Josif Stalin za války Edvarda Beneše neskutečně ponižoval a zesměšňoval, druhý československý prezident v něm přesto viděl dobrodince. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl spisovatel Pavel Kosatík, jemuž o Masarykově žákovi a následníkovi na Pražském hradě vyšla nová kniha. Hodně v ní rozebíral právě i Benešův neobyčejně úslužný vztah k Moskvě. Jak to, že se nechal Stalinem tak snadno obelhat? Mohli jsme dnes žít v konfederaci s Polskem, pokud by se ke Kremlu nechoval tak poníženě?
Název Plané růže už dnes nikomu nic neřekne. Stojí za ním však konflikt, který hned v zárodku málem zničil populární film s Dagmar Veškrnovou.
Ladislav Chudík a Miloš Kopecký jako legendární doktoři? Nebo Vladimír Brabec jako major Zeman? Ale kdepak, jestli pro někoho byla jediná role prokletím, byl to relativně neznámý Milan Karpíšek jako vraždící maniak.
V pestrém světě řeckých bohů, démonů a hrdinů představuje Odysseus výjimku. Aby se z chaosu trojské války vrátil na svůj milovaný ostrov, nasadil proti intrikám, kouzlům a pokušením nejsilnější lidské zbraně – rozum, lstivost i touhu po harmonii a dobrém životě ve společenství blízkých lidí a rodiny. Přesto jeho návrat na rodnou Ithaku trval deset let, během kterých Odysseus postupně přišel o všechny své druhy a sám mnohokrát čelil hrozbě smrti a zapomnění.
Jsi k nakousnutí, samou láskou bych tě snědl – slova, s kterými zamilovaní zacházejí snad příliš lehkovážně. Nikolaj Džumagalijev to naopak bral doslova a smrtelně vážně – zabíjel ženy, aby pil jejich krev a jedl jejich maso. Nebylo to ovšem z lásky, nýbrž z nenávisti a z podivných rituálních pohnutek. Do dějin sovětského zločinu se zapsal jako Kanibal z Alma-Aty, Satan, Džuma a podle kovové náhrady zubu také Železný tesák. I když prokazatelně zavraždil nejméně deset žen, spravedlnost na něj byla krátká.
Okolí Jáchymova nabízí kromě výhledů na Krušné hory i výrazné stopy temného příběhu. V 50. letech se zdejší krajina proměnila v rozsáhlý systém uranových dolů a pracovních táborů, kam komunisté zavírali své skutečné i domnělé odpůrce. Pro tisíce mužů se Jáchymovsko stalo místem ponížení, vyčerpání, nemocí a často i smrti. Jednotlivé části ponuré historie spojuje naučná stezka příznačně nazvaná Jáchymovské peklo.
Historický hrad, tradiční řemesla a moderní technologie pod jednou střechou. Na hradě Loket vzniklo nové kulturní a kreativní centrum, které návštěvníkům přibližuje tradiční řemesla typická pro Karlovarský kraj. Podobné projekty podle Ministerstva kultury pomáhají nejen uchovávat kulturní dědictví, ale také podporují rozvoj regionů a mohou přispět ke zmírnění odlivu mladých lidí do velkých měst.
V červenci 1789 byla Paříž jedním velkým sudem střelného prachu. Král Ludvík XVI. nechal obklíčit hlavní město žoldnéřskými oddíly, což vyvolalo oprávněné obavy, že chce nově ustavené Národní shromáždění rozehnat silou. Tisíce Pařížanů se proto ve snaze bránit sebe i revoluci začaly shánět po zbraních. Zatímco muškety se ve velkém nacházely ve zbrojnicích Invalidovny, střelný prach byl ukrytý za zdmi Bastily.
Roky se sovětský režim snažil masakr, při kterém zahynulo 21 dětí a dva dospělí, ututlat. A málem se mu to podařilo. Věděl o něm málokdo, a kdo o něm věděl, měl zapomenout. Jen místní obyvatelé z malé obce Giska v tehdejší Moldavské sovětské svazové republice si šeptem a s hrůzou občas vyprávěli o události z roku 1950. Přitom s politikou tragédie neměla nic společného. Byl to příběh ženy, která měla smůlu na muže a hlavně zhrzeného chlapa, který neunesl odmítnutí.
Letošní červnové teplotní rekordy šokovaly Česko, ovšem v roce 1947 bylo hůře. „Od konce března až do 15. listopadu zapršelo v naší obci celkem třikrát, a to jen docela nepatrně,“ zapsal si kronikář obce Kamenný Újezd na Českobudějovicku. Podle meteorologů tehdy střední Evropu zasáhlo obrovské hydrologické sucho, nyní označované za pětisetleté. Redakce CNN Prima NEWS pátrala po svědectvích extrémního počasí z roku 1947 ve státních archivech a přináší kronikářská svědectví, která zatím nezveřejnila jiná média. A připomínáme i tehdejší potravinovou pomoc Československu, kterou poskytl generalissimus Stalin, i když tím zvýšil počet obětí tehdejšího sovětského hladomoru.
Policistka Věra Alfimovová spolu s posledními zákazníky vycházela z obchodního domu Moloďožnyj, právě jí skončila služba. Odevzdala zbraň a převlékla se do civilu. Možná si ani nevšimla, že vedle ní kráčí muž s pytlem peněz. Mířila na zastávku autobusu a v myšlenkách byla už doma. O pár vteřin později leželo její prostřílené tělo na chodníku. Všichni vrazi dříve patřili k bezpečnostním složkám, vlastně se jednalo o bývalé kolegy. Alfimovová se stala jednou z obětí gangsterského přepadení, které v roce 1986 otřáslo Moskvou i postavením tehdejšího prvního tajemníka městského výboru KSSS Borise Jelcina.
Mnoho vzácných uměleckých děl se v minulosti ztratilo. Zdálo se, že navždy, ale některé z nich se po letech objevily na zcela nečekaných místech. Často za tím navíc byla úplná náhoda. Mezi nejznámější příklady podobných ztracených a znovunalezených pokladů se řadí vzácná busta britského aristokrata, která sloužila coby zarážka dveří, nebo obraz slavného malíře Caravaggia nalezený na půdě během oprav domu.
Británie si do války proti vzbouřeným americkým koloniím přivezla 30 000 elitních vojáků z Hesenska. Proti chabě vyzbrojené kontinentální armádě představovali rozhodující údernou sílu, kterou ale George Washington v několika klíčových střetnutích eliminoval.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
