V meziválečném Československu se vystřídalo 18 vlád, samostatná Česká republika jich má zatím 17, tu poslední řídí Andrej Babiš. Protektorátní kabinety jsme zažili čtyři a v letech 1945 až 1989 se komunisté usadili do 17 vlád. A i když všechny kabinety vzešlé z demokratických voleb začínaly řídit republiku nad sebejistým programovým prohlášením, málokterý z nich se udržel u moci do konce řádného mandátu. Za první a druhé republiky (1918-1939) se to nepodařilo ani jedné. A od 1. ledna 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika, uspěly v tomto směru jen čtyři kabinety.
Na úvod si dovolím osobní poznámku. V období, kdy jsem do SSSR intenzivně jezdil, byl velkým tématem tisku případ masového vraha a kanibala Andreje Čikatila, který podle svého přiznání za 12 let zavraždil 56 žen a dětí. Bylo to období glasnosti, určitého informačního uvolnění, kdy se o takových případech mohlo psát. A tento případ dostal opravdu velkou publicitu. Když se čtenáři otřásali odporem při popisech jeho činů, netušili, že ve stejné době se někde mezi nimi prochází vrah, který je ještě horší a za jeho zločiny trpí ve vězeních nevinní lidé. Jmenoval se Sergej Tkač a vraždil 25 let.
Andrej Babiš (ANO) je od vzniku samostatné České republiky prvním politikem, který se dokázal po určité pauze znovu stát premiérem. Dalším jeho milníkem je také skutečnost, že šéf ANO bude sestavovat již svou třetí vládu, čímž překoná Mirka Topolánka i Václava Klause.
Řidič sanitky jedoucí v zimě roku 1967 po silnici směrem do starobylého městečka Starica uviděl u krajnice zakrvácené tělo muže. V rozkroku měl velkou mokrou skvrnu. Ještě dýchal, ale ztráta krve byla příliš velká. Oběť zemřela dřív, než stačila promluvit. Vyšetřovatelé na začátku případu věděli pouze to, že muž zemřel na následky neodborně provedené kastrace. Tak začal případ, který policie roky udržovala v tajnosti, a jehož kořeny sahají do dávné historie sekt v Rusku.
Ve věku 94 let zemřel ve středu přímý účastník bojů Pražského povstání na konci druhé světové války a stíhací letec Emil Šneberg. O jeho úmrtí ve čtvrtek informoval Ioannis Sideropulos, mluvčí Svazu bojovníků za svobodu, ve kterém Šneberg dlouhá léta působil jako místopředseda. Svaz informaci zveřejnil i na svém webu. Šneberg v roce 2021 obdržel od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy I. stupně.
Ve věku 101 let zemřel ve středu americký veterán druhé světové války z řad původních amerických obyvatel Charles Shay. V roce 1944 se jako devatenáctiletý vylodil v Normandii, kde sloužil jako armádní zdravotník, informuje agentura AP. Shay zemřel ve svém domě v Normandii obklopen svými blízkými, uvedla jeho dlouholetá přítelkyně a pečovatelka Marie-Pascale Legrandová.
Před 220 lety došlo k bitvě u Slavkova, díky níž se francouzský císař Napoleon stal pánem Evropy. Jeho armáda na Moravě slavně porazila spojená rusko-rakouská vojska cara Alexandra I. a císaře Františka II., v nesmírné řeži padlo kolem 21 tisíc lidí. Až do našich dnů se vypráví o tom, že vítězi pomohl k nesmrtelnému triumfu zázrak.
Jediná hospodská rvačka si vyžádala 50 zraněných a 240 rozmlácených sklenic na pivo, policie případ vyšetřovala právě před 100 lety. Tehdejší prezident T. G. Masaryk přitom alkohol nesnášel a tvrdil, že vede k brutálním ukrutnostem. Vadila mu kořalka, víno, pivo a pivaři, o zhoubných následcích hospodského vysedávání si denně četl v novinách.
Když se v lidském životě potkají přehnané ambice s nedostatečnými schopnostmi, bývá to utrpení hlavně pro okolí takto postiženého člověka. V případě mladíka Čingise Junus-ogly Rzajeva ale následky byly tragické. Skončily dokonce největším krveprolitím při únosu letadla v dějinách Sovětského svazu. Na palubě letadla Tu-104A na trase z Moskvy do Čity v roce 1973 zahynulo 81 lidí.
Praha musela na boj se sněhem povolat 400 brigádníků, civilní obranu i armádu. Psal se 27. listopad 1969 a hlavní město bojovalo s 36 centimetrů vysokou vrstvou sněhu. Listopadové kalamity jsou přitom docela běžné, jenže přicházejí nepravidelně, takže pokaždé všechny překvapí. „První sněhová nadílka nedopadla dobře,“ konstatoval ústřední deník KSČ Rudé právo před 56 lety. Listopadové sněžení „nedopadlo dobře“ ani v roce 1961, 1962, 1971, 1978, 1997 nebo 2001.
Před 70 roky se završil smutný osud oblíbeného pátera Františka Bučila, kterému se komunistický režim mstil za života i po smrti. Sedlčanský kněz byl nejdříve hanebně odsouzen na 9 let, ve vězení mu pak jako vážně nemocnému odepřeli potřebnou zdravotní péči. Jakmile za mřížemi zemřel, blízkým ani nebylo vydáno jeho tělo, nesměl být důstojně pohřben. Ostatky šikanovaného duchovního skončily v neoznačeném hromadném hrobě na ďáblickém hřbitově. A právě na tomto bolavém místě o Bučilovi pro CNN Prima NEWS vypráví spisovatel Jiří Padevět, který se příběhům totalitní zvůle dlouhodobě věnuje.
Kdybychom měli shrnout skutky Nikolaje Pavlenka za druhé světové války, dalo by se říct, že se „prokradl“ až do Berlína. Po cestě přitom sbíral medaile i uznání nadřízených, kteří neměli tušení, že vyznamenání udělují falešnému plukovníkovi. Způsob, jakým si přicházel na astronomické částky, byl tak sofistikovaný, až chvílemi nebylo jasné, jestli Pavlenko Sovětský svaz buduje, nebo rozkrádá. Chybělo málo a nosil by generálské hvězdy. Za jiných okolností by se mohl stát manažerem, o kterého by se firmy přetahovaly.
Za více než 30 let od Sametové revoluce se toho mnoho změnilo i v našich domácnostech. Vzpomenete si třeba, jaké přístroje jste měli v roce 1989 a v devadesátých letech? Mladá generace už si dnes asi nedovede představit, že neexistovaly počítače a třeba zatelefonovat si většina z nás mohla až do poloviny devadesátých let jen z budky nebo od sousedů.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
