Káva jako umění. Legendární pražská Slavia láká na historii i dokonale připravené espresso
Espresso, cappuccino nebo flat white. Káva už dávno není jen rychlým nápojem na povzbuzení. Pro mnohé je rituálem, společenským zážitkem i důvodem k setkání. A právě 1. října, na Mezinárodní den kávy, stojí za připomenutí místo, kde se po generace potkávali umělci, politici, spisovatelé i běžní Pražané. Café Slavia naproti Národnímu divadlu má za sebou více než 140 let historie. Dnes k ní přidává moderní přístup ke kávě, gastronomii i kavárenské kultuře.
Průmyslový palác se vrací. Po 18 letech znovu září jako dominanta Výstaviště
Více než 130 let historie, ničivý požár, tisíce obnovených vitráží a jedna z nejnáročnějších rekonstrukcí v historii pražského Výstaviště. Průmyslový palác je znovu kompletní. Historická budova, která byla od svého vzniku v roce 1891 svědkem výstav, společenských událostí i velkých proměn Prahy, se vrací v podobě, která spojuje původní architekturu s technologiemi 21. století.
Zemřel Radek Horáček. Podle kolegů uměl pro umění nadchnout, byl výraznou tváří kultury v Brně
V noci na sobotu zemřel ve věku 67 let brněnský pedagog a teoretik výtvarné kultury profesor Radek Horáček. O jeho úmrtí informovala 28. září na svém webu Masarykova univerzita. Horáček byl zakladatelem oboru galerijní pedagogiky v České republice a dlouholetým vedoucím Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Na jeho výjimečnou schopnost nadchnout druhé pro umění vzpomíná i děkanka fakulty Simona Koryčánková.
Víno poteče proudem! Hrad Loket zve na vinobraní plné chutí a zábavy
Historický hrad, tradiční řemesla a moderní technologie pod jednou střechou. Na hradě Loket vzniklo nové kulturní a kreativní centrum, které návštěvníkům přibližuje tradiční řemesla typická pro Karlovarský kraj. Podobné projekty podle Ministerstva kultury pomáhají nejen uchovávat kulturní dědictví, ale také podporují rozvoj regionů a mohou přispět ke zmírnění odlivu mladých lidí do velkých měst.
Dobrodružství napříč staletími začíná: Film Máma a Táta jsou Boží představuje trailer
Chůze po hladině Vltavy, levitace nad propastí, vichřice v obýváku i kouzla, která vznikala přímo během natáčení. To vše přináší rodinná dobrodružná komedie Máma a Táta jsou Boží. Vypráví příběh obyčejné rodiny, která se musí vypořádat s velmi neobyčejnými schopnostmi a tajemstvím dávného amuletu, jenž ji propojí se světem starých legend. V hlavních rolích rodičů se představí Vica Kerekes a Petr Lněnička, jejich filmové děti hrají Anna Dvořáková a Jakub Jenčík, návštěvníky z dávných časů Anna Vyčítalová a Jiří Chadraba. Ještě před listopadovou premiérou se film představí návštěvníkům festivalu Finále Plzeň. Do kin pak snímek producenta Petra Kubíka a režisérů Adama Hobzika a Jana Chramosty vstoupí 19. listopadu 2026 v distribuci Bontonfilmu.
Vesna představuje Vínečko, po vyprodaném Foru Karlín přidává další koncert
Po nadcházejícím vyprodaném Foru Karlín přidává Vesna další pražský koncert. Kapela se do Fora Karlín vrátí 11. května 2027 a naváže tak na svůj dosud největší samostatný koncert. Nový termín přidává v reakci na velký zájem fanoušků, kteří vstupenky na první koncert nestihli získat. Předprodej vstupenek na druhý koncert startuje 21. září v 18:00.
170 let dlouhý příběh Městského dvora v Brně: Od přepychu na okraj zkázy a zase zpátky
Žijeme ve 21. století, v době moderních vymožeností. O to víc si potrpíme na pamětihodnosti. Na svědky starých časů, jež dávno minuly, přesto nám přesto zas a znovu připomínají, že už před staletími žili mistři svých řemesel, jejichž díla přetrvala do dnešních dnů. Jedním z nich je i Městský dvůr v Brně. Současní obyvatelé ho znají jako hotel Grand Palace. A právě on je místem, kde se začala psát moderní etapa jihomoravské metropole.
Kde a jak se vzal člověk? V Pavilonu Anthropos Brno potkáte mamuta v životní velikosti i pradávné předky
Co měli společného přední český badatel profesor Karel Absolon, první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a obuvnický král Tomáš Baťa? Kromě zaujetí pro věc to jistě byla i touha po vědění. Ta se v jejich případě spojila v projektu, o který se tito tři muži zasadili a který dodnes mnohým z nás pomáhá pochopit původ člověka a jeho cestu dějinami. To, co na něj navázalo, najdete v Moravském zemském muzeu v Brně v pavilonu Anthropos, který představuje nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy způsobem, který by zaujal i Horáčka s Pažoutem.
