Kyjev

Ukrajinské ozbrojené síly se chystají zmobilizovat ještě 160 tisíc lidí do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem. Uvedl to před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu o chystané mobilizaci do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě a obavami, že by ruská vojska mohli posílit severokorejští vojáci.

Ruský bombový útok na druhé největší ukrajinské město Charkov poničil v noci na úterý významnou architektonickou památku, označovanou za první sovětský mrakodrap. Na síti X to napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Při útoku bylo zraněno devět lidí. Při pozdějším útoku na Charkov byli zabiti nejméně čtyři lidé, uvedl starosta města Ihor Terechov. Jeden člověk byl zabit a dalších 14 zraněno při večerním útoku ve městě Kryvyj Rih, kde ruská střela poničila třípodlažní obytnou budovu. Terčem ruského dronového útoku byl v noci i Kyjev.

Ruský dron zasáhl v pátek večer výškový obytný dům v ukrajinském hlavním městě Kyjevě a způsobil požár. Jeden člověk zemřel a čtyři další utrpěli zranění, uvedl starosta metropole Vitalij Kličko.

Ukrajinci načínají již třetí měsíc od chvíle, kdy zahájili svoji ofenzivu do Kurské oblasti, oficiálního území Ruské federace. Jejich postup se zastavil, ale stále zde drží dobyté území. Oproti tomu ruský prezident Vladimir Putin sliboval, že výpad Kyjeva velmi rychle ukončí a získá oblast zpět pod svoji kontrolu. To se mu však stále nepodařilo a místo toho se snaží Kursk upozadit. Moskvě se ale mezitím poměrně daří postupovat na Ukrajině.

Kyjev rozzuřil další možný případ ruského válečného zločinu. Sociálními sítěmi se začaly šířit záběry, na kterých leží devět zajatých ukrajinských vojáků ve spodním prádle. Všechny měli Rusové údajně popravit střelbou do hlavy. Hrůzný incident z Kurské oblasti tvrdě odsoudil ukrajinský komisař pro lidská práva Dmytro Lubiněc. Ten se písemně obrátil na OSN a Červený kříž, Moskvu pak obvinil z porušení „všech pravidel války“. Okolnosti kolem popravy nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinské město Pokrovsk, aktuální hlavní cíl ruské ofenzivy, chce prezident Volodymyr Zelenskyj udržet stůj co stůj. Jde totiž o klíčové místo, které Ukrajina potřebuje hned ze dvou důvodů – vojenského i ekonomického. V analýze o tom informuje web Foreign Policy.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.

Ruské invazní jednotky v pondělí zaútočily na přístavní infrastrukturu ukrajinské Oděsy balistickou střelou a zasáhly civilní loď Optima plující pod vlajkou Palau. Na Telegramu to napsal šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper a dodal, že při útoku zemřel šedesátiletý Ukrajinec a pět cizinců utrpělo zranění. Podle ukrajinského činitele jde o druhý ruský útok na civilní loď v ukrajinských přístavech v posledních dnech. Moskvu obvinil, že se snaží narušit ukrajinský obilný koridor. Rusko se nevyjádřilo.

Rusové dobytím ukrajinského města Vuhledar získali klíčové pozice a zároveň tím poukázali na zranitelnost vojsk věrných Kyjevu. Ve své analýze to popisuje americká stanice CNN. Ukrajincům média podstatně ubývá sil. Ke stažení z Vuhledaru došlo kvůli tomu, že Kyjev nedokázal sehnat dostatečné množství vojáků k protiútoku na ruské rezervy, které začaly město obkličovat.

Ukrajinské síly zlikvidovaly velitele ruského výsadkového pluku Alexandra Kurina. Stalo se tak po útoku dronu v okolí města Gluškovo v ruské Kurské oblasti, informují ukrajinská média. Zatímco Rusové píší o velké ztrátě, pro Kyjev může být naopak odstranění Kurina zadostiučiněním. Jeho muži se totiž nacházeli v okolí města Buča v době, kdy tam probíhal masakr civilního obyvatelstva.

Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil v úterý americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.

Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva.