V roce 1991 se Sovětský svaz rozsypal jako domeček z karet. Jedna za druhou vyhlašovaly svazové republiky samostatnost a nebyla síla, která by to dokázala zastavit. Nakonec ve státě, který existoval už jenom formálně, zůstalo pouze Rusko a Kazachstán. Tehdy na scénu dějin vstoupil muž, o němž se v 90. letech bude hodně psát a jehož jméno dodnes budí rozporuplné reakce – Šamil Basajev, pro někoho terorista, pro jiného bojovník za svobodu. Když v roce 2006 zahynul při výbuchu auta převážejícím zbraně a munici, napsala o něm britská stanice BBC: „Basajevova smrt zanechala v Čečensku prázdnotu, kterou není schopen zaplnit žádný z živých vůdců.“
Bitvu s Turky u Moháče prohrál před 500 lety český a uherský král Ludvík Jagellonský i se svými spojenci doslova kontumačně. „Zkušení válečníci mohamedánští potřeli bujnou, ale slabou, nezřízenou a neprozřetelnou moc křesťanskou,“ popsal porážku, ke které došlo 29. srpna 1526, František Palacký. „Trvala jen asi půldruhé hodiny,“ uvedl i rychlost, s jakou zvítězila islámská vojska, kterým český panovník otevřel cestu do středu Evropy. Na Moravu i k hradbám Vídně. A mocenské síly v Evropě se díky bitvě u Moháče zásadně proměnily. „Že obdobné válečné vzorce nezmizely ani po 500 letech z politické kultury největších hráčů současného světa, se můžeme přesvědčit i dnes,“ porovnává pro CNN Prima NEWS profesor historie Václav Bůžek.
Před 130 lety se narodil Josef Mašín starší, jeden z největších hrdinů protinacistického odboje. Jak to vypadá na jeho rodném statku v Lošanech u Kolína, kde je dnes vybudován pozoruhodný Památník tří odbojů? Jen těžko se v něm ubráníte dojetí. Obdivu. A to i k Mašínově dceři, které říkal Nenda nebo Nenuška.
Ve věku 100 let v Praze zemřel válečný veterán druhé světové války podplukovník Karel Nývlt. Byl aktivní v protifašistickém odboji i v rámci partyzánského svazku Smrt fašismu. Později se účastnil i Slovenského národního povstání. Smutnou zprávu potvrdilo Ministerstvo obrany.
Přemysl Otakar II. padl ve svých přibližně 45 letech v bitvě na Moravském poli u Suchých Krut v dnešním Rakousku 26. srpna 1278. Jeho vliv v Rakousích byl tak silný, že vítězný Rudolf I. Habsburský nechal jeho tělo na celý měsíc vystavit ve vídeňském klášteře. Každý z Přemyslových stoupenců se tak mohl přesvědčit, že král železný a zlatý je skutečně mrtvý.
Nejznámější válečník své doby, český král Jan Lucemburský, padl v bitvě u Kresčaku 26. srpna 1346 i kvůli smrtící zbrani Angličanů: Jejich 6 000 lučištníků dokázalo vystřelit až 12krát za minutu. V bitvě kromě něj zahynuly tisíce dalších rytířů z celé Evropy a Francie se na desítky let stala bitevním polem stoleté války.
Před 15 lety zemřel Jan Haluza, první trenér Emila Zátopka. I sám legendární sportovec o něm říkal: „Kdyby nebylo Haluzy, nebylo by ani Zátopka.“ V důležitých časech se však jejich osudy výrazně lišily – zatímco Emil dobýval svět a vyhrával olympijské medaile, jeho bývalý učitel trpěl coby politický vězeň v jáchymovských uranových dolech, byl mučen elektrickým proudem, komunisté mu hrozili trestem smrti.
Od smrti legendárního hokejisty Jana Suchého uplynulo přesně pět let. S reprezentací měl stříbro z olympiády 1968, na mistrovství světa byl čtyřikrát druhý a dvakrát třetí, odvážným herním stylem o několik desetiletí předběhl dobu. Byl to svérázný tvrďák, k němuž vedle slávy patřily i cigarety, alkohol a taky jeden velký průšvih.
Srpnový požár Národního divadla v roce 1881 Čechy šokoval, už po pár dnech od katastrofy se ale rozběhla jedna z největších sbírek v našich dějinách. Za 47 dní se podařilo vybrat přes milion zlatých. O každém daru tehdy informovaly Národní listy, které přinesly i zprávy o podivných okolnostech požáru, kvůli kterým dodnes doutná teorie o žháři.
Počátkem 80. let už na generálním tajemníkovi ÚV KSSS Leonidu Brežněvovi bylo vidět, že ho zdraví zrazuje. Země, a především stranické špičky, čekaly na jeho smrt. Končila éra „zastoja“, tedy stagnace, kdy strana s lidem uzavřela tichou smlouvu – bude relativní dostatek a vy nebudete remcat, můžete i krást, ale musíte se s těmi nahoře dělit. Uvnitř nejvyššího vedení země se navíc odehrával tichý, ale tvrdý boj o moc. To vše sehrálo roli v případu Jurije Sokolova, vedoucího luxusního lahůdkářství v centru Moskvy, kterého velká hra dovedla až na popraviště.
Hlavní osobností pražského jara, které přesně před 58 lety ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy, byl Alexander Dubček. Symbol tzv. socialismu s lidskou tváří prožil významnou část dětství v sovětském Biškeku. Zástupci české organizace Gulag.cz se nedávno vydali do Kyrgyzstánu po jeho stopách a nestačili se divit – dům Dubčekových se za sto let skoro nezměnil.
Invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 se nedalo zabránit. Pražské jaro se vydalo směrem, který ani samotní komunisté nechtěli. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a spoluautor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík. Srpnové události podle něj do dnešních dnů doprovází řada mýtů. Jedním z nich je i role tehdejšího nejvyššího představitele Sovětského svazu Leonida Brežněva.
64 let uplynulo od smrti osmnáctiletého Petera Fechtera. Mladík se stal jedním ze 140 lidí, kteří zemřeli při pokusu emigrovat z Východního Berlína přes Berlínskou zeď. Druhý z mladíků, kteří se o útěk pokusili, byl úspěšný. Fechtera ale pohraničníci postřelili a nechali ho na místě vykrvácet. Mladý zedník umíral minimálně 50 minut, během kterých marně volal o pomoc.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
