Jsou dva měsíce školních prázdnin v červenci a srpnu přežitek a není čas volno rozložit? Tyto otázky nadhodil na sítích ministr školství Robert Plaga (za ANO). Úvahu, která nemá na rozdíl od jiných témat oporu v diskutovaných plánech resortu (MŠMT), doprovodil historickým exkurzem. Plagovi předchůdci v čele úřadu, které oslovila redakce, většinově míní, že ve školství je řada naléhavějších témat. Podle exministra Petra Fialy (ODS) není každá změna „změnou k lepšímu“. Ivan Pilip připomněl výroky ministra Macinky o klimatické krizi.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i zástupci resortu dopravy odmítají, že by vláda opomíjela prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rozvoj obecních silnic druhé a třetí třídy. Kromě vymezování se proti bývalé vládě také Schillerová v reakci pro CNN Prima NEWS zdůraznila, že kraje mají na svých účtech stále přes 100 miliard korun. Opoziční politici pak kabinetu vyčítají, že podle nich škrtá v oblasti dopravy v regionech, ale dále utrácí za své „populistické dárečky“.
Nový vysokoškolský zákon může ukotvit nový typ vzdělávacího programu. O takzvaných krátkých cyklech terciárního vzdělávání se nyní diskutuje na ministerstvu školství (MŠMT), potvrdili zástupci resortu pro CNN Prima NEWS. Principiálně by šlo o profesně zaměřené dvouleté programy, přičemž důraz by byl kladen na rychlejší zapojení do praxe. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o zkracování některých oborů VŠ, to ovšem ministerstvo odmítlo. Podle České konference rektorů (ČKR) by mohlo jít o zajímavé rozšíření nabídky vzdělávání, nicméně rektoři zdůrazňují, že si počkají na konkrétní obrysy návrhu.
Pokud se v rozpočtu na rok 2027 nenavýší prostředky na vysoké školy, nebude možné přijmout až 10 procent zájemců, kteří by jinak studovat mohli. S tímto důrazným varováním přišla Česká konference rektorů, k níž se připojila i Rada vysokých škol. Podle organizací může nepříjemná situace ohledně nedostatečných kapacit středních škol nastat i v případě nástupu na VŠ. Podle ekonoma Daniela Münicha z CERGE-EI rektoři sáhli k „nejsilnějšímu nástroji nátlaku“. Ministerstvo školství (MŠMT) na dotaz redakce uvedlo, že jednání o rozpočtu probíhá, proto se nebude nyní k věci vyjadřovat.
Premiér Andrej Babiš se chystá reagovat na kritický dopis, v němž se na něj obrátilo přes šedesát kulturních institucí kvůli kroku ministra Oty Klempíře (Motoristé). Uvedl to pro CNN Prima NEWS. Vlnu nevole zvedl u umělců a profesních organizací dokument Státní kulturní politika 2026–2030, který nečekaně připravilo, respektive přepracovalo ministerstvo kultury.
Stovky umělců a zástupců bezmála 60 kulturních a profesních organizací píší velmi kritický dopis vládě a premiéru Andreji Babišovi. Důvodem je dokument, který nedávno vznikl na ministerstvu kultury pod vedením Oty Klempíře (Motoristé). Redakce CNN Prima NEWS má dopis k dispozici. Sám Klempíř jakékoli pochybení odmítá, kabinet podle něj potřebuje reálný dokument, nejen sliby.
Lidé na sociálních sítích vášnivě probírají průzkum agentury NMS, z něhož vyplývá, že Češi považují prezidenta Petra Pavla za nejvýraznějšího opozičního politika. Druhé místo obsadil paradoxně premiér Andrej Babiš (ANO), který by dokonce skončil na první příčce, kdyby se počítaly jen odpovědi voličů ANO. Jak si zmíněný průzkum vykládají politici a analytici?
Jednou z velkých novinek ve školství je již schválený Kompetenční rámec pro ředitele škol. Měl by přispět k tomu, aby lidé ve vedení nebyli tolik zahlceni administrativou, ale spíše mohli vést školu k rozvoji, a to v roli pedagogického lídra. „Ředitelé se často rozhodují intuitivně, musíme je naučit pracovat s daty,“ vysvětluje záměr projektu Markéta Bajerová z organizace Učitel naživo. Jakýsi jízdní řád pro vedoucí pracovníky by měl podle Matouše Bořkovce z ministerstva školství (MŠMT) utnout nekonečné debaty o tom, co by měli ředitelé jako manažeři daného vzdělávacího zařízení zvládat.
Do kandidátky ODS na senátorku Dagmar Peckové se na sítích pustila šéfka senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Zkritizovala ji za to, že se natáčela při řízení auta. Operní pěvkyně ovšem senátorce připomněla stranického kolegu, který zveřejnil video se stejným prohřeškem. Reagovala také slovy o bonzování. „Vy se mi vážně zdáte,“ pokračovala v přestřelce Vildumetzová.
Od jmenování nové vlády uběhlo více než půl roku a zatím se nedá říct, že by Motoristé v koalici plnili roli pravicového jestřába, do něhož se stylizovali před volbami. Nyní sledujeme partu ublížených politiků, kteří raději vedou svatou válku proti prezidentovi a novinářům, než aby prezentovali své vlastní úspěchy. A místo hlídání Andreje Babiše (ANO) předvádějí až neuvěřitelnou servilitu vůči největšímu koaličnímu partnerovi. Ve vládě tak Motoristé zatím více připomínají Věci veřejné Radka Johna než ODS Václava Klause.
Plošný zákaz mobilních telefonů na školách, jehož uzákonění podpořila vláda, vyvolává emoce. Koaliční politici v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) argumentují negativním vlivem zařízení na soustředění i duševní zdraví dětí. Záměr ale naráží u opozice, podle které technologie do škol patří a která současnou úpravu, kdy si jednotlivé vzdělávací instituce určují pravidla samy, považuje za dostatečnou. Prospěšnost nařízení zpochybňují i odborníci na základě dat.
Návrh na zrušení 9. ročníků základních škol teď není na stole, přiznal v nedělním videu na sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Oznámil to ve stejném týdnu, kdy si po jednání vlády diskutovanou úpravu pochvaloval slovy o úsporách pro státní kasu a o „selském rozumu“. Babiš také vysvětlil, odkud měl nápad vzejít. Kvůli návrhu se v rámci koalice názorově střetli zejména šéf Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a ministr školství Robert Plaga (za ANO). Premiér mimo jiné nastínil i další úkoly, na nichž Plagův resort pracuje.
Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Řekl to ve vyjádření pro novináře, které poskytl mluvčí vlády Martin Vodička.
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky. Skládá se z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů a je odpovědna Poslanecké sněmovně. Nová vláda je jmenována po demisi nebo odvolání předchozí vlády. Prezident nejdřív jmenuje premiéra a na jeho návrh poté zbytek členů vlády. Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
