Historie

Jsem přesvědčen, že ani já, ani Pavel Novotný, ani Zdeněk Hřib jsme se ničím neprovinili. Udělali jsme správnou věc. Tak europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS okomentoval bouřlivé události z roku 2020. Starostou Prahy 6 byl v době, kdy došlo k odstranění sochy maršála Ivana Koněva z Bubenče. Jak na toto období Kolář vzpomíná? Proč podle něj tehdejší prezident Miloš Zeman živil nenávist? A z jakého důvodu považuje Jaroslava Foldynu za jednoduchého člověka?

Ve věku 101 let zemřela Charlotte „Betty“ Webbová, která se podílela na prolomení německých šifer za druhé světové války. Držitelka Řádu britského impéria a francouzského Řádu čestné legie pracovala v proslulém kódovacím ústavu v Bletchley Parku ve Spojeném království. Do této práce se zapojila již ve svých 18 letech, později působila v americkém Pentagonu. Informaci o její smrti potvrdila Women’s Royal Army Corps Association, která „Betty“ označila za tu, která po celá desetiletí inspirovala další ženy v armádě.

Před 20 lety zemřel Jan Pavel II., jeden z nejvýraznějších papežů všech dob. Rodák z polských Wadowic změnil svět, výrazně uspíšil pád komunismu ve střední Evropě. Královéhradecký biskup Jan Vokál se s mužem, který se narodil jako Karol Wojtyła, dobře znal už od 80. let. Vokál v rozhovoru pro CNN Prima NEWS tvrdí, že svatý otec měl k Česku velmi blízko.

Němci chtěli ke konci druhé světové války po celém Brně podle odborníka vybudovat stovky protileteckých krytů, stihli asi jen desetinu. Například až kilometry chodeb krytů chtěli zbudovat pod Kraví horou. Dá se také předpokládat, že některé německé kryty z války ještě nebyly objeveny. Zároveň je ale nepravděpodobné, že by neobjevené prostory mohly být tak rozsáhlé, jaké má nedávno odhalená nacistická továrna v brněnských Židenicích, řekl znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Od konce druhé světové války letos uplyne 80 let.

Před 40 roky získal Amadeus režiséra Miloše Formana osm Oscarů. Jeden z nejlepších filmů všech dob se natáčel v komunistické Praze, na jeho vzniku se vedle slavného režiséra podíleli i další Češi. Patřila k nim Daniela Retková, dnes koordinátorka speciálních projektů Centra současného umění DOX. Tehdejší asistentka elitní choreografky Twyly Tharpové v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak byl komparz prošpikovaný estébáky a jak Američané zírali na Prahu 80. let.

Zfanatizovaná sekta, jedovatý nervový plyn a zděšené Japonsko i celý svět. Před 30 lety, 20. března 1995, zaútočili přívrženci sekty Óm šinrikjó, v překladu Učení Nejvyšší pravdy Óm, v tokijském metru. Vraždící sarin, který použili, zabil 13 lidí a u dalších několika tisíc se projevily různě vážné problémy.

Představte si, že denně procházíte kolem jednoho z nejdůležitějších paleontologických nálezů v Austrálii, aniž byste o tom věděli. Právě to se stalo v jedné australské škole, kde si více než 20 let nikdo nevšiml vzácných dinosauřích stop na kamenné desce.

Před 75 lety stvrdil komunistický režim svou obludnost jednou z nejskandálnějších událostí v historii sportu, když hanebně poslal do vězení tým hokejových mistrů světa. Jedenáct reprezentantů bylo nesmyslně odsouzeno za velezradu a špionáž, mezi tresty se vyjímalo 15 let pro nejlepšího brankáře své doby Božu Modrého. Místo velkých zápasů se spolu s kamarády musel smířit s mučením od sadistických vyšetřovatelů, s lágry, s dřinou v uranových dolech.

Přesně před padesáti lety, 12. března 1975, byla na šibenici pankrácké věznice popravena Olga Hepnarová. Stala se poslední ženou, kterou postihl trest smrti v Československu. Její čin, kdy úmyslně vjela nákladním automobilem do lidí čekajících na tramvajové zastávce v Praze, šokoval veřejnost a dodnes vzbuzuje otázky o jeho příčinách. Dalo se této tragédii zabránit?

V historické budově Národního muzea v Praze začala v úterý výstava Čingischán. Více než 260 exponátů přiblíží nejen osobnost slavného dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Potrvá do 22. června. Slavnostního zahájení se zúčastnili český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch.

Jedno desetistupňové pivo přišlo v roce 1955 na 1,40 koruny. Za 15 korun se v té době dalo vykouřit 93 cigaret nebo v hostinci vypít 10 velkých piv plus jedno malé. A 15 korun měsíčně v té době vybíral i stát od majitelů televizorů, koncesionářský poplatek platíme již 70 let. Při průměrné hrubé měsíční mzdě 1 192 korun to v roce 1955 nebyly malé peníze, třeba v zemědělství (JZD) se měsíční průměr vyšplhal jen na 800 korun. Ne každému Čechoslovákovi se proto chtělo za vysílání platit. Zásadní rozdíl oproti současnosti přitom byl v tom, že za komunismu se dalo dívat pouze na jedinou – Československou – televizi.