Historie

Nejnovější příspěvky k tématu

Tajnou americkou základnu v Grónsku pohltil led. Místo je radioaktivní časovanou bombou
Zprávy

Tajnou americkou základnu v Grónsku pohltil led. Místo je radioaktivní časovanou bombou

Strategická poloha Grónska přitahovala pozornost Spojených států už během druhé světové války. Krátce po ní se pak na severozápadě ostrova, jen 205 kilometrů východně od americké vojenské základny Thule, rozběhly práce na obřím projektu maskovaném jako vědecké pracoviště. Podle nenápadného červa trávícího celý svůj život uvnitř ledovců ho Pentagon příznačně pojmenoval Iceworm.

Habsburky si Češi zvolili za krále v říjnu 1526, ze slibů a dohod toho moc nezbylo
Zprávy

Habsburky si Češi zvolili za krále v říjnu 1526, ze slibů a dohod toho moc nezbylo

Neslavná bitva u Moháče, v níž 29. srpna 1526 nejmocnější sultán Osmanské říše Sulejman I. porazil vojsko českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského, měla na české země zásadní dopad. Teprve dvacetiletý Jagellonec při ústupu z bitvy v bažinách poblíž Dunaje utonul, aniž po sobě zanechal potomka. České stavy stály před zásadní otázkou, koho zvolit novým českým králem.

Černá kronika SSSR: Přízraky děsily Petrohrad. Vaňka-živá mrtvola skončil na popravišti

Osamělá žena kráčí chabě osvětlenou petrohradskou ulicí. Na zdech domů se objeví strašidelné stíny, ohromnými skoky se k vyděšené oběti přibližují nepřirozeně vysoké přízraky v pohřebních rubáších a se špičatými čepicemi na hlavách, tváře ukrývají pod maskami. O pár vteřin později se žena kácí k zemi s podříznutým hrdlem…

Poprava nacistů v Norimberku trvala 94 minut, těla zmizela během tajné operace

Tam, kde v roce 1935 nacisté přijali norimberské rasové zákony, které vedly ke krutému a nelidskému zacházení s miliony lidí, zaplatilo za svůj podíl na válečných hrůzách krátce po půlnoci 16. října 1946 deset z nich cenu nejvyšší. Popraveni byli na improvizované šibenici v tělocvičně místní věznice. Někteří zvrácenou ideologii hlásali ještě v hodině smrti, další přísahali, že o ničem nevěděli. Někdo vydechl naposledy už za pár sekund, další se dusili dlouhé minuty.

Nacistický netvor Hermann Göring: Nakradl stovky obrazů a šibenici unikl na poslední chvíli

Dlouhá léta působil jako druhý muž v hierarchii nacistického Německa. Život Hermanna Göringa, který zemřel přesně před 80 lety, byl plný paradoxů. Po první světové válce byl oslavován jako hrdina, po té druhé skončil před soudem jako válečný zločinec, který se podílel na největší genocidě v historii. Uvnitř byl odpornou zrůdou, navenek zase chytrým a zábavným společníkem, jenž miloval luxus a opulentní životní styl. Jak vypadal definitivní pád vojáka a politika, který během své kariéry nakradl tisíce kusů drahého umění a před popravou unikl jen díky kyanidové kapsli?

Hermann Göring: Pravá ruka Hitlera, hrdina první světové i narkoman, který vyhrožoval Háchovi

Hermann Göring, který zemřel před 80 lety, působil dlouhá léta jako muž číslo dva v hierarchii nacistického Německa. Jeho šílený život byl plný paradoxů. První světovou válku přežil jako hrdina, po té druhé stanul před soudem jako válečný zločinec, který se podílel na největší genocidě v dějinách. Uvnitř odporná zrůda, navenek ale chytrý a zábavný společník, jenž miloval luxus a drahé umění. Jak vypadala cesta na vrchol muže, který Emilu Háchovi vyhrožoval zničením Prahy a kvůli své závislosti na morfiu skončil několikrát v psychiatrické léčebně?

Poslední komunální volby za socialismu: Zvoleni všichni. Škrtala jen hrstka lidí

Navrženo 125 316 kandidátů. Zvoleno 125 316 kandidátů. To byl výsledek posledních obecních voleb za socialismu z roku 1986. Přišlo k nim 99,45 % voličů a oficiálně to byly volby do místních a městských národních výborů. „Do práce, soudruzi,“ vyzvalo nově zvolené zastupitele hned po volbách Rudé právo, deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Poslední „komunálky“ v režii takzvané Národní fronty se konaly 23. a 24. května 1986, na ty další už nedošlo.

Černá kronika SSSR: Nedostatek masa vyřešil Rjazaňský zázrak. Byl to kolosální podvod

„Dohnat a předehnat Ameriku v produkci na obyvatele,“ slavné heslo dnes už s ironickým nádechem pronesl Nikita Chruščov na setkání se zástupci zemědělců 22. května 1957. Myslel to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Sovětský svaz sice zažíval překotný růst, ale ten měl svoje limity. Nicméně o příkazech generálního tajemníka se nepochybuje, ty se plní, i kdyby se mělo lhát a podvádět. A právě to byl „Rjazaňský zázrak“ – kolosální podvod.

Za neúčast u voleb by Pavel v Masarykově éře dostal pokutu, hrozilo by mu i vězení

Za neúčast v obecních volbách v Praze roku 1927 dostalo trest 2 164 voličů v celkové výši 67 tisíc korun. V prvorepublikovém Československu byly volby povinné, i ty obecní. Za neúčast hrozily finanční sankce i vězení. „V nedělních volbách do obcí musí se tentokrát bezpodmínečně dostaviti každý volič,“ varoval v roce 1923 před zahájením obecních voleb národnědemokratický Moravskoslezský deník. „Úřady obdržely pokyny, aby řádně neomluvenou neúčast při volbách přísně trestaly peněžitou pokutou od 20 do 500 korun nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce,“ pokračovala výstraha voličům, která ovšem pouze tlumočila zákon.

Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.