Ukrajina

Ukrajina bez další americké pomoci vystačí v boji s Ruskem s finančními a vojenskými zdroji zhruba do poloviny příštího roku. V rozhovoru pro El País to přiznal ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Zastavení pomoci ale neočekává, s novou administrativou Donalda Trumpa chce Kyjev jednat.

Rusko v pátek ráno použilo 93 raket a střel a téměř 200 dronů k jednomu z dosud největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po celé zemi kvůli tomu ještě dopoledne platil letecký poplach. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters z energetického sektoru se ruská armáda zaměřila na elektrické stanice a plynárenské objekty. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku ruské invaze před necelými třemi lety. Rusko tvrdí, že útok byl odplatou za středeční ukrajinský úder proti vojenskému letišti v Taganrogu ve východní části Azovského moře.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla v pátek novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).

Ruské síly jsou 1,5 kilometru od ukrajinského strategického města Pokrovsk v Doněcké oblasti. V posledních dnech postupují na jih od města, které je důležitým železničním a silničním uzlem. S odvoláním na prominentního proruského blogera Jurije Podoljaku to napsala agentura Reuters.

Zvolený staronový prezident USA Donald Trump je šikanujícím odpudivým mužem bez morálky, kterému bychom rozhodně neměli lézt do střev. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Varoval, že Evropa by se neměla do budoucna spoléhat na to, že ji USA pokaždé vytáhnou z bryndy. Cestu vidí jednak v práci nového eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse, ale také v hledání spojenců mimo Evropu. V tomto ohledu podle svých slov věří, že uspěje český zástupce v Evropské komisi a exministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Vojenská policie prověřuje aktivity spolku Skupina D, která stojí za sbírkou na drony pro Ukrajinu. Především se zajímá o roli armády v projektu Nemesis, na což dříve upozornila také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i kvůli zapojení generála Karla Řehky do projektu. Právě její resort předal vojenské policii závěry inspekce.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR při speciální operaci v okolí Moskvy zabila konstruktéra nových ruských dronů Michaila Šatského, oznámila ve čtvrtek ukrajinská média s odvoláním na anonymní zdroje z rozvědky a informace ze sociálních sítí a ruských médií. Ruské úřady se dosud nevyjádřily.

Rusko plně podporuje iniciativu maďarského premiéra Viktora Orbána týkající se příměří s Ukrajinou a výměny válečných zajatců. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. O této možnosti mluvil ve středu Orbán s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale uvedl, že maďarská strana s Kyjevem o ničem takovém nejednala, a zdůraznil, že nelze jednat o válce Ruska proti Ukrajině bez Ukrajiny.

Ukrajina musí čelit nové hrozbě. Severokorejský diktátor Kim Čong-un poskytl Rusku nejen tisíce svých vojáků, ale také těžké dělostřelectvo. Potvrzují to snímky samohybného severokorejského „megaděla“ Koksan, údajně pořízené v Kurské oblasti. Přítomnost houfnic s neobvyklými prvky znamená pro válku na Ukrajině dvě zásadní věci – Rusko má nouzi o těžkou artilerii a KLDR svými dodávkami zbraní chce posílit spojenectví s Kremlem, a to i za cenu oslabení svého vlastního arzenálu na domácí půdě. Děla Koksan totiž dostřelí až do jihokorejského Soulu.

Nedávný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle německého kancléře Olafa Scholze sice frustrující, hodlá ho ale zopakovat. Řekl to ve středu večer ve vysílání stanice RTL. Scholz Putinovi, který před téměř třemi lety nařídil invazi na Ukrajinu, zavolal v polovině listopadu. Vysloužil si za to ostrou kritiku doma i v zahraničí.

Ukrajinský zbrojařský průmysl se nebojí experimentovat. Důkazem je nová robotická zbraň, kterou Kyjev schválil pro nasazení do boje proti Rusům. Pozemní robot Droid TW 12.7 úspěšně prošel testovací fází a brzy se má objevit po boku ukrajinských vojáků na frontě. Ve svém arzenálu má těžký kulomet a poradí si i s obtížným terénem. Navíc se ovládá dálkově, operátoři se tak nevystavují bezprostřednímu nebezpečí. Ukrajinské ministerstvo obrany navíc slibuje, že nejde zdaleka o jedinou inovativní zbraň, kterou má v „šuplíku“.