Za více než 30 let od Sametové revoluce se toho mnoho změnilo i v našich domácnostech. Vzpomenete si třeba, jaké přístroje jste měli v roce 1989 a v devadesátých letech? Mladá generace už si dnes asi nedovede představit, že neexistovaly počítače a třeba zatelefonovat si většina z nás mohla až do poloviny devadesátých let jen z budky nebo od sousedů.
Bývali to přední představitelé komunistického režimu v Československu a jakákoliv kritika na jejich stranu byla svého času okamžitě potírána. Když ale režim padnul, povinná úcta vůči jménům jako Miloš Jakeš, Miroslav Štěpán nebo Klement Gottwald byla tatam. Ti z nich, kteří se sametové revoluce dožili, se po ní často museli zpovídat ze zločinů, které režim pod jejich vedením na vlastních lidech páchal. A podle toho vypadají i místa posledního odpočinku čelních představitelů totality v Česku. U některých dokonce ani nevíme, kde nakonec naposledy spočinuli.
Legendární americký novinář Richard Roth byl v listopadu 1989 u toho, když se v Československu hroutila komunistická totalita. Jako reportér CNN přinášel informace o sametové revoluci do celého světa. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS vzpomíná na to, jak ho s kolegy naháněla StB, i na to, jaký dojem na něj dělal Václav Havel. Popisuje i úplné začátky CNN, kde byl v roce 1980 jedním z prvních zaměstnanců.
Sběratelství je vášeň, ale zřídkakdy má tragické následky. Padělky, podvody, krádeže... s tím se občas setkat můžeme, ale dvojnásobná vražda? Přesto se viceadmirál Georgij Cholostjakov a jeho žena Natalija obětí takového zločinu stali. I když nevraždil nikdo ze sběratelů, souvislost tu byla. Sběratelství totiž není jen ušlechtilá zábava, ale často to jsou také nemalé peníze.
DNA německého diktátora Adolfa Hitlera, získaná z kusu zakrvácené látky z jeho berlínského bunkru, poskytla vědcům nové zjištění. Podle analýzy měl Hitler genetickou mutaci spojenou s Kallmannovým syndromem, který může ovlivnit hormonální vývoj a který v pěti procentech případů způsobuje mikropenis. Nový dokument zároveň vyvrací pověsti o Hitlerových židovských předcích a naznačuje zvýšenou genetickou predispozici k některým psychickým poruchám. Odborníci však upozorňují, že výsledky zatím neprošly recenzí a jejich spolehlivost není možné ověřit, píše CNN.
Historik Martin Nekola hledá po celém světě zajímavé osudy českých exulantů a emigrantů. Dokazuje, že nemusíme být hrdí jen na slavná jména typu Lendla, Kundery nebo Kryla. Ve své poslední knize se věnuje krajanské stopě v Austrálii, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ale mluví i o dalších kontinentech. Vypráví o Češce, považované na Papue za svatou. O Pražákovi, který se stal jedním z největších boháčů Latinské Ameriky. O sýrovém králi z Orlických hor, vyhlášeném v Tasmánii mužem 20. století. O vizionářích, kteří prorazili díky lyžování, umění, ale i erotickým pomůckám.
Leťte do jakékoliv západní země, zněl vzkaz, který do kokpitu letounu TU-154 na trase Irkutsk-Leningrad přinesla letuška. Začal jeden z nejbizarnějších a také z nejtragičtějších únosů v dějinách SSSR. 8. března 1988 se pomocí zbraní a podomácku vyrobených granátů za hranice pokusila dostat jazzová skupina, kterou tvořila matka a její děti. Na konci bylo devět mrtvých a 36 zraněných.
Při pohledu na fotografii Kaliny Nikiforovové ze školních let vás možná napadne: prostě obyčejná holka, která není ničím zajímavá, žádná jiskra, žádné charisma. Je to ztělesnění průměru a obyčejnosti. Ale dnes víme, co dívku čekalo, a nic nemůže být vzdálenější realitě než povrchní soud. Ukázalo se, že je ve skutečnosti prohnaná, manipulativní a inteligentní. Prosadila se v sovětském kriminálním světě, zároveň donášela KGB, dosáhla na sovětské poměry neuvěřitelného bohatství. Jejím partnerem byl jeden z nejslavnějších „vorů v zakoně“. Dramatický příběh se začal psát nedlouho poté, co fotograf zmáčkl spoušť a udělal portrét.
I po více než tisíci letech zůstává svatý Václav symbolem české státnosti, moudrosti a víry. Jeho příběh není jen součástí školních učebnic, ale živým odkazem, který promlouvá i k dnešní generaci.
Osud generála Huga Vojty, kterého prezident Petr Pavel letos 28. října ocenil udělením Řádu bílého lva in memoriam, je příběhem neobyčejné kuráže. Vojtova smrt z rukou nacistických katů definitivně přesvědčila londýnskou exilovou vládu, že je třeba zneškodnit Reinharda Heydricha.
Ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl přání některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Jeden z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před dvěma lety ve věku 94 let v Paříži, se tak „bude muset spokojit“ s medailí Za zásluhy prvního stupně, kterou mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?
Nejvyšším vyznamenáním, jaké prezident může udělit, je Řád Bílého lva. Málokdo přitom ví, že ocenění vzniklo jako diplomatická nutnost. Řád Bílého lva má celkem pět tříd. Podle čeho prezident rozhoduje, komu řád udělí a jak volí třídu?
Tragické nehody s desítkami mrtvých se během více než stoleté historie civilního letectví v českých zemích vyskytly jen vzácně, dvě z nich jsou shodou okolností spojené s dopravci z někdejší Jugoslávie. Neštěstí z ledna 1972 nad Českou Kamenicí, za nímž byl teroristický útok chorvatských separatistů, nepřežilo 27 lidí, o tři roky později pak zemřelo v pražském Suchdole ještě třikrát více lidí. Při vůbec nejtragičtější letecké havárii v dějinách ČR 30. října 1975 zahynulo 79 lidí.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
