Historie

V Praze ve středu zemřel zřejmě nejznámější český hledač pokladů Josef Mužík. Bylo mu 76 let. Médiím to řekl Pavel Kotrba ze spolku Lokace artefaktů, jehož byl Mužík čestným předsedou, a potvrdil Mužíkův syn Augustin. Mužík byl známý hlavně pátráním po takzvaném štěchovickém pokladu, což mělo být zlato, další cennosti a archivní dokumenty ukryté nacisty koncem druhé světové války v okolí Štěchovic u Prahy.

V pondělí 10. února to je 50 let od chvíle, kdy si první občané Československa mohli nakoupit v nejmodernějším a nejluxusnějším obchodním domě v republice. Kotva měla být výkladní skříní komunistického konzumu, podívejte se na fotky z prvních nákupů v oceňované stavbě, kterou navrhli manželé Machoninovi.

V pevné víře v konečné vítězství padl hrdinskou smrtí můj vroucně milovaný manžel... Takto oznámila úmrtí 38letého brněnského esesáka Augusta Gölzera jeho manželka Elisabeth. V nemocnici dodýchal 8. února 1945, o den dříve na něho čtyřikrát vystřelil dnes téměř zapomenutý odbojář Vladimír Blažka. Atentát někdy historici připodobňují k vražednému útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Nepovedl se ani jeden z nich. Heydrich i Gölzer střelbu přežili a smrt nastala až v nemocnici,“ porovnává události historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.

Denní tisk před 100 lety neznal ochranu osobních údajů (GDPR) a běžně uváděl také etnicitu pachatelů i obětí trestných činů. „Prostomyslná slovenská žena Vilma Silenková z Malacek přijala nabídku cikánek Terezie Sorkociové a Barbory Danielové. Ty prováděly různé kejkle, a pak prohlásily, že Silenková je očarovaná. Zahájily také hned léčení,“ uvedl deník Lidové noviny v roce 1925. Seriál CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety připomíná dobovou černou kroniku prostřednictvím tehdejšího tisku. Následující díl se věnuje případům spojovaným s romskou menšinou.

Videoher s keltskou tématikou je jako šafránu. I kvůli tomu se herní vývojář Jindřich Skeldal pustil do vývoje své nejnovější hry Tribe Nation. V ní se snaží zprostředkovat příběh galského kmene, který se brání před expanzí Římské říše pod vedením Julia Caesara. „Kelti dovedli válečné umění k úplné dokonalosti. Vynalezli kroužkové košile a Římané se od nich všechno naučili,“ říká Skeldal, který je veteránem tuzemského herního vývoje a stojí za slavnou hrou Brány Skeldalu. V rozhovoru pro CNN Prima News vysvětluje, jak Galové zjednodušili svou zbroj a proč jejich způsob válčení není jednoduché převést do videohry.

Nacistická chlouba, vlajková loď „flotily míru“ – obrovský parník Wilhelm Gustloff, se měla před 80 lety stát útočištěm pro více než 10 tisíc lidí, převážně žen a dětí, kteří prchali z polské Gdyně před postupující Rudou armádou. Jenže i kvůli tragickým chybám německých důstojníků našlo na 9 400 uprchlíků po zásahu sovětskými torpédy svou smrt v ledových vodách Baltského moře. Zkáza lodi Wilhelm Gustloff je největší námořní katastrofou všech dob – počtem obětí překonala legendární ztroskotání Titaniku zhruba šestkrát.

Policie znovu otevřela případ úmrtí někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Zemřel v noci na 10. března 1948, podle dobové verze spáchal sebevraždu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který je útvarem Policie ČR, má ale nyní podezření na vraždu. Důvodem jsou nově získané dokumenty z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie. Policie o tom v úterý v podvečer informovala na svém webu.

Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si v pondělí na jihu Polska připomněli 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi–Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší z Osvětimi.

Studentka Klára Lustbaderová měla teprve 16 let, když musela počátkem roku 1942 nastoupit do transportu. Vlak vezl celkem 1 000 internovaných svobodných židovských dívek a žen, údajně na práci do Německa. Souprava však zamířila na úplně jinou konečnou stanici, na rampu koncentračního tábora v Osvětimi. „Z transportu přežilo pouhých 20 žen, včetně mojí maminky Kláry. To byl zázrak, nikdy mi ale o pobytu v koncentráku neřekla ani půl slova. A všechno, co vím, jsem se časem dozvěděl od jiných přeživších,“ vypráví 74letý Peter Chudý, tajemník Židovské náboženské obce ve slovenském Prešově. Rudá armáda osvětimskou „továrnu na smrt“, v níž zahynulo na milion Židů, osvobodila 27. ledna 1945. Před osmdesáti lety.

Před 80 roky sovětská armáda osvobodila vyhlazovací tábor Osvětim. V obávané „továrně na smrt“ zahynulo téměř 1,5 milionu lidí, našli se však i vězni, jimž se z děsivého pekla povedlo utéct. Zpětně víme o 144 úspěšných uprchlících, dalších 327 bylo při svém pokusu chyceno a o 331 nejsou žádné informace. K osvětimským útěkům patří spousta pozoruhodných příběhů.

Když americký prezident Donald Trump s velkou pompou prohlásil, že nechá zveřejnit dosud přísně tajné materiály o atentátu na Johna F. Kennedyho, leckomu proběhlo hlavou: může být v pečlivě střežených dokumentech něco skutečně převratného? Brzy se to dozvíme.