Historie
Nejnovější příspěvky k tématu
Černá kronika SSSR: Přízraky děsily Petrohrad. Vaňka-živá mrtvola skončil na popravišti
Osamělá žena kráčí chabě osvětlenou petrohradskou ulicí. Na zdech domů se objeví strašidelné stíny, ohromnými skoky se k vyděšené oběti přibližují nepřirozeně vysoké přízraky v pohřebních rubáších a se špičatými čepicemi na hlavách, tváře ukrývají pod maskami. O pár vteřin později se žena kácí k zemi s podříznutým hrdlem…
Poprava nacistů v Norimberku trvala 94 minut, těla zmizela během tajné operace
Tam, kde v roce 1935 nacisté přijali norimberské rasové zákony, které vedly ke krutému a nelidskému zacházení s miliony lidí, zaplatilo za svůj podíl na válečných hrůzách krátce po půlnoci 16. října 1946 deset z nich cenu nejvyšší. Popraveni byli na improvizované šibenici v tělocvičně místní věznice. Někteří zvrácenou ideologii hlásali ještě v hodině smrti, další přísahali, že o ničem nevěděli. Někdo vydechl naposledy už za pár sekund, další se dusili dlouhé minuty.
Nacistický netvor Hermann Göring: Nakradl stovky obrazů a šibenici unikl na poslední chvíli
Dlouhá léta působil jako druhý muž v hierarchii nacistického Německa. Život Hermanna Göringa, který zemřel přesně před 80 lety, byl plný paradoxů. Po první světové válce byl oslavován jako hrdina, po té druhé skončil před soudem jako válečný zločinec, který se podílel na největší genocidě v historii. Uvnitř byl odpornou zrůdou, navenek zase chytrým a zábavným společníkem, jenž miloval luxus a opulentní životní styl. Jak vypadal definitivní pád vojáka a politika, který během své kariéry nakradl tisíce kusů drahého umění a před popravou unikl jen díky kyanidové kapsli?
Hermann Göring: Pravá ruka Hitlera, hrdina první světové i narkoman, který vyhrožoval Háchovi
Hermann Göring, který zemřel před 80 lety, působil dlouhá léta jako muž číslo dva v hierarchii nacistického Německa. Jeho šílený život byl plný paradoxů. První světovou válku přežil jako hrdina, po té druhé stanul před soudem jako válečný zločinec, který se podílel na největší genocidě v dějinách. Uvnitř odporná zrůda, navenek ale chytrý a zábavný společník, jenž miloval luxus a drahé umění. Jak vypadala cesta na vrchol muže, který Emilu Háchovi vyhrožoval zničením Prahy a kvůli své závislosti na morfiu skončil několikrát v psychiatrické léčebně?
Zemřel Václav Jirásek. Zachraňoval lidské životy i vzpomínky na trutnovské doly
V pondělí zemřel ve věku 83 let Václav Jirásek. Trutnov na něj vzpomíná jako na výraznou osobnost spojenou s historií hornictví a za jeho osvětovou práci mu zastupitelstvo udělilo Kulturní cenu města Trutnov. Působil jako horník, báňský záchranář, hornický badatel a publicista. Podílel se i na záchranných pracích po ničivém zemětřesení v Arménii.
Havárie v Andách a 72 dní pekla. Ragbisté po pádu letadla bojovali o život v mrazivých horách
Před 54 lety, 13. října 1972, se v Andách zřítilo letadlo s uruguayským ragbyovým týmem, který mířil na zápas v Chile. V domnění, že poté stráví dovolenou lyžováním, si mnoho z nich s sebou vzalo i přátele a rodinu. Přeživší čekali v mrazivých horách na záchranu déle než dva měsíce. Jaký je jejich příběh?
Vyhrál MS v hokeji i Wimbledon. Drobný byl úžasný obojživelník, emigroval po facce komunistovi
Před 105 lety se narodil Jaroslav Drobný, legendární československý hokejista a tenista, kterého už ve 40. letech lákali Boston Bruins do NHL. Jeho úžasný příběh je jak z těžko uvěřitelného filmu.
Poslední komunální volby za socialismu: Zvoleni všichni. Škrtala jen hrstka lidí
Navrženo 125 316 kandidátů. Zvoleno 125 316 kandidátů. To byl výsledek posledních obecních voleb za socialismu z roku 1986. Přišlo k nim 99,45 % voličů a oficiálně to byly volby do místních a městských národních výborů. „Do práce, soudruzi,“ vyzvalo nově zvolené zastupitele hned po volbách Rudé právo, deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Poslední „komunálky“ v režii takzvané Národní fronty se konaly 23. a 24. května 1986, na ty další už nedošlo.
Černá kronika SSSR: Nedostatek masa vyřešil Rjazaňský zázrak. Byl to kolosální podvod
„Dohnat a předehnat Ameriku v produkci na obyvatele,“ slavné heslo dnes už s ironickým nádechem pronesl Nikita Chruščov na setkání se zástupci zemědělců 22. května 1957. Myslel to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Sovětský svaz sice zažíval překotný růst, ale ten měl svoje limity. Nicméně o příkazech generálního tajemníka se nepochybuje, ty se plní, i kdyby se mělo lhát a podvádět. A právě to byl „Rjazaňský zázrak“ – kolosální podvod.
Nejzpackanější poprava? 33 ran mečem a sekerou, než kat oddělil hlavu od těla, říká historik
Svět se podivuje zvěsti, že odsouzená vražedkyně v USA přežila trest smrti injekcí. Nepovedených poprav ale dějiny poznaly už dost, stejně jako těch neobyčejných a mimořádně krutých. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik Vladimír Šindelář, autor knih o slavných i zapomenutých exekucích a katech.
Za neúčast u voleb by Pavel v Masarykově éře dostal pokutu, hrozilo by mu i vězení
Za neúčast v obecních volbách v Praze roku 1927 dostalo trest 2 164 voličů v celkové výši 67 tisíc korun. V prvorepublikovém Československu byly volby povinné, i ty obecní. Za neúčast hrozily finanční sankce i vězení. „V nedělních volbách do obcí musí se tentokrát bezpodmínečně dostaviti každý volič,“ varoval v roce 1923 před zahájením obecních voleb národnědemokratický Moravskoslezský deník. „Úřady obdržely pokyny, aby řádně neomluvenou neúčast při volbách přísně trestaly peněžitou pokutou od 20 do 500 korun nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce,“ pokračovala výstraha voličům, která ovšem pouze tlumočila zákon.
Dnešní Putin vznikl v NDR. Tady v roce 1989 zastavil demonstranty a žádal vyslání tanků
Ruský prezident Vladimir Putin působil v 80. letech jako agent sovětské KGB v Drážďanech. Jeho tamní kariéru ale ukončil pád Berlínské zdi. Právě v událostech dramatického podzimu 1989 se zformovala podstata Putinova pozdějšího stylu vlády.
Mor je pořád blízko. Poslední epidemie v Praze vyhladila roku 1713 skoro třetinu města
V Praze žilo na jaře roku 1713 asi 40 tisíc obyvatel, ovšem tehdejší epidemie moru jich skoro 13 tisíc zahubila. Takřka třetinu města, a to za pouhých osm měsíců. „Nečekej a uteč,“ to byla nejčastější lékařská rada té doby, říká historik Jaroslav Zezulčík. Nový Jičín v roce 1715 obývalo asi 4 000 obyvatel, ale mor za pouhých pár měsíců zahubil na 800 z nich. „Mor je neustále blízko,“ zaznělo na výstavě Rána morová, kterou Zezulčík uspořádal. Aktuálně se ruští lékaři zabývají smrtí laborantky, kterou údajně zahubil plicní mor. Ročně se dnes ve světě nakazí morem asi 2 000 osob.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.