Izrael

Na univerzitních kampusech v USA se minulý týden rozhořela další vlna propalestinských a protiizraelských protestů, která se nyní pořádně vyostřuje. Policisté už podle CNN zadrželi stovky lidí. Některým židovským studentům dokonce demonstranti bránili ve vstupu do škol.

Americký Senát v noci na středu schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). Píší to zahraniční agentury. Zákon ještě musí podepsat americký prezident Joe Biden, který oznámil, že tak učiní během středy. Americkému Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Izrael si v současnosti nemůže dovolit jen tak změnit téma a místo Gazy se soustředit na Írán. V rozhovoru pro CNN to řekl někdejší šéf britské rozvědky MI6 John Sawers. Podle něj se dá z pohledu židovské země považovat za úspěch, že proměnila Gazu v sutiny. Tvrdí ale, že válka povede k opětovnému vzepětí Hamásu.

Šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva podal v pondělí rezignaci. S odkazem na prohlášení armády to uvedly agentury AP a AFP. Haliva už krátce po teroristickém útoku ze 7. října přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit.

Americká Sněmovna reprezentantů v sobotu přijala návrh zákona o vojenské pomoci Ukrajině, která se již přes dva roky brání ruské invazi. Pro vyčlenění až 60,8 miliardy dolarů (v přepočtu asi 1,44 bilionu korun) zvedlo ruku 311 kongresmanů, proti bylo 112. Nyní návrh poputuje do Senátu, kterým by měl hladce projít. V horní komoře mají totiž většinu demokraté, nikoliv republikáni, kteří zmíněný návrh několik měsíců blokovali. Sněmovna reprezentantů ve stejný den přijala také zákon o vojenské pomoci Izraeli za 26 miliard dolarů (625 miliard korun), a to v poměru 366 ku 58 hlasům.

Izrael po pěti dnech od íránského útoku odpověděl a podle všeho zaútočil na vojenskou základnu v Isfahánu. Obě strany ale rozsah nepovažují za nijak významný. Přesto se podle CNN napětí na Blízkém východě po úderu ještě zvýšilo. Co všechno o útoku víme?

Na Blízkém východě hrozí začátek dalšího horkého konfliktu, tentokrát mezi Izraelem a Íránem. Zdá se, že židovský stát v pátek oplatil Teheránu masivní dronový a raketový útok z minulého víkendu, když zasáhl leteckou základnu poblíž města Isfahán. Západní svět přitom vyzývá k deeskalaci. Navzdory moderní technice, kvalitnímu výcviku svých jednotek a pomoci západních spojenců by Izrael stál proti skutečnému gigantovi. Podívejte se na přehledné údaje o ozbrojených silách Izraele a Íránu.

Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Zpravodajský web The Times of Israel píše, že šlo o útok Izraele, jehož cílem byla vojenská letecká základna v regionu. Podle agentury FARS byl možným cílem vojenský radar. Írán podle tamních médií aktivoval protivzdušnou obranu a pozastavil v některých částech země letištní provoz. Agentura Reuters s odkazem na íránská média informovala, že nad Isfahánem byly kolem 2:30 SELČ pozorovány tři drony, protivzdušná obrana je sestřelila. Íránská média zveřejnila záběry z údajného útoku.

Válka na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě nebo čínská rétorika kolem Tchaj-wanu. Eskalace napětí ve světě vyvolává u lidí otázku, jestli stojíme na prahu další světové války. Odborníci oslovení webem Sky News přiznávají, že globální situace je napjatá, hovořit o třetí světové válce ale podle nich není na místě.

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává se, že spojenci budou krok USA brzy následovat.

Írán zaútočil na Izrael drony a celý svět s napětím očekává, zda se konflikt ještě více vyostří. Je jasné, že roli v útoku sehrál íránský ajatolláh Alí Chameneí. Otázkou zůstává, jak moc významnou. Řídí se nástupce Perské říše výhradně myšlenkami svého stárnoucího duchovního vůdce, nebo šlo o rozhodnutí jiného mocnáře? Publicista a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha (MUP) Břetislav Tureček pro CNN Prima NEWS popsal rozdělení moci uvnitř Íránu.