Historie

Před 70 lety byla vládou vyhlášena měnová reforma, která zrušila lístkový systém a znehodnotila peníze i vklady ve skandálním poměru. Smyslem opatření bylo z pohledu vládnoucí Komunistické strany zlikvidovat černý trh, vyřešit hospodářské těžkosti a „definitivní zúčtovat s buržoazií“. Nejbolestivěji zasáhla reforma samozřejmě především nejbohatší vrstvy, těžce postižení byli ale i drobní střadatelé. Anulováním dluhů státu vůči domácímu obyvatelstvu šlo o faktický bankrot.

Rozlohou největší stadion na světě v Praze na Strahově zažil sokolské slety i spartakiády, koncerty kapel Rolling Stones i AC/DC, papežskou bohoslužbu, ale i velmi temné okamžiky. V květnu 1945 se napřed proměnil v internační tábor pro válečné zajatce, záhy pak i pro tisíce pražských německých civilistů. Mužů, žen, dětí i starců. „Znovu se zrodil temný středověk. I když se Němci v posledních letech hrozně provinili, musí snad i jiný národ jednat stejně?“ zapsala si na Strahově do svého tajného deníku internovaná Margarete Schellová z Prahy, tehdy jí bylo 34 let.

Obyvatelé přelidněného Jeruzaléma byli ve starověku snadným a častým terčem infekční úplavice. O velký problém šlo zvláště v létě. Informaci o neblahém zdravotním stavu místních lidí v době železné pomohly odhalit přes dva a půl tisíce let staré záchody, píše CNN.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Od loňska je tento významný den v kalendáři označený jako Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora v pražské Libni se sešlo několik desítek lidí, zástupci Prahy 8, Parlamentu a organizace Orel, jejímiž členy byli i vojáci a výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. Akce k výročí se konaly i na dalších místech České republiky.

Posledních osm měsíců života strávil ruský agent v rakouské plukovnické uniformě v pražském Lichtenštejnském paláci na Malé Straně. V předvečer smrti ovšem zamířil do Vídně a Pražané si 26. května 1913 mohli přečíst v Národní listech: „Z Vídně. Náčelník generálního štábu 8. sboru v Praze, plukovník Alfred Redl, spáchal dnes v hotelu ve vnitřním městě sebevraždu, střeliv se do úst.“ Důvod? Provalila se jeho dlouholeté špionážní činnost pro Rusko. Ve zpravodajské žargonu byl Alfred Redl takzvaným krtkem, tedy agentem uvnitř ústředí zpravodajské služby protivníka. „Naverbovat či zlanařit krtky, o to se Rusové v Praze zcela jistě snaží i dnes,“ říká historik Tomáš Kykal.

Vznikl v první polovině 13. století jako strategická obranná pevnost na východní hranici Českého království. Řeč je o majestátním hradu Buchlov, který je hlavní dominantou pohoří Chřiby nedaleko Uherského Hradiště. Nikdy nebyl zcela dobyt. I díky tomu se nám v dobré kondici dochoval až dodnes.

Obklopila mě téměř tma, neviděl jsem ani motor, ale náhle zahlédl jsem hroty velechrámu sv. Víta. Tak líčil aviatik Jan Kašpar svoji nejslavnější cestu po nebi, první český dálkový let z Pardubic do Prahy v roce 1911. Od narození Jana Kašpara uplynulo 140 let, svět spatřil 20. května 1883. První úspěšný pokus odlepit aeroplán od země učinil v roce 1910 a paradoxně k tomu přispěla splašená kráva. Nad Čechy a Moravou létal pouhé dva roky, aby v březnu 1927 zemřel v neutěšených finančních poměrech. Spáchal sebevraždu, otrávil se benzinovými výpary. Při pohřbu se o tragickém konci nemluvilo a již v roce 1928 Češi postavili aviatikovi první pomník.

Víte, kdo byli čamrdáři? To zjistíte, když se vypravíte do perleťářské Žirovnice na Vysočině – tu totiž po celém světě proslavily malé a třpytivé knoflíky. Málokdo ale ví, že název městečka má hodně společného i se zemědělstvím a bohatou úrodou. Město perleti zkrátka nabízí tolik zajímavostí, že na jeho poznání vám rozhodně nestačí jeden den.

Hradů a zámků je u nás požehnaně. Některé jsou zajímavé svou historií, jiné mobiliářem či stavebním vývojem. Jedním z nejkrásnějších moravských hradů je ten ve Šternberku, který nabízí všechno zmíněné a návdavkem mnohem víc. Zaujme mimo jiné i falzifikáty uměleckých děl.

Celý svět sledoval víkendovou korunovaci britského krále Karla III., ale také Češi si v minulosti mohli obdobné ceremonie užít. Naposledy v roce 1836, kdy na český královský trůn symbolicky usedl rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý. Podle historika Jiřího Raka to tehdy byla velká sláva především pro české vlastence, kteří událost vnímali jako potvrzení české autonomie. Jelikož si jeho nástupce František Josef I. Svatováclavskou korunu nikdy nenasadil, byl Ferdinand do konce svého života Čechy zbožňován, popsal Rak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Státní svátek 8. května je Dnem vítězství. K porážce nacismu se pokusili přispět i dva spolužáci z kladenské průmyslovky, když 7. června 1939 zastřelili strážmistra německé pořádkové policie. „Jan Smudek se dočkal konce války v uniformě britské RAF, František Petr skončil pod německou gilotinou v Berlíně. I taková byla válka,“ porovnává oba osudy historik Jan B. Uhlíř. V ruce se soudním spisem Františka Petra, který obsahuje i dopisy popraveného. Věznice Plötzensee je rodině nikdy neodeslala.