Energetika

Nejnovější příspěvky k tématu

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Mluví o agresi Izraele a „zlé vůli“ USA
Blízký východ

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Mluví o agresi Izraele a „zlé vůli“ USA

  • Aktualizováno
  • Íránské vojenské velitelství v sobotu oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřen kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Informovaly o tom světové agentury. Teherán rovněž uvedl, že pokud bude izraelská agrese pokračovat, podnikne další kroky. Americký viceprezident J. D. Vance řekl stanici Fox News, že o uzavření úžiny nejsou důkazy.

    Kovanda: Otevření Hormuzu je dárek pro Babiše. Paliva mohou paradoxně zdražit, opáčil analytik

    Dojednané otevření Hormuzského průlivu by podle ekonoma Lukáše Kovandy nemuselo pomoci pouze ekonomice, ale i premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Zlevněním pohonných hmot by totiž Babiš mohl získat argument pro svou kritiku České národní banky (ČNB) a jejího guvernéra Aleše Michla, který podle premiéra drží úrokové sazby příliš vysoko. Analytik Petr Kymlička se domnívá, že otevření průlivu v nejbližší době zlevnění paliv ale nepřinese. Naopak hrozí i mírné zdražení, protože stát by mohl zrušit dosavadní opatření.

    Turek poprvé promluvil ve Sněmovně: Vzdal se plánu u větrníků, mluvil o parodii a podvodech

    Aktualizováno

    Mnozí vyčítali vládnímu zmocněnci Filipu Turkovi (za Motoristy), že od voleb nepromluvil ve Sněmovně – ve čtvrtek tak poprvé učinil při rozpravě o novele stavebního zákona. „Žádal bych vás o podporu svého pozměňovacího návrhu, ale nemohu to udělat kvůli tomu, že Evropská komise nám hrozí sankcemi,“ řekl a vzdal se tím svého plánu úpravy zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren. Turek také mluvil v souvislosti s energetikou o „malých domácích podvodech“ a neodpustil si ani poznámku o parodii kvůli dění ve Sněmovně.

    Turkova zpátečka u větrníků: Ke svým návrhům se zřejmě nepřihlásí, útočí na Brusel

    Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) v Partii Terezie Tománkové prohlásil, že se „pravděpodobně již nebude hlásit“ ke svému pozměňovacímu návrhu týkajícímu se minimálních vzdáleností větrných elektráren od obydlí. Evropská komise se prý totiž přímo proti jeho chystané úpravě legislativy vymezila. V minulosti přitom Turek tvrdil, že šlo o jediný koaliční kompromis. Jaká minimální vzdálenost větrníků od obytných domů je nyní ve hře?

    Energie stále zdražují, problém je v Íránu i Norsku. Jak dlouho zůstanou ceny vysoko?

    Na velkoobchodních burzách stále panuje nervozita a cena elektřiny a plynu výrazněji neklesá. Běžní zákazníci zatím mohou změny pozorovat u nových nabídek, protože zdražují fixované produkty. Pokud by se situace na Blízkém východě nevyřešila v dohledné době, zdražení by pokračovalo i v příštím roce. Odborníci ale veřejnost uklidňují tím, že ačkoliv je situace nepříznivá, nedá se srovnat se scénářem po vypuknutí války na Ukrajině. Stále však panuje hrozba dlouhodobého konfliktu, který by do cen už výrazněji promluvil.

    Konec fixace může domácnosti pořádně prodražit energie, varuje Švec z epet. Na co si dát pozor?

    Topná sezóna skončila a domácnostem začínají chodit vyúčtování energií. Právě teď je podle odborníků nejlepší chvíle zkontrolovat spotřebu, výši záloh i datum konce fixace. Generální ředitel společnosti epet, dodavatele energií, Petr Švec upozornil, že kvůli napětí na Blízkém východě ceny energií neklesají a čekání na levnější nabídky se nemusí vyplatit.

    Za drahý plyn nemůže jen válka v Íránu. Co všechno zdražuje energie?

    Zablokované obchodní trasy v Hormuzském průlivu nejsou jediným důvodem, proč v současné době zdražuje plyn na velkoobchodní burze. Meziročně je komodita o téměř 40 procent dražší a projevuje se to už v cenových nabídkách od dodavatelů. Ceny energií jsou pod tlakem také kvůli odstávkám v Norsku nebo kvůli extrémnímu počasí. Nasčítání různých vlivů už se v nabídce dodavatelů projevilo zdražením o stovky měsíčně.

    Fuj, to je blábol, že se nestydíte. Farský a Dostál se pohádali kvůli Rusku a energiím

    Evropský speciál CNN Prima NEWS ve Štrasburku se neobešel bez rázných názorových výměn či ostřejších výpadů. Jeden ze sporů odstartoval ve chvíli, kdy europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) vyčítavě prohlásil, že předešlá vláda odřízla Česko od ropy a zemního plynu z Ruska. „To je neskutečný blábol. Fuj, že se nestydíte tohle říkat,“ reagoval místopředseda STAN Jan Farský.

    SPD a Motoristé prosazují zcela jiné podmínky u větrníků. Můj návrh dává smysl, tvrdí Turek

    Mezi vládními Motoristy a SPD nepanuje shoda na minimální vzdálenosti větrných elektráren od pozemků s hlavním využitím pro bydlení. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) navrhuje vzdálenost 900 metrů a pravomoc obce tuto hranici posunout. Poslankyně Marie Pošarová (SPD) však předložila hned několik pozměňovacích návrhů, které začínají na 1 500 metrech. „Tyto úpravy by znamenaly, že nevyroste žádný větrník; nejsou kompromisní,“ odmítl Turek pro CNN Prima NEWS plány koaličních představitelů.

    Velká průmyslová ANKETA: Který politik má kolik aut a jak se dívají na zákaz spalováků?

    Měla by se Česká republika více soustředit na obchod s Tchaj-wanem, nebo s Čínou? Je na místě, aby se ministerstvo průmyslu slučovalo s jinými resorty? A měl by stát stoprocentně vlastnit společnost ČEZ? Redakce CNN Prima NEWS položila několik anketních dotazů ministrovi průmyslu Karlu Havlíčkovi (ANO) a také stínovým ministrům Pavlu Drobilovi (ODS) i Lukáši Vlčkovi (STAN). Trojice politiků mimo jiné prozradila, jakými auty jezdí.

    Energetická politika se v posledních letech točila zejména kolem míry přechodu z fosilních na tzv. obnovitelné zdroje energie. Válka na Ukrajině zvýšila především otázku bezpečnosti a ukázala, že energetická závislost Evropy na Rusku v případě ropy a plynu byla velký omyl. Každé další vládní či evropské rozhodnutí, každý další krok může velmi silně ovlivnit evropskou i českou ekonomiku, a tím i budoucí životní úroveň obyvatel.