Ukrajinský úder na ruskou korvetu Bojkij je zřejmě daleko ničivější, než se původně mohlo zdát. Po útoku dronu totiž na elitní ruské lodi vypukl rozsáhlý požár, který způsobil vážná poškození. Podle expertů je tak korveta fakticky vyřazena z provozu. Její cena v přepočtu překračuje osm miliard korun. Dron, který ji zasáhl, přitom stojí zhruba milion.
Ruští ultranacionalisté na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu (SPIEF) představili řadu radikálních scénářů budoucnosti Ruska, včetně okupace Kyjeva, Oděsy a Charkova a také rozpadu Evropské unie, píše web Radio Svoboda. Americký institut pro studium války (ISW) se domnívá, že Kreml může taková prohlášení využít k demonstraci údajné „umírněnosti“ ruského prezidenta Vladimira Putina, uvádí nová zpráva.
Na jednom z ukrajinských dronů, které ve středu zasáhly ropný terminál v Petrohradu, byl provokativní nápis, který zřejmě odkazoval na požár z roku 2020. „Co tam, teta, přešlapujete? Haste Petrohrad,“ bylo podle velitele sil bezpilotních systémů Ozbrojených sil Ukrajiny Roberta „Magyara“ Brovdiho napsáno na dronu. Šlo navíc o „jubilejní“ dvacátý podobný útok za poslední měsíc.
Při útoku ukrajinského dronu v Ruskem okupované Doněcké oblasti na autobus spojující Moskvu s Krymem zahynulo ve středu ráno sedm lidí a jedenáct bylo zraněno. O incidentu s odvoláním na tamního gubernátora Denise Pušilina, kterého do úřadu dosadila Moskva, informovala agentura TASS. Ukrajina událost zatím nekomentovala. Další dva mrtvé si podle ruských úřadů vyžádal ukrajinský útok na ruskou Smolenskou oblast.
Ruská invaze na Ukrajinu zásadně změnila povahu cestovního ruchu v zemi. Zatímco dříve turisté mířili na historické památky a k moři, dnes část návštěvníků přijíždí na takzvané „temné zájezdy“ do míst zasažených válkou. Navzdory kontroverzím i bezpečnostním rizikům se tento typ turistiky postupně stává novým fenoménem, píše web RFE/RL.
Počet zabitých při ruském nočním útoku na ukrajinské město Dnipro stoupl na 16, oznámil v úterý odpoledne šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. V Kyjevě je zabitých sedm, uvedl večer starosta metropole Vitalij Kličko, který dříve informoval o šesti obětech. Celkem si tak noční ruské útoky na Ukrajinu vyžádaly nejméně 23 lidských životů. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
Ukrajina se ve válce s Ruskem stále častěji opírá o drony a robotické systémy, které nahrazují část lidských sil na frontě. Bezpilotní technologie zajišťují útoky, logistiku i evakuaci zraněných a podle ukrajinského velení už ovlivňují chování ruských jednotek na bojišti. Kyjev tvrdí, že díky nim dokáže dosahovat výrazných vojenských výsledků i přes nedostatek vojáků. Upozornila na to americká stanice CNN.
Natočil krátké video, to poslal příbuzným a zmizel. Padesátiletý ruský voják Sergej Pisarčik na záznamu popisuje, s čím jeho jednotka vyráží na útočnou misi: šest mužů, dva samopaly, tři vesty. „Všichni jsme mrzáci. To je prostě naprostý prů*er," říká do kamery. Pak záběr skončí a Pisarčik přestane s rodinou komunikovat. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu války složité nezávisle ověřit.
Díky rozsáhlé výrobě útočných dronů a novým taktikám jejich použití dokázala Ukrajina výrazně změnit situaci ve válce s Ruskem. Podle webu Financial Times Kyjev nejen zpomaluje ruskou ofenzivu na frontě, ale také stále častěji útočí na území Ruské federace, a to navíc během klesající podpory ze strany Spojených států.
Velitel ukrajinských jednotek bezpilotních systémů Robert „Maďar“ Brovdi vyslal ostré varování běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi. Armáda má prý za severní hranicí připravených 500 cílů, na které by se zaměřila, pokud by došlo k napadení. Spoluzakladatel analytického projektu DeepState Roman Pohorilij i proto míní, že se Bělorusko vyslat své vojáky na Ukrajinu neodváží.
Ukrajinské síly raketami Storm Shadow zasáhly důležitý velitelský a komunikační bod v okupované Luhanské oblasti. Podle generálního štábu úder ukazuje dobré plánování, koordinaci a jasný cíl. Rusko podle ukrajinských odhadů ve válce přišlo o více než 1,3 milionu vojáků. Údaje však nelze nezávisle ověřit.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží působit sebejistě a ve středu dění, zákulisní informace ale naznačují opak. Podle zdrojů z jeho okolí i západních služeb čelí rostoucí izolaci, slábnoucí podpoře elit a tlaku kvůli vleklé válce na Ukrajině i zhoršující se ekonomické situaci. Navzdory tomu zůstává odhodlaný ve válce pokračovat, píše web deníku The Guardian.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
