Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že americký prezident Donald Trump na něj vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení rusko-ukrajinské války. V rozhovoru pro web Axios Zelenskyj zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neobsazeného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.
Oficiálně se zimních olympijských her 2026 v Itálii účastní pouze 13 „neutrálních sportovců“ z Ruska. Ve skutečnosti je ale olympioniků, kteří mají ruské předky, v Rusku se narodili nebo tam žili, a to i v době invaze na Ukrajinu, mnohem více.
Ruská armáda se rozpadá zevnitř a nedokáže zvrátit poměr sil na Ukrajině, míní vojenští analytici. Považují to za důsledek totální korupce, kolapsu logistiky a podceňování obránců, což jí prý znemožňuje vyhrát válku. Západ by proto podle nich měl přestat věřit, že je Moskva neporazitelná a místo toho využít slabin okupantů a zdvojnásobit svou podporu napadené zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval na bezpečnostní konferenci v Mnichově partnerům za podporu, jmenovitě i Česku v souvislosti s muniční iniciativou. „Vidím v publiku Petra, mockrát děkujeme,“ pronesl směrem k českému prezidentovi Petru Pavlovi. Vladimir Putin chce podle něj získat část Ukrajiny stejně jako Adolf Hitler v roce 1938 území Československa. Zelenskyj se rovněž pustil do íránského režimu kvůli dronům, které používá Rusko při invazi na Ukrajině.
Podle experta klesá pravděpodobnost, že bude ruský prezident Vladimir Putin sesazen nebo zabit při převratu. Třiasedmdesátiletý vládce však již překročil věk, kdy ruští vládci historicky vstupují do posledních let své vlády. Výzkumník z amerického think tanku varuje před chaosem, který by po Putinově smrti mohl nastat. Svět by podle něj měl být připravený na různé scénáře vývoje.
Bělorusko zahájilo rozsáhlou inspekci armády, která má prověřit připravenost země na případný konflikt. Cvičení potrvá až do jara a zahrnuje nasazení dronů či elektronický boj. Kyjev i západní analytici krok vnímají s obavami, protože Minsk dlouhodobě slouží Rusku jako klíčové zázemí pro válku proti Ukrajině, i když vlastní vojáky do bojů zatím neposlal. Spekuluje se navíc o možné ruské ofenzivě z několika směrů najednou.
Pokus o likvidaci vysokého ruského generála Vladimira Alexejeva vyvolal vlnu spekulací o tom, kdo stojí za útokem. Zraky Ruska se dle očekávání upínají k Ukrajině, která by měla řadu důvodů, proč zabít zástupce velitele tajné služby GRU. Třeba ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na Kyjev ukazuje jako na jednoznačného viníka. Experti však varují, že větší motiv můžou mít spíš Rusové, například bývalí žoldáci z Vagnerovy skupiny.
Ukrajinské vedení mluví o cíli způsobovat Rusku ztráty ve výši až 50 tisíc mužů měsíčně a prezentuje to jako cestu k vynucení míru. Analytici ale upozorňují, že sázka na dlouhodobé oslabování protivníka může zároveň odhalovat limity Kyjeva na bojišti, píše CNN.
Češi ve veřejné sbírce organizované iniciativou Dárek pro Putina silně vyjádřili svou solidaritu s napadenou Ukrajinou. Země se potýká s masivní energetickou krizí a lidé se složili 180 miliony korun na nákup generátorů. Významně do sbírky přispěly české zbrojařské firmy, které dohromady přispěly bezmála 20 miliony korun. Iniciativu vyvolala zbrojovka DSS, píše Security Magazín.
Sport se neoddělitelně pojí s politikou. A jak ukazuje historie, olympijské hry nejsou výjimkou. Často sloužily jako kulisa pro geopolitické zvraty, demonstrace moci i diplomatická gesta, píše web Politico. V době, kdy se konaly olympiády, došlo k několika válečným konfliktům, ale také k „zázraku na ledě“. Současná geopolitická situace však naznačuje, že hry v Miláně a Cortině pravděpodobně budou následovat příkladu z minulosti.
Strávil celkem tři a půl roku v ruském zajetí. Zažil mučení, podstatně zhubl, musel jíst kopřivy a čelil výzvám, aby zradil svoji zemi a kolaboroval s okupanty. Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Nikolajenko se na svobodu dostal až loni. Nyní o svém zajetí vypráví pro ruskojazyčný opoziční portál The Insider.
Navzdory uklidňujícím projevům amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstává mezi postoji delegací Ukrajiny a Ruska setkávajících se v těchto dnech v Abú Dhabí k jednání o mírové dohodě velká propast. Klíčovou otázkou je nejen obětování území Donbasu, ale také poválečné záruky, píše web The Guardian. Podívejte se, kdo se rozhovorů účastní, jaké jsou šance na uzavření dohody a co se stane, pokud jednání selžou.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
