Ústecký kraj si letos připomíná dvě historicky významné bitvy. První z nich se odehrála přesně před 600 lety Na Běhání, druhá pak dokonce před 900 lety u Chlumce. Kulatá výročí stejně jako připomínka památky padlých si zaslouží zvláštní pozornost, které se jim dostane při středověkém festivalu s názvem Návrat svatého Václava. A uctí se, jak se sluší a patří — oslavou života, veselím a připomínkou všeho, co středověký lid uměl.
Bečovský hrad a zámek má kromě slavného relikviáře i tekutý poklad. Do tamních sklepení se z Francie vrátily lahve vzácného vína s novými korky a potvrzením, že je v nich skutečně víno ze špičkového vinařství. Lahve ležely roky schované pod podlahou kaple a jejich aktuální hodnota je 100 milionů korun.
Velkolepé barokní zahrady nebo pokoje, ve kterých dříve pobývala Marie Terezie. Zámek Schloss Hof v Dolním Rakousku však kromě typických prohlídek nabízí i bohaté kulturní a řemeslné vyžití. Návštěvníci se tak v komplexu asi hodinu cesty od českých hranic mohou těšit na zoologickou zahradu s velbloudy, hrnčířskou dílnu či na rozsáhlé zahrady s bylinkami a růžemi.
Výbuch atomové bomby nebo zážeh vesmírné rakety byl v porovnání s tímto zvukem jen pouhým šepotem. V roce 1883 svět uslyšel nejsilnější zvuk historie, který způsobila erupce sopky Krakatoa v oblasti dnešní Indonésie. Podle BBC Wildlife byl zvuk znatelně slyšet i na pět tisíc kilometrů daleko.
Sergej Golovkin se nerad myl. Byl to následek zvláštní výchovy, které se mu dostávalo od otce alkoholika. Ten se totiž rozhodl, že z kluka udělá chlapa tak, že ho bude sprchovat ledovou vodou. Za špatnou známku dostal výprask, ponižování bylo na denním pořádku. Matka všechno jen tiše trpěla. Ze Sergeje rostl tichý, uzavřený chlapec, v kterém bylo složité se vyznat. Nikoho ale tenkrát nenapadlo, že se v blízké budoucnosti pod přezdívkou Fišer zařadí mezi nejhorší sexuální sadistické vrahy Sovětského svazu, který bude mít na svědomí životy 11 chlapců. Před popravou ho mohl zachránit Boris Jelcin, ale neudělal to.
Milá Máničko! Přijměte mnoho srdečných pozdravů… Tak začíná dopis parašutisty Jana Kubiše, který několik dnů před atentátem na Reinharda Heydricha poslal své nové lásce Mařence. Dopis nyní střeží Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, jehož vedoucím je historik Jan B. Uhlíř. „Horní zámek v Břežanech si za své letní sídlo zvolil Karl H. Frank a dnes tu sídlí památník. Na Dolním zámku žil Reinhard Heydrich, který odtud 27. května 1942 vyjel na poslední služební cestu, kterou ukončila odbojová skupina Anthropoid,“ líčí historik. Dolní zámek je v žalostném stavu.
Všichni dospělí už se mu podívali do tváře, ne každý ovšem ví, že muž na tisícikoruně se jmenuje František Palacký. A že od jeho smrti uplynulo 150 let. „Zemřel 26. května 1876 v našem pražském paláci. Už měl ale sbaleno a chystal se na letní pobyt sem na Vysočinu, když ho náhle zastihla smrt,“ vítá nás Václav Macháček, zámecký pán z Malče a Palackého pravnuk. „Tento pokoj se od jeho smrti nezměnil a na stole pořád leží i pero. Mimochodem, velmi miloval svoji ženu Terezii a napsal jí 526 dopisů, všechny v němčině,“ ukazuje zámeckou pracovnu národního buditele, kde vznikalo slavné dílo Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě.
Sudetští Němci se po podpisu Mnichovské dohody doslova přes noc stali občany německé třetí říše se všemi výhodami, ale také důsledky, jako byla služba téměř milionu z nich v řadách wehrmachtu. O šest a půl roku později ale přinesl konec války německým obyvatelům Československa absolutní pohromu. Přišli o veškerý majetek a byli postupně odsunuti do Německa a Rakouska. Hodnotu majetku, který po nich zůstal, československý stát odhadl na 120 miliard tehdejších korun.
„Smrt, smrt těm hajzlům Internacionály. Každý, kdo si říká komunista, je odpovědný za krev v ipaťjevském sklepě, vinen za miliony dalších vražd, za poskvrnění duše ruského národa, vinen za nekonečnou ostudu, za lži, špínu a krev, do které se propadla ruská zem.“ To napsal bývalý bělogvardějský kapitán Viktor Larionov, vůdce skupiny mstitelů, kteří v roce 1927 podnikli teroristický útok v centru Leningradu.
O sjezdu sudetských Němců se vedla už řada hádek a vášnivých debat. K historickým křivdám a bolavým místům soužití národů se ale mimo politicky vyostřená období každodenně vracejí učitelé a učitelky nejen dějepisu, jež musí ozřejmovat složité kontexty. Napříč vládou a opozicí lze nalézt řadu lidí, kteří se před Sněmovnou živili vzděláváním dětí. Jak se k tomuto tématu staví ti, kteří by měli vést žáky k uvažování v souvislostech a ke kritickému vyhodnocování informací?
Stranou rozruchu kolem sudetoněmeckého sjezdu v Brně zůstávají osudy konkrétních Čechů a Němců, které nedávná minulost českého pohraničí drastickým způsobem rozdělila. Jedním z nich je případ sourozenců Bienertových ze Šluknova, který spojuje prvky skutečného thrilleru. Nechybí v něm noční přechody hranic, mnohaleté ukrývání se na půdě, požár, dvojnásobná vražda i odložená spravedlnost.
Jedna z nejtemnějších postav českých dějin 20. století, karlovarský rodák Karl Hermann Frank, skončil za své zločiny na šibenici. Popravě bývalého knihkupce, vysokého důstojníka SS a faktického vládce Protektorátu Čechy a Morava 22. května 1946 přihlíželo na 5000 lidí.
Ve věku nedožitých 105 let zemřel hrdina druhé světové války Ladislav „Leonard" Jindra. Rodák z Posázaví, který se během dne D účastnil spojeneckého vylodění v Normandii, tedy na pobřeží okupované Francie. Podle dcery Diany zemřel Jindra 20. dubna. Skromný pohřeb již proběhl, informoval ve středeční zprávě médiím historik Jiří Klůc.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
