Před 80 lety v Československu vrcholila kampaň před klíčovými volbami, které jsou dodnes často označovány jako ty „poslední svobodné“. Toto tvrzení je nicméně pravdě na tisíce mil vzdálené. Vždyť jak lze označit volby jako svobodné, když byla zakázána kandidatura pravicových stran a do kampaně se vměšoval Sovětský svaz, který výrazně dopomohl k vítězství KSČ? Nezanedbatelnou část viny na tom nese Edvard Beneš – možná nejrozporuplnější osobnost novodobé české historie.
Pátrání po lebce svaté Zdislavy sledovala celá republika. Příliš se ale nepřipomínalo, proč katolická církev ve 21. století uctívá relikvie svatých, tedy lidské ostatky nebo i předměty po zesnulých. „Nemodlíme se ke kostem, je to složitější,“ zdůrazňuje farní vikář Štěpán M. Filip z Jablonného v Podještědí, jenž letos 12. května zahlédl postavu v černém, která v místní bazilice ukradla lebku svaté Zdislavy. Uctívání ostatků ale již od 14. století kritizovali církevní reformátoři a v 19. století ho ateisté nazvali „nepochopitelným tatrmanstvím“. K největším evropským sběratelům relikvií patřil císař a král Karel IV.
Rozhodnutí sudetoněmeckého landsmanšaftu využít pozvání brněnské organizace Meeting Brno a uspořádat ve dnech 22.-25. května 2026 tradiční sudetoněmecký sjezd právě v moravské metropoli vyvolalo v české společnosti hlasitou odezvu. Znovu se mluví o odškodnění a Benešových dekretech, které zbavily sudetské Němce majetku a občanství. Jak se k těmto tématům v minulosti stavěl landsmanšaft a co o nich v jeho programu najdeme dnes?
Strhující manévry, nečekaná rozhodnutí, překvapivý vítězové. CNN Prima NEWS přináší nový seriál o nejvýznamnějších bitvách i málo známých střetech české a světové historie. Tentokrát připomeneme zahájení sibiřské anabáze československých legionářů, kterým se odvážným výpadem proti mnohačetné přesile podařilo probojovat ze smrtelného obležení.
„V současné době je radiační situace v elektrárně a okolí stabilizována. Postiženým je poskytována nutná lékařská pomoc. Obyvatelé sídliště elektrárny a tří přilehlých vesnic byli evakuováni,“ stálo ve zprávě, kterou zveřejnila sovětská televize v první informaci o havárii v Černobylské jaderné elektrárně. Ta zmínka o evakuaci je důležitá. Prakticky okamžitě musely své domovy opustit desítky tisíc lidí. Obyvatelé tu zanechali svůj veškerý majetek. Zanedlouho se s ním mohli setkat znovu – radioaktivní televizory, postele a skříně se objevily na kyjevském trhu.
Desítky let po konci druhé světové války mají takzvané Benešovy dekrety pro část české veřejnosti příznak tajemné Pandořiny skříňky, jejíž otevření by mohlo na svět vypustit dávné křivdy a démony. Co skutečně dekrety vydané prezidentem Edvardem Benešem obsahovaly a jak je zajištěna jejich platnost?
Hrdinství Tří králů nebo parašutistů Gabčíka s Kubišem si připomínáme často, k odboji za druhé světové války ale patří i spousta pozapomenutých, rovněž fascinujících příběhů. Publicista Pavel Černý o nich napsal novou knihu nazvanou Škpt. Václav Morávek a lidé kolem něj. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že v archivech našel i osudy, u nichž byla hranice mezi obdivuhodnou statečností a kolaborací s nacismem jen velmi tenká.
Možná si někdo z pamětníků vzpomene na sovětský a oscarový film Moskva slzám nevěří. V epizodní roli nahořklé komedie se objevila také Zoja Fjodorovová – žena, která poznala hereckou slávu, hluboké pády i lidské utrpení. Dnes je pohřbena na moskevském Vagaňkovském hřbitově stejně jako básník Sergej Jesenin, herec a zpěvák Vladimir Vysockij nebo jeho kolega Bulat Okudžava. Jenže Zoja Fjodorovová nezemřela přirozenou smrtí. Někdo ji zabil a loupežná vražda, ve které hlavní roli sehrály šperky, dodnes zůstala neobjasněna. A není to jediná záhada v celém příběhu.
V Hitlerově armádě sloužil za druhé světové války téměř milion bývalých občanů Československa. Jak se blížila německá porážka, řada z nich přebíhala na druhou stranu. Když se o to historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR začal zajímat, zjistil, že takových přeběhlíků bylo v československém zahraničním vojsku mnohem více, než jsme si mysleli. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že některé z nich si dnes dokonce připomínáme jako válečné hrdiny.
Při ražbě pražského metra D našel sběratel zkamenělin Radek Labuťa fosilii doposud neznámého druhu členovce z období prvohor. Žil přibližně před 448 miliony let, tedy v období před nástupem rozsáhlého zalednění, které vedlo k prvnímu hromadnému vymírání na Zemi. Podle Lukáše Laibla z Geologického ústavu Akademie věd (GLÚ AV ČR) jde o unikátní nález, který mění pohled na rozšíření těchto živočichů. Nález je o to vzácnější, jelikož to byl živočich bez tvrdé schránky.
Kdo si vytáhne pikové eso, zemře. Kdo si vytáhne eso křížové, stane se jeho vrahem. Taková byla pravidla v příběhu skotského spisovatele R. L. Stevensona z poloviny 19. století. Příběh, který se stal ve městě Čita na Dálném východě o sto let později, klasické dílo připomíná. I když prostředí anglických gentlemanů a viktoriánské Anglie vystřídala sovětská realita, také tady o životě a smrti rozhodovaly karty.
Vladimir Putin má dokonale nastudovaného Adolfa Hitlera. Do nejmenších detailů. Přesvědčen je o tom přední odborník na dějiny druhé světové války Jan B. Uhlíř. A také jediný tuzemský soudní znalec se specializací na nacismus, fašismus i neonacismus. Reaguje tak na projev mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové, jež tvrdí, že mezi evropské země, které napomáhaly nacistickému režimu, patří i Česká republika. „Na první pohled je tento zmatený ruský seznam výsostně účelový a manipulativní,“ míní historik.
Přesně před 40 lety došlo k havárii v Černobylu. Událost z 26. dubna 1986 navždy změnila pohled na jadernou energetiku, přispěla k erozi komunistického režimu v Sovětském svazu a dodnes těžce poznamenává rozsáhlé území na Ukrajině a v Bělorusku. Dopady havárie se ale dotýkaly také Československa. Vedení Komunistické strany Československa v Praze ale na incident podle historika Jana Randáka reagovalo strategií „mrtvého brouka“ a notnou dávkou cynismu. Před zdravím vlastních občanů dalo přednost hladkému průběhu prvomájových oslav a udržení politické prestiže.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
