Daně

Skupina nejrozvinutějších zemí světa G7 se dohodla na zavedení minimální globální korporátní daně ve výši 15 procent. Chce tím zamezit přesunu zisků do daňových rájů a vylepšit bilanci svých veřejných rozpočtů. Někteří ekonomové ale varují, že se daň může minout účinkem, a ještě negativně dopadnout na chudé státy světa.

Přestože vláda má na letošní rok naplánovaný rozpočtový schodek ve výši 500 miliard korun, konečný výsledek bude lepší. Ekonomové totiž věří, že české hospodářství se ve druhém pololetí rozjede naplno, což se pozitivně odrazí na lepším výběru daní i odvodů na sociální pojištění. Ani tak to podle nich ale nebude stačit na snížení deficitu pod loňskou úroveň.

Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (za ANO) předložilo návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem ve výši 390 miliard korun. Pro svého nástupce tak zanechá na úřadu jedovaté jablko, do kterého bude třeba kousnout. Pokud příští vláda nebude chtít připustit scénář, který by znamenal drastické škrty, zvyšování daní a obrovské prodražení dluhové služby.

Nastavení daňového mixu bude jedním z klíčových témat letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Veřejné finance se totiž vychýlily z rovnováhy a na budoucí vládu čeká nelehký úkol dostat je zpět pod kontrolu. „Náš daňový systém vznikal v 90. letech, kdy lidé v zásadě nic nevlastnili a zdaňovaly se hlavně příjmy a spotřeba. Po třiceti letech je však otázkou, zda by se neměl daňový mix rozšířit o zdanění majetku,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Češi by se měli připravit na velkou vlnu zdražování. Rostoucí ceny primárních komodit od ropy po železo totiž pravděpodobně ovlivní to, kolik lidé za nejrůznější produkty zaplatí. Dopady zdražování i pandemické krize na ekonomické segmenty mohou přijít už v druhé polovině tohoto roku, varovali ekonomové ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS. Ve hře je i zvýšení daní, dle expertů by ale stát měl radši seškrtat své výdaje.

Rozpočtový schodek na letošní rok mohl být klidně o 150 miliard korun nižší. Do hospodaření státu se totiž nepromítla jen koronavirová pandemie, ale především nezodpovědné snížení daní od počátku letošního roku. „Bude nutné hledat úspory, ale i nové zdroje. Daně z příjmů se budou muset vrátit tam, kde byly,“ uvedla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Česká republika patří v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj k zemím s nadprůměrným daňovým zatížením. Státu platíme z výdělků, zisků, majetku, ale také ze spotřeby nebo majetku. Kterým typům daní jsou Češi podrobeni a kolik jich je?

Jakou část ze svých výdělků máme odvádět vládě? Jak velký stát vlastně chceme? A máme více zdanit majetek, kterým se lidé například snaží zajistit na stáří? Diskuse o změně tuzemského daňového mixu je sice bouřlivá, ale pluje pouze po povrchu a zatím spíše rozpoutává třídní nenávist, než aby se její aktéři snažili nalézt celospolečensky přijatelné řešení.

V České republice se stupňuje debata o tom, jak by se měl změnit daňový systém. Sociálními sítěmi rezonují zejména nápady, jejichž autoři navrhují více zatížit zejména nemovitý majetek. Podle redakcí CNN Prima NEWS oslovených ekonomů to ale není úplně scestný nápad. Podmínkou ovšem je, aby se snížily jiné druhy daní.