Od založení Československa v roce 1918 zaznamenaly měřící stanice překročení teploty nad 40 °C jen ve třech případech. Poprvé to bylo v roce 1921. „V Praze stále trpíme nevýslovným vedrem, včera měřeným zase +46° C o polednách. Jistě však bylo někde větší,“ informoval 30. července 1921 vládní deník s názvem Československá republika. Ve skutečnosti tehdy oficiální stanice naměřily „pouze“ rekordní teplotu rovných 40 °C. A kdy byl tento rekord poprvé překonán? Kdy podruhé? A padne v současných vedrech či během léta i potřetí?
Od posledního boje statečných českých parašutistů, kteří se vedle jiných operací zasloužili i o zahubení nacistického tyrana Reinharda Heydricha, uplynulo přesně 84 let. Duchovní Jan Beránek vzal v pražském chrámu sv. Cyrila a Metoděje štáb CNN Prima NEWS jak do bájné krypty, tak do dalších míst, na nichž jsou dodnes patrné stopy dávného vzdorování hrozivé německé přesile.
Pamětníci si možná vzpomenou na vlnu bytových loupeží v Československu v 70. a 80. letech. Dveře bytů v panelácích a zámky FAB nepředstavovaly pro zloděje velkou překážku. Také už bylo co krást – životní úroveň rostla, elektronika se stala standardem a u těch šťastnějších na sobě měla logo západní firmy. Ostatně jako zloděj-bytař začínal i později slavný Jiří Kajínek. V Sovětském svazu byla situace podobná. Jen hlad po nedostatkovém zboží byl ještě větší.
Ve věku 74 let zemřel v úterý politický vězeň a signatář Charty 77 Jiří Wolf. Smutnou zprávu oznámil na sociálních sítích historik Petr Blažek. Wolf byl jedním z těch, kdo před 20 lety obvinili Josefa Vondrušku, tehdejšího komunistického poslance a bývalého vězeňského vychovatele, z týrání odsouzených. Česká justice ale nakonec Vondrušku osvobodila.
Blíží se tradiční svátek pro milovníky historie. Již 32. ročník historické slavnosti Královské stříbření Kutné Hory proběhne už tento víkend 20. a 21. června v parku pod Vlašským dvorem a v historickém centru města.
„My, rodiče, se zříkáme svého syna a žádáme pro něj nejvyšší trest – zastřelení. Pro takovou zrůdu není v sovětské rodině místo.“ Tato slova adresovali rodiče Vladimira Vinničevského v listopadu 1939 do redakce novin „Uralskij rabočij“. Co mohl spáchat sedmnáctiletý mladík, že si vlastní rodiče přáli jeho smrt? A skutečně v Sovětském svazu popravovali děti a mladistvé? Sériový vrah, který měl na svědomí osm dětských životů, se do dějin sovětské kriminalistiky zapsal jako „Sverdlovská zrůda“.
Existence samostatné české fotbalové reprezentace v Rakousku-Uhersku se císařské Vídni vůbec nelíbila. Český svaz footballový (ČSF) sice už v roce 1905 vstoupil do Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA), nicméně rakouské úřady na tuto organizaci usilovně tlačily, aby Čechy vyloučila. A v roce 1908 se to také stalo. „Této drzosti vídeňského šmoka se vyrovná jen jeho hloupost,“ rozčiloval se nad vyloučením z FIFA deník Národní listy. Klatba platila až do roku 1918. Svůj první mač odehrála česká reprezentace v roce 1906 s Maďary a poslední oficiální o dva roky později s Anglií.
Rabující vyžírkové a zlatokopové. I tak dobové české prameny označovaly osídlence Sudet po vyhnání Němců. Avšak právě noví obyvatelé pohraničí na sklonku jara 1946 zásadně pomohli Komunistické straně Československa (KSČ) k volební výhře a jmenování Klementa Gottwalda prvním komunistickým premiérem v historii země. „Ve všech českých osidlovaných oblastech jsme získali nadpoloviční většinu všech hlasů,“ ohlásila KSČ v červnu 1946 v Rudém právu. Voliči přitom v tehdejších volbách do Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé (jednokomorového parlamentu) mohli hlasovat i pro nekomunistické partaje, dobrovolně však vsadili na KSČ a Gottwalda. V roce 1946 volilo pohraničí komunisty, ale i po 80 letech bývalé Sudety hlasují jinak než zbytek republiky a rekordy tam trhají populisté.
Národ za pár dnů poblázní fotbalové mistrovství světa, zajímat se o něj budou skoro všichni od dětí až po babičky. Kde se vzala česká posedlost fotbalem? Jakými fanoušky byli naši pradědové, taky se na tribuně uměli rozvášnit? Historik Martin Pelc v rozhovoru pro CNN Prima NEWS tvrdí, že fanouškovských skandálů srovnatelných s nedávnou ostudou na Slavii byli Češi schopni už před 100 lety.
Po schodech domu na Kamenoostrovském bulváru v Petrohradě stoupalo vzhůru šest mladíků. V rukách měli revolvery a pušky s upilovanými hlavněmi. V aktovkách nesli několik ručních granátů. Jejich cílem byl Kuusinenův klub, centrum finských komunistů nacházející se ve čtvrtém patře. Za několik okamžiků měl začít masakr, o kterém sovětští historici léta lhali. Bylo nemyslitelné přiznat, že komunisti postříleli komunisty.
Ústecký kraj si letos připomíná dvě historicky významné bitvy. První z nich se odehrála přesně před 600 lety Na Běhání, druhá pak dokonce před 900 lety u Chlumce. Kulatá výročí stejně jako připomínka památky padlých si zaslouží zvláštní pozornost, které se jim dostane při středověkém festivalu s názvem Návrat svatého Václava. A uctí se, jak se sluší a patří — oslavou života, veselím a připomínkou všeho, co středověký lid uměl.
Bečovský hrad a zámek má kromě slavného relikviáře i tekutý poklad. Do tamních sklepení se z Francie vrátily lahve vzácného vína s novými korky a potvrzením, že je v nich skutečně víno ze špičkového vinařství. Lahve ležely roky schované pod podlahou kaple a jejich aktuální hodnota je 100 milionů korun.
Velkolepé barokní zahrady nebo pokoje, ve kterých dříve pobývala Marie Terezie. Zámek Schloss Hof v Dolním Rakousku však kromě typických prohlídek nabízí i bohaté kulturní a řemeslné vyžití. Návštěvníci se tak v komplexu asi hodinu cesty od českých hranic mohou těšit na zoologickou zahradu s velbloudy, hrnčířskou dílnu či na rozsáhlé zahrady s bylinkami a růžemi.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
