Petr Pavel

Prezident Petr Pavel hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ukrajině. Pavel to uvedl na síti X. Ukrajina si váží podpory Čechů, uvedl po hovoru s Pavlem Zelenskyj v příspěvku na X. S hlavou českého státu podle něj mluvili o iniciativě v dodávkách dělostřeleckých granátů i další podpoře.

Prezident Petr Pavel vetoval úpravu platů ústavních činitelů na základě toho, že vyslyšel spíše odborné než politické kruhy, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Miroslav Korecký. Druhým důvodem podle něj může být to, že se hlava státu již rozhlíží po jiném sestavení budoucí vlády a odvrací se od té současné. Komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko míní, že se vláda touto novelou „chytila do vlastní pasti“.

Nazvat prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského diktátorem vyžaduje velkou dávku cynismu, napsal na sociální síti X prezident Petr Pavel. Reagoval tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Zelenskému navíc vzkázal, že by měl rychle jednat, nebo mu žádná země nezbude. Proti tomu se ohradili i další čeští politici.

Prezidentovo veto zákona o platech politiků, soudců a státních zástupců je dobrou zprávou právě pro soudce a státní zástupce. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Valeš. Podle něj si vláda měla zajistit, aby veto od Petra Pavla nepřišlo.

Vyjádření premiéra Fialy, podle kterého může za Pavlovo veto zákona o platech politiků opozice, je bizarní. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekla poslankyně za hnutí ANO Margita Balaštíková. Vláda si za nastalý zmatek může podle ní sama. Poslanec a místopředseda TOP 09 Michal Kučera namítl, že prezident nesouhlasí ani se zmrazením platů politiků, jak navrhuje opozice.

Premiér Petr Fiala (ODS) v zásadě souhlasí s výhradami prezidenta Petra Pavla, kvůli kterým se v pondělí hlava státu rozhodla vetovat spornou novelu o platech veřejných činitelů. Návrh je výsledkem velice komplikovaného schvalovacího procesu, na kterém se podepsala i nekonstruktivní opozice, sdělil Fiala. Nevěří proto tomu, že by v současnosti bylo možné dojednat lepší znění.

Divila bych se, kdyby prezident Petr Pavel spornou novelu o růstu platů ústavních činitelů nevetoval, uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Vláda podle ní v této problematice jednala ve stylu „chaos na chaos“. Schillerová také zdůraznila, že zmrazení mezd by bylo řešením do té doby, než by se našel vhodný automat. Veto Pavla očekával i bývalý šéf Pirátů a poslanec Ivan Bartoš, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to respektuje, ovšem prezident tak podle něj „problém neřeší“.

Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, podle níž se mají letos zvýšit platy vrcholných politiků skoro o sedm procent a soudcům a státním zástupcům mají s ohledem na zvyšování v minulých letech prakticky stagnovat. Na webu to v pondělí oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Novelu tak dostane k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) reagoval, že politikům se do konce února vyplatí zálohy podle výše loňských mezd a že o dalších krocích bude jednat Sněmovna.

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.

Člen ochranky prezidenta Petra Pavla boural opilý. Havarovat měl během své služby v České Čermné u polských hranic, kde má hlava státu chatu. Ve vozidle v tu chvíli podle neoficiálních informací neseděla žádná chráněná osoba. Na případ upozornil web Blesk.cz.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal novelu o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí je zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, proti čemuž protestovala část zákonodárců. Kritizovali také znovu zaváděnou možnost zvláštních zápisů dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Novela nabude účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.