Historie

Nejnovější příspěvky k tématu

Černá kronika SSSR: Nejhorší sovětský kanibal. Satan pil krev žen a připravoval z nich pokrmy
Historie

Černá kronika SSSR: Nejhorší sovětský kanibal. Satan pil krev žen a připravoval z nich pokrmy

Jsi k nakousnutí, samou láskou bych tě snědl – slova, s kterými zamilovaní zacházejí snad příliš lehkovážně. Nikolaj Džumagalijev to naopak bral doslova a smrtelně vážně – zabíjel ženy, aby pil jejich krev a jedl jejich maso. Nebylo to ovšem z lásky, nýbrž z nenávisti a z podivných rituálních pohnutek. Do dějin sovětského zločinu se zapsal jako Kanibal z Alma-Aty, Satan, Džuma a podle kovové náhrady zubu také Železný tesák. I když prokazatelně zavraždil nejméně deset žen, spravedlnost na něj byla krátká.

Jáchymovské peklo chrlilo uran pro Moskvu. Komunisté sem posílali tisíce muklů na smrt
Zprávy

Jáchymovské peklo chrlilo uran pro Moskvu. Komunisté sem posílali tisíce muklů na smrt

Okolí Jáchymova nabízí kromě výhledů na Krušné hory i výrazné stopy temného příběhu. V 50. letech se zdejší krajina proměnila v rozsáhlý systém uranových dolů a pracovních táborů, kam komunisté zavírali své skutečné i domnělé odpůrce. Pro tisíce mužů se Jáchymovsko stalo místem ponížení, vyčerpání, nemocí a často i smrti. Jednotlivé části ponuré historie spojuje naučná stezka příznačně nazvaná Jáchymovské peklo.

Na hradě si vyrobíte šperk i modrotisk. Kulturní centra pomáhají oživit regiony a udržet mladé lidi

Historický hrad, tradiční řemesla a moderní technologie pod jednou střechou. Na hradě Loket vzniklo nové kulturní a kreativní centrum, které návštěvníkům přibližuje tradiční řemesla typická pro Karlovarský kraj. Podobné projekty podle Ministerstva kultury pomáhají nejen uchovávat kulturní dědictví, ale také podporují rozvoj regionů a mohou přispět ke zmírnění odlivu mladých lidí do velkých měst.

Jak to bylo doopravdy s dobytím Bastily? V pevnosti bylo pár vězňů, Pařížanům pomohla náhoda

V červenci 1789 byla Paříž jedním velkým sudem střelného prachu. Král Ludvík XVI. nechal obklíčit hlavní město žoldnéřskými oddíly, což vyvolalo oprávněné obavy, že chce nově ustavené Národní shromáždění rozehnat silou. Tisíce Pařížanů se proto ve snaze bránit sebe i revoluci začaly shánět po zbraních. Zatímco muškety se ve velkém nacházely ve zbrojnicích Invalidovny, střelný prach byl ukrytý za zdmi Bastily.

Černá kronika SSSR: Zhrzený milenec zavraždil 21 školáků. Komunisté masakr tajili

Roky se sovětský režim snažil masakr, při kterém zahynulo 21 dětí a dva dospělí, ututlat. A málem se mu to podařilo. Věděl o něm málokdo, a kdo o něm věděl, měl zapomenout. Jen místní obyvatelé z malé obce Giska v tehdejší Moldavské sovětské svazové republice si šeptem a s hrůzou občas vyprávěli o události z roku 1950. Přitom s politikou tragédie neměla nic společného. Byl to příběh ženy, která měla smůlu na muže a hlavně zhrzeného chlapa, který neunesl odmítnutí.

Od března do listopadu pršelo jen třikrát. Sucho z roku 1947 bylo národním neštěstím

Letošní červnové teplotní rekordy šokovaly Česko, ovšem v roce 1947 bylo hůře. „Od konce března až do 15. listopadu zapršelo v naší obci celkem třikrát, a to jen docela nepatrně,“ zapsal si kronikář obce Kamenný Újezd na Českobudějovicku. Podle meteorologů tehdy střední Evropu zasáhlo obrovské hydrologické sucho, nyní označované za pětisetleté. Redakce CNN Prima NEWS pátrala po svědectvích extrémního počasí z roku 1947 ve státních archivech a přináší kronikářská svědectví, která zatím nezveřejnila jiná média. A připomínáme i tehdejší potravinovou pomoc Československu, kterou poskytl generalissimus Stalin, i když tím zvýšil počet obětí tehdejšího sovětského hladomoru.

Černá kronika SSSR: Masakr v obchoďáku. Po vrazích v uniformách šli Jelcin i elitní detektiv

Policistka Věra Alfimovová spolu s posledními zákazníky vycházela z obchodního domu Moloďožnyj, právě jí skončila služba. Odevzdala zbraň a převlékla se do civilu. Možná si ani nevšimla, že vedle ní kráčí muž s pytlem peněz. Mířila na zastávku autobusu a v myšlenkách byla už doma. O pár vteřin později leželo její prostřílené tělo na chodníku. Všichni vrazi dříve patřili k bezpečnostním složkám, vlastně se jednalo o bývalé kolegy. Alfimovová se stala jednou z obětí gangsterského přepadení, které v roce 1986 otřáslo Moskvou i postavením tehdejšího prvního tajemníka městského výboru KSSS Borise Jelcina.

Ztracené poklady stály dlouhá léta všem na očích. Vzácnosti za miliony objevili jen náhodou

Mnoho vzácných uměleckých děl se v minulosti ztratilo. Zdálo se, že navždy, ale některé z nich se po letech objevily na zcela nečekaných místech. Často za tím navíc byla úplná náhoda. Mezi nejznámější příklady podobných ztracených a znovunalezených pokladů se řadí vzácná busta britského aristokrata, která sloužila coby zarážka dveří, nebo obraz slavného malíře Caravaggia nalezený na půdě během oprav domu.

Zítra mě popraví, neplač maminko. Komunisté po útoku v Babicích mučili a zabíjeli nevinné

Před 75 lety byli v Babicích na Třebíčsku zastřeleni tři členové Místního národního výboru (MNV), komunistickému režimu to posloužilo jako záminka k rozsáhlým represím proti nevinným. V následných procesech bylo odsouzeno přes 100 lidí, jedenáct z nich dostalo trest smrti. Historik František Kolouch v rozhovoru pro CNN Prima NEWS tvrdí, že Vysočina zažila zkraje 50. let teror srovnatelný s heydrichiádou.

Voskovec byl v USA větší machr, než si myslíme. Komunisté mezitím ničili Wericha, říká Bystrov

Je to přesně 45 let, co zemřel Jiří Voskovec. Jaký doopravdy byl? Na rozdíl od svého kamaráda Jana Wericha odmítal dělat kompromisy s komunistickými mocipány, pár let po válce se místo trvalého návratu do vlasti odhodlal k americké kariéře. Publicista Michal Bystrov, který o V & W napsal úspěšnou knihu, vypráví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS o méně známé tváři hvězdy Osvobozeného divadla.

Bitva o Jičín se proměnila v masakr: Ukončil ji matoucí rozkaz a boj na hořícím náměstí

Prachovské skály, hrad Kost, Rovensko pod Troskami, Jinolické rybníky, Jičín. Tato a další místa v Českém ráji jsme zvyklí spojovat s romantickými vyhlídkami, turistikou nebo pohádkami. Rozhodně ne s dělostřeleckou palbou, útoky jízdy, salvami pušek či bojem muže proti muži. Přesně tak ale v členité krajině mezi Mnichovo Hradištěm, Turnovem a Jičínem probíhalo na konci června 1866 krvavé střetnutí Prusů s Rakušany a jejich saskými spojenci. Výsledkem byly tisíce mrtvých a raněných, a několik dnů nato i největší bitva na území českých zemí v celé jejich historii známá jako bitva u Hradce Králové nebo také jako u Sadové.

Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.