I po více než tisíci letech zůstává svatý Václav symbolem české státnosti, moudrosti a víry. Jeho příběh není jen součástí školních učebnic, ale živým odkazem, který promlouvá i k dnešní generaci.
Osud generála Huga Vojty, kterého prezident Petr Pavel letos 28. října ocenil udělením Řádu bílého lva in memoriam, je příběhem neobyčejné kuráže. Vojtova smrt z rukou nacistických katů definitivně přesvědčila londýnskou exilovou vládu, že je třeba zneškodnit Reinharda Heydricha.
Ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl přání některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Jeden z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před dvěma lety ve věku 94 let v Paříži, se tak „bude muset spokojit“ s medailí Za zásluhy prvního stupně, kterou mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?
Nejvyšším vyznamenáním, jaké prezident může udělit, je Řád Bílého lva. Málokdo přitom ví, že ocenění vzniklo jako diplomatická nutnost. Řád Bílého lva má celkem pět tříd. Podle čeho prezident rozhoduje, komu řád udělí a jak volí třídu?
Tragické nehody s desítkami mrtvých se během více než stoleté historie civilního letectví v českých zemích vyskytly jen vzácně, dvě z nich jsou shodou okolností spojené s dopravci z někdejší Jugoslávie. Neštěstí z ledna 1972 nad Českou Kamenicí, za nímž byl teroristický útok chorvatských separatistů, nepřežilo 27 lidí, o tři roky později pak zemřelo v pražském Suchdole ještě třikrát více lidí. Při vůbec nejtragičtější letecké havárii v dějinách ČR 30. října 1975 zahynulo 79 lidí.
Česko si připomnělo výročí vzniku samostatného československého státu. Došlo k němu 28. října 1918, kdy byl nový útvar vyhlášen. Historickou událost si od 9:00 nejvyšší ústavní činitelé, včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), připomněli na Národním památníku na pražském Vítkově. Pavel v úterý povýšil do hodnosti generálporučíka ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského, celkem povýšil osm mužů. Večer ve Vladislavském sále ocenil státními vyznamenáními 48 lidí.
Pejsek s kočičkou si naposledy zamávali československými vlaječkami v roce 1946. Posléze jim to zatrhli komunisté a znovu mohli praporky vytáhnout až v roce 1991. Se zakázanou pohádkou Josefa Čapka vlastně souvisí i peripetie spojené s historií současné státní vlajky. I ta se po vzniku Československa v roce 1918 rodila těžce a poprvé zavlála až o dva roky později. Za války ji nahradil protektorátní prapor a v roce 1993 se československá vlajka proměnila v českou, což Slováci nesli nelibě a dokonce přišli s žádostí o odškodnění ve výši 50 miliard korun.
Před 130 lety se narodil František Ventura, olympijský vítěz v parkuru z Amsterdamu 1928. Je za ním neobyčejný příběh: oficír od hulánů získal zlato s koněm Eliotem, kterého všichni považovali za nezkrotitelného. Zajeli spolu tak úchvatnou jízdu, že se s ní zapsali do Guinnessovy knihy rekordů. Oba bohužel čekal smutný konec: Eliota za okupace utratili nacisté, Ventura byl později komunisty vyhozen z armády, musel se živit nedůstojnými profesemi, zemřel v ústraní.
Komunisté poslali po Únoru 48 spoustu nevinných do vězení či na popraviště s odůvodněním, že šlo o západní agenty. V drtivé většině to byla nesmyslná obvinění, jenže americké, britské či francouzské zpravodajské služby sem své lidi skutečně vysílaly. Co tu tzv. agenti chodci dělali? Jak se dostávali přes hranice? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá historik Martin Pulec, který připomíná, že výraznými postavami studené války nebyli jen často zmiňovaní Král Šumavy a bratři Mašínové.
Krvavé bitvy, politické atentáty kvůli knížecímu stolci na Pražském hradě, intriky všeho druhu, ale i touha po spravedlivém a v křesťanských hodnotách ukotveném Českém knížectví (Ducatus Bohemiae). O tom všem píše ve svém díle kronikář Kosmas, který zemřel 21. října 1125, přičemž bez jeho zápisů by většina událostí z úsvitu českých dějin zůstala zahalena tajemstvím. „Kosmas nepopisoval nějaké idylické ,staré pověsti české‘, ale hlavně turbulentní dobu svého života. Vládu krále Vratislava a ,hru o trůny‘ mezi jeho syny,“ říká pro CNN Prima NEWS Ondřej Koupil, jehož nový překlad latinské Kosmovy Kroniky Čechů právě vychází.
Místo slavné Mony Lisy ukazují v Louvru jen zlatý hřebík, na kterém obraz visel. Tak se v roce 1911 bavil evropský tisk na účet hlídačů v pařížské galerii, neboť dílo Leonarda da Vinciho jim zmizelo v průběhu všedního dne. A smáli se i Češi. „Že lze ukrásti v Paříži, ve státní sbírce, z hlavního sálu dílo Leonardovo, ilustruje způsob ošetření uměleckých památek přímo ohromujícím způsobem. V Paříži na sebe uvrhli internacionální ostudu,“ prohlásil pro pražskou Národní politiku historik umění F. X. Harlas. A po dalších 114 letech se Louvre opět stává terčem mezinárodního posměchu, neboť za běžného provozu zmizely šperky nedozírné ceny.
„Buď zaplatíš, nebo skončíš na invalidním vozíku“ – nabídka, která se odmítá jen těžko, zvlášť když ji předloží parta vytrénovaných mladíků s pověstí násilníků. Tak vypadal klasický „reket“, tedy vydírání na sklonku existence Sovětského svazu. Jedním z prvních a nejobávanějších gangů Leningradu byli karatisté zabývající se sportem v SSSR v té době přísně zakázaným.
Když v roce 1976 někteří Moskvané otevřeli konzervy se šproty, spadla jim údivem čelist. Místo té nejlevnější ryby byl uvnitř pravý černý kaviár – delikatesa, kterou si mohli dovolit jen o svátcích. Tak začal první ze série velkých případů rozkrádání státního majetku, kdy škody šly do milionů rublů. Na konci byly dlouhé tresty vězení a rozsudek smrti.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
