Moderní válka na Ukrajině se podle ukrajinských i zahraničních zdrojů výrazně proměnila vlivem dronů, min a robotických systémů. Nová technika zároveň rozšiřuje oblast velkého nebezpečí, takzvané „zóny smrti“, kde je pohyb vojáků stále obtížnější. Obě strany konfliktu proto čím dál více spoléhají na bezpilotní prostředky, průzkum a automatizované systémy.
Během pouhých dvou měsíců se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj z role prvního světového lídra, který podpořil vojenskou operaci USA na Blízkém východě, posunul k otevřené kritice zahraniční politiky Washingtonu. Tato změna přichází v době, kdy se vztahy mezi Ukrajinou a USA znovu komplikují – Spojené státy se totiž soustředí na válku s Íránem, píše web The Kyiv Independent. Veřejná vyjádření USA, nejasnosti ohledně dodávek zbraní a také nesplněné sliby vyvolávají podle ukrajinských představitelů v Kyjevě stále větší nespokojenost a frustraci. I když ukrajinští představitelé situaci zatím neoznačují za otevřený konflikt, je stále zřetelnější, že mezi stranami klesá vzájemná důvěra.
Donald Trump si telefonoval s Vladimirem Putinem. Americký prezident označil hovor za přátelský, Putin mu však měl důrazně říci, že pozemní vojenská operace v Íránu nepřipadá v úvahu. Telefonát iniciovaný ruským prezidentem trval více než hodinu a půl. Informovala o tom agentura AP.
Ukrajinská jednotka „Fénix“ se pochlubila záběry, které dokumentují perfektně naplánovaný úder na ruské nákladní vozidlo v záporožském městě Huljajpole. K likvidaci jedenácti okupantů stačil jeden dobře navedený sebevražedný dron. Státní pohraniční služba Ukrajiny v tomto ohledu mluví o rekordu. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je však v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.
Ukrajina pokračuje v úderech na velkou vzdálenost, které přetěžují ruskou protivzdušnou obranu. Cílem je ropná infrastruktura a vojenské objekty v Rusku a na okupovaném Krymu, uvedl v neděli Institut pro studium války (ISW). Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj navíc prohlásil, že Rusku docházejí rakety protivzdušné obrany, které by mohly útoky odvracet. Rusové navíc čelí i ekonomickým problémům a potýkají se také s mobilizací.
Na ruském Dálném východě se kdosi neúspěšně pokusil zabít generála Azatbeka Omurbekova, kterého ukrajinské úřady viní ze zodpovědnosti za zavraždění stovek civilistů ve městě Buča u Kyjeva v době ruské okupace na jaře 2022. Uvedl to server Meduza s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí a médií.
Ukrajinská tajná služba SBU zasáhla přečerpávací stanici v ruském Permu, která je od rusko-ukrajinských hranic vzdálená 1500 kilometrů. V prohlášení to oznámil šéf SBU Jevhen Chmara, podle kterého na místě vypukl rozsáhlý požár. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že Ukrajina vzdálenosti úderů ještě prodlouží a že takovéto útoky jsou signálem Moskvě, aby ukončila válku a zasedla k jednacímu stolu.
Připojením k humanitární koalici Česko získá mimo jiné zkušenosti, které využije k ochraně vlastních občanů. Webu CNN Prima NEWS to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který podle zjištění redakce nedávno schválil českou účast v Civil Protection Shelter Coalition (Koalice pro civilní ochranu). Připojení se k iniciativě kvituje také Macinkův předchůdce Jan Lipavský (nestr. za ODS). Podle něj je ale důležité, aby vláda na program vyčlenila dostatek peněz.
Česko se stane součástí Koalice pro civilní ochranu (Civil Protection Shelter Coalition) – iniciativy, která se soustředí na budování moderní sítě krytů a bunkrů pro ukrajinské obyvatelstvo. Náměstek ministra zahraničí Jan Brodský redakci CNN Prima NEWS potvrdil, že připojení definitivně stvrdil svým podpisem ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko se tak zařadí k největším podporovatelům Ukrajiny, kterou před více než čtyřmi lety napadlo Rusko.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha v úterý na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Ministr vyjádřil České republice vděčnost a doufá, že další zodpovědné státy budou následovat, než výbor Rady Evropy bude v polovině května v Kišiněvě o dohodě hlasovat.
Trojice představitelů SPD v čele s poslankyní Zuzanou Majerovou čelí ostré kritice za výroky, které poskytla prokremelskému deníku Izvěstija, jehož článek pojednává o možnostech obnovení diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Ruskem. Zástupci opozice označili Majerovou a spol. za kolaboranty i vlastizrádce. Samotná prohlášení koaličních politiků pak přirovnávají ke zvacímu dopisu, který se stal záminkou Moskvy pro srpnovou invazi Sovětského svazu do Československa. Kritika se dotýká i hnutí ANO, které sedí s SPD ve společné koalici.
V neděli uběhlo 40 let od výbuchu jaderného reaktoru v Černobylu. Katastrofa v Evropě ovlivnila nejen politickou situaci, ale i počasí. Kontaminované mraky se nesly napříč starým kontinentem. Nad Českem se zdržely déle než týden, srážky mohly mít kritické následky. Na síti X o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Někteří ruští vojáci měli mít během zimy na východoukrajinské frontě tak zoufalý nedostatek zásob potravin, že se uchýlili ke kanibalismu a vraždění svých druhů. Ukrajinská vojenská rozvědka tyto informace s údajnými důkazy v podobě fotografií a zachycených audiozpráv předala britskému nedělníku The Sunday Times. Podle tajné služby Kyjeva ruští vojáci pojídali jak své vlastní muže, tak i Ukrajince.
Ukrajina leží ve východní Evropě. Sousedí s Ruskem, Rumunskem, Moldavskem, Maďarskem, Slovenskem, Polskem a Běloruskem. Hlavním městem je Kyjev, prezidentem Volodymyr Zelenskyj. V noci z 23. na 24. února 2022 na Ukrajinu zaútočilo Rusko, od té doby je země ve válce a brání se za podpory většiny západních zemí.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
