
Připravte si deštníky, hrozí přeháňky i bouřky. Jaké bude počasí ve zbytku týdne?
Spolek Moravská národní obec dokázal obalamutit většinu moravských radnic emotivní výzvou: Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka. Údajná moravská vlajka teď nad Moravou plápolá vždy ve svátek sv. Cyrila a Metoděje, letos ji mělo vyvěsit 1 588 obcí a měst. „Bohužel, tenhle spolek dokázal radnicím vsugerovat úplný nesmysl. To, co radnice vyvěšují, není moravská vlajka, jak se domnívají starostové. Nikdy nebyla, a ani nebude,“ říká přední český heraldik a ředitel Zemského archivu v Opavě Karel Müller.
Poslední školní den často provázely tělesné tresty, a to ještě v devadesátých letech. „Když jsem přinesl na vysvědčení čtyřku z češtiny nebo z matiky, dostal jsem vařechou,“ vzpomíná 38letý Václav Zdrhal. Za komunismu někteří rodiče špatné vysvědčení „odměňovali“ i důtkami, fyzické násilí v rodinách bylo běžné i v meziválečném Československu a za monarchie. Strach z výprasku mnohdy vedl i k sebevraždám dětí a teenagerů.
Odvážné přistání Mathiase Rusta bylo rok po černobylské tragédii dalším hřebíkem do rakve Sovětského svazu. Pozdější životní osudy rodáka z německého Šlesvicka-Holštýnska ukázaly na jeho dobrodružnou povahu a značně nekonformní přístup k životu. Jeho čin z období studené války nicméně vstoupil do dějin.
Ohlašované víkendové tropy přinesly červnový teplotní rekord – v Řeži u Prahy bylo rovných 39 °C. Úplně nejvyšší hodnotu však teploměr naměřil už 20. srpna 2012 v Dobřichovicích, kde dosáhla na 40,4 °C. Tropická vedra patřila k českému počasí už v 19. století, jak to dosvědčují Národní listy z 18. srpna 1892: „Pravé africké vedro rozhostilo se včera nad Prahou a okolím.“
Jmenoval se Jaroslav Sládeček a bylo mu teprve 22 let, když ho nacisté poslali pod gilotinu. Dopis na rozloučenou, který napsal 16. února 1943, však rodině nebyl dodnes doručen. „Jeho list z cely smrti jsem našel teprve tento týden ve spisech Říšského ministerstva spravedlnosti,“ vysvětluje historik Jan B. Uhlíř a společně s redakcí CNN Prima NEWS zahajuje pátrání po příbuzných popraveného. Dopis je adresován rodičům do obce Oleška v dnešním okrese Praha-východ. Než ale Sládečka zatklo gestapo, bydlel v Praze.
Seskok tří parašutistů z velitelství vzdušných sil české armády v pražských Zítkových sadech v sobotu dopoledne připomněl hrdiny operace Anthropoid. V hlavním městě tím započaly akce pro veřejnost odkazující na československé výsadkáře, kteří měli za druhé světové války za úkol odstranit zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V pravoslavném Chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se následně konala bohoslužba, které se účastnil i premiér Petr Fiala (ODS).
Vojevůdce Albrecht z Valdštejna měl v 17. století tolik majetku, že mu nemohl konkurovat ani císař. Ba co víc: Podle historiků by byl dokonce i nad prvorepublikovým továrnickým fenoménem Baťou či současnými magnáty typu Křetínského. Jak přišel původně chudý šlechtic z Podkrkonoší ke jmění, na které v dějinách nedosáhnul žádný jiný Čech? Co si za něj mohl ve své době pořídit? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá spisovatel Josef Pepson Snětivý, jemuž teď s kolegou Otomarem Dvořákem vyšla nová kniha Krajinou Albrechta z Valdštejna.
Investiční a poštovní banka, OKD, Poldi Kladno nebo Unipetrol. Transformaci českého hospodářství provází řada privatizačních příběhů, které se nepovedly. Do historie se zapsaly mnohem viditelnějším písmem než ty, jejichž výsledky můžeme vidět v pozitivním světle. Připomeňte si je v přehledu CNN Prima NEWS.
Stát tu není od toho, aby vlastnil majetek a tvářil se u toho jako podnikatel. Podnikání náleží do soukromých rukou, protože konkrétní vlastník umí s majetkem hospodařit lépe než stát. To vede ke zvýšení blahobytu nás všech. Připomeňte si, jak dopadly známé privatizace českých státních podniků.
Zatímco dnes patří výsledky nárazových zkoušek k jedněm ze základních hodnotících parametrů nového auta, před půl stoletím šlo aspoň na pohled o celkem úsměvnou taškařici. Exportní požadavky si nicméně vyžádaly první seriózní crashtesty a proti zdi se pod dohledem pražského Ústavu pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV) rozjela Škoda 100. Bez raketové techniky se to tehdy neobešlo.
Zanedbané hroby sudetských Němců v pohraničí jsou namísto obnovy často likvidovány. „Kus lebky, obratel a další kosti, takovou neúctu k mrtvým nechápu,“ ukazuje lidské ostatky zakladatel iniciativy Zachraňme Chomýž Martin Chalupa. Kosti se povalují na německém hřbitově v Krnově-Chomýži, kde radnice v minulých týdnech prováděla úkony zřejmě v rozporu se směrnicemi Úřadu vlády ČR i česko-německé smlouvy. Krnovská radnice již v roce 2020 oznámila záměr pohřebiště zlikvidovat.
V pátek 10. června si Česko připomíná jednu z největších tragédií, ke které došlo za druhé světové války na našem území: vyhlazení Lidic. Historici Jindřich Marek a Pavel Žáček ve vysílání CNN Prima NEWS objasnili okolnosti, za kterých k hrůznému činu došlo a vzpomněli i na zrádce, kvůli nimž byli nakonec vypátrání parašutisté a strůjci atentátu na Reinharda Heydricha.
Říkají si lidické děti. „Žije nás posledních osm. Věrka, Libuška, Jirka...“ počítá 80letý Pavel Horešovský. V Lidicích se narodil 25. května 1942 a 10. června téhož roku nacisté v obci zastřelili 173 mužů, načež ves srovnali se zemí. „Zabili i mého tátu, kterého znám jen z fotky,“ vypráví Horešovský. Posléze zahynulo také 143 lidických žen a 88 dětí. Válku přežilo jen 17 dětí. Včetně těch, které se narodily po 10. červnu těhotným ženám z Lidic. „Měl jsem obrovské štěstí,“ děkuje osudu Horešovský.
Subvarianty omikronu nastartovaly další vlnu nákaz nejen v Česku, ale také v oblíbených turistických destinacích. Prudký nárůst pozitivních případů se dotkl například Itálie či Řecka, v Portugalsku je zase počet pozitivit na ústupu. V některých zemích stále platí koronavirová opatření, jako je povinnost nosit respirátory v hromadné dopravě či nutnost předkládat doklad o prodělaném očkování či negativní test. Kde by si měli čeští turisté dávat pozor? Redakce CNN Prima NEWS připravila přehled covidové situace ve vybraných zemích.
Ani dva vozy dříví nestačily, aby se mistr Jan Hus 6. července 1415 proměnil v popel. Přesně tak popisují Husovo upálení v Kostnici doboví svědci. I 607 let po vykonání rozsudku nad českým „kacířem“ jsou historické kroniky mrazivým čtením. Když totiž shořelo nachystané klestí, seno a polena, na místě hranice se znovu objevilo Husovo tělo. Byť ohořelé a pokroucené, stále se opíralo uvázané řetězem o sloup.
Dokážeme zastavit extrémní zdražování a zajistit pro občany energie za přijatelnou cenu? Jak zvládnout uprchlickou krizi a jaký dopad bude mít na naše životy české předsednictví v Radě EU? Sledujte Speciál Česko v čele EU živě ze Štrasburku s europoslanci napříč politickým spektrem. Ve středu 6. července od 10:45 na CNN Prima NEWS.
Sledujeme on-line