průzkum

Více než polovina lidí je spokojena s tím, jak v Česku funguje demokracie, a věří, že tento způsob vlády je lepší než jakýkoliv jiný. Od roku 2021 se pohled Čechů na demokracii zlepšil, zatímco podíl lidí, kteří by uvítali návrat komunistického režimu, se nezměnil. Přála by si ho sedmina veřejnosti. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Klíčovou roli v amerických prezidentských volbách sehraje pět států, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec USA Michael Žantovský. Ve většině z nich podle něj vede Donald Trump. Podotkl, že ale s příchodem Kamaly Harrisové šance demokratů výrazně stouply.

Viceprezidentka Kamala Harrisová v úterý zveřejněném průzkumu agentury Reuters porazila Donalda Trumpa. Jde o vůbec první, který ji po odstoupení Joea Bidena z amerických prezidentských voleb v boji o Bílý dům favorizuje. Co to znamená pro další vývoj?

Bývalý republikánský prezident Spojených států Donald Trump, který se opět uchází o křeslo v Bílém domě, má podle předvolebního průzkumu společnosti SSRS pro televizi CNN mírný náskok nad svou pravděpodobnou soupeřkou a nynější viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Ta si ale proti Trumpovi vede lépe než prezident Joe Biden, který v neděli vzdal své snahy o znovuzvolení a plně podpořil právě Harrisovou. Ta ale ještě musí získat oficiální demokratickou nominaci do voleb.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala nepatrný náskok dvou procentních bodů na republikána Donalda Trumpa poté, co prezident Joe Biden ukončil svou předvolební kampaň a vyjádřil jí svou plnou podporu. Vyplývá to z průzkumu Reuters/Ipsos provedeného v pondělí a v úterý, tedy po republikánském sjezdu, kde Trump oficiálně získal a přijal nominaci své strany, i po Bidenově nedělním oznámení, že nebude usilovat o znovuzvolení.

Nepovedenými vystoupeními během předvolební kampaně americký prezident Joe Biden postupně ztratil nejen podporu veřejnosti v průzkumech, ale také od špiček vlastní strany. Koho si demokraté po jeho odstoupení z podzimního volebního klání mohou vybrat jako náhradu?

Americký prezident Joe Biden se obklopuje jen úzkou skupinou poradců a dost možná ani neví o tom, že ve volební kampani s Donaldem Trumpem reálně prohrává. Upozornil na to list The Washington Post. Biden totiž nadále spolustraníky přesvědčuje, že v průzkumech vede.

Největší důvěru Čechů mezi státními institucemi má policie, v závěsu je armáda, jejíž důvěryhodnost po několikaletém propadu opět roste. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti STEM z druhé poloviny letošního června. Lidé však věří armádním složkám odlišně, a to na základě politických preferencí. Nejnižší důvěru lidí mají členové vlády a poslanci.

Češi nevěří ve své veřejné instituce, nejméně důvěřují politickým stranám, parlamentu nebo vládě jakožto orgánu výkonné moci. Vyplývá to z nového průzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve srovnání s ostatními pozorovanými státy se jedná o nejnižší hodnotu. Lépe na tom jsme v důvěře k policii, justičnímu systému nebo lokálním vedením. Mezi dalšími členy OECD se Češi také vyznačují tím, že více nedůvěřují ostatním lidem.

Židé v Evropě čelí vysoké míře antisemitismu a kvůli obavám o vlastní bezpečnost mnozí skrývají svou identitu. Vyplývá to z více než stostránkové zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnila Agentura EU pro základní práva (FRA). Průzkum mezi židovskou populací ve 13 zemích včetně Česka, o který se zpráva opírá, byl proveden ještě před teroristickými útoky Hamásu na Izrael loni v říjnu. O závažný problém jde podle 80, respektive 84 procent dotázaných, jak vyplývá z průměru všech zahrnutých zemí.

Sněmovní volby by v květnu vyhrálo hnutí ANO s 33 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14,5 procenta a třetí Piráty by volilo deset procent lidí. Do Sněmovny by se dostaly ještě hnutí STAN s podporou 8,5 procenta, SPD se 7,5 procenta a TOP 09 s 5,5 procenta hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který ve středu na svém webu zveřejnila agentura Median. Z vládních stran ve srovnání s dubnem posílily ODS, STAN i TOP 09, která se vrátila nad pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny.

Postoj české veřejnosti k většině zemí zůstává stabilní, Slovensko je stále nejlépe hodnocenou zemí, i když si oproti minulému roku mírně pohoršilo. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM. Při hodnocení zemí jako ve škole dostalo Slovensko průměrnou známku 2,0, následují jako v loňském roce Švýcarsko a Rakousko. Meziročně se až na výjimky známky změnily nanejvýš o desetinu bodu. Nejhorší vztah mají lidé k Rusku, stejně jako loni obdrželo známku 3,9.