Sníh, jak ho neznáte: Jak rychle padá i z čeho se skládá. A vločky nejsou bílé

Jen si to představte – dřevo praskající v krbu, svařák v ruce a výhled z okna na zasněženou krajinu. Sníh je bezpochyby dokonalou kulisou. Věděli jste však, že tento přírodní jev ovlivňuje nejen míru vaší vánoční nálady, ale i klima, životní prostředí nebo lidskou aktivitu? Ať už vás zajímá vznik sněhu nebo jeho vliv na turistiku, jste na správném místě.

Co všechno byste o sněhu měli vědět?

Sněhová vločka je zázrakem přírody

Sněhová vločka je jedním z nejkrásnějších úkazů, které můžete v přírodě vidět. Vločky vznikají procesem, při kterém dochází ke krystalizaci ledu z vodní páry v atmosféře.

Sněhová vločka má šestiúhelníkovou strukturu, ta se ale díky proměnlivým podmínkám při svém vzniku liší od ostatních. Každá je tak unikát.

Tvar sněhových vloček je různý. Pokud byste se na sněhovou vločku podívali mikroskopem, mohli byste si všimnout jejích jemných detailů, ale i složitosti tvarů – někdy jde o jednoduché šestiúhelníky, jindy o složité dendrity.

Jak vzniká sníh? Z vodní páry až ke sněhové přikrývce

Sníh se tvoří vysoko v oblacích, kde se nacházejí mikroskopické částice prachu nebo pylu. Ty slouží jako kondenzační jádra. Na těchto jádrech kondenzuje vodní pára, která při nízkých teplotách přechází přímo do pevného skupenství – tento proces se nazývá sublimace.

Výsledkem je vznik ledových krystalků, které se postupně spojují a vytvářejí sněhové vločky. Když vločky dosáhnou dostatečné velikosti a hmotnosti, začnou padat k zemi jako sněžení.

Během svého pádu mohou procházet různými teplotními a vlhkostními podmínkami, což ovlivňuje jejich konečný tvar a velikost.

ČTĚTE TAKÉ: Za jízdu v zasněženém autě hrozí vysoká pokuta. Očistit čelní sklo nestačí, varují odborníci

Složení sněhu

Sníh tvoří hlavně ledové krystaly a vzduch. Čerstvě napadaný sníh obsahuje až 95 % vzduchu, díky tomu je lehký a má izolační schopnosti.

Hustota sněhu se mění v závislosti na teplotě, vlhkosti a stáří sněhové pokrývky. Například čerstvý prašan má nižší hustotu, zatímco starší, zhutnělý sníh je hustší a těžší.

Obsah vody ve sněhu je důležitý pro vodní bilanci v přírodě, protože při tání zásobuje půdu a vodní toky potřebnou vlhkostí.

Druhy sněhu: Od suchého prašanu k hutnému firnu

Existuje několik typů sněhu, které se liší svými vlastnostmi:

  • Suchý sníh (prašan): Tento typ sněhu obsahuje málo vody a je velmi lehký a sypký. Oceníte jej při lyžování či snowboardingu, protože vám umožní hladkou a rychlou jízdu.
  • Mokrý sníh: Obsahuje vyšší podíl vody, což ho činí těžším a lepivějším. Je vhodný pro stavbu sněhuláků nebo iglú, ale méně ideální pro zimní sporty. Vaše děti jej ale ocení.
  • Firn: Jedná se o přechodnou fázi mezi sněhem a ledem. Firn vzniká postupným táním a znovuzamrzáním sněhu, což vede k jeho zhutnění. Najdete jej na ledovcích a ve vysokohorských oblastech.

Sníh v souvislostech – jeho vliv na životní prostředí i lidské životy

Sníh hraje důležitou roli v různých oblastech. V dopravě mohou sněhové srážky způsobit komplikace na silnicích, železnicích, ale i v letectví. Sníh i náledí totiž zvyšují riziko vzniku dopravních nehod. Pokud v zimě vyrazíte na silnici, musíte se mít na pozoru.

V zemědělství chrání sníh ozimé plodiny před mrazem, v průběhu jara zase dodává potřebnou vláhu pro jejich růst. Nedostatek sněhu znamená sucho a ovlivňuje kvalitu úrody.

Sníh funguje jako přírodní rezervoár vody. Při jarním tání doplňuje zásoby podzemních vod a ovlivňuje průtoky řek, což je důležité pro zásobování vodou i pro energetiku.

Bez sněhu se neobejdete ani při provozování zimních sportů, a to zejména při lyžování a snowboardingu, což jsou aktivity, které přitahují turisty a jsou důležitou součástí ekonomiky v mnoha zemích.

Jaké neštěstí může sníh způsobit?

I když sníh znamená hlavně radost, je také nebezpečný. Proč? Protože přináší:

  • Laviny: Náhlé sesuvy sněhu na horských svazích představují smrtelné riziko pro turisty a lyžaře. Pokud jedete na hory, sledujte lavinové výstrahy a dodržujte bezpečnostní opatření, která vám mohou zachránit život.
  • Sněhové bouře: Intenzivní sněžení spojené se silným větrem může způsobit závěje, omezit viditelnost a ztížit dopravu i pohyb osob.
  • Náledí: Tenká vrstva ledu pokrývající povrch, která vzniká postupným mrznutím kapek deště nebo mrholení na povrchu země.

Sníh a technologie

V moderním světě se používají moderní technologie i v souvislosti s něčím tak tradičním, jako je sníh.

Umělý sníh

Vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám a nedostatku přírodního sněhu se lyžařská střediska stále častěji uchylují k umělému zasněžování.

Sněžná děla vytvářejí sníh rozprašováním jemných kapek vody do chladného vzduchu, kde mrznou a padají na sjezdovky. Díky tomu je možné prodloužit lyžařskou sezonu, i když tomu příroda nepřeje.

Umělý nebo také technický sníh má odlišné vlastnosti než sníh přírodní. Je hustší, méně prodyšný a teploty pod ním bývají nižší. To může nepříznivě ovlivňovat půdu a rostliny pod sněhem.

Jeho výroba vyžaduje velké množství vody a energie – otázkou je tedy ekologický, ale i finanční aspekt. I proto se někdy místo umělého zasněžování přistupuje k ukončení lyžařské sezony.

Zajímavým fenoménem je pak tzv. průmyslové sněžení, kdy při nízké oblačnosti či mlze dodá impuls k výrazně lokálním sněhovým srážkám třeba komín teplárny či elektrárny.

Předpovídání sněžení a mapa sněhové pokrývky

Přesné předpovědi sněžení jsou důležité. Meteorologové využívají k monitorování atmosférických podmínek a předpovídání sněhových srážek pokročilé meteorologické modely, satelitní snímky a radarová data.

Díky těmto technologiím je možné připravit se na zimní rozmary počasí a třeba na horské zimní dovolené upravit svůj program při hrozící sněhové bouři či lavinovém nebezpečí. Důležitá je předpověď počasí i pro cestování autem či veřejnou dopravou.

Český hydrometeorologický ústav pak nabízí denně aktualizované údaje o výšce sněhové pokrývky na českých horách i ve vybraných zahraničních střediscích. Podmínky pro lyžování si můžete prohlédnout také na přehledné sněhové mapě.

Zajímavosti a mýty

Sníh je opředen několika mýty, které by vás mohly zajímat. Pohled na bílou zasněženou krajinu vás určitě fascinuje. Věděli jste však, že i když sníh vypadá bíle, je ve skutečnosti čirý? Nebo tedy alespoň jednotlivé sněhové vločky. Bílá barva je důsledkem lomu a rozptylu světla.

Zajímavý je i fakt, že jsou sněhové vločky rychlé podobně jako člověk – padají zhruba rychlostí 5 km/h, což odpovídá běžné chůzi.

Říká se, že neexistují dvě stejné sněhové vločky, každá je unikát. To je zajímavé vzhledem k tomu, kolik jich musí napadnout, aby bylo na zemi alespoň pár centimetrů sněhu. Jsou jich miliardy, přesto je každá jiná.

Sněhové kalamity, které postihly Česko i svět

Sněhové kalamity mohou ničit regiony po celém světě. V České republice patří mezi nejvýznamnější události sněhová kalamita z února 2002, kdy husté sněžení a silný vítr zasáhly třetinu republiky, zejména Moravskoslezský kraj, a způsobily uzavření silnic i železničních tratí.

Ve světě je jednou z nejtragičtějších událostí sněhová bouře v Íránu v roce 1972, která zasypala některé oblasti až osmi metry sněhu a připravila o život přibližně 4 000 lidí.

Další významnou událostí je Velký blizzard z března 1888 ve Spojených státech, který zasáhl oblast New Yorku a způsobil smrt přibližně 400 lidí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Leden 2025 byl nejteplejší v historii. Měření přineslo překvapivá data, abnormálně vybočují

Tagy:
příroda počasí zima meteorologie sníh silnice dopravní nehoda lavina sněžení umělý sníh sněhová vločka zimní sport vodní pára sněžné dělo průmyslové sněžení meteorologické jevy technický sníh umělé zasněžování