Polský premiér Donald Tusk míří na východ Polska, kde bylo v noci na čtvrtek zaznamenáno narušení vzdušného prostoru země neznámým objektem, uvedla ráno mluvčí polské vlády. Podle tvrzení ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy to byla ruská raketa Ch-101. Tusk následně potvrdil, že šlo zřejmě o ruskou střelu. Polské úřady však zatím prověřují, o jaký přesně objekt se jednalo. Vojáci našli v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublinu trosky a asi deset metrů velký kráter, kam měl objekt dopadnout.
Nejméně sedm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho dvě děti – dívky ve věku 5 a 12 let. Dalších osm osob včetně dvou dětí je zraněných. V Kyjevě zemřel jeden člověk, oznámila městská vojenská správa. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění šest lidí, oznámil starosta Andrij Sadovyj.
V Kyjevě se v noci na čtvrtek ozvaly výbuchy a úřady vyhlásily letecký poplach. Informují o tom ukrajinská média. Podle starosty Vitalije Klička ruská armáda na město zaútočila balistickými raketami. Vyzval obyvatele, aby zůstali v krytech. Mnoho obyvatel Kyjeva se už předtím preventivně přesunulo do metra. Už ve středu večer napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, že zemi zřejmě v noci čeká masivní ruský útok. Zdůraznil, že bezpečnost jeho země závisí na ochotě spojenců poskytnout systémy protiraketové obrany. Varování podle něj platí pro celou zemi. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi, jejíž součástí jsou pravidelné noční ruské údery po celé zemi.
Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu ukazuje určitý posun ve vztazích mezi Ukrajinou a Spojenými státy, všímá si web Politico. Kyjev se snaží přesvědčit administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, že kombinace vojenského odporu, sankcí a ekonomického tlaku může Rusko přimět k jednání. Zda tento přístup skutečně změní Putinovu strategii, zůstává ale otevřenou otázkou.
Stačí, aby na Sibiř dorazil ruský prezident, a stane se zázrak. Ceny benzínu se samy od sebe sníží, tedy alespoň oficiálně, fronty se rozplynou a nedostatek paliva, který sužuje celé Rusko, jako by nikdy neexistoval. Rusové tomu říkají moderní Potěmkinova vesnice, a jak ukazují videa přímo z města, někteří se tomu i cynicky smějí. Zlevnění totiž přišlo jen „naoko“.
Rusko se dost možná chystá k vojenské mobilizaci, jednat by se mohlo o posilu čítající 300 tisíc lidí. Jak však varoval bezpečnostní expert Andor Šándor pro CNN Prima NEWS, prezident Vladimir Putin by se ve svých dalších krocích mohl dopustit katastrofální chyby. Tou by si proti sobě poštval ruské občany a veřejnost. Jak připomněl spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just, aktuální vyhrocení konfliktu a jeho dopady již pociťují i běžní Rusové. „Pro ruský režim je to riziko, že by se nespokojenost mohla přetavit v něco jiného než jen brblání,“ avizoval.
Ukrajinská 414. brigáda zveřejnila nový sestřih, který zachycuje dronové údery na ruské vojáky v Doněcké oblasti. Z videa je patrné, že zaměřit a následně likvidovat osamělé okupanty nedělá zkušeným ukrajinským operátorům sebevražedných bezpilotních letounů sebemenší problém. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu války složité nezávisle ověřit.
Světový konflikt se zdá být podle hlavního zahraničního komentátora deníku Financial Times Gideona Rachmana zas o krok blíž. Reagoval tak na přímou konfrontaci mezi Ukrajinou a Íránem a zároveň popsal motivaci „osy nepřátel“. Co všechno podle něj může vést k opakování situace z první a druhé světové války?
Existuje možnost, jak jedním tahem vyřešit válku na Ukrajině i konflikt s Íránem? Podle vlivného amerického časopisu The Hill k tomu má prezident USA Donald Trump právě nyní jedinečnou příležitost. Stačí mu zajistit, aby se už tak dlouhé fronty řidičů u ruských čerpacích stanic ještě prodloužily. Pokud nedostatek paliva přinutí Moskvu k jednání s Kyjevem, uvolní se ukrajinské dronové kapacity pro válku s Íránem. Podmínkou však je, kombinací nátlaku a Trumpovy oblíbené celní diplomacie, přimět Indii, členské státy Evropské unie a další světové hráče, aby Rusku neprodávaly benzín.
Byl horký srpnový den, někdo se šel vykoupat do studených vod Finského zálivu, další výletníci připravovali šašlik, děti si házely míčem. Ve stanovém městečku vládla dovolenková pohoda. Do vesničky Letipea dorazili pracovníci estonského plynárenského průmyslu s rodinami. Oblast ležela v pohraničním pásmu, jen pět set metrů od stanoviště pohraničníků. Ale plynaři získali potřebné povolení, takže si mohli bezpečně užívat nedotčené přírody. Aspoň tak to na začátku vypadalo. Jenže všechno mělo být jinak, právě blízkost pohraničníků stála sedm lidí život a do zapomenuté vesničky musel dorazit i všemocný šéf KGB Jurij Andropov.
Ruské podnikatelky si ve videích na sociálních sítích stěžují kvůli novým ukrajinským útokům. Po úderech na sklady internetového giganta Wildberries mnohé z nich tvrdí, že přišly o podnikání a celoživotní úspory.
Ukrajina podle svého prezidenta Volodymyra Zelenského bude mít příští rok k dispozici drony s doletem až 10 tisíc kilometrů. Řekl to v rozhovoru s americkou krajně pravicovou aktivistkou Laurou Loomerovou. Díky dronové dohodě, kterou chce Ukrajina se Spojenými státy uzavřít, by následně měly být dostupné i USA. Zelenskyj dále popsal, jak napravil svůj vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který značně ochladl po návštěvě Bílého domu v únoru loňského roku.
Ruská invaze na Ukrajinu je nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou neobvyklé, kuriózní i bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší čtvrtý díl osmé série Momentů války. Smyslem tohoto seriálu je připomenutí některých událostí, k nimž během konfliktu došlo – ať už přímo na bojišti či v politickém prostředí.
Rusko, které se rozkládá v Evropě a Asii, je největším státem světa. Jeho rozloha je 17 098 246 km², žije tam 146 milionů obyvatel. Sousedí s Norskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Běloruskem, Ukrajinou, Gruzií, Ázerbájdžánem, Kazachstánem, Čínou, Mongolskem, Litvou, Polskem a Severní Koreou. Ruská federace je hlavním následnickým státem Sovětského svazu, který se rozpadl roku 1991. Prezidentem Ruska je Vladimir Putin. Ten v únoru roku 2022 rozpoutal válku na Ukrajině.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
