Ve věku 94 let zemřel ve středu přímý účastník bojů Pražského povstání na konci druhé světové války a stíhací letec Emil Šneberg. O jeho úmrtí ve čtvrtek informoval Ioannis Sideropulos, mluvčí Svazu bojovníků za svobodu, ve kterém Šneberg dlouhá léta působil jako místopředseda. Svaz informaci zveřejnil i na svém webu. Šneberg v roce 2021 obdržel od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy I. stupně.
Ve věku 101 let zemřel ve středu americký veterán druhé světové války z řad původních amerických obyvatel Charles Shay. V roce 1944 se jako devatenáctiletý vylodil v Normandii, kde sloužil jako armádní zdravotník, informuje agentura AP. Shay zemřel ve svém domě v Normandii obklopen svými blízkými, uvedla jeho dlouholetá přítelkyně a pečovatelka Marie-Pascale Legrandová.
Před 220 lety došlo k bitvě u Slavkova, díky níž se francouzský císař Napoleon stal pánem Evropy. Jeho armáda na Moravě slavně porazila spojená rusko-rakouská vojska cara Alexandra I. a císaře Františka II., v nesmírné řeži padlo kolem 21 tisíc lidí. Až do našich dnů se vypráví o tom, že vítězi pomohl k nesmrtelnému triumfu zázrak.
Jediná hospodská rvačka si vyžádala 50 zraněných a 240 rozmlácených sklenic na pivo, policie případ vyšetřovala právě před 100 lety. Tehdejší prezident T. G. Masaryk přitom alkohol nesnášel a tvrdil, že vede k brutálním ukrutnostem. Vadila mu kořalka, víno, pivo a pivaři, o zhoubných následcích hospodského vysedávání si denně četl v novinách.
Když se v lidském životě potkají přehnané ambice s nedostatečnými schopnostmi, bývá to utrpení hlavně pro okolí takto postiženého člověka. V případě mladíka Čingise Junus-ogly Rzajeva ale následky byly tragické. Skončily dokonce největším krveprolitím při únosu letadla v dějinách Sovětského svazu. Na palubě letadla Tu-104A na trase z Moskvy do Čity v roce 1973 zahynulo 81 lidí.
Praha musela na boj se sněhem povolat 400 brigádníků, civilní obranu i armádu. Psal se 27. listopad 1969 a hlavní město bojovalo s 36 centimetrů vysokou vrstvou sněhu. Listopadové kalamity jsou přitom docela běžné, jenže přicházejí nepravidelně, takže pokaždé všechny překvapí. „První sněhová nadílka nedopadla dobře,“ konstatoval ústřední deník KSČ Rudé právo před 56 lety. Listopadové sněžení „nedopadlo dobře“ ani v roce 1961, 1962, 1971, 1978, 1997 nebo 2001.
Před 70 roky se završil smutný osud oblíbeného pátera Františka Bučila, kterému se komunistický režim mstil za života i po smrti. Sedlčanský kněz byl nejdříve hanebně odsouzen na 9 let, ve vězení mu pak jako vážně nemocnému odepřeli potřebnou zdravotní péči. Jakmile za mřížemi zemřel, blízkým ani nebylo vydáno jeho tělo, nesměl být důstojně pohřben. Ostatky šikanovaného duchovního skončily v neoznačeném hromadném hrobě na ďáblickém hřbitově. A právě na tomto bolavém místě o Bučilovi pro CNN Prima NEWS vypráví spisovatel Jiří Padevět, který se příběhům totalitní zvůle dlouhodobě věnuje.
Kdybychom měli shrnout skutky Nikolaje Pavlenka za druhé světové války, dalo by se říct, že se „prokradl“ až do Berlína. Po cestě přitom sbíral medaile i uznání nadřízených, kteří neměli tušení, že vyznamenání udělují falešnému plukovníkovi. Způsob, jakým si přicházel na astronomické částky, byl tak sofistikovaný, až chvílemi nebylo jasné, jestli Pavlenko Sovětský svaz buduje, nebo rozkrádá. Chybělo málo a nosil by generálské hvězdy. Za jiných okolností by se mohl stát manažerem, o kterého by se firmy přetahovaly.
Za více než 30 let od Sametové revoluce se toho mnoho změnilo i v našich domácnostech. Vzpomenete si třeba, jaké přístroje jste měli v roce 1989 a v devadesátých letech? Mladá generace už si dnes asi nedovede představit, že neexistovaly počítače a třeba zatelefonovat si většina z nás mohla až do poloviny devadesátých let jen z budky nebo od sousedů.
Bývali to přední představitelé komunistického režimu v Československu a jakákoliv kritika na jejich stranu byla svého času okamžitě potírána. Když ale režim padnul, povinná úcta vůči jménům jako Miloš Jakeš, Miroslav Štěpán nebo Klement Gottwald byla tatam. Ti z nich, kteří se sametové revoluce dožili, se po ní často museli zpovídat ze zločinů, které režim pod jejich vedením na vlastních lidech páchal. A podle toho vypadají i místa posledního odpočinku čelních představitelů totality v Česku. U některých dokonce ani nevíme, kde nakonec naposledy spočinuli.
Legendární americký novinář Richard Roth byl v listopadu 1989 u toho, když se v Československu hroutila komunistická totalita. Jako reportér CNN přinášel informace o sametové revoluci do celého světa. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS vzpomíná na to, jak ho s kolegy naháněla StB, i na to, jaký dojem na něj dělal Václav Havel. Popisuje i úplné začátky CNN, kde byl v roce 1980 jedním z prvních zaměstnanců.
Sběratelství je vášeň, ale zřídkakdy má tragické následky. Padělky, podvody, krádeže... s tím se občas setkat můžeme, ale dvojnásobná vražda? Přesto se viceadmirál Georgij Cholostjakov a jeho žena Natalija obětí takového zločinu stali. I když nevraždil nikdo ze sběratelů, souvislost tu byla. Sběratelství totiž není jen ušlechtilá zábava, ale často to jsou také nemalé peníze.
DNA německého diktátora Adolfa Hitlera, získaná z kusu zakrvácené látky z jeho berlínského bunkru, poskytla vědcům nové zjištění. Podle analýzy měl Hitler genetickou mutaci spojenou s Kallmannovým syndromem, který může ovlivnit hormonální vývoj a který v pěti procentech případů způsobuje mikropenis. Nový dokument zároveň vyvrací pověsti o Hitlerových židovských předcích a naznačuje zvýšenou genetickou predispozici k některým psychickým poruchám. Odborníci však upozorňují, že výsledky zatím neprošly recenzí a jejich spolehlivost není možné ověřit, píše CNN.
Připomeňte si slavná výročí i zapomenuté příběhy. Poznejte zásadní momenty naší i světové historie a rozhodnutí, která určila výsledky válek. Přečtěte si o historii techniky, která ovlivňovala náš život, aniž bychom ji věnovali velkou pozornost.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
