Historie

Nejnovější příspěvky k tématu

Černá kronika SSSR: „Sedm Simeonů“ uneslo letadlo. Na palubě TU-154 začal masakr
Historie

Černá kronika SSSR: „Sedm Simeonů“ uneslo letadlo. Na palubě TU-154 začal masakr

Leťte do jakékoliv západní země, zněl vzkaz, který do kokpitu letounu TU-154 na trase Irkutsk-Leningrad přinesla letuška. Začal jeden z nejbizarnějších a také z nejtragičtějších únosů v dějinách SSSR. 8. března 1988 se pomocí zbraní a podomácku vyrobených granátů za hranice pokusila dostat jazzová skupina, kterou tvořila matka a její děti. Na konci bylo devět mrtvých a 36 zraněných.

Královna sovětského podsvětí a donašečka KGB. Kalina chtěla kvůli leukémii unést letadlo
Historie

Královna sovětského podsvětí a donašečka KGB. Kalina chtěla kvůli leukémii unést letadlo

Při pohledu na fotografii Kaliny Nikiforovové ze školních let vás možná napadne: prostě obyčejná holka, která není ničím zajímavá, žádná jiskra, žádné charisma. Je to ztělesnění průměru a obyčejnosti. Ale dnes víme, co dívku čekalo, a nic nemůže být vzdálenější realitě než povrchní soud. Ukázalo se, že je ve skutečnosti prohnaná, manipulativní a inteligentní. Prosadila se v sovětském kriminálním světě, zároveň donášela KGB, dosáhla na sovětské poměry neuvěřitelného bohatství. Jejím partnerem byl jeden z nejslavnějších „vorů v zakoně“. Dramatický příběh se začal psát nedlouho poté, co fotograf zmáčkl spoušť a udělal portrét.

Nejvyšší státní vyznamenání pro Kunderu? Podívejte se na jasná pro i proti

Ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl přání některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Jeden z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před dvěma lety ve věku 94 let v Paříži, se tak „bude muset spokojit“ s medailí Za zásluhy prvního stupně, kterou mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?

Letadlo narazilo do skály v Praze, nehodu nepřežilo 79 lidí. Od tragédie uplynulo 50 let

Tragické nehody s desítkami mrtvých se během více než stoleté historie civilního letectví v českých zemích vyskytly jen vzácně, dvě z nich jsou shodou okolností spojené s dopravci z někdejší Jugoslávie. Neštěstí z ledna 1972 nad Českou Kamenicí, za nímž byl teroristický útok chorvatských separatistů, nepřežilo 27 lidí, o tři roky později pak zemřelo v pražském Suchdole ještě třikrát více lidí. Při vůbec nejtragičtější letecké havárii v dějinách ČR 30. října 1975 zahynulo 79 lidí.

Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě. Prezident vyznamenal 48 lidí

Aktualizováno

Česko si připomnělo výročí vzniku samostatného československého státu. Došlo k němu 28. října 1918, kdy byl nový útvar vyhlášen. Historickou událost si od 9:00 nejvyšší ústavní činitelé, včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), připomněli na Národním památníku na pražském Vítkově. Pavel v úterý povýšil do hodnosti generálporučíka ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského, celkem povýšil osm mužů. Večer ve Vladislavském sále ocenil státními vyznamenáními 48 lidí.

Jak pejsek s kočičkou 28. října nesměli mávat aneb Střípky z dějin státní vlajky

Pejsek s kočičkou si naposledy zamávali československými vlaječkami v roce 1946. Posléze jim to zatrhli komunisté a znovu mohli praporky vytáhnout až v roce 1991. Se zakázanou pohádkou Josefa Čapka vlastně souvisí i peripetie spojené s historií současné státní vlajky. I ta se po vzniku Československa v roce 1918 rodila těžce a poprvé zavlála až o dva roky později. Za války ji nahradil protektorátní prapor a v roce 1993 se československá vlajka proměnila v českou, což Slováci nesli nelibě a dokonce přišli s žádostí o odškodnění ve výši 50 miliard korun.

Skok do věčnosti. Český oficír zkrotil vichřici a zapsal se do Guinnessovy knihy rekordů

Před 130 lety se narodil František Ventura, olympijský vítěz v parkuru z Amsterdamu 1928. Je za ním neobyčejný příběh: oficír od hulánů získal zlato s koněm Eliotem, kterého všichni považovali za nezkrotitelného. Zajeli spolu tak úchvatnou jízdu, že se s ní zapsali do Guinnessovy knihy rekordů. Oba bohužel čekal smutný konec: Eliota za okupace utratili nacisté, Ventura byl později komunisty vyhozen z armády, musel se živit nedůstojnými profesemi, zemřel v ústraní.

Záhadná smrt agenta CIA. Komunisté u hranic nehonili jen Krále Šumavy, popisuje historik

Komunisté poslali po Únoru 48 spoustu nevinných do vězení či na popraviště s odůvodněním, že šlo o západní agenty. V drtivé většině to byla nesmyslná obvinění, jenže americké, britské či francouzské zpravodajské služby sem své lidi skutečně vysílaly. Co tu tzv. agenti chodci dělali? Jak se dostávali přes hranice? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá historik Martin Pulec, který připomíná, že výraznými postavami studené války nebyli jen často zmiňovaní Král Šumavy a bratři Mašínové.

Tesákem přímo do útrob. Kronikář Kosmas, zesnulý před 900 lety, líčí i politické vraždy

Krvavé bitvy, politické atentáty kvůli knížecímu stolci na Pražském hradě, intriky všeho druhu, ale i touha po spravedlivém a v křesťanských hodnotách ukotveném Českém knížectví (Ducatus Bohemiae). O tom všem píše ve svém díle kronikář Kosmas, který zemřel 21. října 1125, přičemž bez jeho zápisů by většina událostí z úsvitu českých dějin zůstala zahalena tajemstvím. „Kosmas nepopisoval nějaké idylické ,staré pověsti české‘, ale hlavně turbulentní dobu svého života. Vládu krále Vratislava a ,hru o trůny‘ mezi jeho syny,“ říká pro CNN Prima NEWS Ondřej Koupil, jehož nový překlad latinské Kosmovy Kroniky Čechů právě vychází.

Krádež Mony Lisy v Louvru za bílého dne. Internacionální ostuda, posmíval se i český tisk

Místo slavné Mony Lisy ukazují v Louvru jen zlatý hřebík, na kterém obraz visel. Tak se v roce 1911 bavil evropský tisk na účet hlídačů v pařížské galerii, neboť dílo Leonarda da Vinciho jim zmizelo v průběhu všedního dne. A smáli se i Češi. „Že lze ukrásti v Paříži, ve státní sbírce, z hlavního sálu dílo Leonardovo, ilustruje způsob ošetření uměleckých památek přímo ohromujícím způsobem. V Paříži na sebe uvrhli internacionální ostudu,“ prohlásil pro pražskou Národní politiku historik umění F. X. Harlas. A po dalších 114 letech se Louvre opět stává terčem mezinárodního posměchu, neboť za běžného provozu zmizely šperky nedozírné ceny.

Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.