Zeman končí a s ním i Zemanovci. Prezidentova strana míří ke svému zániku

Partaj, kterou před lety založil dosluhující prezident Miloš Zeman s finišujícím mandátem hlavy státu, ukončí svoji činnost. CNN Prima NEWS to sdělil 1. místopředseda Strany práv občanů –⁠ Zemanovců (SPOZ) Marian Keremidský. Strana pomohla vynést vzhůru Miloše Zemana v době, kdy restartoval svoji politickou kariéru. Od té doby žádné výraznější úspěchy nezaznamenala. Naopak zaujala skandály svých členů.

Že SPOZ zanikne, je podle všeho takřka hotová věc. „Řešíme to, ale s velkou pravděpodobností budeme činnost strany ukončovat,“ řekl Keremidský CNN Prima NEWS. Jelikož SPOZ již několik měsíců po odchodu Martina Šulce nemá svého předsedu, vede stranu formálně on. Partaj mezitím své stránky neaktualizovala již několik měsíců a na sociálních sítích se naposledy projevila gratulací nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi.

Keremidský, který byl v letech 2006 až 2010 místostarostou Znojma, napřed v barvách ČSSD a později právě SPOZ, redakci potvrdil, že strana zmizí z politické mapy právě kvůli tomu, že prezidentu Miloši Zemanovi, zakladateli a čestnému předsedovi SPOZ, končí jeho druhý volební mandát a míří do politického důchodu. „Víceméně jsme z větší části ve shodě, že s koncem mandátu pana prezidenta skončíme i my,“ dodal lídr strany.

Zároveň odmítá, že by na vliv ukončit fungování partaje měla mít i odcházející hlava státu. „Vůbec to neřešíme. Že by nám říkal, zda musíme ukončit činnost, to určitě ne,“ komentoval to Keremidský pro CNN Prima NEWS.

ČTĚTE TAKÉ: OBRAZEM: Zeman navštívil svůj nový domov v Lánech. Okolí vily hlídala ochranka i psovod

Ve hře zřejmě není ani možnost, že by se partaj například sloučila s jinou levicovou partají. Automaticky by se přitom nabízela třeba ČSSD, ze které Zeman vzešel. Mnozí členové Zemanovců navíc dříve byli právě sociálními demokraty.

„Udělali jsme to i z toho důvodu, že žádné jiné strany o sloučení neměly zájem, nebo jsme o tom ani neuvažovali. Kdyby se někdo ozval, tak bychom to řešili, ale k tomuto rozhodnutí jsme se nedostali,“ popsal 1. místopředseda SPOZ s tím, že problémem by mohly být také různé zákonné náležitosti při slučování stran.

Strana odpadlíků z ČSSD

Předseda ČSSD Michal Šmarda přitom na nedávném sjezdu Mladých sociálních demokratů prohlásil, že chce usilovat o spojování levicových subjektů v Česku. „Dlouhodobě mi jde o to, aby lidé, kteří jsou sociálně odpovědní a mají důvěru v evropský model sociálního státu, nešli pokud možno proti sobě, ale kandidovali spolu. Ať už jsou organizováni v rámci sociální demokracie, odborů, nebo v menších levicových stranách,“ řekl na akci Šmarda.

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS se navíc krátce poté, co byl zvolen novým šéfem ČSSD, konkrétně dotkl i možné družby právě s SPOZ. Tu tehdy nazval „stranou odpadlíků“.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Podívejte se, jak bydlí Miloš Zeman a jeho manželka

„Tím, že se jmenují Zemanovci a Miloš Zeman pomalu směřuje ke konci své politické kariéry, což několikrát veřejně deklaroval, tak když jste strana vzniklá na podpoře jednoho člověka, který říká, že nechce být aktivní, je čas se zamyslet nad tím, co dál. Spíš u nich předpokládám, že lidé, kteří chtěli podporovat Miloše Zemana, a proto v té straně byli, se třeba vrátí zpátky do sociální demokracie,“ sdělil v rozhovoru Šmarda.

Prezidentský úspěch, jinak série proher

SPOZ založil Zeman a jeho spolupracovníci v čele s lobbistou a někdejším velmi vlivným hráčem v ČSSD Miroslavem Šloufem v roce 2009. Následující rok se pokoušel uspět v parlamentních volbách, ale bez úspěchu. Ten se však dostavil v roce 2013 při první přímé volbě prezidenta, ve které Zeman zvítězil.

Ještě tentýž rok padla vláda premiéra Petra Nečase a ačkoliv jeho potenciální nástupkyně Miroslava Němcová (oba ODS) přinesla Zemanovi na Pražský hrad 101 podpisů zajišťující většinu v Poslanecké sněmovně, Zeman se rozhodl jmenovat úřednickou vládu pod vedením svého bývalého ministra Jiřího Rusnoka a Česko směřovalo k předčasným volbám.

Hned několik ministrů, které Zeman do úřednické vlády ustanovil, pak za jeho SPOZ ve volbách kandidovalo. Jmenovitě šlo například o ministra dopravy Zdeňka Žáka, šéfa resortu vnitra Martina Pecinu, ministra pro místní rozvoj Františka Lukla či Miroslava Tomana, který vedl resort zemědělství. Ani to však Zemanovcům nepomohlo, pětiprocentní hranici potřebnou pro zisk mandátů ve Sněmovně nezískali.

Za drobná vítězství lze považovat snad jen senátorské mandáty pro bývalého předsedu strany Jana Velebu, který kandidoval coby nestraník a do SPOZ vstoupil až později, a také pro někdejšího předsedu JZD Slušovice Františka Čubu. Zemanovci pak k sobě dokázali zlákat senátory zvolené za ČSSD v osobách Vladimíra Drymla a Jozefa Regece.

Hromadící se kauzy

Jinak ale Zemanovci prosluli spíše svými kauzami. Většina z nich jde za velmi známou dvojicí – Vratislav Mynář a Zdeněk Nejedlý. Prvně jmenovaný společně se Zemanem skončí v prezidentské administrativě, v níž po celých deset let pracoval jako kancléř, kromě toho byl mezi lety 2010 až 2013 předsedou SPOZ. Nejedlý stále působí jako Zemanův poradce a ve struktuře Zemanovců figuroval mezi lety 2010 až 2018 coby 1. či řadový místopředseda.

Mynář na sebe naposledy upozornil, když si nechal na svoji sjezdovku v moravských Osvětimanech přivézt stan patřící Pražskému hradu, dále sem hradní auto mělo dovézt stromky. Ani v jednom případě neměl za tuto činnost zaplatit. Kromě toho také vyšlo najevo, že bez oprávnění lovil v Lánské oboře, a to hned 11 kusů trofejní zvěře, čímž měl způsobit škodu ve výši přes čtvrt milionu korun. Nelze zapomenout ani na to, že si v roce 2021 měl objednat výhrůžný dopis u čínské ambasády, který směřoval tehdejšímu předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi (ODS). Ten plánoval letět na Tchaj-wan, jež Čína považuje za své území. Kubera krátce po obdržení dopisu zemřel, Mynář se později dušoval, že spolu měli „nadstandardní až přátelský vztah“. Nezmínit nelze ani fakt, že kancléř za celou dobu působení na Pražském hradě nezískal bezpečnostní prověrku.

Jeho blízký spolupracovník Nejedlý sice na Hradě nezastával žádnou oficiální funkci, přesto zde  tento zástupce ruské ropné společnosti Lukoil měl coby externí poradce prezidenta k dispozici hned několik místností. Britské a americké tajné služby dokonce považovaly Nejedlého působení v okolí prezidenta za značně rizikové vzhledem k jeho kontaktům v Rusku. On i Mynář se navíc údajně dostávali i k tajným zprávám Bezpečnostní informační služby (BIS), ačkoliv ani jeden neměl prověrku.

V médiích byl rovněž probírán zmiňovaný František Čuba a jeho senátorský mandát. Dnes již zesnulý politik se ho totiž vzdal začátkem roku 2018, což bylo až rok a půl poté, co se v Senátu objevil naposledy. Jako důvod pro nepřítomnost dlouhodobě uváděl své zdravotní problémy.

Tagy: