V pondělí se zastaví dodávky plynu z Ruska
Evropa se bojí, že Vladimir Putin neotevře kohoutky plynovodu Nord Stream 1 ani po plánované údržbě, která skončí 22. července. Čechům by to přivodilo spoustu nepříjemností, zejména v průmyslu. Pro firmy by bylo náhle životně důležité, zda jsou zahrnuty mezi tzv. kritickou infrastrukturu. Nové poměry by pocítil každý z nás, z některého zboží by se rázem mohlo stát nedostatkové. Třeba z másla.
Po deset dnů nebude plynovodem Nord Stream 1 proudit vůbec nic. Pravidelná údržba jej odstaví z provozu od pondělí 11. července do čtvrtka 21. července. Evropské státy se však děsí, že ruský plyn rourami nedorazí ani poté. Že jeho odstřihnutí použije kremelský vládce Putin jako odvetu za protiruské sankce, které Západ na Moskvu uvalil kvůli invazi na Ukrajinu. Pokud Putin plynovod nepustí, bude to bolavé i pro Čechy.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Nejvíc by minimálně zkraje utrpěly průmyslové podniky, pro něž by bylo klíčové, zda jsou zahrnuté do tzv. kritické infrastruktury. Ta se totiž ze zákona od plynu neodpojuje.
Jenže o koho by přesně šlo? O koho už ne?
Mnohé firmy si stěžují, že nevědí, zda do této „chráněné“ společnosti patří. V určitých konkrétních případech může podniku a sekundárně též zákazníkovi ublížit i poměrně kuriózní souběh okolností.
Válka na Ukrajině
„Třeba výrobce másla je do kritické infrastruktury zahrnutý. Výrobce obalu na to máslo už ale ne. Takže se může stát, že Madeta sice vyrobí máslo, jenže už ho nebude mít v čem dodat zákazníkům,“ popisuje pro CNN Prima NEWS viceprezident svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Je potřeba velmi rychle vytvořit krizový štáb, který se zaměří na to, kdo do kritické infrastruktury patří, a veřejně to deklarovat.“
Firem žijících v nejistotě je spousta. Platí to například o pekárnách, které se zoufale shání po jakýchkoliv bližších informacích. „Pokud by nastal černý scénář a plyn by nebyl, tak prostě nebude chleba. My ho bez plynu zkrátka nejsme schopni upéct,“ potvrzuje předseda Svazu pekařů Bohumil Hlavatý.
Za kritickou infrastrukturu státu se považuje taková, která je klíčová pro chod společnosti a ekonomiky. Její ochrana je důležitá, aby nenastala krizová situace. Do této infrastruktury se započítává například distribuční síť energií, prodejny pohonných hmot, zásobování pitnou vodou, zdravotnictví, dopravní sítě, bankovní služby a další.
