Milá Máničko! Přijměte mnoho srdečných pozdravů… Tak začíná dopis parašutisty Jana Kubiše, který několik dnů před atentátem na Reinharda Heydricha poslal své nové lásce Mařence. Dopis nyní střeží Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, jehož vedoucím je historik Jan B. Uhlíř. „Horní zámek v Břežanech si za své letní sídlo zvolil Karl H. Frank a dnes tu sídlí památník. Na Dolním zámku žil Reinhard Heydrich, který odtud 27. května 1942 vyjel na poslední služební cestu, kterou ukončila odbojová skupina Anthropoid,“ líčí historik. Dolní zámek je v žalostném stavu.
Všichni dospělí už se mu podívali do tváře, ne každý ovšem ví, že muž na tisícikoruně se jmenuje František Palacký. A že od jeho smrti uplynulo 150 let. „Zemřel 26. května 1876 v našem pražském paláci. Už měl ale sbaleno a chystal se na letní pobyt sem na Vysočinu, když ho náhle zastihla smrt,“ vítá nás Václav Macháček, zámecký pán z Malče a Palackého pravnuk. „Tento pokoj se od jeho smrti nezměnil a na stole pořád leží i pero. Mimochodem, velmi miloval svoji ženu Terezii a napsal jí 526 dopisů, všechny v němčině,“ ukazuje zámeckou pracovnu národního buditele, kde vznikalo slavné dílo Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě.
Sudetští Němci se po podpisu Mnichovské dohody doslova přes noc stali občany německé třetí říše se všemi výhodami, ale také důsledky, jako byla služba téměř milionu z nich v řadách wehrmachtu. O šest a půl roku později ale přinesl konec války německým obyvatelům Československa absolutní pohromu. Přišli o veškerý majetek a byli postupně odsunuti do Německa a Rakouska. Hodnotu majetku, který po nich zůstal, československý stát odhadl na 120 miliard tehdejších korun.
„Smrt, smrt těm hajzlům Internacionály. Každý, kdo si říká komunista, je odpovědný za krev v ipaťjevském sklepě, vinen za miliony dalších vražd, za poskvrnění duše ruského národa, vinen za nekonečnou ostudu, za lži, špínu a krev, do které se propadla ruská zem.“ To napsal bývalý bělogvardějský kapitán Viktor Larionov, vůdce skupiny mstitelů, kteří v roce 1927 podnikli teroristický útok v centru Leningradu.
O sjezdu sudetských Němců se vedla už řada hádek a vášnivých debat. K historickým křivdám a bolavým místům soužití národů se ale mimo politicky vyostřená období každodenně vracejí učitelé a učitelky nejen dějepisu, jež musí ozřejmovat složité kontexty. Napříč vládou a opozicí lze nalézt řadu lidí, kteří se před Sněmovnou živili vzděláváním dětí. Jak se k tomuto tématu staví ti, kteří by měli vést žáky k uvažování v souvislostech a ke kritickému vyhodnocování informací?
Stranou rozruchu kolem sudetoněmeckého sjezdu v Brně zůstávají osudy konkrétních Čechů a Němců, které nedávná minulost českého pohraničí drastickým způsobem rozdělila. Jedním z nich je případ sourozenců Bienertových ze Šluknova, který spojuje prvky skutečného thrilleru. Nechybí v něm noční přechody hranic, mnohaleté ukrývání se na půdě, požár, dvojnásobná vražda i odložená spravedlnost.
Jedna z nejtemnějších postav českých dějin 20. století, karlovarský rodák Karl Hermann Frank, skončil za své zločiny na šibenici. Popravě bývalého knihkupce, vysokého důstojníka SS a faktického vládce Protektorátu Čechy a Morava 22. května 1946 přihlíželo na 5000 lidí.
Ve věku nedožitých 105 let zemřel hrdina druhé světové války Ladislav „Leonard" Jindra. Rodák z Posázaví, který se během dne D účastnil spojeneckého vylodění v Normandii, tedy na pobřeží okupované Francie. Podle dcery Diany zemřel Jindra 20. dubna. Skromný pohřeb již proběhl, informoval ve středeční zprávě médiím historik Jiří Klůc.
Před 80 lety v Československu vrcholila kampaň před klíčovými volbami, které jsou dodnes často označovány jako ty „poslední svobodné“. Toto tvrzení je nicméně pravdě na tisíce mil vzdálené. Vždyť jak lze označit volby jako svobodné, když byla zakázána kandidatura pravicových stran a do kampaně se vměšoval Sovětský svaz, který výrazně dopomohl k vítězství KSČ? Nezanedbatelnou část viny na tom nese Edvard Beneš – možná nejrozporuplnější osobnost novodobé české historie.
Pátrání po lebce svaté Zdislavy sledovala celá republika. Příliš se ale nepřipomínalo, proč katolická církev ve 21. století uctívá relikvie svatých, tedy lidské ostatky nebo i předměty po zesnulých. „Nemodlíme se ke kostem, je to složitější,“ zdůrazňuje farní vikář Štěpán M. Filip z Jablonného v Podještědí, jenž letos 12. května zahlédl postavu v černém, která v místní bazilice ukradla lebku svaté Zdislavy. Uctívání ostatků ale již od 14. století kritizovali církevní reformátoři a v 19. století ho ateisté nazvali „nepochopitelným tatrmanstvím“. K největším evropským sběratelům relikvií patřil císař a král Karel IV.
Rozhodnutí sudetoněmeckého landsmanšaftu využít pozvání brněnské organizace Meeting Brno a uspořádat ve dnech 22.-25. května 2026 tradiční sudetoněmecký sjezd právě v moravské metropoli vyvolalo v české společnosti hlasitou odezvu. Znovu se mluví o odškodnění a Benešových dekretech, které zbavily sudetské Němce majetku a občanství. Jak se k těmto tématům v minulosti stavěl landsmanšaft a co o nich v jeho programu najdeme dnes?
Strhující manévry, nečekaná rozhodnutí, překvapivý vítězové. CNN Prima NEWS přináší nový seriál o nejvýznamnějších bitvách i málo známých střetech české a světové historie. Tentokrát připomeneme zahájení sibiřské anabáze československých legionářů, kterým se odvážným výpadem proti mnohačetné přesile podařilo probojovat ze smrtelného obležení.
„V současné době je radiační situace v elektrárně a okolí stabilizována. Postiženým je poskytována nutná lékařská pomoc. Obyvatelé sídliště elektrárny a tří přilehlých vesnic byli evakuováni,“ stálo ve zprávě, kterou zveřejnila sovětská televize v první informaci o havárii v Černobylské jaderné elektrárně. Ta zmínka o evakuaci je důležitá. Prakticky okamžitě musely své domovy opustit desítky tisíc lidí. Obyvatelé tu zanechali svůj veškerý majetek. Zanedlouho se s ním mohli setkat znovu – radioaktivní televizory, postele a skříně se objevily na kyjevském trhu.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
