Začátek týdne odstartuje polojasné počasí, v úterý kvůli studené frontě klesnou teploty. Od středy se ale znovu bude oteplovat a ke konci týdne už budou teploměry atakovat až 36 stupňů Celsia. Vychází to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa zažívá jedno z nejsušších a nejteplejších období v novodobé historii. Dlouhodobé vlny veder, minimum srážek a rekordní teploty proměňují zelenou krajinu v hnědou pustinu. Dopady jsou patrné nejen v zemědělství, ale také v okolí slavných evropských památek.
Částečné zatmění Slunce, které na území Česka nastane večer 12. srpna 2026, bude v mnohém výjimečné. Měsíc zakryje až 85–87 procent slunečního kotouče, který se krátce poté začne nořit za obzor. Tím ale nebeské představení nekončí. Po západu slunce budou oblohu křižovat Perseidy, které právě během noci z 12. na 13. srpna dosáhnou svého maxima.
Česko čeká vlna veder. Teploty v neděli vystoupají až na 33 °C, v pondělí pak může rtuť teploměru vyšplhat až k 36 °C. Pak ale přijde prudký zlom. Studená fronta přinese přeháňky a místy i silné bouřky, po kterých se začne ochlazovat – až do víkendu.
Česko čeká slunečný a teplý víkend. Zatímco v sobotu budou teploty ještě spíše v příjemných mezích, v neděli už ručička teploměru opět vystoupá do tropických hodnot. Meteorologové očekávají maxima kolem 33 °C. Na začátku příštího týdne pak vedra udeří naplno a přinesou až 36 °C.
Sucho v Česku je stále horší a nízké stavy postihly prakticky všechny vodní plochy. Na mnoha místech klesla hladina natolik, že voda odkryla dávno zapomenuté věci na dně. Na Orlíku jsou to například torza zatopených osad, na přehradě Vír na Žďársku zase trosky betonárky a na Labi takzvané hladové kameny, varující před neúrodou.
Do Česka přišlo dlouho očekávané ochlazení. Konec týdne bude slunečný s letními teplotami, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V neděli se však začnou vracet tropické teploty a mohou se přihnat i přeháňky nebo bouřky.
Přestože Evropu, Severní Ameriku i další části světa sužují letos extrémní vedra, lesní požáry a rekordně teplé oceány, rok 2026 zatím není nejteplejším v historii měření. Klimatologové upozorňují, že to nejhorší pravděpodobně teprve přijde. Kvůli sílícímu jevu El Niňo a pokračujícímu globálnímu oteplování má rok 2027 vysokou šanci stát se nejteplejším zaznamenaným rokem na Zemi.
První srpnové dny byly jedněmi z historicky nejteplejších na našem území. Ačkoliv zbytek druhého měsíce letních prázdnin bude podle Českého hydrometeorologického ústavu chladnější, milovníci zimy si stále na své nepřijdou.
Řada lidí v těchto dnech sleduje meteorologické radary v očekávání vytouženého deště. Přestože ale občas vidí srážky nebo bouřky přímo v místě, kde se nacházejí, venku nespadne ani kapka. Podle meteorologických nadšenců sdružených kolem facebookové stránky Meteo Včasné varování ale nejde o chybu radaru. Důvodem je velmi suchý vzduch v přízemních vrstvách atmosféry.
Tropická vedra ve čtvrtek vystřídá zatažená obloha a bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého se na konci pracovního týdne i díky srážkám mírně ochladí. Úleva ale nepotrvá dlouho, už od soboty totiž teploty znovu porostou. V platnosti navíc zůstává několik výstrah.
Rozvíjející se klimatický jev El Niño by do konce příštího roku mohl přivést zhruba 50 milionů lidí do stavu akutního hladu. Podle deníku The Guardian na to upozornil Světový potravinový program (WFP), podle něhož už nyní čelí vážné potravinové nejistotě 225 milionů lidí ve 45 zemích.
Obyvatele obce Vestec u Prahy v posledních dnech trápí silný zápach z hnojení. Podle místních se na místě nedá ani větrat. Obec již musela své občany ujistit, že zdrojem zápachu není nehoda ani únik nebezpečných látek. Situaci dokonce prověřovali i hasiči.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
