Znárodnění kvůli koronaviru? To je až poslední nástroj, říká rektorka Nerudová

Zrušení závěrečných vln EET, do kterých spadají řemeslníci či lékaři, má dalšího zastánce. Vedle opozice či Senátu jím je i rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ta je součástí občanské iniciativy Koro-NERV-20, která přichází s návrhy, jak zmenšit dopady pandemie koronaviru na českou ekonomiku. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS Nerudová říká, proč by měla vláda nechat v kapsách lidí peníze z DPH a zda je vláda ochotná ekonomům podávat informace.

Vítáte odložení EET, které schválila vláda?
Odložení samozřejmě vítám, podnikání to pomůže. Je potřeba vytvořit takové podmínky, aby v příštím roce vůbec existovala nějaká daňová báze, ze které bude stát vybírat peníze do státního rozpočtu. Třetí a čtvrtá vlna se týká těch nejmenších podnikatelů, kteří teď mají zavřeno, a proto by se z mého pohledu měla třetí a čtvrtá vlna úplně zrušit.

Můžete to rozvést?
Třetí a čtvrtá vlna se týkala nejdrobnějších profesí, kadeřnic, pedikérek. Dva měsíce mají zavřeno. Neměla by se jim vytvářet nějaká další administrativní překážka, naopak by měli být velmi výrazně podporováni. Jsou to nejdrobnější živnostníci, kteří nemají finanční rezervy a problém budou mít i za podmínek částečného obnovení provozu, neboť v důsledku nařízených bezpečnostních standardů stihnou obsloužit většinou výrazně nižší počet klientů.

Vláda stále říká, jak EET narovnalo podnikatelské prostředí a vybírá se díky němu víc daní. Pokud je to pravda, co se státem výpadek EET na tři čtvrtě roku udělá?
Z mého pohledu daleko větší problém je, že určité podniky neotevřou. To bude znamenat daleko větší výpadek státního rozpočtu, než že se nebude uplatňovat EET.

Odklad DPH by byl jednoduchý nástroj

Neměla by vláda místo složitého a ne vždy efektního posílání peněz kolabujícím podnikatelům nechat lidem v kapsách peníze za DPH?
To jsou přesně nástroje, které začaly používat okolní státy. Jde o velmi jednoduchý způsob, jak nevysát likviditu z ekonomiky. Za poměrně nízkých nákladů lze peníze v ekonomice ponechat. Je velká škoda, že k tomu vláda nepřistoupila. To by skutečně byl jednoduchý nástroj. Vítám ale, že se bude diskutovat o možnosti odložit platby sociálního pojištění. To je další likvidní částka, kterou lze ponechat v ekonomice. U subjektů, které budou nejvíce postižené, by mohlo docházet i k odpuštění. Ale primárně by mělo být odloženo, a už to mělo nastat před měsícem.

Jak hodnotíte vládní pomoc ekonomice? Stačí, co jí posílá?
Obecně se vláda vydala správným směrem, problém je rychlost pomoci. Ještě koncem minulého týdne u výzvy COVID II nevěděli všichni podnikatelé, zda úvěr dostanou. Co se týká objemu pomoci, potřeba likvidity v ekonomice je daleko vyšší. Je potřeba, aby vláda schválila odklady plateb sociálního pojištění a ruku v ruce s tím i odklad plateb DPH.

Z jakých dat vycházíte? Poskytuje vláda a ministerstva o pomoci dost informací?
Jako ekonom primárně vycházím z údajů, které sděluje ministerstvo financí. Nicméně co se týká spolupráce ekonomů a epidemiologů na různých ekonomických modelech, otevřené datové sady na stránkách ministerstva zdravotnictví nejsou dostatečné. Kolegové potřebují další anonymizovaná data. Žádají konkrétní data, například kolik nakažených má vysokoškolské vzdělání. Tyto informace jsou důležité pro interpretaci dění a kolegové žádají pouze to, co je standardem ve všech státech.

A dostávají ty informace?
Nedostávají.

Už dříve jste se kriticky vyjádřila k možnosti znárodnění strategických podniků kvůli koronavirové krizi. Pořád to platí?
Ano, znárodnění je až poslední nástroj, ke kterému sáhnout. Primární je poskytovat půjčky a garance. Znárodnění je naprosto ojedinělý a mimořádný krok.

Danuše Nerudová (1979) je od roku 2018 rektorkou Mendelovy univerzity v Brně. Vystudovala hospodářskou politiku a správu tamtéž, profesuru získala v oboru finance. Je předsedkyní důchodové komise, kterou zřídila ministryně práce Jana Maláčová.

Tagy:

rozhovor daně EET nouzový stav DPH