Ekonomika

Vláda se chová jako chytrá horákyně, protože ví, že následky Green Dealu neponese. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Jana Matesová. Podle ní by bylo dobře, kdyby se Česko skutečně pokusilo zmírnit dopady dalšího rozšiřování emisních povolenek, ale obává se, že pro tento úkol nenajde v EU spojence.

Pokud insolvenční správce umožní prodej části hutě Liberty Ostrava firmě Moravia Steel, zaměstnanci v tomto provozu by mohli začít pracovat zhruba měsíc poté. Po jednání se zástupci Moravia Steel to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Šéf státní kasy také zmínil, že část Liberty Ostrava by mohla spadat do programu, ve kterém by se měla v Třineckých železárnách vyrábět zelená ocel. Možný prodej vítají i odbory.

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Až dvoutýdenní jízdenku za 1 990 korun nabízejí České dráhy (ČD) v rámci projektu Jízdenka na léto, který umožňuje neomezeně cestovat podle vlastní potřeby. Ačkoli zájem o koupi trvá, podobné jízdenky někdy v zahraničí vyjdou levněji, například v Německu.

Společný podnik pražského dopravního podniku (DPP) s developerskými firmami k rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice je ekonomicky nejvhodnějším řešením, ale nese s sebou i rizika. Vyplývá to z dosud neveřejného auditu, který si nechalo hlavní město k tomuto a dalším projektům DPP zpracovat firmou StoneTurn. Kolem společného podniku Nové Holešovice v posledních měsících panují neshody v koalici. Soukromí partneři už DPP zažalovali kvůli neplnění akcionářské smlouvy a případnou škodu vyčíslili na 1,3 miliardy korun.

Odborové svazy s podporou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyhlásily stávkovou pohotovost, uvedli jejich zástupci na středeční tiskové konferenci. Nelíbí se jim vládní návrhy na zvýšení platů ve veřejné sféře, které považují za nedostatečné. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už během středečního dopoledne prohlásil, že vyhlášení stávkové pohotovosti jednání o růstu mezd nijak neuspíší. Předseda ČMKOS Josef Středula ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že vláda nestojí o své zaměstnance a její rozhodování je „za hranou únosnosti“.

Odborové svazy veřejného sektoru zvažují vyhlášení stávkové pohotovosti. Vadí jim, že se s vládou stále ještě nepodařilo uzavřít dohodu o zvýšení platů pro letošní a příští rok. Zatímco odbory požadují od září nejméně 10 procent pro všechny, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve řekl, že kabinetu předloží návrh na růst v rozmezí sedm až 10 procent pro část veřejné sféry a státní zaměstnance. Ostatní by pak mohli dostat přidáno od ledna.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) by nehlasoval pro rozpočet na příští rok, který by podle něj nebyl férový vůči kapitole školství, a za riskantní by považoval to, zda by ho podpořili poslanci vládního hnutí STAN, které zastupuje. Řekl to v úterý novinářům po jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Nechtěl prozradit, jaké navýšení rozpočtu by si na příští rok představoval, první ostré kolo debat na vládě začne ve druhé polovině srpna. S prezidentem dále hovořil o podpoře profesního vzdělávání a revizi vzdělávacího programu pro základní školy.

Téma uvalení spotřební daně na tiché víno se znovu vrátí na stůl. Tentokrát s ním přijde TOP 09, která chce vinářům zrušit dosavadní výjimku. Tato daň je ale ve velké nelibosti lidovců, jejichž voliči pocházejí zejména z vinařských oblastí. Proti je i premiér Petr Fiala (ODS). Jeho strana se ale na zdanění tichého vína dívá nejednoznačně.

Doba oddlužení se od srpna nově zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změna je součástí novely insolvenčního zákona, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Na webu to v úterý oznámil Hrad. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna neúměrně zhorší pozici věřitelů.

Po vysoké inflaci začínají banky velmi brzdit s úroky na spořicích účtech. Česká národní banka zatím pozvolna snižuje základní úrokové sazby, takže se lidé nemusejí obávat velmi nevýhodných nabídek. Přesto jen pár bank nabízí úroky přes pět procent. Jaké to jsou a za jakých podmínek je můžete využít?