Výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE) obyvatelé obcí zpravidla vítají, pokud má tato technologie konkrétní přínos pro danou oblast. Místní většinou očekávají, že jim zajistí levnější energii, uvádí v průzkumu Sdružení místních samospráv ČR. Téměř v každé druhé obci jsou pak přesvědčeni, že stanice OZE by měly být v jejich vlastnictví. Závěry průzkumu týkající se větrných elektráren společnosti STEM/MARK hovoří podobně. Proti OZE se však staví některé organizace, jež vyzdvihují úlohu fosilních zdrojů. Nedávno tyto výtky zazněly i v Poslanecké sněmovně.
Hospodářská strategie vlády výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE) neodmítá, i když se z kabinetu ozývá vyostřená rétorika proti této technologii. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla environmentální aktivistka a influencerka Rozárie Haškovcová. Například kritiku akceleračních zón ze strany Motoristů vnímá jen jako boj navenek. Haškovcová mimo jiné zmínila, že předseda Motoristů Petr Macinka se chtěl s ní jako s jedinou z ekologů po volbách setkat, ale dosud žádné pozvání nepřišlo. Jak tedy celkově vnímá působení Motoristů na ministerstvu životního prostředí?
Provoz jaderné elektrárny Dukovany může trvat až 80 let, tedy do let 2065 až 2067. Na tiskové konferenci to oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše stojí za rozhodnutím důkladná analýza. Dosud platí povolení provozu do roku 2035. Ministr zdůraznil, že se jedná o posílení stabilních zdrojů energie. O pokračování jaderného programu v Temelíně by měl resort, potažmo vláda rozhodnout v příštím roce.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od středečního rána prudce klesá. Reaguje tak na dohodu o dvoutýdenním příměří na Blízkém východě, což vzbudilo naději na obnovení dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) Hormuzským průlivem. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 9:00 SELČ odepisoval 16,8 procenta na 44,3 eura (téměř 1 100 Kč) za megawatthodinu (MWh). Brzy ráno cena spadla až na 43,95 eura, nejníže od 2. března, informuje agentura Reuters.
Nafta je v Česku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o 14 haléřů na 41,63 Kč za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země. Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky ani chystané vládní kroky situaci příliš nepomohou, protože budou mít malý vliv na občany, ale silně ovlivní státní rozpočet. Ekonom Lukáš Kovanda se domnívá, že opatření proti vysokým cenám jsou hlavně signál pro voliče.
Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) se nechal slyšet, že ohledně úpravy akceleračních zón souvisejících s výstavbou větrných elektráren ministerstvo životního prostředí stále čeká na data od resortu pro místní rozvoj (MMR). Proti zónám v principu není, ač některé jejich atributy kritizuje a mluví o jejich redukované výměře. Na semináři ve Sněmovně mimo jiné potvrdil, že vláda je vymezí kvůli devíti miliardám korun z evropské kasy. Turek se také vymezil proti „soudružskému slibu“ do roku 2030, který se týká zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku.
Konec topné sezóny je pro domácnosti ideální chvílí udělat si jasno v účtech za energie. Právě teď přichází vyúčtování, které může odhalit nejen přeplatky či nedoplatky, ale i zásadní chyby v nastavení smluv, záloh nebo tarifů. Jak poznat, že platíte zbytečně moc a co s tím dělat?
Na kulatém stolu k větrné energetice, kterého se zúčastnil vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy), nebyla nouze o ožehavé momenty. Čestný prezident Motoristů během diskuze zdůraznil, že vláda vymezí akcelerační zóny. Do Turka se následně pustil analytik Martin Abel z Asociace pro mezinárodní otázky, který mu vyčetl, že „zaplavuje veřejnou debatu nesmysly“. Vládní zmocněnec odvětil slovy, že Abel nerozumí energetice, a označil ho kvůli větrníkům za blázna
Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje plyn. Společnost innogy na začátku týdne zvýšila ceny některých fixovaných produktů o stovky korun, úpravu svých ceníků s fixací připravuje také Pražská plynárenská a MND. Vyplývá to z informací energetických firem.
Společnost ZVVZ ENGINEERING a.s. z Milevska uspěla v náročném tendrovém řízení a získala významnou zakázku na dodávku a montáž systému pro odvod a čištění spalin v rámci projektu „Nový zdroj TAS Prunéřov – plynová a biomasová kotelna“. Kontrakt je součástí pokračující transformace teplárenství ve Skupině ČEZ směrem k ekologičtějším zdrojům.
V čase různých krizí se objevuje příležitost pro vhodné investice. Potvrzuje se to i během íránského konfliktu, ze kterého profituje hned několik firem. Nejedná se přitom o tradiční zbrojovky, které jsou velmi žádané mezi akcionáři v dobách ozbrojených střetů. Nyní se daří technologickým nebo těžařským společnostem. Konflikt na Blízkém východě totiž cílí i na strategické suroviny a cena ropy či plynu roste.
Fixujte, fixujte, fixujte. Právě tato výzva zní nejen od energetických expertů, ale také od jednotlivých dodavatelů elektřiny a plynu. Eskalace konfliktu na Blízkém východě totiž znervózňuje trhy a přesto, že v Evropě končí topná sezóna, ceny plynu zaznamenaly prudké výkyvy. Dobrou zprávou je, že až na výjimky dodavatelé nechtějí letos zdražovat.
Cena plynu na velkoobchodních burzách prudce vzrostla. Důvodem jsou nové údery na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Plyn se nyní na trhu obchoduje o 128 procent dráž než před měsícem a meziročně o 56 procent. Pokud by hrozila další eskalace a ceny by se nevrátily na původní hodnotu v nejbližších měsících, tak by obchodníci museli upravit své nabídky na příští rok. Už nyní někteří obchodníci stahují nabídky na výhodné několikaleté fixace. Kvůli drahým energiím nejspíš uvidíme i zrychlující inflaci. Jak zní černý scénář?
Energetická politika se v posledních letech točila zejména kolem míry přechodu z fosilních na tzv. obnovitelné zdroje energie. Válka na Ukrajině zvýšila především otázku bezpečnosti a ukázala, že energetická závislost Evropy na Rusku v případě ropy a plynu byla velký omyl. Každé další vládní či evropské rozhodnutí, každý další krok může velmi silně ovlivnit evropskou i českou ekonomiku, a tím i budoucí životní úroveň obyvatel.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
