Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z 19 pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
Za průměrnou hrubou mzdu se v roce 1981 dalo koupit 359 litrů benzinu značky Normal, současník ale pořídí za měsíční příjem hned 1 174 litrů Naturalu 95. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná hrubá mzda v roce 1981 činila 2 692 korun, zatímco v roce 2025 to bylo 49 215 korun. Z porovnání obou položek tak vyplývá, že dnes by litr socialistického Normalu přišel na 136 korun za litr, aktuálně však Natural 95 stojí jen kolem 42 korun. Ceny paliv v Československu v roce 1981 prudce vyskočily kvůli islámské revoluci v Íránu a invazi Iránu do Iráku. Nyní se dějiny opakují a nová ropná krize je opět spojena s boji o Írán.
Lupiči se zmocnili briliantové lilie, kterou Ludvík XV. věnoval své milence madame de Pompadour. Spolu s broží zmizel i poklad „rudého hraběte“ nedozírné ceny. Stopy vedou do nejvyšších společenských kruhů. Zní to jako zápletka z románu Alexandra Dumase staršího, ale děj tohoto příběhu se odehrál v Moskvě roku 1980 a po stopách zločinců se nevydají čtyři mušketýři, nýbrž sovětští kriminalisté.
Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala ve středu agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro román Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
Pivo a klobásy. Vladimir Putin naposledy navštívil Česko v březnu 2006, kdy strávil dva dny v Praze a s městem se rozloučil návštěvou hostince. „Ruský prezident tady byl asi 20 minut, přál si Plzeňský Prazdroj a klobásky s křenem a hořčicí,“ prozradil tehdy médiím výčepní. Nejde přitom o vtip ani o dezinformaci, je to 20 let stará realita. Dnešní strůjce největšího vojenského konfliktu v Evropě od konce druhé světové války, jenž je nazýván i novodobým Hitlerem, si k půllitru osamoceně sedl ve výčepu s názvem Pivnice Na Kampě.
Hrubá mzda se od roku 1989 zvýšila patnáctkrát, ale vepřová kýta stojí téměř stejně jako před 37 lety. Některé řetězce totiž kilogram kýty aktuálně nabízejí za 69,90 Kč, zatímco před revolucí to bylo 60 korun za kilo. Ceny se liší sotva o deset korun, ovšem vzhledem k vývoji mezd by se dnes za kilo vepřového měly platit stokoruny, konkrétně 900 korun. „Leze mi to na nervy, tyhle dotované praktiky, za 69 korun mi žádný výrobce kýtu ani neprodá,“ stěžuje si řezník Miroslav Janus z Petřkovic na okraji Ostravy. Kýta podle něj musí stát minimálně 130 korun za kilo. Řetězce ale aktuálně využívají i dočasný přebytek vepřového masa, který byl způsoben například čínskými odvetnými cly na jeho dovoz z Evropské unie.
Místnost byla plná dýmu, lidé se dusili. Dívali se kolem sebe a hledali svého guru, který jim slíbil, že přes očistný oheň se dostanou do lepšího, dokonalého světa, kde se jim splní všechna přání. Jenže guru v místnosti nebyl. Napadlo v posledním okamžiku některou z obětí, že naletěly obyčejnému kriminálníkovi, který zneužil jejich neštěstí, aby je připravil o peníze i o život? Sekta ohně – tak se jmenoval případ sedmadvaceti obětí, který v 70. letech vyděsil i ty nejotrlejší kriminalisty a příslušníky KGB.
Nápisy v latince, plněné bagety bánh mì, polévka pho i třeba novogotická katedrála svatého Josefa, která měla svůj předobraz v pařížské dominantě Notre-Dame. Vliv francouzské kultury uvidíte v ulicích Hanoje na každém kroku. Přesto je vztah Vietnamců ke zmíněnému západoevropskému státu a bývalému kolonizátorovi i v současnosti spíše chladný. Naopak Češi si u tamních obyvatel stojí dobře, leckoho by možná překvapil také dnešní postoj místních k Američanům. CNN Prima NEWS nabízí reportáž z Hanoje poodhalující vztahy běžných Vietnamců k nejrůznějším národům i zážitky z cestovatelského života.
Před 87 lety armáda nacistického Německa zahájila okupaci Čech, Moravy a Slezska. Kdo 15. března 1939 patřil k nejvyšším velitelům přicházející Hitlerovy armády? Paradoxně třeba generál, který se předtím účastnil tajných schůzek o možném sesazení Vůdce. Zajímavé osudy měly i další vysoké šarže: některé čekal Stalingrad, jiné sebevražda. Okupantům velel i muž, který se narodil na Moravě.
Ve čtvrtek 2. prosince 1988 padal z nebe nad městem Ordžonikidze (dnes Vladikavkaz) mokrý sníh. Děti ze čtvrté třídy základní školy No. 42 se ale na dnešní den těšily, ostatně jako asi všechny děti, které místo výuky jdou na exkurzi. Do tiskařských závodů to sice bylo přes celé město a navíc s několika přestupy, ale to může být pro čtvrťáka vlastně dobrodružství. Za pár hodin seděly v autobuse mezi nádobami s benzínem a zfetovaní teroristé hrozili, že jim začnou uřezávat hlavy.
Zpočátku jsem si připadala jako Johanka z Arku, říká bývalá první dáma Livia Klausová, když vzpomíná na období, které se do historie České republiky zapsalo jako Sarajevský atentát. Její manžel byl tehdy kvůli skandálu s tajným kontem ODS vyzván k demisi, zatímco se nacházel v cizině, a ona cítila potřebu za něj bojovat.
Fanoušci fotbalové Sparty jsou zdrceni ponižující porážkou se Slavií, před 50 lety byli však potupeni mnohem více. Slavný a hrdý klub tehdy hrál až 2. ligu, k sestupu jej nasměrovaly skandálně domluvené zápasy. Hvězdy z Letné najednou nastupovaly třeba proti Kysuckému Novému Mestu nebo Prievidzi, i s nimi měly problémy. Sparťanský kronikář Richard Kozohorský vypráví pro CNN Prima NEWS o časech, které se zdají z dnešního pohledu neskutečné. Mluví i o špíně, která fotbal provázela.
Tři uhelné doly proměnily se ve žhavé moře. Tak zněla jedna z prvních informací v českém tisku o strašlivé hornické katastrofě u francouzské obce Courrières, která se odehrála v sobotu 10. března 1906. „Přes 1800 dělníků nalézají se v hořících dolech,“ napsaly pražské Národní listy v neděli 11. března. „Ženy horníků, nalézajících se dosud pod zemí, strhaly v zoufalství ze sebe šaty a žádaly, by vhozeny byly do dolu,“ líčil český tisk. Oficiálně zahynulo 1099 havířů a dodnes jde o největší důlní neštěstí v dějinách Evropy. Skupina 13 horníků z Courrières přitom v dole zázračně přežila téměř tři týdny a vyfárala až 30. března 1906.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
