Debaty odehrávající se v českém veřejném prostoru jsou často bohaté na vzrušené emoce a dramatické zápletky. Bohužel jim ale často chybí to hlavní, tedy nějaké alespoň elementární ratio. Pro současnou debatu o „větrnících“ platí totéž. A nebyli bychom v Česku, kdyby se do diskuse nepromítl také ultimátní argument všech argumentů, tedy Rusko a Putin...
Záběry z pracovních schůzek ruského prezidenta Vladimira Putina, které Kreml prezentoval jako aktuální, mohly být ve skutečnosti natočeny dříve. Podle zjištění investigativního projektu Systema webu RFE/RL to naznačují detaily v pozadí Putinovy kanceláře – například rostlina za jeho stolem. Kreml tak podle analytiků mohl záměrně vytvářet dojem běžného chodu vlády v době, kdy svět řešil napětí kolem Íránu, dlouholetého partnera Moskvy.
Americké útoky na Írán prohloubily paranoiu ruského prezidenta Vladimira Putina a zvětšily jeho obavy o vlastní život, píše web Politico. Události v Íránu ale zároveň posilují jeho pozici vůči Západu a Ukrajině. Vývoj ukazuje, jak jsou mocní vůdci často limitováni strachem a jak dalekosáhlé dopady na mezinárodní situaci mají jejich rozhodnutí.
Ruská invaze na Ukrajinu, kterou téměř před čtyřmi lety rozpoutal prezident Vladimir Putin, má negativní dopady na řadu venkovských komunit největší země světa. Příkladem je obec Sedanka – kvůli válce přišla o většinu mužských obyvatel v produktivním věku. Místní si stěžují, že nemají nikoho, kdo by štípal dříví, píše britská BBC.
Začalo to svržením syrského vládce Bašára al-Asada a jeho úprkem do Ruska. Poté následoval americký únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do USA. Nyní je tématem číslo jedna smrt nejvyššího vůdce Íránu Alího Chámeneího, který zemřel v důsledku amerických a izraelských raketových úderů. Skoro se zdá, jako by karma neúnavně šla po každém diktátorovi, který kdy podporoval Putinovo krvavé tažení na Ukrajině. A zatímco běžní Íránci oslavovali smrt teheránského řezníka v ulicích hlavního města, reakce z Evropy jsou často nejednoznačné a více zdrženlivé. Mnozí Evropané totiž stále nemohou přijít Donaldu Trumpovi na jméno, přičemž nadále fantazírují nad iluzí mezinárodního práva.
Íránský režim bojuje o svou existenci a radikálové už vědí, že jejich moc visí na kahánku. Uvedl to bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se v minulosti staly tři zásadní důvody, proč se nyní Írán dostal do slepé uličky a nemůže se spolehnout ani na své spojence.
V nebezpečí se v Rusku novinář a spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just necítí. Zahraniční média jsou dle něj ale pod drobnohledem. „Monitorují všechny výstupy, včetně těch mých. Na kobereček jsem zatím nemusel,“ uvedl. Just také popsal hospodářskou situaci Ruska po jeho vpádu na Ukrajinu a strach lidí, který s tím přišel. Jak se doopravdy žije v největší zemi světa?
I když Rusko pro své válečné ambice na Ukrajině ztrácí mnoho mužů, jeho úsilí podlomené není. Moskva naopak ještě navyšuje svůj rozpočet na zbrojení a pro západní svět i nadále představuje hrozbu, zejména pak pro své sousedy v Pobaltí. V obsáhlém reportu, který má CNN Prima NEWS k dispozici, o tom informuje Mezinárodní institut pro bezpečnostní studia (IISS).
Službu v Armádě ČR vyměnila za zákopy na Ukrajině a boj proti zlu. Tak svoji cestu do války popisuje česká dobrovolnice vystupující pod jménem Karolína pro ukrajinský web Ukrinform. Na Ukrajinu se dostala už v roce 2022 a dodnes zde působí v řadách obránců. Dodává, že nemá povolení od českého prezidenta a tím pádem na Ukrajině bojuje technicky vzato „nelegálně“.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se staví do pozice člověka, který je největším tlampačem a nositelem myšlenek amerického prezidenta Donalda Trumpa v Evropě. I tak může podle bývalého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) vypadat motivace předsedy Motoristů k projevu na Valném shromáždění OSN. Podle Macinkova poradce Jana Zahradila šéfovi zahraničí hrozí kritika za větu o možné legitimitě ruských bezpečnostních obav předcházejících invazi na Ukrajinu.
Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky, svět si smutné výročí připomněl v úterý 24. února. Ve středu pozornosti médií jsou tak přední politické osobnosti: ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, první dáma Ukrajiny Olena Zelenská či prezident Ruské federace Vladimir Putin. Podívejte se, jak se jejich tváře od vypuknutí konfliktu změnily.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) sklízí po úterním projevu na jednání Rady bezpečnosti OSN úspěch i z nečekaných řad. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) má o výstupu jasno. „Za něj bych mu zatleskala,“ napsala na síti X, ovšem ihned dodala, že domácí rétorika vlády s Macinkovými slovy nekoresponduje. Podle prvního místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera (ANO) by měl šéf diplomacie dokonce dostat ocenění. Ozval se i poradce prezidenta Petra Pavla – Petr Kolář, podle nějž si projev zaslouží uznání. „Teď uvidíme, jak s tím ministr naloží,“ podotkl mimo jiné.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
