Nejvyšší španělský soud dnes odsoudil devět z dvanácti katalánských separatistických leaderů k trestům odnětí svobody od devíti do třinácti let za jejich roli v neúspěšné snaze o nezávislost Katalánska na Španělsku v roce 2017. Informovala o tom zahraniční média. Jeden z odsouzených, Oriol Junqueras, byl přitom občany v květnu zvolen do Evropského parlamentu.
Právě bývalý katalánský viceprezident Oriol Junqueras, zbavený své funkce ústřední vládou Španělské monarchie v roce 2017 a v květnových volbách zvolený do Evropského parlamentu, dostal nejvyšší, třináctiletý trest. Španělská volební rada jemu a dalším dvěma zvoleným Kataláncům Carlesi Puigdemontovi a Antoni Comínovi zakázala v Evropském parlamentu zasedat.
Tři obvinění nebyli odsouzeni do vězení
Nikdo z odsouzených nebyl shledán vinným z nejtěžšího obvinění – ze vzpoury. Tři další obvinění v procesu byli shledáni vinnými pouze z neposlušnosti a nebyli odsouzeni do vězení.
Týmy obhajoby již oznámily, že se proti rozhodnutí odvolají u Ústavního soudu i u Evropského soudu pro lidská práva, uvedl španělský deník El País. Tímto soudním rozhodnutím se blíží ke konci jednoho z politicky nejvýznamnějších španělských soudních procesů za poslední roky. Devět katalánských separatistických vůdců je téměř dva roky od zatčení v říjnu 2017 ve vazbě. Dalších šest včetně bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta uprchlo ze země.
Rozsudek španělského soudu vyhnal do ulic tisíce lidí. V katalánské metropoli Barceloně vyzvali separatisté k ochromení provozu na mezinárodním letišti. O to se následně pokusily stovky lidí. Španělská policie proti nim ale zakročila a několik jich zadržela.
Thousands of Catalans are demonstrating all over the country against the brutal sentence of the Supreme Court. Barcelona airport, roads and train tracks completely collapsed. Permanent mobilization until #Catalonia is free! #SentenciaProces pic.twitter.com/OQxo20jfW1
— Janne Riitakorpi (@JanneRiitakorpi) October 14, 2019
Největší španělská politická krize za několik desetiletí
Pokus o osamostatnění Katalánska, nejbohatšího španělského regionu, a referendum, které centrální španělská vláda označila za nelegální, vyvolaly jednu z největších politických krizí v zemi za několik posledních desetiletí a přitáhla pozornost celého světa.
Tehdy se španělská vláda snažila plebiscitu pomocí bezpečnostních složek včetně těžkooděnců zabránit. Během - podle mnohých nepřiměřených - akcí byly raněny stovky lidí. Pro samostatnost Katalánska mělo hlasovat přes 90 procent voličů, kterých přišlo k volebním místnostem přes dva miliony (přibližně 40 procent všech oprávněných voličů).
Katalánští separatisté, ale i vláda měla před rozsudkem zveřejnit na sociálních sítích vlastní video. Katalánci tvrdí, že neprovedli nic špatného a že proces je politický, zatímco vláda oponuje, že proces proběhl striktně podle platných zákonů. „Jediný verdikt, který akceptujeme, je osvobození,“ uvedl podle agentury Reuters bývalý leader separatistické strany a bývalý předseda katalánské vlády Carles Puigdemont.