Vladimir Putin

Europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) a šéfka KSČM Kateřina Konečná se během speciálního vysílání CNN Prima NEWS ze Štrasburku neshodli v postojích k ruské invazi. Podle Konečné by Spojené státy měly napadenou Ukrajinu přinutit, aby si její zástupci sedli k jednacímu stolu. „To je ruská propaganda a naprosté obracení rolí ve válce, kterou rozpoutal Vladimir Putin,“ reagoval Kolaja.

Informace, že tento týden uplynulo 154 let od narození Vladimira Iljiče Lenina, nestojí za zmínku. Pokud by tedy ruský revolucionář neměl pořád tolik sympatizantů, a to dokonce u politické reprezentace sousedního Slovenska. Radikálního bolševika a hromadného vraha tam ctí třeba místopředseda parlamentu Ľuboš Blaha, který zároveň patří k nejužšímu vedení Ficovy vládní strany (SMER-SD). A kdo má rád Lenina, ten asi z principu ctí i Putina. „Válku s Ruskem nelze vyhrát, je to supervelmoc,“ prohlásil Blaha v nedávném rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija 1.

Pokud bude Ukrajina poražena, dalším cílem Ruska by mohly být pobaltské státy. NATO by přitom na to nedokázalo adekvátně reagovat. Naznačuje to analýza Institutu pro studium války (ISW).

Německá policie zadržela v noci na úterý v Drážďanech jednoho ze spolupracovníků Maximiliana Kraha, lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do Evropského parlamentu. Informovala o tom veřejnoprávní televize ARD, podle které měl Krahův spolupracovník sledovat pro Peking čínskou opozici a předávat Číně informace o chodu europarlamentu. ARD uvedla, že muž identifikovaný jako Jian G. (Ťien), který se narodil v Číně, byl již z minulosti německým úřadům znám kvůli možné výzvědné činnosti.

Ukrajina čelí brutálním útokům ruské armády. Jen v ukrajinském Černihivu si úder ruské rakety Iskander vyžádal nejméně 18 mrtvých a 77 zraněných. A mezitím Putinův oligarcha Ruben Vardanjan, který byl Kyjevem označen za „spolupachatele zločinů ruského režimu proti Ukrajině“, usiluje o získání Nobelovy ceny za mír. Výsměch všem Ukrajincům, říká v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS profesor z kyjevské univerzity Maxim Jali.

V gruzínském parlamentu v pondělí opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o v podstatě stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než pět tisíc, agentura AFP na 10 tisíc.

Kde je munice? Co dělá dělostřelectvo? A kdy přijde zlom? Otázky, které si ukrajinští obránci kladou více než dva roky – a v posledních měsících je čím dál častěji. Fronta se rozpadá, zbraní je málo a pomoc přichází pomalu. „V tak kritické situaci jsme ještě nebyli. Scénář, že prohrajeme, je čím dál skutečnější,“ říkají jak ukrajinští vojáci, tak čeští bojovníci v jejich barvách. Nechybí nejen dělostřelecké granáty do děl, ale také lidská síla – ubývá bojeschopných vojáků a další nepřibývají.

Slabý výkon lídryně kandidátky STAN Danuše Nerudové v debatě České zájmy v Evropě na CNN Prima NEWS ukončil její ambice stát se eurokomisařkou. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl komentátor Martin Schmarcz. Dodal, že z osmi lídrů, kteří se superdebaty před volbami do Evropského parlamentu zúčastnili, stáli čtyři na straně ruského prezidenta Vladimira Putina.

Už Masaryk věděl, že největší bolestí demokracie je nedostatek demokratů. Ano, vyprávět vzletně o demokracii a hřímat proti populistům, extremistům a kde komu dalšímu, by šlo celkem snadno. Opravdová zkouška, zda je někdo skutečným demokratem, ale přichází ve chvíli, kdy má dotyčný unést opačný názor, kdy se s ním má silou vlastních argumentů popasovat. Potom se snadno můžeme nadát toho, že jde demokracie stranou a sáhne se po starých dobrých metodách z dob minulých – jako je například vylučování ze strany. Z demokrata soudruhem snadno a rychle...

Ukrajina by mohla prohrát válku s Ruskem, pokud nezíská nové balíky pomoci z USA. V rozhovoru pro CNN to ve středu řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň však dodal, že situace na frontě je stabilizovaná a jakmile armáda získá zbraně a konkrétní politickou podporu od svých partnerů, „zlomí Putinovi vaz“. Schválení podpory v objemu 60 miliard dolarů (přibližně 1,4 bilionu korun) v Kongresu už několik měsíců brání americké vnitropolitické spory.

Čína chce posílit strategickou spolupráci s Ruskem pod vedením prezidenta Vladimira Putina, řekl podle ruské státní agentury TASS šéf čínské diplomacie Wang I po setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Pekingu.

Jedním z deklarovaných cílů Moskvy v invazi na Ukrajinu bylo odradit některé státy od toho, aby se připojily k Evropské unii či Severoatlantické alianci. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se však daří pravý opak. NATO je nově bohatší o dva členy, Finsko a Švédsko. A nyní do Evropské unie chce také Moldavsko – stát hraničící s Ukrajinou, který má rovněž problémy s proruskými separatisty. Tamní prezidentka Maia Sanduová nyní vede kampaň pro podporu vstupu do EU v referendu, které Moldavce letos čeká.