Rusko a Ukrajina rozšiřují válku za hranice fronty – útočí na ekonomiku, infrastrukturu i zázemí svého protivníka. Moskva zároveň zvažuje, že přistoupí k další mobilizaci. Válka tak může vstoupit do nové fáze, která se bude stále více blížit totálnímu konfliktu, píše web The Kyiv Independent.
Ukrajinské síly podle prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku roku osvobodily 26 obcí v okolí Oleksandrivky a získaly zpět 745 kilometrů čtverečních území. Nezávislé mapování DeepState část těchto úspěchů potvrzuje, Rusko je však vyvrací a tvrdí, že v oblasti postupuje. Ukrajina zároveň pokračuje v úderech hluboko v týlu nepřítele – podle analytiků zasáhla sedm z deseti největších logistických center Wildberries, čímž narušila ruské zásobování a zaměstnala jeho protivzdušnou obranu.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.
Efekt ukrajinských útoků na infrastrukturu v Rusku může být opačný, než bychom čekali, varoval ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Ondřej Soukup. Někteří Rusové si totiž podle něj mohou v reakci na údery říci, že by armáda měla na Ukrajinu „shodit atomovku“ a Kyjev „srovnat se zemí“.
Během krvavých bojů na Ukrajině často rozhodují mezi životem a smrtí vteřiny, stěžejní je pak odvaha jednotlivých vojáků riskovat vlastní život za záchranu druhých. Právě to udělal velitel ukrajinské roty „Kód 9.2“ ze 475. pluku, když nasedl do neobrněného civilního vozidla a vyrazil do nebezpečného frontového úseku, okupovaného ruskou armádou, aby evakuoval dva zraněné muže. Video, které zachycuje celou riskantní akci, se stalo hitem sociálních sítí. Zmíněný velitel nyní sklízí chválu od vojenských analytiků i ukrajinských představitelů.
Ruská invaze na Ukrajinu odhalila vážné slabiny armády, která měla původně zvítězit během několika týdnů. Moskva se ale z chyb učí, rychle přizpůsobuje taktiku a zvyšuje výrobu zbraní, zatímco Ukrajina hledá levnější a technologicky vyspělé způsoby, jak ruskou převahu oslabit. Válka tak není jen soubojem o území, ale také závodem v adaptaci, který může rozhodnout o budoucí síle obou armád, píše web RFE/RL.
Rusko ve svém neustávajícím tažení proti Ukrajině v tichosti vyvinulo novou ničivou zbraň. Jde o pokročilé inovace původního íránského dronu Šáhid-136, které teď pohání proudový motor. Drony Geraň-4 a Geraň-5 jsou rychlé, smrtící a snadno se vyrábějí. Rusko jich podle mezinárodní zpravodajské agentury IntelliNews produkuje kolem 3 000 měsíčně a jejich podíl na masivních vzdušných úderech na Ukrajinu se neustále zvyšuje.
Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko. Tamní ministerstvo obrany oznámilo zničení 822 dronů. Zahynulo šest lidí, z toho pět v Rostovské oblasti na jihu Ruska a jeden člověk v Moskevské oblasti.
Ukrajinský raketový útok v noci na sobotu zasáhl průmyslový podnik v ruské Samarské oblasti, uvedly místní úřady. Raketový útok na Samarskou oblast potvrdil později i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ministerstvo obrany v Moskvě kromě toho oznámilo zničení bezmála 600 dronů. V noci na sobotu mohutně útočili i Rusové. Při jejich útoku v Dněpropetrovské oblasti zemřel kojenec a jedenáct lidí bylo zraněno. Úřady v Chersonu hlásí 28 zraněných.
Pět mrtvých si v Sevastopolu na anektovaném Krymu vyžádala exploze, která následovala po náletu ukrajinských dronů. Zahynuli čtyři pyrotechnici ruského ministerstva pro mimořádné situace a hlídač objektu, oznámil ve čtvrtek Ruskem dosazený gubernátor Michail Razvožajev. Ten zprvu informoval o výpadku proudu po nepřátelském útoku.
Ukrajinské ocelárny Zaporižstal po ruském útoku zastavily provoz, úder zabil sedm pracovníků a 21 zranil, uvedla podle médií společnost Metinvest. Útočili také Ukrajinci: Jejich pondělní mise poškodila a dočasně vyřadila z provozu závod ZapSibNěftěchim v Tobolsku, největšího výrobce LPG v Rusku, uvedly zdroje Reuters.
Válka na Ukrajině by mohla skončit, pokud v Rusku nastane pět zásadních změn. Na svém telegramovém kanálu to uvedl velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar. Ukrajince zároveň vyzval k vytrvalosti, jelikož nadcházející doba podle něj bude složitější než kdy dřív. „Moskva padne. Krym oživíme a obnovíme,“ ujistil zároveň veřejnost. Analytici z Institutu pro studium války mezitím uvedli, že tempo ruského postupu se sice mírně zvýšilo, i tak je ale nepravděpodobné, že by se podařilo splnit cíle, které stanovil ruský prezident Vladimir Putin.
Dvanáct lidí zemřelo a dalších 39 utrpělo zranění při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů na Nižněkamsk v Tatarstánu, uvedla podle agentury TASS tisková služba vedení této republiky ve středním Rusku. Cílem útoku byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku.
Ukrajina leží ve východní Evropě. Sousedí s Ruskem, Rumunskem, Moldavskem, Maďarskem, Slovenskem, Polskem a Běloruskem. Hlavním městem je Kyjev, prezidentem Volodymyr Zelenskyj. V noci z 23. na 24. února 2022 na Ukrajinu zaútočilo Rusko, od té doby je země ve válce a brání se za podpory většiny západních zemí.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
