Historie

Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel, odborník na dějiny pozdního středověku. Informovala o tom Markéta Růžičková z Akademie věd ČR. Profesor Šmahel byl světově uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a reformace ve střední Evropě. Stál v čele Historického ústavu Akademii věd ČR, byl předsedou Učené společnosti České republiky, založil a vedl Centrum medievistických studií zaměřené na výzkum středověku a podporu doktorských studií.

Pražský vrchní inspektor Bubník, jenž byl předobrazem pro filmového detektiva Klubíčka v podání Jindřicha Plachty a Miroslava Donutila, měl první lednový týden roku 1925 lví podíl na zatčení uprchlého berlínského továrníka Hermanna Webera. Pátralo po něm celé Německo, neboť průmyslník si založil několik chemických továren, pro které odebíral líh, jenž byl vykazován jako denaturovaný. Díky podplaceným finančním úředníkům ve skutečnosti odebíral konzumní líh, ten dále prodával a státní pokladnu připravil o obrovské částky. Pohádkově zbohatl, nicméně inspektor Bubník za případem udělal tečku, když Webera zatkl v pražském hotelu Gráf na Komenského náměstí (dnes náměstí I. P. Pavlova).

Průměrný věk dožití dnešních obyvatel Česka spočítali statistici na 80 let. To není málo, protože před 80 lety se v našich zeměpisných šířkách dosud rozkládal Protektorát Čechy a Morava, který byl integrální součástí Třetí říše. Poslednímu novoročnímu projevu Adolfa Hitlera z 1. ledna 1945 tak veškerý český tisk musel věnovat titulní stranu. „Svět si musí uvědomit, že tento stát nebude nikdy kapitulovat,“ hřímal Hitler o neporazitelnosti Německa. Bezpodmínečná kapitulace nacistické říše byla přitom podepsána již 7. května 1945 v Remeši a 8. května v Berlíně. A co hlásal na Nový rok v roce 1955 Antonín Zápotocký, v roce 1985 Gustáv Husák anebo roku 2005 Václav Klaus?

Když šofér Václav Vostrý najel do davu opilců na Václavském náměstí, silvestrovské oslavy na přelomu letopočtů 1924 a 1925 se zbarvily krví. Za tragédií, která si vyžádala vážně zraněné, ale nebyl přímý úmysl řidiče. Na události nesli vinu hlavně pražští flamendři. Při jedné ostravské silvestrovské oslavě zase strážník napadl pošťáka, načež listonoš vytáhl revolver a postřelil hned tři osoby. Nový seriál CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety připomíná s pomocí dobového tisku velké kriminální případy i běžné zlodějiny. A zločinnost před rovným staletím se kupodivu podobala té dnešní.

Od překvapivé abdikace ruského prezidenta Borise Jelcina uběhlo 25 let. Ve funkci jej nahradil premiér Vladimir Putin, v té době z mezinárodního pohledu nenápadný politik a bývalý agent KGB ve východním Německu. Jako prezident brzy dokázal vymanit Rusko z dlouholeté hospodářské krize. Z úspěšného politika se postupně stal silný autoritář a později i zločinec, který je přímo odpovědný za ruskou invazi na Ukrajinu – nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Měla to být exotická dovolená v předvánočním čase spojená se sluněním na vyhřátých plážích. Sen mnoha turistů se ale změnil v děsivou noční můru. Oblast Indického oceánu, vyhledávané turistické destinace, se totiž 26. prosince 2004 stala dějištěm jedné z největších přírodních katastrof.

Když nastaly pár měsíců po začátku první světové války Vánoce, vojska si teprve postupně zvykala na neutuchající salvy kulek, dělostřelecké nápory, bahno a zimu. Vyčerpaní vojáci v zákopech si přesto odpočinuli alespoň na Štědrý den, psal se rok 1914. Na linii u belgického města Ypry však došlo k něčemu neuvěřitelnému – britští a němečtí vojáci, kteří po sobě ještě pár dní nazpět stříleli, se u příležitosti svátků klidu setkali v zemi nikoho. Povídali si, sdíleli strasti i vzpomínky na domov, dokonce si zahráli fotbal. Co stálo za tímto „vánočním zázrakem“?

Mordy, krádeže a další zločiny, i to patřilo k vánoční realitě v roce 1924. Obětí zákeřné vraždy se tehdy stala i 17letá služka z Olomouce Anna Hrdinová. „Útočník jí smáčkl rukou hrdlo,“ popisoval dobový tisk morytát uprostřed zaoraných polí na Hané. A když tehdejší deník Československá republika případ zařadil do vánoční černé kroniky, uvedl ho tklivým povzdechnutím nad stavem společnosti: „Z nálady Štědrého večera, která nebývá jímavá tak, jak se o ní někdy snívá.“ Nový seriál CNN Prima NEWS mapuje zločiny před 100 lety s pomocí dobového tisku. Z jedné pražské hospody se na Vánoce v roce 1924 ztratily pivní trubky i rum, Brno zase žilo úkladným zastřelením komárovské hostinské.

Patří k jednomu z hlavních symbolů Vánoc, bez nějž si konec prosince mnozí z nás nedovedou představit. Řeč je o ozdobeném vánočním stromečku. Podívejte se na historii tradice, která má kořeny v dávných pohanských zvycích, a o jejíž popularizaci se zasloužila i britská královská rodina.

Zimní svátky jsou pro mnohé jedním z nejoblíbenějších období v roce. S Vánocemi se pojí řada tradic, ale také rodinná pohoda a odpočinek. Někteří českoslovenští prezidenti však ani na Štědrý den neopouštěli pracovní povinnosti. Už v dobách první republiky se tradicí stal vánoční projev prezidenta k národu. Jak ale konec roku trávily hlavy státu v soukromí?

Předválečný Hurvínek se po nástupu komunistů v roce 1948 proměnil v pionýra a chodil na brigády, takže knihy s tímto dětským hrdinou mohly zůstat pod vánočními stromečky i za nejhlubší totality. „Od té doby, co dostal Hurvínek pionýrský šátek, je mnohem lepší než dříve,“ pochválil režim v roce 1952 loutkoherce Josefa Skupu, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka. Děti si ale na Vánoce přály i ruské matrjošky a třeba v osmdesátých letech byla hitem céčka. Dospělé muže zajímalo hlavně elektrotechnické zboží a ženy kosmetika či móda, při srovnání průměrných platů ale spotřební zboží za totality stálo i několikanásobně více než v roce 2024.