V Rusku sílí obavy, že úřady v rámci skryté mobilizace stále častěji využívají nátlak, podvody a sílu k nabírání mužů do války proti Ukrajině. V Bašmakovu v Penzenské oblasti se proto obyvatelé rozhodli vytvořit dobrovolnické hlídky, které mají bránit odvádění jejich sousedů na frontu. Podobné případy nuceného podpisu vojenských smluv se podle dostupných zpráv objevují i v dalších ruských regionech.
Ředitel CIA John Ratcliffe měl na tajné schůzce v Rusku navrhnout třístranné jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a hlavou státu Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o ukončení dlouholeté války. Informace zveřejnila agentura Axios, která se odvolává na dva dobře informované zdroje.
V Rusku se stále častěji objevují zprávy o nové mobilizaci. Do armády by mohly být povolány stovky tisíc mužů a Kreml začal již nyní využívat různé strategie, aby na frontě doplnil počty vojáků. Mimo jiné mělo podle různých zpráv docházet ke snahám o verbování univerzitních studentů či k násilným odvodům z některých částí země. Rusům v odvodovém věku se ale do války zřejmě nechce – podle webu Politico jich totiž stále více ze země utíká.
Rusko zvažuje zesílení útoků balistickými raketami na Kyjev, včetně cílů v centru města, a na klíčovou infrastrukturu v dalších částech Ukrajiny. Usoudilo totiž, že jednání o mírové dohodě se ocitla ve slepé uličce. Ve středu večer to uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na tři zdroje blízké Kremlu, píše server Ukrajinska pravda. Stále více ruských činitelů si podle těchto zdrojů myslí, že by Putin mohl jako poslední možnost v boji proti Ukrajině zvážit i použití taktické jaderné zbraně.
Rusko zatím dokázalo držet válku mimo nejbohatší vrstvy společnosti a nahrazovat padlé vojáky muži z chudších regionů, etnických menšin či vězni. Případná nová mobilizace by ale podle bývalého britského důstojníka Hamishe de Bretton-Gordona mohla tuto rovnováhu narušit. Válka by se totiž mohla poprvé naplno dotknout i rodin, kterým se jí dosud dařilo vyhýbat, a výsledek by mohl být stejný jako v roce 1989, kdy se Rusko nakonec z války v Afghánistánu i díky tlaku veřejnosti stáhlo.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov listu The Washington Post potvrdil úterní návštěvu šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa v Moskvě. Šlo podle něj o kontakty mezi zpravodajskými službami. Blíže to neupřesnil. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se Ratcliffe nesešel, řekl Peskov agentuře Interfax.
Ukrajina si připomíná 35 let od vyhlášení nezávislosti. Přestože je mezinárodně uznávaným suverénním státem, část jejího území okupuje Rusko, které zároveň zpochybňuje její právo rozhodovat o vlastní budoucnosti. Válka tak není jen bojem o území, ale také o samotný význam ukrajinské nezávislosti.
Váleční zajatci, kteří se narodili na území Ukrajiny, ale bojovali na straně Ruska, pro BBC popsali, proč se rozhodli obrátit zbraň proti vlastní zemi. Mnozí z nich vyrůstali na okupovaných územích pod ruským vlivem a svou identitu dnes spojují spíše s Ruskem než s Ukrajinou. Zpovědi zároveň ukazují, jak válka a ruská propaganda ovlivnily celou generaci lidí na Donbasu.
Tři roky. Tolik času uplynulo od chvíle, kdy soukromé letadlo Jevgenije Prigožina vybuchlo 23. srpna 2023 ve vzduchu nad Tverskou oblastí a spolu s ním zemřelo i celé vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf žoldáků přitom ještě pár týdnů před smrtí věřil, že se z konfliktu s Kremlem nějak vykroutí. Mýlil se – a nebyl sám.
Ukrajina svými údery na ruské ekonomické a civilní cíle vypustila džina z lahve. V sobotu to podle agentury TASS v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého Moskva náležitě odpoví.
Bývalý šéf ruského ropného gigantu Jukos Michail Chodorkovskij tvrdí, že ukrajinská kampaň proti ruským rafineriím dosáhla bodu, kdy už nejde jen o dočasné výpadky. Škody se podle něj na ruských rafineriích množí rychleji, než je Putinův režim schopný výpadky odstraňovat. A ani samotné Rusko prý přesně netuší, v jakém stavu jeho petrochemické závody skutečně jsou.
Rusko stále častěji útočí na ukrajinskou ekonomiku a logistiku. Po skladech a distribučních centrech se zaměřilo také na civilní lodě využívající ukrajinské černomořské přístavy, čímž ohrožuje vývoz úrody a další fungování ekonomiky. Ukrajina navíc kvůli nedostatku protiraketových střel nedokáže chránit veškerou infrastrukturu a podle analytiků může na podzim přijít další vlna ruských útoků.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
