Před 80 lety byl moskevským soudem poslán do gulagu československý generál Sergej Vojcechovský, legionářský hrdina a blízký spolupracovník Masaryka a Beneše. Patřil ke stovkám krajanů, kteří byli bezprostředně po skončení války protiprávně odvlečeni do SSSR. Jaké byly jejich osudy? Kolik jich hrůzy pracovních lágrů v dalekých východních končinách přežilo, kdo se vrátil? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje Štěpán Černoušek, ředitel společnosti Gulag.cz.
Už v pátek 19. září se otevře vzácná obálka s dopisem, který nadiktoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk těsně před smrtí svému synovi Janovi. Nikdo z žijících její obsah nezná, a tak se historikové předbíhají v odhadech. Právě mladší syn prezidenta Osvoboditele rád odkaz svého otce připomínal. „Když někdo hodil flintu do žita jenom proto, že se narodil jako Čech nebo Slovák a ne jako Rus nebo Američan, tata se vždycky rozčílil,“ přečetl Jan Werich slova Masarykova syna v televizi v roce 1968.
Část dřevěného potrubí zřejmě z 19. století našli archeologové pod povrchem náměstí Míru v Tišnově na Brněnsku. Pravděpodobně se jedná o vodovod. Tišnovská radnice o tom informovala v tiskové zprávě. Archeologové prozkoumali také více než 70 zahloubených objektů a zdokumentovali téměř 100 zděných konstrukcí.
Před 85 lety provedla svůj první nálet 311. československá bombardovací peruť. Hrdinové z Hitlerem okupované země ničili pod hlavičkou britské RAF nacistické lodě, ponorky a nepřátelská letadla, statečností ohromili i krále Jiřího VI. Dnes jsou přitom pozapomenutí. O jejich osudech, slávě, tragédiích i hanebné poválečné perzekuci od komunistů vypráví pro CNN Prima NEWS historik Jiří Rajlich, odborník na letecké dějiny.
Trvalo to 82 let. V někdejším nacistickém vězení Plötzensee v Berlíně budou konečně nahlas přečtena jména popravených z řad českých odbojářů, kteří nepřežili takzvané Krvavé noci ze září roku 1943. Hromadnou vraždu zosnovanou nacisty, jež byla zběsilou odpovědí totalitního Německa na bombardování Berlína britským královským letectvem. Zazní 123 jmen.
Oběšení protektorátního náměstka pražského primátora Josefa Pfitznera sledovaly před 80 lety tisíce občanů, včetně školáků. „Ortel nad zrádcem vykonán před tvářemi 30 000 lidí dvě hodiny po rozsudku,“ informoval o popravě deník Svobodné slovo. Poprava proběhla 6. září 1945 v 18 hodin a 30 minut, šibenice stála na dnešním náměstí Hrdinů u budovy pražského vrchního soudu. Tehdejší zájem Pražanů o veřejnou popravu státní orgány nemile překvapil. „Následná poprava K. H. Franka už se proto odehrála ve dvoře pankrácké věznice. A jen pro vybrané publikum, které dostalo vstupenky,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.
Na úpatí Krušných hor leží město, které je klenotem nejen Ústeckého kraje, ale i celé České republiky. Krupka, zapsaná díky svému hornickému dědictví na seznam UNESCO, nabízí unikátní spojení historie, přírody a turistických zážitků. A právě sem nás tentokrát zavedl projekt Hezky česky po Česku, který vznikl díky spolupráci PENNY a Klubu českých turistů.
Již nemáme Karlův most! Přesně taková zpráva 4. září roku 1890 běžela Prahou. „Jako blesk od úst k ústům,“ líčil oblíbený deník Národní politika, jak se zvěst šířila městem. A houfy lidí, které 4. září 1890 ráno doběhly na místo tragédie, nad zkázou nejstaršího mostu ve městě i plakaly. Byť si zároveň oddechly, protože do Vltavy spadly „jen“ dva mostní oblouky.
Začalo to nevinně – pětiletý chlapec dostal pod stromeček svou první stavebnici. Dnes, o desítky let později, stojí za největší soukromou sbírkou Lega na světě, která je zapsaná v Guinnessově knize rekordů. Museum of Bricks Miloše Křečka nabízí více než devět tisíců modelů a návštěvníkům otevírá nejen vitríny, ale i vlastní fantazii.
Známe je ze Švandrlíkových Černých baronů, realita tzv. Pomocných technických praporů (PTP) byla však v 50. letech mnohem drsnější, než jak ji popisují rozverné příběhy o vojínu Kefalínovi a majoru Terazkym. Komunistická moc zavedla armádní perzekuci vůči „politicky nespolehlivým jedincům“ přesně před 75 lety. A historik Prokop Tomek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že šlo o šikanu, kterou museli někteří vydržet až čtyři roky.
Více než sto let po potopení Titaniku, který šel ke dnu během ledové noci z 14. na 15. dubna 1912, o tragédii stále ještě nevíme všechno. Badatelé teď představili zjištění vycházející z dvou let trvajícího 3D snímkování vraku v hloubce asi 3800 metrů, z něhož posléze vytvořili digitální dvojče lodi. Tímto způsobem mohli spočítat například to, jak dlouho gigantický parník drhnul o ledovec, který ho potopil, nebo očistit křivě obviněného člena posádky.
Rekonstrukce hlavního nádraží v Plzni stála více než miliardu korun. Díky investici z Národního plánu obnovy se podařilo zachovat památkově chráněnou budovu a současně ji proměnit v moderní dopravní uzel s komfortem pro 21. století.
Po dlouhé a těžké nemoci zemřel Radomír Vlček, přední odborník na moderní dějiny střední a východní Evropy. V pátek to na svém Facebooku oznámil Slovanský ústav AV ČR. Vlčkovi byla za jeho práci udělena v roce 2018 Čestná medaile Za zásluhy o Akademii věd.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
