Ruce pryč od Kuby! Viva Cuba! Cuba sí, Yankee no! Také s těmito hesly protestovali Pražané před 65 lety proti americké invazi v kubánské Zátoce sviní, která měla svrhnout režim Fidela Castra. Komunistická strana Československa (KSČ) nakonec 19. a 20. dubna 1961 nahnala na povinné mítinky přes milion občanů. V té době už se však invaze Spojených států změnila v neúspěšnou blamáž a totalita se na ostrově udržela až podnes. Tehdejší vojenský debakl na Kubě nyní americká CNN dává do souvislosti i s aktuální operací USA v Iránu a také s výhrůžkami prezidenta Donalda Trumpa současné kubánské vládě.
Jde o jedno z nejznečištěnějších míst na naší planetě, napsal web National Geographic. Úroveň radioaktivity zde byla tak vysoká, že by člověka usmrtila do jediné hodiny. Řeč je o jezeře Karačaj nacházejícím se na území dnešního Ruska, ze kterého si Sovětský svaz udělal odkladiště nukleárního odpadu. A poblíž kterého došlo k třetí nejhorší jaderné katastrofě v dějinách.
V březnu roku 1987 převezly sanitky na urgentní příjem kyjevské nemocnice 13 žáků a zaměstnanců základní školy s těžkou otravou. To, co na začátku vypadalo jako v podstatě banální případ závadného jídla ve školní jídelně, se během vyšetřování změnilo na jednu z nejděsivějších travičských kauz v dějinách sovětské kriminalistiky. Od konce 60. let sovětské soudy vynesla jen tři rozsudky smrti nad ženami. Jeden z nich zazněl nad sériovou vražedkyní Tamarou Ivantjuninovou.
Jeden z nejkrutějších diktátorů, který v mnoha ohledech předčil Stalina, Hitlera i Maa Ce-tunga. Přesně před 50 lety se vůdce Rudých Khmerů Pol Pot stal kambodžským premiérem. Řízená genocida, kterou ve své zemi organizoval, získala formální posvěcení a stala se de facto hlavním programovým bodem vlády. Pol Pot chtěl z Kambodže vytvořit „dokonalý“ komunistický stát. Zakázal peníze, zrušil města a později zkonstruoval „vražedná pole“, na nichž nechal brutálně zmasakrovat statisíce nevinných spoluobčanů. Kvůli jeho vládě, která netrvala ani čtyři roky, zemřely v Kambodži až tři miliony lidí. Pol Pot tak vyhladil asi čtvrtinu vlastního národa.
Kola vlaku vydávala rytmický zvuk, rozbitým oknem proudil do vagónu mrazivý únorový vzduch a uvnitř leželo osm těl – všichni muži měli uniformy se zakrvácenými otvory po střelách. Muž, který je zavraždil, byl na útěku do rodné Litvy. O jeho zločinu se bude psát v novinách, rozpoutá debatu o tématu, které bylo v Sovětském svazu naprostým tabu, a nakonec nebude odsouzen.
Jedním ze symbolů přicházejícího jara jsou i polibky pod Máchovou sochou na Petříně. Zamilovaní by se asi divili, že Karel Hynek Mácha ve skutečnosti nebyl tak snílkovským romantikem, jak jsme se učili ve škole. A podobných mýtů je kolem něj víc. Spisovatel Josef Pepson Snětivý spolu s Otomarem Dvořákem napsal o Máchovi novou knihu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje třeba to, že autor Máje se vůbec nejmenoval Karel Hynek. Nebo že trvalo strašně dlouho, než Češi přestali dnes tak uznávaného básníka považovat za mizerného tvůrce.
Umlácen polenem. Zákeřně a beze svědků v lesích nad Zlínem. Takto krutě se naplnil osud ševce Františka Bartoše, jenž byl zavražděn 28. prosince 1867. Jen dávný a zapomenutý mord? „Nikoli. Je to klíčová událost pro to, jak vypadá dnešní Zlín. Nebýt vraždy obuvníka Bartoše, tak by to bylo úplně jiné město, protože by se nikdy nenarodil Tomáš Baťa,“ líčí událost zlínský archivář David Valůšek. Vdova po zavražděném se totiž znova provdala za jistého Antonína Baťu a před 150 lety (3. dubna 1876) se jim narodil syn Tomáš Baťa (1876-1932). Zřejmě nejúspěšnější podnikatel v historii, který pocházel z českých zemí.
Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z 19 pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
Za průměrnou hrubou mzdu se v roce 1981 dalo koupit 359 litrů benzinu značky Normal, současník ale pořídí za měsíční příjem hned 1 174 litrů Naturalu 95. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná hrubá mzda v roce 1981 činila 2 692 korun, zatímco v roce 2025 to bylo 49 215 korun. Z porovnání obou položek tak vyplývá, že dnes by litr socialistického Normalu přišel na 136 korun za litr, aktuálně však Natural 95 stojí jen kolem 42 korun. Ceny paliv v Československu v roce 1981 prudce vyskočily kvůli islámské revoluci v Íránu a invazi Iránu do Iráku. Nyní se dějiny opakují a nová ropná krize je opět spojena s boji o Írán.
Lupiči se zmocnili briliantové lilie, kterou Ludvík XV. věnoval své milence madame de Pompadour. Spolu s broží zmizel i poklad „rudého hraběte“ nedozírné ceny. Stopy vedou do nejvyšších společenských kruhů. Zní to jako zápletka z románu Alexandra Dumase staršího, ale děj tohoto příběhu se odehrál v Moskvě roku 1980 a po stopách zločinců se nevydají čtyři mušketýři, nýbrž sovětští kriminalisté.
Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala ve středu agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro román Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
Pivo a klobásy. Vladimir Putin naposledy navštívil Česko v březnu 2006, kdy strávil dva dny v Praze a s městem se rozloučil návštěvou hostince. „Ruský prezident tady byl asi 20 minut, přál si Plzeňský Prazdroj a klobásky s křenem a hořčicí,“ prozradil tehdy médiím výčepní. Nejde přitom o vtip ani o dezinformaci, je to 20 let stará realita. Dnešní strůjce největšího vojenského konfliktu v Evropě od konce druhé světové války, jenž je nazýván i novodobým Hitlerem, si k půllitru osamoceně sedl ve výčepu s názvem Pivnice Na Kampě.
Hrubá mzda se od roku 1989 zvýšila patnáctkrát, ale vepřová kýta stojí téměř stejně jako před 37 lety. Některé řetězce totiž kilogram kýty aktuálně nabízejí za 69,90 Kč, zatímco před revolucí to bylo 60 korun za kilo. Ceny se liší sotva o deset korun, ovšem vzhledem k vývoji mezd by se dnes za kilo vepřového měly platit stokoruny, konkrétně 900 korun. „Leze mi to na nervy, tyhle dotované praktiky, za 69 korun mi žádný výrobce kýtu ani neprodá,“ stěžuje si řezník Miroslav Janus z Petřkovic na okraji Ostravy. Kýta podle něj musí stát minimálně 130 korun za kilo. Řetězce ale aktuálně využívají i dočasný přebytek vepřového masa, který byl způsoben například čínskými odvetnými cly na jeho dovoz z Evropské unie.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
