Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou neobvyklé, kuriózní i bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší druhý díl sedmé série Momentů války. Smyslem tohoto seriálu je připomenutí některých událostí, k nimž během konfliktu došlo – ať už přímo na bojišti či v politickém prostředí.
Rusko ve válce na Ukrajině mění náborovou strategii. Poté, co začalo verbovat vězně, se nyní soustředí na univerzity. Těm měl Kreml nařídit kvóty, kolik studentů má vstoupit do armády. Lákadlem jsou peníze i pozice operátora dronů, která zdánlivě představuje menší riziko. Obsáhlá smlouva ale říká, že každý student musí projít zkušební dobou. Mnozí tak končí v útočných jednotkách.
I když v mezinárodním právu nelze najít oporu pro některé kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, je to Írán, kdo je „šampion“ v jeho porušování. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Současný šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé sobě) repatriaci Čechů z Blízkého východu podle Lipavského podcenil a ještě ji zlehčuje. Exministr zahraničí v rozhovoru mluví také o obavách z hrozícího ruského útoku na Pobaltí. Druhou část rozhovoru s Lipavským, která se točí kolem domácích témat i jeho možného členství v ODS a působení ve stínové vládě, si budete moci přečíst na webu CNN Prima NEWS již v pondělí.
Záběry z pracovních schůzek ruského prezidenta Vladimira Putina, které Kreml prezentoval jako aktuální, mohly být ve skutečnosti natočeny dříve. Podle zjištění investigativního projektu Systema webu RFE/RL to naznačují detaily v pozadí Putinovy kanceláře – například rostlina za jeho stolem. Kreml tak podle analytiků mohl záměrně vytvářet dojem běžného chodu vlády v době, kdy svět řešil napětí kolem Íránu, dlouholetého partnera Moskvy.
Výsledky válečného tažení v loňském roce byly pro Rusko zklamáním. Čas již není na jeho straně, uvedl v komentáři pro web The New York Times Michael Coffman, vedoucí pracovník programu Rusko a Eurasie v Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír. Naplnění cílů prezidenta Vladimira Putina podle něj komplikuje snižující se tempo mobilizace i ekonomické problémy. Zároveň ale zdůraznil, že ani pro Ukrajinu není situace jednoduchá – kvůli závislosti na podpoře západních zemí.
Írán mohl spustit svoji regionální strategii, při které by se pokusil přelít konflikt ke svým sousedům. Především by pak rozvratem mezinárodního obchodu, k čemuž může využít i blokádu Hormuzského průlivu, mohl zatlačit na USA a Izrael tak silně, že by mohly ukončit své operace vůči Teheránu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl politický geograf a ředitel Centra asijsko-pacifických studií (CAPS) na CEVRO Univerzitě Jan Železný. Rovněž nastínil, co lze nyní očekávat od nových vládnoucích představitelů Íránu.
Americké útoky na Írán prohloubily paranoiu ruského prezidenta Vladimira Putina a zvětšily jeho obavy o vlastní život, píše web Politico. Události v Íránu ale zároveň posilují jeho pozici vůči Západu a Ukrajině. Vývoj ukazuje, jak jsou mocní vůdci často limitováni strachem a jak dalekosáhlé dopady na mezinárodní situaci mají jejich rozhodnutí.
Ukrajinská bezposádková plavidla zaútočila poblíž teritoriálních vod Malty na ruský tanker určený pro přepravu zkapalněného zemního plynu Arktik Metagaz, prohlásilo ve středu ruské ministerstvo dopravy. Agentura Reuters o den dříve napsala, že tato loď vzplála ve Středozemním moři. Spojené státy a Británie už dříve na zmíněné plavidlo podle médií uvalily sankce. Kyjev se k obvinění nevyjádřil.
Americko-izraelská operace proti Íránu odvádí pozornost Spojených států od války na Ukrajině a ohrožuje dodávky klíčových zbraní, které Kyjev potřebuje, aby se mohl bránit ruským úderům, píše web Politico. Evropské vlády i ukrajinské vedení se navíc obávají, že vyčerpání amerických zásob a eskalace konfliktu na Blízkém východě by mohlo zpomalit pomoc Ukrajině. Kvůli íránským úderům, které zasáhly i Kypr, bylo navíc odloženo jednání, na němž měla Evropská unie Ukrajině poskytnout podrobnosti o dalších krocích ke vstupu do EU.
Americký prezident Donald Trump má jedinečnou příležitost zastavit dvě války najednou. Na Facebooku to uvedl bývalý ukrajinský velvyslanec ve Spojených státech Valerij Čalý. Klíčem k tomuto urovnání je podle něj dohoda mezi Washingtonem a Pekingem.
Ruská invaze na Ukrajinu, kterou téměř před čtyřmi lety rozpoutal prezident Vladimir Putin, má negativní dopady na řadu venkovských komunit největší země světa. Příkladem je obec Sedanka – kvůli válce přišla o většinu mužských obyvatel v produktivním věku. Místní si stěžují, že nemají nikoho, kdo by štípal dříví, píše britská BBC.
Začalo to svržením syrského vládce Bašára al-Asada a jeho úprkem do Ruska. Poté následoval americký únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do USA. Nyní je tématem číslo jedna smrt nejvyššího vůdce Íránu Alího Chámeneího, který zemřel v důsledku amerických a izraelských raketových úderů. Skoro se zdá, jako by karma neúnavně šla po každém diktátorovi, který kdy podporoval Putinovo krvavé tažení na Ukrajině. A zatímco běžní Íránci oslavovali smrt teheránského řezníka v ulicích hlavního města, reakce z Evropy jsou často nejednoznačné a více zdrženlivé. Mnozí Evropané totiž stále nemohou přijít Donaldu Trumpovi na jméno, přičemž nadále fantazírují nad iluzí mezinárodního práva.
Rostoucí ceny potravin i služeb začínají v Rusku citelně dopadat na běžné domácnosti, které po letech narážejí na důsledky války, inflace i zpomalení ekonomiky. Zdražování mění spotřebitelské chování, nutí lidi šetřit a komplikuje situaci podnikatelům, kteří jsou nuceni zavírat své provozovny. Dražší se stává dokonce i poslední rozloučení, jelikož vzrostla cena kremace. Informují o tom zahraniční média.
Rusko, které se rozkládá v Evropě a Asii, je největším státem světa. Jeho rozloha je 17 098 246 km², žije tam 146 milionů obyvatel. Sousedí s Norskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Běloruskem, Ukrajinou, Gruzií, Ázerbájdžánem, Kazachstánem, Čínou, Mongolskem, Litvou, Polskem a Severní Koreou. Ruská federace je hlavním následnickým státem Sovětského svazu, který se rozpadl roku 1991. Prezidentem Ruska je Vladimir Putin. Ten v únoru roku 2022 rozpoutal válku na Ukrajině.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
