průzkum

Které politické strany a hnutí jsou pro voliče nejméně přijatelné? K nejméně oblíbeným nadále patří komunisté. Hned za nimi jsou další neparlamentní strany, jako jsou Trikolora či PRO. Nově se mezi nimi ovšem zařadili i Piráti, ukazuje exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Z dat též vyplynuly další voličské preference – ženy, senioři a lidé bez maturity se například více přiklánějí k opozičnímu hnutí ANO, kterému se daří oslovovat i mladé. Ti ovšem zároveň většinou vyjadřují podporu vládním stranám.

Opoziční hnutí ANO nadále kraluje v předvolebních průzkumech. V boji o sněmovní křesla by oslovilo třetinu voličů. U nedávno znovupotvrzené koalice Spolu se podle dat agentury STEM zatím nezdá, že by zopakovala svůj těsný vítězný triumf z roku 2021, za ANO zaostává o více než 10 procent, ukazuje exkluzivní model pro pořad Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Již mimovládní Piráti by se tak tak dostali do Sněmovny, spolu s nimi ale také komunisté. V dolní komoře by se objevilo také hnutí STAN a SPD.

Ve společnosti nadále panuje „blbá nálada“. Polovina Čechů má z polistopadového vývoje v zemi nadále smíšené pocity. Třetina lidí pak přiznává silnou nespokojenost se životem v České republice, ukazuje exkluzivní průzkum agentury STEM pro redakci CNN Prima NEWS. Podle dlouhodobých trendů si více než polovina občanů myslí, že země nesměřuje správným směrem. Dojem, že je vše v pořádku, mají podle průzkumu jen voliči Pirátů či současné vládní čtyřkoalice.

Komunisté budou do sněmovních voleb v příštím roce kandidovat pod značkou hnutí Stačilo!. V sobotu o tom rozhodlo vedení KSČM, jak uvedl mluvčí strany Roman Roun. O programových prioritách, spolupracujících subjektech a dalších krocích v přípravě voleb bude strana informovat v následujících týdnech, dodal.

Jedna vlaštovka jaro nedělá. Jeden průzkum veřejného mínění volby nevyhrává. Ale ani neprohrává, takže by se nad aktuálním šetřením Medianu snadno dalo jen tak mávnout rukou. Přesto by to ale politici dělat neměli. Volby se totiž blíží a voliči dávají své vůle i nevůle čím dál tím zřetelněji najevo...

Pokud by se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by je hnutí ANO. Podle průzkumu agentury Phoenix Research posílilo oproti říjnu Babišovo hnutí o 1,7 procentního bodu a připsalo by si téměř 30 procent hlasů.

Podle nového průzkumu věří mnoho Američanů mylným představám o riziku rakoviny slinivky břišní, které mohou ohrozit jejich zdraví. Informoval o tom web Health. Jde přitom o zákeřnou a mimořádně nebezpečnou nemoc, která se těžko rozpoznává.

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala 12 procent a STAN by získal 11 procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do Sněmovny by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejich předsedové ale na konci října podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici Spolu. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.

Jak se rozhodovali Američané při volbě nového prezidenta? Hlavním faktorem byla jejich vlastní peněženka a životní úroveň. Podle rozsáhlého průzkumu agentury Associated Press (AP) se klíčovým tématem voličů stala socioekonomická situace v USA, která nechala daleko za sebou například potraty, klima, zahraniční politiku či zdravotnictví. Oproti hlasování v roce 2020 začali lidé mnohem výrazněji řešit také migraci. Co se demografického rozdělení společnosti týče, tam se překvapení nekoná – zatímco republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi se dařilo na venkově, demokratická politička Kamala Harrisová bodovala spíše ve městech. Ta také podle průzkumu dokázala lépe oslovit menšiny.

Výzkumníci z australské Rady pro informace o bezpečnosti potravin zjistili, že si téměř pětina lidí po návštěvě toalety ne vždy umyje ruce. Polovina dotázaných pak pravidelně vynechává hygienu rukou před manipulací s potravinami. O průzkumu informoval web Daily Mail.

Nový průzkum britského listu The Times ukázal, že 27 procent amerických voličů považuje za velmi nebo celkem pravděpodobné, že v USA po volbách vypukne občanská válka. K nepokojům by podle nich mohlo dojít během 11 dní, které budou následovat po 5. listopadu.

Už v neděli 27. října dojde ke změně takzvaného „letního“ času na standardní, lidmi často přezdívaný zimní. Hodinové ručičky se ve 3:00 posunou o hodinu zpět, noc proto bude delší. Nepříliš populární střídání času ovlivňuje jak lidskou psychiku a běžné fungování, tak dopravu. O tom, kdy se změna ustálí na jednom z časů, se roky diskutuje, a to jak na úrovni Evropské unie (EU), tak jednotlivých členských států. Výsledek je však stále v nedohlednu, europoslanci se k tématu vrátí až po roce 2024. A jasno nemají dle průzkumů ani Češi.