, bude potencionálně problém,“ podotýká reportér CNN Prima NEWS s tím, že většina státníků by se zřejmě spokojila s návratem před 24. únor, tedy do situace před vypuknutím války.

„Západ může snížit pomoc. Má páky na Ukrajince pro případ, že by došlo k rozporu, co bude konečným vítězstvím. Nedovedu si ale představit, že by pomoc zastavili úplně a nechali Ukrajinu, do které tolik investovali, padnout,“ vysvětlil Zrno.

Jednat s Putinem je naivní

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem pravidelně jedná francouzský prezident Emanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Podle Romana Mácy ale s Putinem nemá smysl mluvit a oba státníci jsou naivní. „Západní představitele, kteří nejsou z bývalého východního bloku, neopustila jakási naivita, že je možné se s kremelským režimem dohodnout a něco vyjednat,“ řekl Máca. Z ruské strany přitom přicházejí názory, že jde o denacifikaci a že Putin zasáhnout musel. „Je to v podstatě jednání s šílencem na úrovni Hitlera,“ dodal Máca.

Ukrajinci vnímají telefonáty západních představitelů s Vladimirem Putinem podle Matyáše Zrna kriticky. „Mají pocit, že je to mluvení do zdi a že s Putinem nemá smysl jednat. Vidí to jako výraz mimořádné naivity. Je ale pravda, že západní státníci mají o nejrozlehlejší zemi světa představu jako z ruských románů. Chybí jim historická zkušenost, kterou máme my na východě,“ popsal Zrno.

Válka Ukrajince sjednotila

Pro Ukrajince je hlavním lídrem jejich prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ukrajinci se ve válce sjednotili, politické rozpory jsou zapomenuty, přestaly fungovat politické neshody. I lidé, kteří Zelenského nevolili, za ním nyní stojí,“ sdělil Zrno.

Reportér CNN Prima NEWS zároveň podotkl, že Ukrajinci nikdy nemluví o konci války, ale jen o vítězství. „To vidí jako osvobození celého území Ukrajiny. Nejsou příliš nakloněni pragmatickým názorům, že to možná není reálné,“ popsal Zrno s tím, že válka na Ukrajině by mohla trvat i roky. S tím souhlasí i Máca. „Vládcům Kremlu nikdy nezáleželo na vlastních lidech. Rusko má obrovské zdroje. Představa, že by se ruská armáda rychle vyčerpala, je hodně naivní. Může to trvat dlouho,“ zakončil Máca.

Tagy: