Ukrajina pokračuje v úderech na velkou vzdálenost, které přetěžují ruskou protivzdušnou obranu. Cílem je ropná infrastruktura a vojenské objekty v Rusku a na okupovaném Krymu, uvedl v neděli Institut pro studium války (ISW). Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj navíc prohlásil, že Rusku docházejí rakety protivzdušné obrany, které by mohly útoky odvracet. Rusové navíc čelí i ekonomickým problémům a potýkají se také s mobilizací.
Na ruském Dálném východě se kdosi neúspěšně pokusil zabít generála Azatbeka Omurbekova, kterého ukrajinské úřady viní ze zodpovědnosti za zavraždění stovek civilistů ve městě Buča u Kyjeva v době ruské okupace na jaře 2022. Uvedl to server Meduza s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí a médií.
Ukrajinská tajná služba SBU zasáhla přečerpávací stanici v ruském Permu, která je od rusko-ukrajinských hranic vzdálená 1500 kilometrů. V prohlášení to oznámil šéf SBU Jevhen Chmara, podle kterého na místě vypukl rozsáhlý požár. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že Ukrajina vzdálenosti úderů ještě prodlouží a že takovéto útoky jsou signálem Moskvě, aby ukončila válku a zasedla k jednacímu stolu.
Připojením k humanitární koalici Česko získá mimo jiné zkušenosti, které využije k ochraně vlastních občanů. Webu CNN Prima NEWS to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který podle zjištění redakce nedávno schválil českou účast v Civil Protection Shelter Coalition (Koalice pro civilní ochranu). Připojení se k iniciativě kvituje také Macinkův předchůdce Jan Lipavský (nestr. za ODS). Podle něj je ale důležité, aby vláda na program vyčlenila dostatek peněz.
Česko se stane součástí Koalice pro civilní ochranu (Civil Protection Shelter Coalition) – iniciativy, která se soustředí na budování moderní sítě krytů a bunkrů pro ukrajinské obyvatelstvo. Náměstek ministra zahraničí Jan Brodský redakci CNN Prima NEWS potvrdil, že připojení definitivně stvrdil svým podpisem ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko se tak zařadí k největším podporovatelům Ukrajiny, kterou před více než čtyřmi lety napadlo Rusko.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha v úterý na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Ministr vyjádřil České republice vděčnost a doufá, že další zodpovědné státy budou následovat, než výbor Rady Evropy bude v polovině května v Kišiněvě o dohodě hlasovat.
Trojice představitelů SPD v čele s poslankyní Zuzanou Majerovou čelí ostré kritice za výroky, které poskytla prokremelskému deníku Izvěstija, jehož článek pojednává o možnostech obnovení diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Ruskem. Zástupci opozice označili Majerovou a spol. za kolaboranty i vlastizrádce. Samotná prohlášení koaličních politiků pak přirovnávají ke zvacímu dopisu, který se stal záminkou Moskvy pro srpnovou invazi Sovětského svazu do Československa. Kritika se dotýká i hnutí ANO, které sedí s SPD ve společné koalici.
V neděli uběhlo 40 let od výbuchu jaderného reaktoru v Černobylu. Katastrofa v Evropě ovlivnila nejen politickou situaci, ale i počasí. Kontaminované mraky se nesly napříč starým kontinentem. Nad Českem se zdržely déle než týden, srážky mohly mít kritické následky. Na síti X o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Někteří ruští vojáci měli mít během zimy na východoukrajinské frontě tak zoufalý nedostatek zásob potravin, že se uchýlili ke kanibalismu a vraždění svých druhů. Ukrajinská vojenská rozvědka tyto informace s údajnými důkazy v podobě fotografií a zachycených audiozpráv předala britskému nedělníku The Sunday Times. Podle tajné služby Kyjeva ruští vojáci pojídali jak své vlastní muže, tak i Ukrajince.
Vím, jak je obtížné říct Donaldu Trumpovi něco, co nechce slyšet, řekl český prezident Petr Pavel na adresu americké hlavy státu moderátorské legendě CNN Christiane Amanpour v rozhovoru na konferenci Money Money Money, kterou pořádala CNN Prima NEWS. Hvězda světové žurnalistiky zpovídala českou hlavu státu téměř tři čtvrtě hodiny a dotkli se všech klíčových témat současné globální politiky: proměny postavení USA ve světě i roli v NATO, ruské válce proti Ukrajině či konfliktu v Íránu
Život v zakázané zóně se po havárii elektrárny v Černobylu nezastavil, ba naopak. I když musela většina stálých obyvatel oblast opustit, přišli jiní. Stovky lidí se staraly o likvidaci následků havárie a později o konstrukci nového sarkofágu nad reaktorem. V uzavřené zóně také doslova bujel zvláštní druh turistického ruchu. Oba světy se přitom navzájem prolínaly, což si autor článku mohl na vlastní kůži vyzkoušet.
Ukrajina v noci na sobotu čelila rozsáhlému útoku 619 ruských dronů a 47 řízených střel a raket, oznámilo ukrajinské letectvo. Z toho 580 dronů a 30 střel bylo sestřeleno nebo zneškodněno. Útok zabil čtyři lidi a dalších více než 30 osob utrpělo zranění, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejméně 14 lidí bylo zraněno při ruském útoku na Dnipro. Ranění jsou také v Charkovské, Černihivské či Oděské oblasti, dodal Zelenskyj. Kvůli ruskému útoku vyslalo Polsko preventivně do vzduchu stíhačky. Trosky dronu dopadly ve městě Galati na východě Rumunska, uvedlo rumunské ministerstvo obrany.
Britský princ Harry ve čtvrtek přicestoval na neohlášenou návštěvu Ukrajiny. Ve svém projevu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války a Spojené státy k dodržování závazků vůči Ukrajině ohledně územní celistvosti a svrchovanosti napadené země. Jeho slova ale rozčílila amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj Harry nemluví za Británii.
Ukrajina leží ve východní Evropě. Sousedí s Ruskem, Rumunskem, Moldavskem, Maďarskem, Slovenskem, Polskem a Běloruskem. Hlavním městem je Kyjev, prezidentem Volodymyr Zelenskyj. V noci z 23. na 24. února 2022 na Ukrajinu zaútočilo Rusko, od té doby je země ve válce a brání se za podpory většiny západních zemí.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
