Na sociálních sítích přibývá stále více koláží a memů, jejichž prostřednictvím satirické stránky glosují situaci kolem sporu prezidenta Petra Pavla s vládou premiéra Andreje Babiše (ANO). Kromě zmíněné dvojice jsou častým terčem nejrůznějších vtipů také Motoristé, kteří nesou středeční zásah Ústavního soudu obzvlášť těžce. CNN Prima NEWS nabízí několik příkladů české lidové tvořivosti.
S předběžným opatřením Ústavního soudu (ÚS), které vládě ukládá zařadit do delegace na summit NATO prezidenta, nesouhlasili soudce Jan Wintr a soudkyně Dita Řepková. Ve svém disentním stanovisku uvedli, že by ÚS měl být ve věci mnohem zdrženlivější a jeho středeční rozhodnutí považují za „zásah do probíhajících politických dějů“. Dvojice také nepovažuje za nesporný argument, že podobné zahraniční výjezdy prezidenta jsou ustálenou zvyklostí. Ústavní právník Jan Kysela následně na sítích uvedl, že zmínění soudci nemají důvod „mstít se prezidentovi“, který je sám jmenoval.
Petr Macinka (Motoristé) by měl být odvolán z funkce ministra zahraničních věcí. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Předseda Motoristů podle něj svými výroky útočí na podstatu demokracie a dokazuje tak, že do své role ještě dostatečně nedorostl. Jindřich Rajchl (PRO, za SPD) Bartoškovi vyčetl jednání pod tlakem emocí a řekl, že Ústavní soud (ÚS) zneužil svých pravomocí a posouvá Česko směrem k prezidentskému systému.
Probíhá útok na postavení vlády i na parlamentní systém, může to skončit faktickou změnou dělby moci ve státě, upozornil v příspěvku na Facebooku exprezident Miloš Zeman. Reagoval tak na předběžné opatření Ústavního soudu, které vládě nařizuje, aby umožnila hlavě státu Petru Pavlovi zúčastnit se summitu NATO v Ankaře. Podle Zemana rozhodnutí dokazuje, že je Ústavní soud podjatý.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve čtvrtek pošle žádost na rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta, potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Petr Pavel bude členem delegace i s doprovodem.
Soudy jsou nestranné a nezávislé jen ve chvíli, kdy rozhodují v náš prospěch. V opačném případě to jsou vazalové našeho nepřítele chystající systémový puč. Zhruba tak vnímá velká část koalice středeční předběžné opatření, v němž Ústavní soud uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Unáhlené a emocionální závěry si při pocitu nespravedlnosti snad může dovolit malé dítě. Vysoce postavený koaliční politik by ale měl nejdříve zachovat klid a zamyslet se, jestli oheň, s nímž si hraje, nemá už moc velké plameny.
K rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) se vyjádřil i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj jde o „pokus o ústavní puč“. Prezidenta Petra Pavla prý nicméně doakredituje na summit NATO. To vládě uložil ve středu ÚS. Macinka se ovšem ostře vyjádřil na adresu Hradu. Je mimo jiné toho názoru, že lidé kolem prezidenta „chtějí násilně změnit právní situaci v Česku“.
Ústavní soud (ÚS) se silně až aktivisticky vložil do politiky, když se zachoval jako třetí komora Parlamentu, zhodnotil pro CNN Prima NEWS rozhodnutí Ústavního soudu politolog Jan Kubáček. Ústavní soud ve středu odpoledne vydané předběžné opatření, které vládě ukládá, aby byl prezident Petr Pavel součástí delegace na summit NATO. Kubáček se v reakci pokusil odhadnout, co takový krok znamená pro vládu a konkrétně pro předsedu Motoristů Petra Macinku, který předesílal, že Pavlovu účast na summitu za žádných okolností neschválí.
Zpráva o verdiktu Ústavního soudu, který předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře, ve středu odpoledne velmi rychle dorazila i do Sněmovny. Novinky ohledně sporu kabinetu Andreje Babiše (ANO) s Hradem potěšily zejména zástupce opozice. Například místopředseda KDU-ČSL Václav Pláteník se rozhodl, že zmíněnou zprávu oznámí poslancům u řečnického pultíku skrze faktickou poznámku – jenže v okamžiku, kdy se probíralo odlišné téma. Tato skutečnost rozčílila některé zákonodárce z hnutí ANO. Pláteník se vzápětí za své jednání omluvil.
Od počátku tohoto týdne je u nás opět politickým tématem číslo jedna spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem, který kvůli svému nezařazení do delegace na červencový summit NATO podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Reakce zástupců koalice na tento předem avizovaný krok hlavy státu jsou různé. Nutno zmínit, že některé výroky jsou dosti pokrytecké, další dokonce krajně nebezpečné. Že onen spor nakonec musí řešit Ústavní soud, naruší přirozenou stabilitu a také to leccos vypovídá o současné úrovni české politické kultury.
Prezident Petr Pavel požádal Ústavní soud o předběžné opatření, které by mu otevřelo cestu na červencový summit NATO do Ankary ještě před konečným rozhodnutím o kompetenční žalobě. Vyplývá to z návrhu, který soud zpřístupnil v přehledu plenárních věcí na svém webu. Soudcem zpravodajem se stal Pavel Šámal, rozhodovat ale bude plénum, tedy sbor všech soudců a soudkyň. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil celou situaci za směšnou. „Chápu, že dělá kampaň, aby byl znovu zvolen,“ řekl šéf ANO webu Blesk.cz.
Ministru sportu, zdraví a prevence Borisi Šťastnému (Motoristé) se nelíbí, že nová ombudsmanka Eva Kostolanská vyjádřila společně s dětským ombudsmanem Martinem Benešem podporu veřejnoprávním médiím kvůli plánovaným vládním změnám. Podle Šťastného oba tímto postojem „zneuctili svůj úřad“. Stínová ministryně spravedlnosti ODS Eva Decroix namítla, že šlo o svobodné vyjádření názoru. „Jste svoloč, recht jsem měla!“ připomněla svůj starší ostrý výrok na adresu vlády.
Je rozhodnuto. Po dlouhých týdnech, kdy se velká část médií tvářila, že na světě neexistuje zásadnější otázka, než zda prezident Pavel pojede, nebo nepojede na summit v Ankaře, už známe odpověď. A dopadlo to přesně podle slov, která ve filmu Jára Cimrman ležící, spící pronese manželka cestovatele Holuba: „Doma bude. Už se narajzoval dost.“
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky. Skládá se z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů a je odpovědna Poslanecké sněmovně. Nová vláda je jmenována po demisi nebo odvolání předchozí vlády. Prezident nejdřív jmenuje premiéra a na jeho návrh poté zbytek členů vlády. Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
