Norsko

Na první jednání nové afghánské vlády z řad Tálibánu se západními státy dorazil do norského Osla také Anas Hakkání, člen sítě Hakkání. Tu demokratické státy považují za teroristickou.

Rozhodnutí evropského soudu v případu odebrání dětí Evě Michalákové je zřejmě definitivní. Ačkoliv existuje možnost odvolání se k Velkému senátu, soudci ji mohou vetovat, myslí si bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ve vysílání CNN Prima NEWS přiznal, že ho verdikt do jisté míry překvapil – v podobných kauzách totiž byla rozhodnutí evropského soudu o něco příznivější.

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v kauze Evy Michalákové je absolutně absurdní a nepřijatelné, hodnotí verdikt europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Rozsudek chce ještě podrobně prostudovat a zjistit, čím přesně soudci argumentovali v neprospěch české matky, které norské úřady odebraly její syny. Ve vysílání CNN Prima NEWS konstatoval, že čtvrteční rozuzlení hodnotí jako velké zklamání.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve čtvrtek rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Pokud Eva Michaláková uspěje u evropského soudu ve sporu o své děti, přijde obrovská vlna žalob na norské úřady, řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Roky se táhnoucí případ odebraných synů norským úřadem Barnevernet podle něj vznikl na základě fiktivního obvinění. Psycholog Jaroslav Šturm v pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že zákazy ze strany norských úřadů v případu odebrání dětí Michalákové byly v mnoha ohledech absurdní.

Eva Michaláková, matka, které před více než deseti lety odebrala norská sociálka její dva syny, čeká na čtvrtek s velkým napětím. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, ke kterému se odvolala, by měl dopoledne vynést rozsudek.

Norský soud se v úterý dopoledne začal zabývat žádostí o podmíněné propuštění teroristy Anderse Behringa Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí. Pravicový extremista, který si odpykává jednadvacetiletý trest vězení, tvrdí, že po deseti letech strávených za mřížemi už nepředstavuje nebezpečí pro společnost. Breivik se hned při příchodu před soud uvedl nacistickým pozdravem, informovala agentura Reuters.

Norská armáda, která se v rámci NATO podílí na ochraně vnější hranice s Ruskem, řeší kuriózní problém. Kvůli pandemii se potýká se zásobovacím výpadkem kvalitního spodního prádla, všichni branci ho tak musejí po službě povinně vracet, aby ho mohli využívat další vojáci.

Sledovaný případ Evy Michalákové, která v březnu 2011 přišla o své syny, když jí je odebral z péče norský sociální úřad Barnevernet, pokračuje. Za necelé dva týdny by se měla dozvědět, zda byl tento krok oprávněný. O stížnosti proti postupu úřadu rozhodne Evropský soud pro lidská práva.

Anders Behring Breivik, který 22. července 2011 zabil při atentátu v Oslu a následné střelbě na ostrově Utöya 77 lidí, hodlá požádat o předčasné propuštění z vězení. Podle norských zákonů na to má po deseti letech ve výkonu trestu právo. Líčení se má konat 18. ledna 2022 u soudu v norském Telemarku.

Doufám, že i čeští diváci pochopí, jaký respekt mám k originálu a jak moc se promítl do naší verze, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Cecilie Mosliová, režisérka filmu Tři přání pro Popelku. Navazuje na československou klasiku Tři oříšky pro Popelku z roku 1973 a den před Štědrým večerem vstupuje do českých kin.

Norsko ve strachu z koronavirové varianty omikron zavádí nový balíček přísných koronavirových opatření. Vláda například zakázala barům, hospodám i restauracím podávat lidem alkohol. Mimoto se zpřísní hygienická opatření ve školách a změní se karanténní opatření.