Severské a pobaltské země společně poskytnou 500 milionů dolarů (10,4 miliardy korun) na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu na obranu před ruskou invazí. Ve čtvrtek to na svém webu oznámilo dánské ministerstvo obrany s tím, že dánský podíl činí 400 milionů dánských korun (1,3 miliardy korun).
Leťte do jakékoliv západní země, zněl vzkaz, který do kokpitu letounu TU-154 na trase Irkutsk-Leningrad přinesla letuška. Začal jeden z nejbizarnějších a také z nejtragičtějších únosů v dějinách SSSR. 8. března 1988 se pomocí zbraní a podomácku vyrobených granátů za hranice pokusila dostat jazzová skupina, kterou tvořila matka a její děti. Na konci bylo devět mrtvých a 36 zraněných.
Severní Korea v pátek odpálila nejméně jednu balistickou střelu směrem do moře východně od svého pobřeží, informovaly tiskové agentury s odvoláním na vyjádření jihokorejské armády a japonské vlády. KLDR v posledních týdnech stupňuje tempo testování svých zbraňových systémů, včetně odpálení údajných hypersonických raket a střel s plochou dráhou letu v minulém měsíci.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon. Zároveň oznámil, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 tisíc kilometrů za hodinu.
Americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Trump to v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.
Rusko v posledních měsících k útokům proti Ukrajině používá střelu Novator 9M729, jejíž tajný vývoj přiměl amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy v roce 2019 oficiálně opustily americko-sovětskou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), která výrazně omezovala jaderné arzenály obou zemí. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, píše agentura Reuters. Podotýká, že jde o první potvrzení toho, že Rusko nasadilo tuto střelu v boji.
Rusko úspěšně otestovalo střelu Burevestnik s jaderným pohonem a teoreticky takřka neomezeným doletem. Ruský prezident Vladimir Putin mluví o zbrani, kterou nikdo jiný na světě nemá. Někteří experti ale míní, že jde jen o zbytečně drahou raketu, která nemá velký potenciál. Testování navíc kritizoval americký prezident Donald Trump, který tento krok označil za „nevhodný“.
Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Trump to ve čtvrtek oznámil na své sociální síti krátce před setkáním se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji.
Policisté vyšetřují v Orlové na Karvinsku pravděpodobnou vraždu a sebevraždu, pro CNN Prima NEWS to potvrdila mluvčí Krajského ředitelství moravskoslezské policie Daniela Vlčková. Šlo o střelbu na parkovišti.
Zmrazená ruská aktiva jsou poslední velký balík peněz, který může Evropa Ukrajině poskytnout. Pokud bychom to neudělali, zemi hrozí bankrot a v důsledku toho i zhroucení obrany. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popsal zvláštní zmocněnec ministra zahraničí pro Východní partnerství David Stulík. Využití zmrazených aktiv by se podle něj dotklo ruské hrdosti a Moskva by takový krok zřejmě napadla u soudu. O uvolnění peněz jednají ve čtvrtek unijní lídři.
Nový výrobní závod plánuje vystavět společnost DSS a. s. v Cholupicích. Firma se zabývá výrobou zbraní, proti zřízení fabriky přímo v centru obce se v minulosti ohrazovali jak někteří politici, tak především obyvatelé Cholupic. Firma DSS uspořádala představení projektu veřejnosti přímo v podniku bývalého JZD, kde by zbrojovka měla sídlit, a pochybnosti o bezpečnosti či přínosu vybudování nového závodu podle webu Security magazín vyvrátila.
Německá armáda nemůže jednoduše sestřelovat drony nad svým územím. Důvodem jsou ochranná opatření, která byla zavedena, aby se zabránilo opakování nacistické minulosti země, píše web Politico. Změnit ústavu je však velmi obtížné – vyžaduje to širokou politickou shodu a dvoutřetinovou většinu v parlamentu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
