Opoziční Piráti chtějí do trestního zákoníku prosadit nový paragraf, podle něhož by bylo možné postihnout kuplířství v digitálním prostoru. Podle předkladatelky legislativní úpravy Kateřiny Stojanové (Piráti) tak reagují na kauzu influencera Adama Kajumiho. Místopředsedkyně strany pro CNN Prima NEWS popsala, jaké změny by novela přinesla a jaké tresty by si pachatelé odnášeli od soudu. Poslankyně se nyní bude snažit získat podporu napříč Sněmovnou.
V Česku naplno zuří válka narativů. Kdo ovládne narativ, vyhrál. Samozřejmě ne celou válku, ale jednu z rozhodujících bitev jistě. A bitva o to, jak bude interpretován spor mezi vládou a prezidentem, je bitva mimořádně důležitá…
Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá Ústavu, jak chce, řekl ve čtvrtek v rozhovoru s webem Deník.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Pokud Pavel do Ankary opravdu poletí, tak podle premiéra poškodí Českou republiku v zahraničí. Letos se má podle Babiše jednat o ekonomických záležitostech a penězích, na které hlava státu nemá vliv a rozhoduje o nich vláda.
Vláda slíbila učitelům, že na konci jejího mandátu se dočkají průměrného platu ve výši 75 tisíc korun. Podle ekonoma a výkonného ředitele think tanku IDEA Daniela Münicha však tato částka nebude odpovídat rovněž slibovaným 130 procentům průměrné mzdy. Odkazuje se na ekonomické predikce. Odborníci současně spočítali, kolik musí ministr školství Robert Plaga (za ANO) vybojovat pro rozpočet resortu na příští rok, aby kabinet naplnil své závazky týkající se mezinárodního srovnání OECD.
Kvůli změnám jednacího řádu, které předkládají zástupci vlády s podporou některých členů ODS, bylo ve středu v Poslanecké sněmovně rušno. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel řekl, že kabinet chce tímto krokem odzbrojit opozici, aby mohl snadněji prosadit některé zákony. Následně navrhl přerušit projednávání řečeného bodu do června 2027. Vládní poslanci se pak do Havla strefovali vlastními nevážně míněnými protinávrhy. Ve Sněmovně se poté strhla regulérní hádka o to, kdo více blokuje dolní komoru Parlamentu. Její místopředseda Patrik Nacher (ANO) dokonce opozici přirovnal k „Premier League“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) opět vyzval prezidenta Petra Pavla, aby přehodnotil svou cestu na summit NATO v Ankaře. „Někdy ustoupit znamená víc než za každou cenu prosadit svou. Skutečný státník takový okamžik určitě pozná,“ vzkázal předseda vlády na svém Facebooku. Kromě jiného připomněl, že on sám hlavě státu ustoupil před půl rokem, když Pavel nechtěl jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí.
Dopolední jednání Sněmovny provázel spor koaličních a opozičních poslanců o to, kdo politizuje státní správu. Když v sále dolní parlamentní komory zaznělo obvinění, že opozice stigmatizuje a popotahuje každého, kdo je členem hnutí ANO, SPD či Motoristů, přišla rázná reakce šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky. Ten připomněl, jak se ve Sněmovně v minulosti choval premiér Andrej Babiš (ANO). Lidovecký exministr práce mluvil třeba o nevybíravém chování k někdejší předsedkyni TOP 09 Markétě Pekarové Adamové.
Představitelé SPD na tiskové konferenci představili návrh, kterým chtějí odebrat nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Nyní chtějí přesvědčit koalici, aby návrh prosadila ve Sněmovně. Komora by v takovém případě vyzvala k odebrání prezidenta Petra Pavla. Do SPD se za tento nápad pustil předseda STAN Vít Rakušan nebo místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, který se ve své reakci strefoval do členů hnutí slovy o „omezení svéprávnosti“. Jak na to reagoval Hrad?
Zahraničněpolitický konzultant prezidenta Jan Macháček v pořadu K věci na CNN Prima NEWS připustil, že prezident Petr Pavel by i v případě, pokud by na summitu v Ankaře vedl českou delegaci, musel hlasovat v souladu se stanoviskem vlády. A to i v otázkách, na které by měl odlišný názor – například v případě podpory Ruskem napadené Ukrajiny.
Již ve středu 1. července bude přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády ČR pod celkem tři ministerstva kompletní. Z vládních rad, výborů a pracovních skupin rezignovalo k poslednímu červnu 53 expertek a expertů. Podle odhadů ČTK jich odchází zhruba třetina. Rezignující členové se obávají, že nebude zajištěn nadresortní přístup. Podle nich také kabinet nenaslouchá odborníkům, které „si sám přizval k řešení komplexních společenských témat“. Šéfka Úřadu vlády ČR Tünde Bartha však předpokládá, že změny přinesou zefektivnění celého procesu.
Zatímco ještě v roce 2024 spolu nadšeně oslavovali úspěch společné koalice v eurovolbách, nyní spor Petra Macinky (Motoristé) a Roberta Šlachty (Přísaha) přešel do otevřeného konfliktu. „Omlouvám se České republice, že je díky mně senátorem,“ vzkázal ministr zahraničí v reakci na četnou kritiku od bývalého partnera. Šlachta pak označil Macinku za „arogantního zmetka“.
Omezit prodej alkoholu v nočních hodinách? To není v žádném případě řešení, řekla ve vysílání CNN Prima NEWS náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková (SPD). Je totiž přesvědčena, že lidé si alkoholické nápoje stejně koupí přes den. Poslankyně pirátského klubu Barbora Pipášová upozornila na vysoce negativní důsledky konzumace alkoholu u mladistvých. I proto by prý ráda debatovala o tom, aby se věková hranice v případě těchto nápojů zvedla z 18 na 21 let.
Spor vlády Andreje Babiše (ANO) s Hradem o to, kdo povede českou delegaci na summitu NATO v Ankaře, kromě koaličních a opozičních představitelů často komentují také bývalí politici, kteří se ve svých hodnoceních odkazují na předešlé alianční schůzky. Expremiér Mirek Topolánek připomněl summit NATO v Bukurešti z roku 2008. Tehdy byl hlavou delegace prezident Václav Klaus a Topolánek prezentoval zahraniční postoje vlády. „Řekněte mi, kde je k*rva problém?“ podivuje se někdejší šéf ODS. V konfliktu se zastal prezidenta Petra Pavla.
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky. Skládá se z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů a je odpovědna Poslanecké sněmovně. Nová vláda je jmenována po demisi nebo odvolání předchozí vlády. Prezident nejdřív jmenuje premiéra a na jeho návrh poté zbytek členů vlády. Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
