Hlavní osobností pražského jara, které přesně před 58 lety ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy, byl Alexander Dubček. Symbol tzv. socialismu s lidskou tváří prožil významnou část dětství v sovětském Biškeku. Zástupci české organizace Gulag.cz se nedávno vydali do Kyrgyzstánu po jeho stopách a nestačili se divit – dům Dubčekových se za sto let skoro nezměnil.
Invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 se nedalo zabránit. Pražské jaro se vydalo směrem, který ani samotní komunisté nechtěli. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a spoluautor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík. Srpnové události podle něj do dnešních dnů doprovází řada mýtů. Jedním z nich je i role tehdejšího nejvyššího představitele Sovětského svazu Leonida Brežněva.
64 let uplynulo od smrti osmnáctiletého Petera Fechtera. Mladík se stal jedním ze 140 lidí, kteří zemřeli při pokusu emigrovat z Východního Berlína přes Berlínskou zeď. Druhý z mladíků, kteří se o útěk pokusili, byl úspěšný. Fechtera ale pohraničníci postřelili a nechali ho na místě vykrvácet. Mladý zedník umíral minimálně 50 minut, během kterých marně volal o pomoc.
Pokud by monarchie nezanikla, měli bychom se dnes lépe. S takovou formulací souhlasilo neuvěřitelných 42 procent respondentů sociologického průzkumu společnosti SC&C pro Český rozhlas, který proběhl v rámci oslav stoletého výročí založení Československa. Zda si v roce 2018 tohoto výsledku povšiml i Petr Pavel, tehdy předseda vojenského výboru NATO, těžko říct. O sympatiích českého národa ale něco vědět musí, jinak by před letošní dovolenou neprohlásil, že by neměl sebemenší problém s proměnou republiky v moderní konstituční monarchii.
Druhá světová válka skončila, na Rudém náměstí pochodovaly vítězné jednotky Rudé armády, ale za ostnatými dráty pracovních táborů se schylovalo k dalšímu konfliktu, při kterém opět měla téct krev. Česky bychom mu mohli říkat „válka se sviněmi“, i když ruský originál byl ještě o něco drsnější. Trvala deset let, měla tisíce mrtvých a trestanci se v ní zabíjeli noži, tyčemi nebo holýma rukama. Jako ve spoustě jiných válek, které mezi sebou vedou „civilizované“ národy, i tady šlo o moc a kontrolu nad zdroji. Jedna skupina vězňů bojovala s druhou o to, kdo bude pánem tábora.
Berlínskou zeď začal východoněmecký režim stavět v noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna 1961. Ráno se obyvatelé Berlína probudili ve městě rozděleném na dvě části. Celý proces znázorňuje unikátní animace.
Sebevědomý řečník, vousatý revolucionář, ale také krvavý diktátor, který na Kubě vládl téměř 50 let a stal se jednou z nejkontroverznějších postav 20. století. Přesně tak se dá popsat Fidel Castro, jenž by dnes, 13. srpna, oslavil jubilejní 100. narozeniny. Jeho příběh je v mnoha ohledech takřka neuvěřitelný. Byl to právě Castro, který byl tváří kubánské revoluce, aby nakonec svou zemi přivedl k hospodářskému kolapsu. Prostřednictvím karibské krize navíc dostal celý svět na pokraj třetí světové války. Kvůli Castrovi Kuba také dodnes představuje podivuhodný paradox komunistické země, jejíž hlavní město je vzdálené asi 150 kilometrů od nejjižnějšího bodu Spojených států.
Jen několik desítek minut od Prahy leží Čelákovice – město, které dokáže překvapit svou historií, jedinečnou architekturou i možnostmi pro aktivní trávení volného času. Návštěvníci sem mohou vyrazit za památkami, projet se po řece Labi, objevovat jednu z nejpopulárnějších cyklostezek v Evropě nebo si užít některou z kulturních akcí, které město během roku pořádá.
Rodina Lossmannů uplatňuje smlouvu z časů Rakouska-Uherska, která jí zajišťuje volňásky do biografu. „Zrovna loni za mnou paní Lossmannová přišla s otázkou, jestli úmluva z roku 1914 stále platí. Je to sice rarita, ale dohodu dodržujeme,“ vypráví Petra Elisabeth Kačírková, ředitelka kina Lucerna. Nejstaršího funkčního biografu v Brně. „Bez naší rodiny by kino nemohlo být postaveno,“ potvrdila CNN Prima NEWS 99letá paní Lossmannová. Brno se s vynálezem filmu seznámilo již v srpnu 1896, o dva měsíce dříve než Praha. V Česku se promítá 130 let.
Romantické trosky hradů Branč, Ostrý Kameň, Korlátka nebo Beckov vévodí strmým karpatským kopcům jen 15 až 45 kilometrů od východní hranice České republiky. „Výlet za kamennými ruinami tam má úplně jiné grády, než když milovník středověku šlape třeba po turisty přelidněném Českém ráji,“ přemítá o zříceninách hned za česko-slovenskou hranicí reportér CNN Prima NEWS. Pohraniční hrady si dobře pamatují bojovné Tatary, Turky či uherské Kuruce, kteří toužili obsadit i země ležící západně od této horské hradby. Tady se vždy potkával Východ se Západem.
Šest medvědů s Cibulkou nebo Dva lidi v ZOO? Kdepak! Největší starosti s opičími parťáky měli tvůrci při vzniku filmu, kde se v lidoopa proměňovaly lidské postavy.
Japonská Kokura byla 6. srpna 1945 náhradním cílem pro případ, že bude nad Hirošimou špatné počasí. To se ale nestalo a USA svrhly první atomovou bombu právě na Hirošimu. Tři dny poté byla Kokura vybrána za primární cíl druhé atomové bomby. Město ale 9. srpna 1945 zakrývaly husté mraky a kouř z předchozích náletů na sousední Jahatu. Bombardér nad Kokurou třikrát přelétl, zaměřovací bod v cílové oblasti ale stále nebylo vidět. Pilot proto pokračoval k náhradnímu cíli, kterým bylo Nagasaki.
Smrt za smrt – o výši trestu pro Arkadije Nějlanda měl národ jasno. A krvežíznivost davu v tomto případě měla své opodstatnění. Nějland nepatřil mezi vrahy, kteří by ohromili počtem svých obětí – byly dvě. Sekerou ubil matku a jejího teprve tříletého syna. Byla to brutální dvojnásobná loupežná vražda kvůli zanedbatelné částce 57 rublů.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
