Chlapec ve městě Murino u Petrohradu na západě Ruska se bavil tím, že vypouštěl hořící papírová letadélka z balkonu – a vypálil byt na nižším poschodí. Případu si povšimla ruská celostátní média.
Ukrajinská armáda v noci na pondělí zahájila další útok na ruské a Ruskem okupované oblasti, přičemž zasáhla několik ropných skladů a elektrických rozvoden. Informovaly podle webu The Kyiv Independent ruské kanály na Telegramu. Ukrajina se v poslední době stále více spoléhá na drony, které útočí na cíle hluboko v nepřátelské zemi.
Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedli podle agentury AFP lídři těchto zemí po setkání v Londýně. Zelenskyj ve čtvrtek poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzval k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a ke společné schůzce. Putin ale reagoval slovy, že k setkání nevidí důvod. Zelenskyj uvedl, že s evropskými politiky jednal o situaci na bojišti, obraně i posílení diplomacie.
Po schodech domu na Kamenoostrovském bulváru v Petrohradě stoupalo vzhůru šest mladíků. V rukách měli revolvery a pušky s upilovanými hlavněmi. V aktovkách nesli několik ručních granátů. Jejich cílem byl Kuusinenův klub, centrum finských komunistů nacházející se ve čtvrtém patře. Za několik okamžiků měl začít masakr, o kterém sovětští historici léta lhali. Bylo nemyslitelné přiznat, že komunisti postříleli komunisty.
Ruský prezident Vladimir Putin jednal s někdejším německým kancléřem Gerhardem Schröderem, kterého by si šéf Kremlu přál jako prostředníka pro možné rozhovory mezi Ruskem a Evropou. Agenturu Interfax v pátek o schůzce informoval Putinův poradce Jurij Ušakov, který ale podrobnosti nesdělil.
Ukrajinský úder na ruskou korvetu Bojkij je zřejmě daleko ničivější, než se původně mohlo zdát. Po útoku dronu totiž na elitní ruské lodi vypukl rozsáhlý požár, který způsobil vážná poškození. Podle expertů je tak korveta fakticky vyřazena z provozu. Její cena v přepočtu překračuje osm miliard korun. Dron, který ji zasáhl, přitom stojí zhruba milion.
Ruský prezident Vladimir Putin ve své zemi sice pozvolna důvěru občanů, podporu má ovšem stále vysokou. Rusům nejvíce vadí neustávající umírání mladých mužů na Ukrajině. Uvedl to komentátor českého rozhlasu Libor Dvořák. Putinův režim je podle něj také velmi izolovaný.
Ruský prezident Vladimir Putin nevylučuje, že případnou mírovou dohodu by za Ukrajinu mohl podepsat tamní prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko přitom legitimitu Zelenského, jemuž řádný mandát vypršel už v roce 2024, opakovaně zpochybňuje. Zelenskyj mezitím Putinovi v otevřeném dopisu napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající války a navrhl osobní schůzku.
Ruští ultranacionalisté na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu (SPIEF) představili řadu radikálních scénářů budoucnosti Ruska, včetně okupace Kyjeva, Oděsy a Charkova a také rozpadu Evropské unie, píše web Radio Svoboda. Americký institut pro studium války (ISW) se domnívá, že Kreml může taková prohlášení využít k demonstraci údajné „umírněnosti“ ruského prezidenta Vladimira Putina, uvádí nová zpráva.
Na jednom z ukrajinských dronů, které ve středu zasáhly ropný terminál v Petrohradu, byl provokativní nápis, který zřejmě odkazoval na požár z roku 2020. „Co tam, teta, přešlapujete? Haste Petrohrad,“ bylo podle velitele sil bezpilotních systémů Ozbrojených sil Ukrajiny Roberta „Magyara“ Brovdiho napsáno na dronu. Šlo navíc o „jubilejní“ dvacátý podobný útok za poslední měsíc.
Jeden člověk přišel o život a další tři utrpěli zranění při útoku ukrajinského dronu na příměstský vlak na anektovaném Krymu, oznámil Moskvou dosazený šéf poloostrova Sergej Aksjonov. Dříve informoval o třech mrtvých a sedmi raněných při nočním útoku na Simferopol.
Západní politici i analytici se shodují, že válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Mění se poměr sil i tempo bojů. Zatímco Rusko čelí vysokým ztrátám a rostoucím problémům s doplňováním armády, Ukrajina těží z pokračující západní podpory a drží obranné linie. Současně přetrvává patová situace v diplomatických jednáních, která se podle některých aktérů znovu vzdalují reálnému posunu k míru. Panují proto obavy, že by se Rusko mohlo uchýlit k silnějším úderům a cílit i na Evropu, píše web The New York Times. Dokonce uvádí, že má Ukrajina v posledních týdnech navrch.
Ruský prezident Vladimir Putin dosazuje do vedení pohraničních regionů v blízkosti Ukrajiny úředníky s vazbami na válku i okupovaná území, píše web Radio Svoboda. Krok je podle něj součástí širší personální „čistky“ před nadcházejícími volbami, která má upevnit loajalitu místních elit. Odborníci zároveň varují, že jde o snahu Kremlu předejít rostoucí nespokojenosti a možné regionální vzpouře.
Rusko, které se rozkládá v Evropě a Asii, je největším státem světa. Jeho rozloha je 17 098 246 km², žije tam 146 milionů obyvatel. Sousedí s Norskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Běloruskem, Ukrajinou, Gruzií, Ázerbájdžánem, Kazachstánem, Čínou, Mongolskem, Litvou, Polskem a Severní Koreou. Ruská federace je hlavním následnickým státem Sovětského svazu, který se rozpadl roku 1991. Prezidentem Ruska je Vladimir Putin. Ten v únoru roku 2022 rozpoutal válku na Ukrajině.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
