Daně

Státní pokladna vykázala ke konci října schodek ve výši 335 miliard korun. Je to o necelých devět miliard korun více než na konci září. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o plnění státního rozpočtu.

V případě svého volebního úspěchu slibují nějakou formu nové daně ČSSD, ANO či koalice Piráti a STAN. V případě sociálních demokratů jde o tzv. milionářskou daň, tedy daň z obřích majetků. Piráti se STAN naopak slibují digitální daň pro nadnárodní korporace a ANO chce zdanit internetové giganty. Naopak koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) vylučuje, že by po volbách prosazovala jakoukoli novou daň.

Daňové prázdniny ve svých předvolebních slibech zmiňuje SPD, Přísaha a koalice Spolu. V případě koalice jde o úlevu pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. SPD chce daňové prázdniny pro české firmy se sídlem v zahraničí jako motivaci pro placení daní v tuzemsku. Přísaha slibuje tuto formu úlevy pro mladé lidi po ukončení školy.

Strany a hnutí kandidující v nadcházejících sněmovních volbách ve svých programech prohlašují, že chtějí řešit nerovnováhu českých veřejných rozpočtů. Málokdo však otevřeně hovoří o nutnosti zvyšovat daně. A když, tak jen velmi okrajově. Není divu, hlasy by tím asi politici nezískali. Slibují proto raději škrty v provozních výdajích státu. Podle ekonomů je to ale nerealistické.

Zadavatelé internetové inzerce budou muset zvětšit své rozpočty na nákup reklamy. Americká technologická společnost totiž od října zdraží poplatky za umisťování inzerce přes Google Ads nebo na YouTube. Zdůvodňuje to uvalením digitální daně.

Skupina nejrozvinutějších zemí světa G7 se dohodla na zavedení minimální globální korporátní daně ve výši 15 procent. Chce tím zamezit přesunu zisků do daňových rájů a vylepšit bilanci svých veřejných rozpočtů. Někteří ekonomové ale varují, že se daň může minout účinkem, a ještě negativně dopadnout na chudé státy světa.

Přestože vláda má na letošní rok naplánovaný rozpočtový schodek ve výši 500 miliard korun, konečný výsledek bude lepší. Ekonomové totiž věří, že české hospodářství se ve druhém pololetí rozjede naplno, což se pozitivně odrazí na lepším výběru daní i odvodů na sociální pojištění. Ani tak to podle nich ale nebude stačit na snížení deficitu pod loňskou úroveň.

Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (za ANO) předložilo návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem ve výši 390 miliard korun. Pro svého nástupce tak zanechá na úřadu jedovaté jablko, do kterého bude třeba kousnout. Pokud příští vláda nebude chtít připustit scénář, který by znamenal drastické škrty, zvyšování daní a obrovské prodražení dluhové služby.

Nastavení daňového mixu bude jedním z klíčových témat letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Veřejné finance se totiž vychýlily z rovnováhy a na budoucí vládu čeká nelehký úkol dostat je zpět pod kontrolu. „Náš daňový systém vznikal v 90. letech, kdy lidé v zásadě nic nevlastnili a zdaňovaly se hlavně příjmy a spotřeba. Po třiceti letech je však otázkou, zda by se neměl daňový mix rozšířit o zdanění majetku,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Češi by se měli připravit na velkou vlnu zdražování. Rostoucí ceny primárních komodit od ropy po železo totiž pravděpodobně ovlivní to, kolik lidé za nejrůznější produkty zaplatí. Dopady zdražování i pandemické krize na ekonomické segmenty mohou přijít už v druhé polovině tohoto roku, varovali ekonomové ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS. Ve hře je i zvýšení daní, dle expertů by ale stát měl radši seškrtat své výdaje.

Rozpočtový schodek na letošní rok mohl být klidně o 150 miliard korun nižší. Do hospodaření státu se totiž nepromítla jen koronavirová pandemie, ale především nezodpovědné snížení daní od počátku letošního roku. „Bude nutné hledat úspory, ale i nové zdroje. Daně z příjmů se budou muset vrátit tam, kde byly,“ uvedla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.