Historie

Odvážné přistání Mathiase Rusta bylo rok po černobylské tragédii dalším hřebíkem do rakve Sovětského svazu. Pozdější životní osudy rodáka z německého Šlesvicka-Holštýnska ukázaly na jeho dobrodružnou povahu a značně nekonformní přístup k životu. Jeho čin z období studené války nicméně vstoupil do dějin.

Ohlašované víkendové tropy přinesly červnový teplotní rekord – v Řeži u Prahy bylo rovných 39 °C. Úplně nejvyšší hodnotu však teploměr naměřil už 20. srpna 2012 v Dobřichovicích, kde dosáhla na 40,4 °C. Tropická vedra patřila k českému počasí už v 19. století, jak to dosvědčují Národní listy z 18. srpna 1892: „Pravé africké vedro rozhostilo se včera nad Prahou a okolím.“

Jmenoval se Jaroslav Sládeček a bylo mu teprve 22 let, když ho nacisté poslali pod gilotinu. Dopis na rozloučenou, který napsal 16. února 1943, však rodině nebyl dodnes doručen. „Jeho list z cely smrti jsem našel teprve tento týden ve spisech Říšského ministerstva spravedlnosti,“ vysvětluje historik Jan B. Uhlíř a společně s redakcí CNN Prima NEWS zahajuje pátrání po příbuzných popraveného. Dopis je adresován rodičům do obce Oleška v dnešním okrese Praha-východ. Než ale Sládečka zatklo gestapo, bydlel v Praze.

Seskok tří parašutistů z velitelství vzdušných sil české armády v pražských Zítkových sadech v sobotu dopoledne připomněl hrdiny operace Anthropoid. V hlavním městě tím započaly akce pro veřejnost odkazující na československé výsadkáře, kteří měli za druhé světové války za úkol odstranit zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V pravoslavném Chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se následně konala bohoslužba, které se účastnil i premiér Petr Fiala (ODS).

Vojevůdce Albrecht z Valdštejna měl v 17. století tolik majetku, že mu nemohl konkurovat ani císař. Ba co víc: Podle historiků by byl dokonce i nad prvorepublikovým továrnickým fenoménem Baťou či současnými magnáty typu Křetínského. Jak přišel původně chudý šlechtic z Podkrkonoší ke jmění, na které v dějinách nedosáhnul žádný jiný Čech? Co si za něj mohl ve své době pořídit? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá spisovatel Josef Pepson Snětivý, jemuž teď s kolegou Otomarem Dvořákem vyšla nová kniha Krajinou Albrechta z Valdštejna.

Investiční a poštovní banka, OKD, Poldi Kladno nebo Unipetrol. Transformaci českého hospodářství provází řada privatizačních příběhů, které se nepovedly. Do historie se zapsaly mnohem viditelnějším písmem než ty, jejichž výsledky můžeme vidět v pozitivním světle. Připomeňte si je v přehledu CNN Prima NEWS.

Stát tu není od toho, aby vlastnil majetek a tvářil se u toho jako podnikatel. Podnikání náleží do soukromých rukou, protože konkrétní vlastník umí s majetkem hospodařit lépe než stát. To vede ke zvýšení blahobytu nás všech. Připomeňte si, jak dopadly známé privatizace českých státních podniků.

Zatímco dnes patří výsledky nárazových zkoušek k jedněm ze základních hodnotících parametrů nového auta, před půl stoletím šlo aspoň na pohled o celkem úsměvnou taškařici. Exportní požadavky si nicméně vyžádaly první seriózní crashtesty a proti zdi se pod dohledem pražského Ústavu pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV) rozjela Škoda 100. Bez raketové techniky se to tehdy neobešlo.

Zanedbané hroby sudetských Němců v pohraničí jsou namísto obnovy často likvidovány. „Kus lebky, obratel a další kosti, takovou neúctu k mrtvým nechápu,“ ukazuje lidské ostatky zakladatel iniciativy Zachraňme Chomýž Martin Chalupa. Kosti se povalují na německém hřbitově v Krnově-Chomýži, kde radnice v minulých týdnech prováděla úkony zřejmě v rozporu se směrnicemi Úřadu vlády ČR i česko-německé smlouvy. Krnovská radnice již v roce 2020 oznámila záměr pohřebiště zlikvidovat.

V pátek 10. června si Česko připomíná jednu z největších tragédií, ke které došlo za druhé světové války na našem území: vyhlazení Lidic. Historici Jindřich Marek a Pavel Žáček ve vysílání CNN Prima NEWS objasnili okolnosti, za kterých k hrůznému činu došlo a vzpomněli i na zrádce, kvůli nimž byli nakonec vypátrání parašutisté a strůjci atentátu na Reinharda Heydricha.

Říkají si lidické děti. „Žije nás posledních osm. Věrka, Libuška, Jirka...“ počítá 80letý Pavel Horešovský. V Lidicích se narodil 25. května 1942 a 10. června téhož roku nacisté v obci zastřelili 173 mužů, načež ves srovnali se zemí. „Zabili i mého tátu, kterého znám jen z fotky,“ vypráví Horešovský. Posléze zahynulo také 143 lidických žen a 88 dětí. Válku přežilo jen 17 dětí. Včetně těch, které se narodily po 10. červnu těhotným ženám z Lidic. „Měl jsem obrovské štěstí,“ děkuje osudu Horešovský.