Historie
Nejnovější příspěvky k tématu
Černá kronika SSSR: Nedostatek masa vyřešil Rjazaňský zázrak. Byl to kolosální podvod
„Dohnat a předehnat Ameriku v produkci na obyvatele,“ slavné heslo dnes už s ironickým nádechem pronesl Nikita Chruščov na setkání se zástupci zemědělců 22. května 1957. Myslel to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Sovětský svaz sice zažíval překotný růst, ale ten měl svoje limity. Nicméně o příkazech generálního tajemníka se nepochybuje, ty se plní, i kdyby se mělo lhát a podvádět. A právě to byl „Rjazaňský zázrak“ – kolosální podvod.
Nejzpackanější poprava? 33 ran mečem a sekerou, než kat oddělil hlavu od těla, říká historik
Svět se podivuje zvěsti, že odsouzená vražedkyně v USA přežila trest smrti injekcí. Nepovedených poprav ale dějiny poznaly už dost, stejně jako těch neobyčejných a mimořádně krutých. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik Vladimír Šindelář, autor knih o slavných i zapomenutých exekucích a katech.
Za neúčast u voleb by Pavel v Masarykově éře dostal pokutu, hrozilo by mu i vězení
Za neúčast v obecních volbách v Praze roku 1927 dostalo trest 2 164 voličů v celkové výši 67 tisíc korun. V prvorepublikovém Československu byly volby povinné, i ty obecní. Za neúčast hrozily finanční sankce i vězení. „V nedělních volbách do obcí musí se tentokrát bezpodmínečně dostaviti každý volič,“ varoval v roce 1923 před zahájením obecních voleb národnědemokratický Moravskoslezský deník. „Úřady obdržely pokyny, aby řádně neomluvenou neúčast při volbách přísně trestaly peněžitou pokutou od 20 do 500 korun nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce,“ pokračovala výstraha voličům, která ovšem pouze tlumočila zákon.
Dnešní Putin vznikl v NDR. Tady v roce 1989 zastavil demonstranty a žádal vyslání tanků
Ruský prezident Vladimir Putin působil v 80. letech jako agent sovětské KGB v Drážďanech. Jeho tamní kariéru ale ukončil pád Berlínské zdi. Právě v událostech dramatického podzimu 1989 se zformovala podstata Putinova pozdějšího stylu vlády.
Mor je pořád blízko. Poslední epidemie v Praze vyhladila roku 1713 skoro třetinu města
V Praze žilo na jaře roku 1713 asi 40 tisíc obyvatel, ovšem tehdejší epidemie moru jich skoro 13 tisíc zahubila. Takřka třetinu města, a to za pouhých osm měsíců. „Nečekej a uteč,“ to byla nejčastější lékařská rada té doby, říká historik Jaroslav Zezulčík. Nový Jičín v roce 1715 obývalo asi 4 000 obyvatel, ale mor za pouhých pár měsíců zahubil na 800 z nich. „Mor je neustále blízko,“ zaznělo na výstavě Rána morová, kterou Zezulčík uspořádal. Aktuálně se ruští lékaři zabývají smrtí laborantky, kterou údajně zahubil plicní mor. Ročně se dnes ve světě nakazí morem asi 2 000 osob.
Hladina Slap klesá o 20 centimetrů denně. Z vody vystupují zatopené osady
Vodní nádrž Slapy je kvůli upouštění na historickém minimu. Mizející voda tak odhaluje zatopené vesnice, cesty i původní koryto. Lidé na odhalených březích zachraňují škeble, hledají poklady a pamětníci zase vzpomínají na dětství a nucené vystěhování.
Černá kronika SSSR: Dezertéři v letadle pálili kulometem do cestujících. Zavraždili i policisty
„Okamžitě startujeme, letíme do jakékoliv znepřátelené země, jinak ji zabiju,“ křičel muž ve vojenské uniformě a mířil zbraní na jednu ze dvou letušek, které měly tu smůlu, že jim 20. září 1986 vyšla služba na let ze Lvova do Nižněvartovska s mezipřistáními v Kyjevě a v Ufě. V ten moment se na palubě Tu-134 stojícím na ufském letišti nacházelo 76 cestujících a 5 členů posádky. Většina pasažérů byli těžaři, kteří cestovali na další pracovní turnus do Nižněvartovska. Za několik okamžiků se všichni měli přesvědčit, že únosce myslí svá slova vážně.
Nacisté během dvou dnů zavraždili desítky tisíc Židů. Uplynulo 85 let od Babího Jaru
Koncem září 1941 spáchaly německé jednotky jeden z největších masakrů druhé světové války. Odehrál se v rokli zvané Babí Jar nedaleko ukrajinského hlavního města Kyjeva a zemřelo při něm téměř 34 tisíc Židů. Rokle se navíc v následujících dvou letech stala místem dalších masových poprav. Letos od masakru uplynulo 85 let.
Když v Praze odsoudili k smrti premiéra. Historik Uhlíř líčí výjimečný proces s Eliášem
Kvůli procesu s protektorátním premiérem zasedl v Praze berlínský soud. Ve středu 1. října 1941, před 85 lety. „Bylo to něco mimořádného, co už se nikdy neopakovalo. Nově jmenovaný zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich povolal k pražskému procesu s předsedou vlády Aloisem Eliášem celý první senát Lidového soudního dvora z Berlína, a to včetně prezidenta soudu Otto G. Thieracka,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na protektorátní dějiny. Proces s premiérem trval pouhé čtyři hodiny a skončil trestem smrti. Soud zasedl v tehdejším hlavním sídle pražského gestapa, v Petschkově paláci v dnešní ulici Politických vězňů.
Historický objev v Řecku: Archeologové našli školu, kde Aristoteles učil Alexandra Velikého
Archeologové v severním Řecku odkryli rozsáhlý komplex, který podle odborníků může být školou, ve které se pod vedením slavného filozofa Aristotela vzdělával mladý Alexandr Veliký. Areál starý téměř 2 400 let ukrývá mimo jiné přednáškové sály, sportoviště, stadion i honosné hodovní síně.
Měli jsme se v roce 1938 bránit? Odvaha nechyběla, spor dodnes budí vášně
Měla to být velkolepá ukázka schopností nové zbraně německé Luftwaffe, jenže cvičný seskok výsadkářů v týlu československých opevnění nedaleko Bruntálu, uskutečněný s maximální pompou, málem skončil fiaskem. Pod dohledem říšského maršála Hermanna Göringa a dalších pohlavárů Třetí říše 7. října 1938 nejprve seskočilo asi 1 000 německých parašutistů, aby připravili plochy pro přistání dalších jednotek a simulovali útok proti linii v té době už zbytečných československých bunkrů. Nepovedené cvičení ještě neznamená, že by si podobně neumětelsky při útoku na Československo vedly i ostatní složky německé armády. Přesto se už desítky let vtírá otázka, zda jsme se v roce 1938 neměli bránit.
Historici o svatém Václavovi: Pro český stát byla jeho smrt důležitější než život
Svatý Václav propojoval schopnost vládnout s křesťanskými ctnostmi, čímž byl unikátní. Za věčného panovníka české země ho označil už první král Vratislav. Přemyslovci pak jeho osobu začali využívat až propagandisticky, přiblížil ve vysílání CNN Prima NEWS historik, slovakista a spoluautor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík. Podle historičky z Historického ústavu Akademie věd ČR Evy Doležalové je Václavův příběh cimrmanovský a jeho smrt byla pro český národ důležitější než jeho život.
Unikát ve Staré Boleslavi. Na pouti vystavili stříbrnou hermu s ostatkem svatého Václava
Na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi začala v 10:00 tradiční poutní mše, kterou slouží pražský arcibiskup a český primas Stanislav Přibyl. Do města v pondělí na Národní svatováclavskou pouť dorazily davy lidí. Při bohoslužbě byla letos poprvé vystavena nová stříbrná herma svatého Václava s jeho ostatkem.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.