Vladimir Putin

Ostré názorové neshody vyvolala diskuse o výdajích na obranu v nedělní Partii na CNN Prima NEWS mezi šéfem poslaneckého klubu SPD Radimem Fialou a ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Ten svému oponentovi vyčetl přístup SPD k bezpečnosti. Fiala zase koalici obvinil, že chce ekonomicky zničit Českou republiku.

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na sobotu stalo terčem útoků Ruska, které vyslalo na Ukrajinu přes dvě stovky bezpilotních letounů a 14 balistických raket. Uvedlo to na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo, podle něhož byla hlavním cílem vzdušných útoků právě metropole. Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 14 osob, napsala agentura Reuters.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo v pátek ruské ministerstvo obrany na Telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat.

Dronové záběry a rádiové odposlechy, které získala CNN, ukazují, že ruští vojáci měli – zřejmě loni v listopadu – popravit ukrajinské zajatce. Odborníci nevylučují, že za takovými rozkazy může stát nejvyšší ruské vedení včetně prezidenta Vladimira Putina. Podobných případů navíc podle ukrajinské generální prokuratury přibývá.

Více než tři roky plné brutality a statisíce ztracených lidských životů. Válka na Ukrajině si nadále vybírá krvavou daň, zatímco Západ usiluje o mírová jednání – vypadá však, že ne podle představ bránící se Ukrajiny. „Když se podívám na KLDR a Jižní Koreu nebo na Kypr, tak bych řekl, že mír nenastane nikdy. To by se muselo Rusko rozpadnout jako Sovětský svaz,“ řekl redakci CNN Prima NEWS ukrajinský voják Pavel z 21. mechanizované brigády, která působí v Záporoží. Dodal, že i v případě míru zůstane po válce jen spálená a zaminovaná domovina. Slovenského premiéra Roberta Fica označil za rusofila.

Postoj Rusů vůči válce se mění, ztrácejí o ni zájem, protože ji znají jen z televize. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl český zpravodaj žijící v Moskvě Jiří Just. Kromě toho podle něj stále věří, že na frontě vítězí. Komentátor Roman Joch doplnil, kdo má podle něj v rukou klíč k rusko-ukrajinskému příměří.

Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49 tisíc Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Podle webu The Kyiv Independent to ve středu řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.

Rusko je připraveno vést věčnou válku a ze svých podmínek nehodlá ustoupit, nic na tom nezměnil ani pondělní telefonát ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Na webu Politico to podotkl veterán válečného zpravodajství a editor názorové rubriky Jamie Dettmer. Červené linie Moskvy se prý za léta, která uplynula od začátku invaze, neposunuly ani o píď.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Kurskou oblast na západě Ruska. Setkal se tam s místními dobrovolnickými organizacemi a navštívil stavbu jaderné elektrárny Kursk II, oznámil ve středu Kreml. Putinova návštěva se uskutečnila v úterý 20. května, napsal list Kommersant na svém webu.

Po pondělním telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se ukazuje, jak málo Moskva potřebuje lídra USA. Rusko chce dál válčit a zdá se, že Trump ustupuje z role mírotvůrce a přenechává iniciativu jiným, uvádí analýza CNN.

Diskuse o ruské invazi na Ukrajinu vyvolala v europoslaneckém speciálu na CNN Prima NEWS v Bruselu spor mezi Markétou Gregorovou (Piráti) a Kateřinou Konečnou (KSČM). Ta během vysílání mimo jiné prohlásila, že konflikt na Ukrajině je proxy válkou Spojených států a Ruska. Gregorová se podivovala nad tím, že Konečná vychvalovala iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru hovořili i o případném osobním setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl podle ruských tiskových agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Další podrobnosti nesdělil. Mluvčí Kremlu zdůraznil, že pro přípravu memoranda o budoucích mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterém v telefonátu s Trumpem hovořil Putin, nemůže být stanovena žádná lhůta, dokdy by dokument měl být dohodnut. Během rozhovoru posuzovali i novou výměnu vězňů mezi zeměmi. Pracuje se na variantě počítající s výměnou „devět za devět“, uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov podle serveru Kommersant.