tanky

Jiřina Batrlová žila v srpnu 1968 v domě přímo na československo-polské hranici v Krnově. „O půlnoci mě vzbudil hrozný hluk a pak velká rána, to polské tanky přerazily ocelové hraniční závory,“ vzpomíná 67letá žena na invazi pěti armád Varšavské smlouvy do Československa. Krnov v tehdejším Severomoravském kraji obsazovali Poláci, celkem polská armáda poskytla pro invazi 28 tisíc vojáků.

Konflikt na východě Ukrajiny si už vyžádal 13 000 obětí. Na ruských obrněných transportérech se nyní objevily široké bílé pruhy. Jde o stejné rozpoznávací označení, které Rusové používali při okupaci Československa v roce 1968.

Pole i lesy v okolí Osoblahy, Opavy nebo Hrabyně jsou dosud napité krví a nadité ocelí z válečné munice. Tady se v březnu a dubnu 1945 válčilo o každý metr v takzvané Ostravské operaci, která byla jedinou velkou bitvou II. světové války na území dnešního Česka. A utkalo se v ní přes 400 tisíc vojáků.

Strážníky městské policie v Přerově zalarmovala v neděli večer žena, která se bála o zdraví svého souseda. Ten se přitom jen nechal unést hraním tankové bitvy na počítači. Informovali o tom strážníci na Facebooku.

Aktivisté z řad „nacionálních bolševiků“ hodili dýmovnice na budovu českého velvyslanectví v Moskvě a vyvěsili transparent s nápisem „Zastavte fašismus!“ Akce měla být odpovědí na odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze.