Vládním ekonomům vůbec nejde o lidi. V Evropě nastávají nevídané věci, tvrdí Šichtařová

O původu inflace má ekonomka Markéta Šichtařová jasno – nadměrný tisk peněz a jejich uvolnění do oběhu. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS navíc uvedla, že lidé měli zchudnout už na počátku pandemie před dvěma lety. Jenže skrze dotace a zadlužování se tento obávaný okamžik posunul. Šichtařová také varovala, že kromě inflace nastávají v Evropě věci, jaké jsme zatím neviděli.

Meziroční míra inflace v červnu vystoupala v Česku na 17,2 procenta a oproti květnu přidala 1,2 procentního bodu. Mohlo by se tedy zdát, že pokračujeme v nastoleném trendu rostoucího tempa zdražování, a že stále ještě nejsme za inflačním vrcholem. Jenže meziměsíční inflace se v červnu snížila, byť jen mírně.

„Prozatím se spokojme s tím, že inflace míří ke 20 procentům. Hypoteticky může být vyšší, ale zatím nevíme, jaká bude na podzim situace s plynem,“ uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS Šichtařová. Inflace se podle ní stane na nějakou dobu chronickou. I když se neudrží na 20 procentech, v cenách potravin prý nadále uvidíme značné skoky, kdy jeden měsíc ceny zrychlují více a druhý zase méně. Obecně se ale podle ekonomky inflace usadí na vyšší úrovní, než na kterou jsme byli zvyklí poslední desetiletí.

Vládním ekonomům nejde o lidi

Často se mezi experty i politiky vedou spory, zda je inflace „domácí“, nebo „dovezená“. Šichtařová má jasno. „Když natiskneme a uvolníme do oběhu mnoho peněz, aniž by se změnilo něco zásadního v technologii jejich používání, nebo abychom vyrobili více zboží a poskytovali více služeb, vede to k inflaci. Tečka. Bohužel od roku 2002 nebo 2008 tuhle jasnou věc ekonomové v centrálních bankách zapomněli,“ prohlásila.

Zároveň ekonomové ve vládách napříč světem prý nikdy neměli v popisu práce používat ekonomii a pomáhat lidem, ale spíš hledat hlasy lidí. Šichtařová soudí, že výsledkem tohoto jednání byl tisk tolika peněz, že už se celosvětově inflace nedá jen tak zastavit.

Ještě během pandemie koronaviru došlo k mnoha uzavírkám a dalším tiskem peněz se prý dařilo křehkou rovnováhu udržovat. Důvěra lidí tehdy byla poměrně velká. „Ale když se situace začala vracet do normálu, mechanismy se rozhodily a vše se začalo bortit. Čelíme obrovské inflaci, která se natlakovávala od roku 2008. Od té doby byly extrémně nízké úrokové sazby a k tomu zmíněný tisk peněz. Nemá to jiné řešení než inflaci a další věci, které jsme ještě neviděli,“ varovala Šichtařová.

Jaké problémy čekají eurozónu?

V eurozóně je podle ní na spadnutí dluhová krize a v mnoha zemích vyšší míra nezaměstnanosti. Vychýlením z rovnováhy jsme navíc podle ekonomky naprosto zničili v Evropě konkurenceschopnost v porovnání s USA a Asií. „Stále více dovážíme a méně vyvážíme. Vystačíme si tady tak nějak sami, nedokážeme konkurovat a klepeme se na ramena, jak jsme dobří. Naše zboží je ale čím dál více zmetkové a nedokáže čelit světu. To, že u nás jsou energie drahé, není jen dočasné, ale jde o nový normál. Budeme si muset zvyknout,“ zdůraznila.

Nedá se tak vypíchnout jedna věc, která za zdražování může. Ekonomka tvrdí, že jsme porušili tržní ekonomiku, jak se skrze dotace a zadlužování během covidu sypalo do oběhu mnoho peněz, roli hrály také centrální banky a nízké úrokové sazby. „Válka je nesprávně považována za hlavní hybatel, ale ona dílo zkázy jen dokonala. Hlavním důvodem je přebujelá hospodářská politika ‚peníze, kam se podíváte a pro každého‘,“ uvedla Šichtařová.

Překvapuje ji, že cestovní kanceláře hlásí v současnosti rekordní zájem o dovolené. „Kdyby opravdu byla panika a lidé si uvědomovali, co je čeká, neutráceli by za zbytné statky a dělali si úspory,“ prohlásila ekonomka. Je však patrné, že společnost začíná statisticky chudnout, jelikož se mzdy nezvyšují stejně rychle jako inflace.

„Lidé měli zchudnout na počátku pandemie. Ale tím, že jsme skrze balíčky rozdali mnoho peněz, odložil se tento okamžik o dva roky. Lidé už nechápou, že začátek pandemie prožívají teprve teď a nejsou schopni si to spojit s pravou příčinou. Na rozdaných penězích jsme byli schopni ekonomicky frčet, ale teď se ukazuje, že finance pořádně nepomohly,“ zkritizovala postup minulé vlády.

Prodávat draze levnou mouku? V pořádku

Někteří experti kritizují obchodníky, že krize ještě využívají a praktikují systém větších marží, než je nutné. Například při prodeji mouky, kterou získali ještě za „staré“ a nižší ceny. Šichtařová se ale těchto lidí zastává a zdůrazňuje, abychom za současnou situací nehledali jednotlivé viníky. Každý podle ní už jen dělá, co může, aby přežil.

„Kdo prodává mouku, ví, že až mu dojdou staré zásoby, ocitne se na hraně a možná kvůli vysokým cenám energií zbankrotuje. Není nic špatného na tom, že se snaží udělat si cenový polštář. Velmi brzy bude vyčerpaný. Jde o obecný nárůst cenové hladiny, je to vina celkového systému a měnové politiky,“ soudí Šichtařová.

Tagy: