Zemřel významný disident, novinář a obhájce lidských práv Petr Uhl

Pohřeb Uhla

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i po revoluci zasazoval o ochranu lidských práv. Sdělila to jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová. Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989.

Uhl byl v letech 1990-1991 ústředním ředitelem Československé tiskové kanceláře. V minulosti byl mimo jiné členem Rady ČT a Rady vlády pro lidská práva, řadu let působil jako komentátor deníku Právo, do kterého přestal přispívat v roce 2015. Poté psal do internetového Deníku Referendum a dalších internetových médií.

Pražský rodák vystudoval v roce 1963 pražské ČVUT. Poté krátce pracoval jako konstruktér a referent, od roku 1966 až do svého prvního uvěznění v roce 1969 působil jako středoškolský učitel. Za své názory byl v procesu s Hnutím revoluční mládeže v prosinci 1969 poprvé zatčen a následně odsouzen ke čtyřem letům vězení pro údajné podvracení republiky. Po propuštění pracoval jako projektant v národním podniku Potrubí v Praze.

Uhl byl spoluzakladatelem, signatářem a aktivistou Charty 77 a dlouhá léta vydával nezávislý časopis Informace o Chartě 77. Rovněž spoluzakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Pro údajné podvracení republiky byl podruhé odsouzen v roce 1979, tentokrát pro činnost ve VONS. Pětiletý trest odnětí svobody si odpykal ve věznicích na Mírově a ve Vinařicích. Naposledy byl uvězněn ještě 19. listopadu 1989.

Po listopadu 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru (OF), za které byl v roce 1990 zvolen jako člen Levé alternativy poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. V 90. letech byl členem Občanského hnutí, mezi roky 2002 a 2007 byl ve Straně zelených, za kterou v roce v roce 2006 kandidoval do Sněmovny, poslancem se ale nestal. Za sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana byl vládním zmocněncem pro lidská práva.

Uhl se nikdy netajil svými levicovými postoji a zastával názory, které nebyly vždy populární, například v otázce poválečného odsunu Němců. „Takzvaný odsun považuju za vyhnání, které v podmínkách československého státu, jenž chtěl být demokratický, nelze ospravedlnit nacistickými zločiny,“ prohlásil před 13 lety, když dostal od Sudetoněmeckého krajanského sdružení Cenu Karla IV.

Byl autorem či spoluautorem několika knih, například Právo a nespravedlnost očima Petra Uhla. Dostal celou řadu ocenění, například Medaili Za zásluhy I. stupně, kterou mu v roce 1998 udělil prezident Václav Havel, ale i vysoká vyznamenání polských, německých či francouzských (mimo jiné byl rytířem Čestné legie). V roce 2018 obdržel při předávání novinářských cen Karla Havlíčka Borovského za rok 2017 Cenu Opus Vitae za celoživotní prosazování spravedlnosti, lidských práv a za osobní statečnost.

Uhl byl ženatý, jeho manželkou byla bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, se kterou měl tři děti.

Tagy:
manželka novinář úmrtí lidská práva poslanec Charta 77 Rada České televize Anna Šabatová Sametová revoluce disident politický vězeň Petr Uhl České vysoké učení technické v Praze Právo Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných Rada vlády pro lidská práva