Přestože vláda má na letošní rok naplánovaný rozpočtový schodek ve výši 500 miliard korun, konečný výsledek bude lepší. Ekonomové totiž věří, že české hospodářství se ve druhém pololetí rozjede naplno, což se pozitivně odrazí na lepším výběru daní i odvodů na sociální pojištění. Ani tak to podle nich ale nebude stačit na snížení deficitu pod loňskou úroveň.
Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (za ANO) předložilo návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem ve výši 390 miliard korun. Pro svého nástupce tak zanechá na úřadu jedovaté jablko, do kterého bude třeba kousnout. Pokud příští vláda nebude chtít připustit scénář, který by znamenal drastické škrty, zvyšování daní a obrovské prodražení dluhové služby.
Nastavení daňového mixu bude jedním z klíčových témat letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Veřejné finance se totiž vychýlily z rovnováhy a na budoucí vládu čeká nelehký úkol dostat je zpět pod kontrolu. „Náš daňový systém vznikal v 90. letech, kdy lidé v zásadě nic nevlastnili a zdaňovaly se hlavně příjmy a spotřeba. Po třiceti letech je však otázkou, zda by se neměl daňový mix rozšířit o zdanění majetku,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Češi by se měli připravit na velkou vlnu zdražování. Rostoucí ceny primárních komodit od ropy po železo totiž pravděpodobně ovlivní to, kolik lidé za nejrůznější produkty zaplatí. Dopady zdražování i pandemické krize na ekonomické segmenty mohou přijít už v druhé polovině tohoto roku, varovali ekonomové ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS. Ve hře je i zvýšení daní, dle expertů by ale stát měl radši seškrtat své výdaje.
Rozpočtový schodek na letošní rok mohl být klidně o 150 miliard korun nižší. Do hospodaření státu se totiž nepromítla jen koronavirová pandemie, ale především nezodpovědné snížení daní od počátku letošního roku. „Bude nutné hledat úspory, ale i nové zdroje. Daně z příjmů se budou muset vrátit tam, kde byly,“ uvedla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Česká republika patří v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj k zemím s nadprůměrným daňovým zatížením. Státu platíme z výdělků, zisků, majetku, ale také ze spotřeby nebo majetku. Kterým typům daní jsou Češi podrobeni a kolik jich je?
Jakou část ze svých výdělků máme odvádět vládě? Jak velký stát vlastně chceme? A máme více zdanit majetek, kterým se lidé například snaží zajistit na stáří? Diskuse o změně tuzemského daňového mixu je sice bouřlivá, ale pluje pouze po povrchu a zatím spíše rozpoutává třídní nenávist, než aby se její aktéři snažili nalézt celospolečensky přijatelné řešení.
V České republice se stupňuje debata o tom, jak by se měl změnit daňový systém. Sociálními sítěmi rezonují zejména nápady, jejichž autoři navrhují více zatížit zejména nemovitý majetek. Podle redakcí CNN Prima NEWS oslovených ekonomů to ale není úplně scestný nápad. Podmínkou ovšem je, aby se snížily jiné druhy daní.
Nejen české domácnosti sedí v důsledku pandemie koronaviru na obřích úsporách. Jde o celosvětový trend, kdy lidé méně utrácejí a více šetří. Ať už kvůli zavřeným obchodům, nebo obavám z budoucnosti. Objem finančních aktiv se ale výrazně více zvětšil lidem s vyššími příjmy než těm, kteří vydělávají málo.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 125,2 miliardy korun. To je skoro o 40 miliard hlubší schodek než na konci února a o 80 miliard hlubší než před rokem. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí.
Konec pandemie je stále v nedohlednu. Jak to finančně zvládá stát? Budou se kvůli dopadům epidemie zvyšovat daně? Zeptáme se ministryně financí Aleny Schillerové.
Setkání Joea Bidena a Vladimira Putina ve švýcarské Ženevě bylo pod drobnohledem médií, která nešetřila kritikou a prezidenta USA si vzala pořádně na paškál. Ruský prezident ale s tvrzeními novinářů nesouhlasí a Bidena se zastal. Svůj americký protějšek nazval Putin profesionálem a řekl, že při jednání s ním je třeba dávat maximálně pozor, neboť mluví velmi obšírně. Reakci šéfa Kremlu zveřejnila ruská agentura RIA Novosti.
Druhý zápas ve skupině E fotbalového Eura má za sebou slovenská a švédská reprezentace. „Bratři“ vedení trenérem Štefanem Tarkovičem nedokázali navázat na úvodní vítězství nad Poláky a Seveřanům podlehli 0:1. Zápas hraný v ruském Petrohradu rozsekla penalta v 77. minutě, kterou proměnil záložník Lipska Emil Forsberg. Švédsko slaví první výhru na Euru od roku 2012, kdy vyzrálo na Francii, a sahá po účasti v osmifinále.
Václav Klaus aktivní politiku neplánuje, už tak má příliš hodně práce a měl by naopak zvolnit. Myslí si to Ladislav Jakl, jeho letitý spolupracovník a současný ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause. Představa, že by se exprezident znovu stal hlavou českého státu, „by se mu asi moc nelíbila“, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Informace o daních. Jak je správně vypočítat, jaké jsou daně z nemovitostí, jaké daně platíte jako OSVČ i zaměstnanec. Rady a tipy k daňovému přiznání.
Jak naladit CNN Prima NEWS Volby 2021 Miloš Zeman Andrej Babiš Jan Hamáček Ivan Bartoš TV program Joe Biden Koronavirus COVID-19 Partie Počasí Horoskopy Slunečná 2. světová válka Bramboráky Palačinky Svíčková omáčka Vila Tugendhat Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Sestřičky Prostřeno Rychlé večeře Oblíbená dětská jídla Cheesecake Česká kuchyně Zdravé snídaně Celebrity Seriály pro ženy Zasněná láska Recept na lásku Monstera Feng shui Aloe vera Voličský průkaz Alkohol po očkování na covid Příznaky covidu u dětí
