Když se o místě řekne, že má dlouhou historii, málokdo si dokáže představit skutečnou hloubku dějin, jež se na něm odehrávaly. Platí to i o Zámečku Petrovice u Karviné, který za tři staletí své existence sloužil k ledasčemu. Nepatří ke zdaleka nejstarším památkám u nás, přesto by jeho příběh vydal na knihu. Možná na několik, ovšem osudy lidí, kteří kdy žili pod jeho střechou, už nejspíš nikdo nespočítá. Přesto pojďme nahlédnout do komnat, které dnes nabízejí přepych a pohodlí, nicméně pamatují i mimořádně těžké časy.
Možná si někdo vzpomene na případ „lesního vraha“ z roku 2005. Viktor Kalivoda dvakrát vyrazil do lesa s pistolí a zabil tam tři lidi. Nejspíš by jich bylo víc, kdyby ho nedopadla policie. 70 let před českým „lesním vrahem“ řešila sovětská policie na první pohled podobný případ. V lesích v okolí Leningradu se začala objevovat těla obětí neznámého střelce. Jenže v tomto případě těch mrtvých bylo nejméně 12. Pachatel do dějin sovětské kriminalistiky vstoupil pod přezdívkou „jednoruký bandita“.
Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale ještě ve druhé polovině 70. let ženy v Íránu nosily minisukně a koupaly se v bikinách. Tehdejší císařství, které vedl šáh Muhammad Rezá Pahlaví, udržovalo blízké styky jak se Spojenými státy, tak s Izraelem. Syn zmíněného vládce, Kýros, nyní usiluje o návrat íránské monarchie i o svržení tamního zfanatizovaného režimu, který v zemi nastolil Rúholláh Chomejní po islámské revoluci v roce 1979 a který se nyní otřásá v základech.
Lípy svobody jsou u nás památkou na vznik samostatného Československa. V Polici nad Metují mohou místní obyvatelé právě kvůli jedné takové slavit. Strom zasazený v roce 1918 byl nedopatřením v roce 1968 pokácen. Jenže jak se ukázalo, vlastní zkázu přežil.
Tři zmrzlé děti ve vagonové kolonii v pražských Vršovicích a stoprocentní navýšení úmrtnosti. I to byly následky arktických mrazů, během nichž padl 11. února 1929 dosud platný rekord. Minus 42,2 stupně. Naměřili ho meteorologové v Českých Budějovicích a současné teploty ho neohrožují ani náhodou. Aktuálně se mráz vyšplhá maximálně na minus 30, a to jen v extrémních případech, například na Šumavě. „Ze všech končin republiky přichází zprávy o zmrzlých lidech a zvěři, o zavátých cestách a drahách, takže doprava mnohdy úplně uvázla,“ informoval v únoru 1929 deník Československá republika. Třicet pod nulou bylo i v Praze.
Komunista, nositel čestného titulu „Zasloužilý učitel“, člen městské rady, mistr sportu v horské turistice, držitel řady ocenění v oblasti amatérské kinematografie… Jako bychom četli o vzorném občanovi, jednom z těch, kteří byli oporou sovětského státu. A přesto tím vším byl sadistický vrah malých chlapců Anatolij Slivko. Do seznamu nejhorších zločinců SSSR se nedostal rekordním počtem obětí, ale svou bestialitou, kterou dokázal roky skrývat. Později mu veřejnost dala přezdívku „Zasloužilý mučitel“.
Vláda převzala správu státu v době naprostého rozkladu. Mohla by to být aktuální slova z programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše, nicméně zazněla již v lednu 1919. A to v programovém prohlášení vlády prvního československého premiéra Karla Kramáře. Listovat programovými prohlášeními dosavadních 61 československých, protektorátních i českých kabinetů, to je často bizarní čtení. A zároveň jde o nekonečnou přehlídku nesplněných slibů. Proklamace třetí Babišovy vlády byla schválena v pondělí 5. ledna 2026 a při této příležitosti nabízíme čtenářům nahlédnutí do dávno zapomenutých prohlášení ze 108 let dlouhé historie novodobého českého státu.
Chrám svatého Víta, sídlo tělovýchovné organizace Sokol, fotoateliér jistého Němečka a nádherné murály zobrazující například „tatíčka národa“ – prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zní to jako Praha, jmenuje se to Plzeň, ale v Česku byste to hledali marně. Řeč je o čtvrti Pilsen v americkém městě Chicago. Tato oblast byla po léta českou enklávou v zámořské metropoli. Dnes zde žije především hispánská komunita, ale české kořeny jsou zde patrné dosud. Podívejte se s CNN Prima NEWS na tuto unikátní čtvrť.
„Mažory“ – ruské slovo, pro které máme v češtině výraz „zlatá mládež“. Patřily mezi ně děti stranických funkcionářů, ředitelů podniků, známých lékařů, důležitých vědců nebo hvězd šoubyznysu. V zemi sovětů si byli všichni rovni, ale někteří si byli ještě rovnější. Každá svazová republika měla svou vlastní „zlatou mládež“. Hlučné večírky, rychlá jízda v automobilech, pouliční výtržnosti… tím vším dávali mladí lidé s kapsami plnými peněz najevo, že jsou víc než zákon. Partě „zlaté mládeže“ z gruzínského Tbilisi to ale nestačilo. Chtěla se bavit na Západě. Logickým vyústěním jejich touhy byl únos dopravního letadla, který skončil krveprolitím.
Co přáli národu pánové (i soudruzi) prezidenti na Nový rok před 20, 30 nebo 50 či 70 lety? Na počátku nových kalendářních roků, jejichž letopočet končil číslovkou 6. V roce 1946 prezident Edvard Beneš novoroční projev vůbec nepřednesl, neboť zůstal u předválečné tradice vánočních poselství. S novoročními proslovy začal teprve Klement Gottwald v roce 1949 a pronášel je do své smrti v roce 1953. První lednový den roku 1956 již promlouval jeho nástupce Antonín Zápotocký. „Máme věrného a spolehlivého spojence v našem osvoboditeli, v Sovětském svazu,“ řečnil Zápotocký. Právě v roce 1956 sovětské tanky krvavě rozdrtily maďarské protikomunistické povstání.
Silvestr 1925. Národ si dopřával kvanta alkoholu, jen Československý abstinentní svaz uspořádal půlnoční oslavy na „ostrůvku střídmosti“, jak akci líčili samotní odpůrci alkoholu. Zato třeba Lieblovou restaurací v Biskupské ulici v Praze otřásal hospodský řev a silvestrovští opilci tam rozmlátili stoly, židle i pivní sklenice. Před 100 lety se vůbec hodně pilo a rodiče často nalévali alkohol i dětem, třeba již šestiletým. Obvykle pivo, ale občas i víno nebo dokonce rum. Tehdejší výzkum zjistil, že z 58 dětí v jedné první třídě obecné školy pravidelně či občasně pilo pivo 47 školáků.
Jihočeský zámek Bzí zažil mimořádný úspěch. Druhý ročník Kateřinských slavností přivítal více než 1 500 lidí, kteří si přišli prohlédnout, jak pokračuje obnova této unikátní kulturní památky. Návštěvníci vůbec poprvé viděli dva nově dokončené apartmány v Taverně, první hotové interiéry celého areálu, nové dětské hřiště Bzíkulov a akci velkolepě uzavřel videomapping přímo na fasádě zámku.
Dříve kriminál, dnes jen pokuta. Když hajný v prosinci 1936 přistihl při krádeži vánočního stromku jistého Jana Pchálka, soudce ho v lednu následujícího roku poslal na pět týdnů do vězení. A v roce 1883 byl stejný čin potrestán uvězněním rovnou na šest měsíců. Krade se ovšem i ve 20. letech 21. století, nelegální uříznutí stromku v lese přiznává pětina Čechů. Mediální archivy z posledních 20 let přitom neuvádějí jediný případ, kdy by soudy zloděje stromků poslaly do vězení s nepodmíněnými tresty.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
