Zahraničněpolitický konzultant prezidenta Jan Macháček v pořadu K věci na CNN Prima NEWS připustil, že prezident Petr Pavel by i v případě, pokud by na summitu v Ankaře vedl českou delegaci, musel hlasovat v souladu se stanoviskem vlády. A to i v otázkách, na které by měl odlišný názor – například v případě podpory Ruskem napadené Ukrajiny.
Již ve středu 1. července bude přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády ČR pod celkem tři ministerstva kompletní. Z vládních rad, výborů a pracovních skupin rezignovalo k poslednímu červnu 53 expertek a expertů. Podle odhadů ČTK jich odchází zhruba třetina. Rezignující členové se obávají, že nebude zajištěn nadresortní přístup. Podle nich také kabinet nenaslouchá odborníkům, které „si sám přizval k řešení komplexních společenských témat“. Šéfka Úřadu vlády ČR Tünde Bartha však předpokládá, že změny přinesou zefektivnění celého procesu.
Zatímco ještě v roce 2024 spolu nadšeně oslavovali úspěch společné koalice v eurovolbách, nyní spor Petra Macinky (Motoristé) a Roberta Šlachty (Přísaha) přešel do otevřeného konfliktu. „Omlouvám se České republice, že je díky mně senátorem,“ vzkázal ministr zahraničí v reakci na četnou kritiku od bývalého partnera. Šlachta pak označil Macinku za „arogantního zmetka“.
Omezit prodej alkoholu v nočních hodinách? To není v žádném případě řešení, řekla ve vysílání CNN Prima NEWS náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková (SPD). Je totiž přesvědčena, že lidé si alkoholické nápoje stejně koupí přes den. Poslankyně pirátského klubu Barbora Pipášová upozornila na vysoce negativní důsledky konzumace alkoholu u mladistvých. I proto by prý ráda debatovala o tom, aby se věková hranice v případě těchto nápojů zvedla z 18 na 21 let.
Spor vlády Andreje Babiše (ANO) s Hradem o to, kdo povede českou delegaci na summitu NATO v Ankaře, kromě koaličních a opozičních představitelů často komentují také bývalí politici, kteří se ve svých hodnoceních odkazují na předešlé alianční schůzky. Expremiér Mirek Topolánek připomněl summit NATO v Bukurešti z roku 2008. Tehdy byl hlavou delegace prezident Václav Klaus a Topolánek prezentoval zahraniční postoje vlády. „Řekněte mi, kde je k*rva problém?“ podivuje se někdejší šéf ODS. V konfliktu se zastal prezidenta Petra Pavla.
Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na summitu v Ankaře, je podle hlavy státu Petra Pavla v rozporu s usnesením Ústavního soudu. Pavel to napsal v pondělí odpoledne po tiskové konferenci vlády na síti X. Podle něj by kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) měl rozhodovat podle dosavadních zvyklostí, dokud soud nerozhodne.
Výrazné zpřísnění pro zastupitele obcí a krajů by mohla přinést novela zákona o střetu zájmů. O dotace či veřejné zakázky pro svou firmu by se komunální politici nově nemohli ucházet v místě svého politického působení. Vládu za to hlasitě kritizují zástupci samospráv a varují, že to odradí obyvatele od vstupu do politiky. Jedna z předkladatelek Marie Pošarová (SPD) pro CNN Prima NEWS uvedla, že jde pouze o návrh a že i další body nejspíše projdou ve Sněmovně úpravou. Podobně to vidí i další předkladatel David Pražák (ANO).
Zakázat, nebo nezakázat poslancům pít alkohol v Poslanecké sněmovně? O této zdánlivě snadné otázce budou už brzy zákonodárci hlasovat. Nese to s sebou ale dost otazníků ohledně politické kultury i vymahatelnosti zákazu. Nápad přišel od opozičních Starostů a z koaličních řad zaznívá odmítnutí s tím, že je populistický a špatně nastavený. První skutečnou sondou do toho, jak poslanci střízlivost ve Sněmovně vidí, bylo nedávné hlasování v ústavně-právním výboru dolní komory. Zákaz kromě Starostů nepodpořil nikdo.
Vedoucím delegace na summit NATO v Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Vymezil se tak proti dřívějšímu tvrzení prezidenta Petra Pavla, že v čele delegace je podle protokolu automaticky hlava státu. „Já vím, kdo je v jaké kolonce napsaný, kdo dostane akreditaci, kdo dostane kartičku, kdo dostane odznáček,“ zdůraznil
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s vystoupením svého vládního kolegy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na folklorním festivalu ve Strážnici. Během sobotní události totiž vystoupil Macinka na pódiu s projevem, přičemž ho dav lidí vypískal. Šéfka státní kasy v pořadu Partie Terezie Tománkové odmítla slova předsedy Motoristů, který nesouhlasný dav označil za blázny, kteří jsou horší než za bolševika.
Hnutí ANO nadále dominuje politické scéně s 32,2 procenty hlasů. Dokládá to aktuální výzkum analytického ústavu STEM pro CNN Prima NEWS. Druhý nejlepší výsledek vykazuje opoziční hnutí STAN, které by obdrželo 13,5 procenta. Na třetím místě se umístila ODS s 13 procenty. Ostatní strany dosahují jednociferného výsledku. Aktuální sněmovní strany by podle modelu v dolní komoře zůstaly. Pod pětiprocentní hranicí by se umístily například TOP 09, Naše Česko nebo KDU-ČSL.
Jak vnímá poslanec a kandidát Motoristů na primátora Ostravy Matěj Gregor tvrdá slova ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na adresu prezidenta Petra Pavla? Chápe je, sám ale takový slovník nepoužívá, vysvětluje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. V první části říká, proč by ho Ostravané měli na podzim volit, v druhé reaguje na vyostřený spor mezi vládou a Hradem nejen o summit NATO. „Nevidím důvod, proč by motorističtí voliči měli být zklamaní. Možná nám ta celostátní situace přivede ještě víc voličů právě do komunálních voleb,“ reagoval například na dotaz, zda vleklý spor s Petrem Pavlem Motoristům uškodí.
Lichtenštejnský palác hostil v pátek konferenci s názvem Děti a digitální svět pod záštitou premiéra Andreje Babiše (ANO). Veřejnosti tam pracovníci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) prezentovali záběry toho, co nejmladší generace zažívá na internetu, sociálních sítích i herních platformách. Problémem podle nich je například konzumace nesmyslného obsahu, nedostatečné možnosti rodičovské kontroly či přístup k pornografickému materiálu.
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky. Skládá se z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů a je odpovědna Poslanecké sněmovně. Nová vláda je jmenována po demisi nebo odvolání předchozí vlády. Prezident nejdřív jmenuje premiéra a na jeho návrh poté zbytek členů vlády. Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
