Historie

Občas to někde zazní: komunistický režim nebyl zas tak špatný, tolik se toho lidem nedělo. Kdo to tvrdí, měl by se zajet podívat do Vykmanova u Ostrova nad Ohří k zlopověstné Rudé věži smrti. Političtí vězni z přilehlého lágru L tady museli bez jakýchkoliv ochranných pomůcek třídit a drtit uran. Většina z nich proto brzy zemřela. O historii hrůzného místa pro CNN Prima NEWS vyprávěl Lubomír Modrovič, zdejší průvodce a znalec jáchymovských lágrů.

Čechoslováci napsali skvělý příběh, když dokázali při sametové revoluci svrhnout komunistický režim prakticky jen díky cinkání klíčů a tichému nenásilnému odporu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl americký právník se slovenskými kořeny Ed Zelenak, který dnes působí jako honorární konzul Slovenska v Detroitu. Sám Československo navštívil velmi krátce po listopadu 1989. Později se setkal s Václavem Havlem a Alexandrem Dubčekem, kteří ho uchvátili svými životními příběhy. A také tím, jak dokázali pít.

Ceny másla v současnosti astronomicky stoupají, jenže čtvrtka (250 gramů) je pořád mnohem levnější než před sametovou revolucí. „Za komunismu máslo určitě nepatřilo k levným potravinám,“ vzpomíná Petr Hlubek, který byl před rokem 1989 vedoucím obchodu s potravinami. V roce 1989 stála čtvrtka 10 korun, při přepočítání na dnešní průměrnou mzdu je to ale 140 korun. Stačí totiž porovnat hrubé průměrné měsíční mzdy. V roce 1989 to bylo 3 170 korun, nyní 44 943 korun (údaj za 1. pololetí 2024), platy se tedy za 35 let navýšily čtrnáctkrát. A přestože čtvrtka másla aktuálně stojí 65 až 75 korun, stále je o polovinu levnější než za socialismu. Agentura STEM ovšem v aktuálním průzkumu zjistila, že podle 31 procent občanů se před rokem 1989 žilo lépe než dnes.

Sametová revoluce v roce 1989 přinesla Československu pád komunistického režimu a vykročení k demokracii. Ačkoliv cesta k revoluci byla dlouhá a složitá, za definitivní zlom se považuje den, kdy byla násilně rozehnána velká demonstrace studentů. Průměrnému Čechovi dneška bylo tenkrát necelých deset let. Jak dobře si pamatujete tehdejší události?

Nejnovější volební průzkumy ukazují, že by se KSČM opět dostala do Sněmovny. Jak je to 35 let po pádu rudé totality možné? Co to vypovídá o našem národu? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hledá vysvětlení Petr Pithart, který si v životě zkusil několik rolí: V letech 1959-68 byl členem KSČ, což podědil po tátovi, prvorepublikovém komunistovi a válečném koncentráčníkovi. Za normalizace se z něj stal pronásledovaný disident. A v roce 1989 patřil k hybatelům změn, které sám od začátku odmítá nazvat revolucí. „Spíš bych volil slovo převrat,“ tvrdí jeden z nejdůležitějších politiků polistopadové éry.

K symbolům přicházející svobody patřila před 35 lety i Shirley Temple-Blacková. Americká velvyslankyně byla dávno před diplomatickou kariérou dětskou hvězdou Hollywoodu, kterou – jak po letech přiznávají Havlovi lidé – bylo snadné podcenit. Nakonec se zařadila mezi historicky nejúspěšnější zástupce USA v Praze, v opojných časech velkých změn si ji zamilovali i sami Čechoslováci. Třeba proto, že jim dobře rozuměla: Osobně byla v srpnu 1968 přítomna okupaci země.

Zažil nacisty, komunistickou totalitu, srpen 1968, listopad 1989, teď i 21. století plné technologických a hodnotových veletočů. I proto je jedním z témat nové knihy 88letého cimrmanologa Miloně Čepelky to, jak velké dějiny dokáží zamíchat s životem obyčejného člověka. Oblíbený herec a spisovatel v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vypráví, co udělaly historické zlomy s jeho vlastním osudem.

Letos si připomínáme už 35. výročí sametové revoluce a zhroucení komunistického režimu, který v naší zemi na desítky let zakotvil monopol jedné strany a jedné ideologie, drastickým způsobem omezil občanské i ekonomické svobody, mnoho lidí z důvodů třídních či nesouhlasu s myšlenkou revolučního budování rovnostářské společnosti posílal ve své rané fázi na popraviště, později do vězení, bezpočtu lidí zničil profesní kariéry a celé zemi přinesl bezprecedentní ekonomický úpadek a zaostávání v porovnání se svobodným světem.

Zhroucení komunistického režimu během sametové revoluce proběhlo už před 35 lety. Ačkoliv si revoluci spojujeme se 17. listopadem 1989, ve skutečnosti trvalo mnoho dní, než se komunisté opravdu vzdali moci. Pojďme si připomenout některé události roku 1989, které vedly k sametové revoluci.

Ve věku 90 let v úterý zemřel Antonín Burdych, jehož téměř celou rodinu v roce 1942 za ukrývání parašutisty Jiřího Potůčka vyvraždili nacisté. Z rodiny Burdychových pomstu okupantů přežili jen Antonín a jeho bratr Vladimír. O úmrtí Burdycha informovala starostka Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy Helena Rezková.

Zajímavý počin se povedl skupině vědců zkoumající neobvyklé pohřebiště v severním Polsku. Před několika lety tam archeologové objevili zhruba 400 let starou kostru mladé ženy, která byla pohřbena poněkud netradičním způsobem. Nyní se vědcům podařilo díky vzorkům DNA z její kostry tuto mladou ženu digitálně oživit. Spousta otázek týkajících se okolností smrti a pohřbu nejen této mladé ženy však stále zůstává, jak píše CNN.