Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dosažení dohody, která zahrnuje jeho odzbrojení a stažení izraelské armády z Pásma Gazy. Agentuře AFP to v pátek řekli dva vysoce postavení činitelé hnutí. Sdělení přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že jím ustanovená Rada míru dosáhla dohody, na základě které Hamás a další palestinské skupiny postupně odevzdají zbraně.
Polská média zveřejnila záběry dopadu rakety, která ve čtvrtek ráno dopadla do pole u města Tarnawa-Kolonia. Na záběrech kamery umístěné na jednom z domů je vidět záblesk, po němž se ozve hlasitá rána. Místní obyvatelé popsali, že zvuk byl tak hlasitý, „že by probudil mrtvého“. Mysleli si, že jim exploze rozbila okna. Podle dosavadních informací měla do Polska dopadnout ruská raketa Ch-101. Zda šlo o cílenou provokaci, nebo selhání zbraně, není zatím jasné.
Přímý vojenský útok Íránu na Ukrajinu je podle ukrajinského vojenského experta nepravděpodobný, jelikož by rakety musely přeletět přes území třetích zemí. Přesto by ale podle něj Kyjev neměl hrozby Teheránu podceňovat, jelikož se režim může uchýlit k provokacím nebo jiným nepřímým formám odvety.
Byl horký srpnový den, někdo se šel vykoupat do studených vod Finského zálivu, další výletníci připravovali šašlik, děti si házely míčem. Ve stanovém městečku vládla dovolenková pohoda. Do vesničky Letipea dorazili pracovníci estonského plynárenského průmyslu s rodinami. Oblast ležela v pohraničním pásmu, jen pět set metrů od stanoviště pohraničníků. Ale plynaři získali potřebné povolení, takže si mohli bezpečně užívat nedotčené přírody. Aspoň tak to na začátku vypadalo. Jenže všechno mělo být jinak, právě blízkost pohraničníků stála sedm lidí život a do zapomenuté vesničky musel dorazit i všemocný šéf KGB Jurij Andropov.
Nový vrchní velitel ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj přebírá velení s očekáváním, že změní způsob řízení války i fungování armády. Podle analytiků má posílit využívání moderních technologií, omezit zastaralé metody velení a udržet iniciativu na bojišti. Zatímco ukrajinští vojáci jeho nástup vítají, v Rusku z něj mají obavy a mluví o Armagedonu.
Před patnácti lety se v Norsku udál jeden z nejhorších teroristických útoků v evropských dějinách. Tehdy dvaatřicetiletý ultrapravicový extremista Anders Behring Breivik 22. července 2011 nejprve ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí, a krátce nato postupně zastřelil 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. Týž den také zveřejnil na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty. K nim se Breivik přiznal i později, ovšem s tím, že se cítí nevinen. K činu ho podle jeho tvrzení donutila vládní politika podporující přistěhovalectví.
Třetí ročník mezinárodního takticko-střeleckého závodu Czech Combat 2026 se stal počtem soutěžících dosud největší akcí svého druhu na světě. Během víkendu se na střelnici Oleško představilo 231 závodníků z České republiky i zahraničí, kteří přijeli poměřit své schopnosti v unikátním formátu založeném na realistických taktických scénářích. Mezi účastníky byli příslušníci armád, policejních a bezpečnostních složek, ale také civilní sportovní a hobby střelci.
Poslanec SPD Jaroslav Foldyna je podezřelý z domácího násilí, policie ho vykázala z domu v Děčíně, kde s manželkou žije, uvedl ve čtvrtek Radiožurnál. Foldyna mu potvrdil vykázání z domu, cítí se nevinný, věc nechtěl komentovat. Zatím nebyl z ničeho obviněn. Policie podle děčínského státního zástupce Lukáše Otipky prověřuje podezření ze spáchání dvou trestných činů – týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí. Ve věci je vedeno prověřování, uvedl ve čtvrtek Otipka v tiskové zprávě, v níž Foldynu nejmenoval.
Drsný střet gangů vyzbrojených mačetami se odehrál v sobotu na rušné křižovatce v centru Manchesteru. Skupina maskovaných mladíků ozbrojených mačetami, v Británii často označovanými jako „zombie knives“, zaútočila na posádku osobního auta, které zastavilo na červenou. Manchesterská policie ve středu oznámila, že v souvislosti s incidentem obvinila dva muže.
Ruská armáda opakovaně tvrdí, že disponuje masivním arzenálem, který obsahuje i údajné technologické novinky a špičkové zbraně. Realita však v lecčems může být jiná. Už asi dekádu prezentované supertanky T-14 Armata se do bojů zatím nedostaly a s výrobou mají panovat spíše problémy. Velmi obávané sice jsou rakety Orešnik, ale objevují se informace, které je odhalují jako sice nebezpečné střely, ale nikoliv jako zbraně, které jsou schopné naprosto zdevastovat nepřítele.
Za kilometr dálnice D3 na úseku z Třebonína do Kaplice zaplatil stát 220 milionů korun. Ohněm způsobená škoda na baťovské budově ve Zlíně se v minulých dnech vyšplhala nejméně na 100 milionů, přičemž uvnitř shořely boty za dalších 150 až 180 milionů. A rozpočet na proměnu někdejší záložny ve Frýdku-Místku na galerii umění je stanoven na 140 milionů. Příspěvek 140 milionů korun do takzvaného Seznamu prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), na kterém se v pátek shodla vládní koalice, je v tomto kontextu tak trochu směšný. I miliarda by byla symbolická, ovšem znělo by to lépe. Ohroženi jsme všichni, stačí se podívat na mapu. Válka je vzdálena jen 421 kilometrů.
Ukrajinský raketový program se blíží k důležité fázi vývoje. Denis Štilerman, spoluzakladatel a hlavní konstruktér obranné společnosti Fire Point, tvrdí, že nové balistické zbraně mohou Ukrajině otevřít cestu k zásadnímu oslabení Ruska a odmítá myšlenku příměří, které považuje za nejhorší možný scénář a dárek pro Rusko. Naopak jeho technologický optimismus nesdílí Valerij Zalužný, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec ve Velké Británii. Ten nedávno varoval, že nové zbraně samy o sobě válku nerozhodnou a že klíčovou považuje dlouhodobou odolnost Ukrajiny.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
