Evropská unie

Jižní státy Evropy zaznamenaly nejvyšší červnové teploty v historii. V polovině Itálie proto začal v nejkritičtějších hodinách dne platit zákaz práce venku. Čím dál častější vedra se s postupující klimatickou změnou očekávají také v Česku, „stopka“ práce by zde nicméně nebyla tak snadná nařídit, popisuje právník. „Ve zcela mimořádné situaci by patrně šlo využít krizové zákony – například při vyhlášení stavu nebezpečí či nouzového stavu,“ uvedl pro redakci Ondřej Preuss, zakladatel online služby Dostupnyadvokat.cz.

Zatímco Evropu zmáhá vlna rekordních veder, jeden z projevů klimatické změny, Evropská komise představila cíl na snížení emisí pro rok 2040. Ten stanovila podle očekávání na výši 90 procent. Zatím jde jen o návrh, o který se teprve mezi státy svede boj v tvrdých vyjednáváních. Zmiňuje i důležitost vyhodnocení dopadu emisních povolenek. „Nesouhlasíme se stanovováním dalšího klimatického cíle,“ okomentoval pozici Česka premiér Petr Fiala.

Rusko historicky ani nyní nemělo zájem útočit na Evropu, prohlásil europoslanec Ivan David (SPD) ve vysílání CNN Prima NEWS. „V srpnu 1968 okupovali svrchované Československo skřítci nebo šmoulové?“ reagoval sarkasticky na jeho slova europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). V kontextu okupace David zpochybnil svrchovanost ČSSR, podle něj zde byla sovětská vojska umístěna, „protože se hovořilo o ohrožení Západem“. Jeho slova kritizoval i český zástupce v europarlamentu Luděk Niedermayer (TOP 09).

Evropa už má dost obchodních hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní proto zkoumá, zda by partnery, ochotné hrát podle pravidel, nenašla na východě. Mezi ty patří podobně smýšlející země, jako je Japonsko, Austrálie, ale i Kanada či Mexiko. Prostor na vyjednávání mezi EU a USA se zásadně krátí. Americká 50procentní cla by totiž měla vstoupit v platnost již ve středu 9. července.

V sobotu se do Budapešti vydává na 70 europoslanců, aby se zúčastnili pochodu Pride. Mezi účastníky je také pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. „Naši přítomnost považuji za naprosto zásadní – jednak jako projev podpory a solidarity, ale také jako svědectví o tom, co se v Maďarsku děje,“ popisuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Vážným rizikem je podle ní biometrické sledování účastníků pochodu na podporu LGBT+ pomocí umělé inteligence, čímž Maďarsko porušuje evropské zákony.

Vylučuje se ochrana klimatu a obranné politiky? Ne, naopak se doplňují, ukazuje analýza think-tanku Bruegel. V některých ohledech jsou úkoly, které dávají smysl pro obranyschopnost Evropy i klimatickou politiku, dokonce shodné. Doporučuje proto „nakopnutí“ evropského vývoje syntetických paliv do stíhaček, odstřihnutí Evropy od závislosti na zahraničních zdrojích energie nebo využití kapacit automobilek pro výrobu zbraní.

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se v Bruselu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale v tomto případě vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se na summit v Haagu připravil – snaží se, aby se americký prezident Donald Trump cítil co nejlépe, popsal ve vysílání CNN Prima NEWS šéfredaktor webu Aktuálně.cz Matyáš Zrno. S šéfem Bílého domu je prý nutné pracovat jako „s přerostlým dítětem“.

Evropská unie je pod rostoucím tlakem nejméně 19 členských zemí, aby přijala opatření v souvislosti s izraelskou vojenskou ofenzivou. Redakce CNN Prima NEWS sleduje jednání na místě.

Lídři evropských států se ve čtvrtek opět po třech měsících scházejí v Bruselu. Jejich setkání tak bezprostředně navazuje na summit členů NATO, který se odehrál ve středu v nizozemském Haagu. Řešit se budou výdaje na obranu, Ukrajina a Izrael, ale také hybridní hrozby v Evropě. „Právě opakující se útoky proti kritické infrastruktuře se nyní stávají součástí strategických diskusí nejen v NATO, ale i v rámci Evropské rady,“ říká pro redakci CNN Prima NEWS analytička Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová. Česko chce zvednout téma rozšíření systému emisních povolenek.

Americký prezident Donald Trump se pustil do obchodní války s Evropou a Washington má v ruce trumf. Starý kontinent je totiž závislý na amerických technologických gigantech. Panují proto obavy, že by Amerika mohla špehovat citlivá data nebo k nim dokonce omezit přístup, píše web Politico.