Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou neobvyklé, kuriózní i bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší čtvrtý díl sedmé série Momentů války. Smyslem tohoto seriálu je připomenutí některých událostí, k nimž během konfliktu došlo – ať už přímo na bojišti či v politickém prostředí.
Ruslan, čtyřiadvacetiletý Bělorus bojující na straně ruských okupačních sil, se ukrajinským vojákům vzdal velmi neobvyklým způsobem. Když dostal rozkaz zaútočit na jejich kryt, nechtěl spící Ukrajince zabít, a tak raději kapituloval. Informoval o tom projekt Witness.
Ukrajinské firmy vyvíjející stíhací drony chtějí prorazit na zahraniční trhy, ale narážejí na válečná exportní omezení, píše web The Kyiv Independent. Prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím podle všeho podmiňuje jejich uvolnění dohodou o dodávkách protiraketové obrany, což v obranném sektoru vyvolává obavy, že klíčová obchodní příležitost brzy zmizí. Celý problém navíc probíhá v době, kdy americké tajné služby očekávají pokračování vyčerpávací války ze strany Ruska.
Ukrajina bude kvůli válce na Blízkém východě čelit nedostatku raket, které používá v boji proti Rusku. V rozhovoru pro BBC to uvedl Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský prezident dále řekl, že Vladimir Putin usiluje o „dlouhou válku“ mezi USA, Izraelem a Íránem, protože by došlo k přesunutí amerických zdrojů na jiná místa, a to by značně oslabilo Kyjev.
Situace na některých úsecích fronty se obrátila. Především v Dněpropetrovské oblasti se Ukrajincům podařilo dobýt zpět území o rozloze stovek kilometrů čtverečních. To podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) Rusům komplikuje plány. V ohrožení může být dokonce i chystaná jarní ofenziva.
Na okupovaných územích Ukrajiny zůstávají statisíce lidí, kteří čelí násilí, včetně mučení. Ti, kteří se rozhodnou odejít, podstupují náročnou a nebezpečnou cestu jediným humanitárním koridorem přes Bělorusko. Jejich svědectví ukazují nejen krutost okupace, ale i důvody, proč se lidé rozhodují opustit své domovy, píše web Rádia Svoboda.
Domácí násilí na Ukrajině během války výrazně narůstá a stále častěji se objevuje i v rodinách vojáků vracejících se z fronty, upozorňuje na svém webu americká stanice CNN. Trauma, stres i závislosti situaci zhoršují, zatímco oběti často váhají požádat o pomoc kvůli strachu, studu i nedůvěře v úřady. Příběhy žen ukazují, že destruktivní dopady války dalece přesahují zkázu na bojišti.
Některé státy necítí dech ruského medvěda na tvářích, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki během své návštěvy Prahy. Někdejší státník zároveň zdůraznil důležitost podpory Ukrajiny, i tak podle svých slov preferuje, aby nadcházející volby v Maďarsku vyhrál současný šéf vlády Viktor Orbán.
Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.
Ukrajinská režisérka Alisa Kovalenko o válce proti ruskému agresorovi nejen točila dokumenty, ale také v ní sama bojovala. V otevřeném rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak člověka změní život v první linii. Mluví ale i o tom, jak ji Putinovi vojáci sexuálně napadli. Právě ženám znásilněným okupanty věnovala svůj poslední film, se kterým po Berlinale přijela i na český festival Jeden svět.
Íránské útočné drony Šáhid se v nové válce na Blízkém východě ukázaly jako větší hrozba, než Washington původně očekával, píše CNN. Zkušenosti s jejich ničením má nyní především Ukrajina, která jim čelí už čtyři roky. Své know-how nyní nabízí USA i státům regionu výměnou za další zbraně a podporu.
Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu. Podle agentury AFP a ruské služby BBC to dnes oznámila moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.
Válka na Ukrajině se stále více mění v technologický konflikt. Kromě dronů ve vzduchu a na moři začala ukrajinská armáda ve velkém nasazovat také ozbrojené pozemní roboty, kteří mohou útočit na nepřítele, bránit pozice nebo evakuovat zraněné vojáky. Podle britské stanice BBC se tak na bojišti již nyní odehrává „robotická válka“.
Ukrajina leží ve východní Evropě. Sousedí s Ruskem, Rumunskem, Moldavskem, Maďarskem, Slovenskem, Polskem a Běloruskem. Hlavním městem je Kyjev, prezidentem Volodymyr Zelenskyj. V noci z 23. na 24. února 2022 na Ukrajinu zaútočilo Rusko, od té doby je země ve válce a brání se za podpory většiny západních zemí.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
