Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Neplacení výživného může vést až k exekuci. Přesto je neplatičů stále více


S neplacením výživného se bohužel setkáváme stále častěji. Přestože je neplacení alimentů trestný čin, soudy většinou nejsou tak progresivní, jak by bylo žádoucí. Vypadá to však, že se blýská na lepší časy a stát pomalu ale jistě přichází s novinkami v oblasti placení výživného. Jaké jsou možnosti v případě, že druhý rodič neplatí? Na otázky odpovídá Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který v rámci své asistenční služby pro r

Jak se obecně vypočítává výše výživného na dítě? Lze se dobře domluvit, aby pak nedocházelo k neplacení?

Výše výživného je dobré předem určit dohodu mezi rodiči, obecně pokud se rodiče společně při rozpadu rodiny na všem domluví, nedochází poté tak často k neplacení výživného, nezájmu o dítě nebo naschválům. Samozřejmě je nutné si nechat vše stvrdit u soudu, protože ani notářem potvrzená dohoda v případě porušení není vykonatelná. Laicky řečeno - je jako by nebyla. Pokud není možné se dohodnout, vše se přenechá na soudu.

V takovou chvíli soudce přihlíží k životní úrovni obou rodičů, i v zákoně je ostatně uvedeno, že by dítě mělo mít podobné podmínky jako oba rodiče. Právě zde vzniká největší problém. Soudci mají při svém rozhodování poměrně velkou volnost, a ne každý dokáže rozkrýt úspěšně skutečné majetkové poměry. Setkáváme se velmi často s účelovým „zchudnutím” otce nebo matky právě kvůli tomu, aby jim bylo vyměřeno co nejmenší výživné a bohužel se to často daří. Na druhou stranu, pokud se matka vůči takovému verdiktu a výpočtu výživného odvolá, často bývá úspěšná. A dokonce i Ústavní soud už se maminek párkrát zastal. V opačném sledu pak platí, že výživné by nikdy nemělo být tak extrémně vysoké, že by dítě rozmazlovalo, to platí především u dobře situovaných rodin.

Jak je to s výživným u střídavé péče?

Ani v případě střídavé péče neodpadá žádnému z rodičů povinnost přispívat na výživu dítěte. V případě, že mají rodiče přibližně stejné příjmy, může soud povinnost vzájemného zasílání alimentů zrušit. Není to však pravidlem. Pokud však příjem jednoho z rodičů převyšuje příjem toho druhého, je tomuto rodiči stanoveno vyšší výživné.

Pozor však, pokud jeden z rodičů neplní svou povinnost, je samozřejmě nutné, aby druhý platil i nadále. Můžeme to uvést na příkladu. Pokud má paní Marta platit výživné 3000 korun měsíčně a pan Ivan 5000 korun, nejde se domluvit na zápočtu. Tedy na tom, že paní Marta by neplatila nic a pan Ivan platil 2000 Kč. Není zároveň možné přestat platit, ani kdyby pan Ivan neplatil. Oba rodiče mají právo na exekuční řešení dluhu.

Kam se mohou maminky (nejčastěji jsou to asi ony, že?) obrátit, když jim tatínek dítěte neplatí výživné?

Ano, z 93 % máme maminky, kterým není hrazeno výživné. Plyne to z míry určování dětí do péče maminek. Pokud dojde k prodlení s placením výživného, měl by rodič ihned jednat. Z praxe víme, že čím déle se s řešením otálí, tím je stav horší. Je to stav neúplné rodiny, kde chybí finanční prostředky. To má velký vliv na budoucí potenciál dětí a na prostředí, ve kterém vyrůstají. Ale zároveň to má i vážný dopad na takzvané “rozplacení” dlužníka výživného. Proto, pokud dojde ke zpoždění, je potřeba, aby rodič řešil s druhým, a pokud se do měsíce nenapraví, je možné kontaktovat náš projekt s žádostí o možnost pomoci.

Má smysl kontaktovat i policii?

Ano, ale bohužel na policii se mohou rodiče obrátit, až když dlužník neplatí celé čtyři měsíce, a to už je velký nápor na rodinu. Pro rodiče máme bezplatnou infolinku 800 400 441, kde jsou jim k dispozici odborní poradci. Pokud to rodič nechce nebo nemůže řešit po telefonu, může se na nás obrátit přes webové stránky vasevyzivne.cz, a to přes web chat, e-mail nebo dotaz přímo přes kontaktní formulář.

Jaký je postup ve chvíli, kdy se na vás rodič, který nedostává výživné, obrátí?

Rodič má možnost řešit dluh na výživném dohodou, to je i cesta, kterou doporučujeme, ale zároveň je potřeba se nenechat ovlivnit sliby, prosbami či naopak výhrůžkami. Proto, pokud nedojde k rychlé nápravě, doporučujeme řešit s námi, kde je možno se pobavit o postupu, který je nejefektivnější, a to formou exekuce. Jestliže dlužník nehradí déle jak čtyři měsíce, doporučujeme k exekuci přidat i trestní oznámení.

Na každého platí něco jiného, a proto je potřeba využít všech možností, které nám zákony umožňují. Tedy rodič může paralelně řešit jak vymáhání přes exekutora, tak i potrestání přes policii. S vymáháním rodiči pomůžeme tak, aby pro něj bylo co nejméně stresující a náročně.

Jaké jsou aktuální novinky v oblasti výživného?

Bohužel již několik až desítek let se v oblasti výživného ze strany státu nic neudálo. Nejzásadnější změnou je tedy příchod asistenčních služeb, jako je třeba ta naše, které fungují s grantovou podporou.

Jakými kroky se snažíte prostřednictvím vaší organizaci rodinám v nouzi pomoci?

Aktuálně za novinku můžeme pokládat nový návrh na zálohované výživné, který je stále v jednání. Vzhledem k tomu, že po tolika letech, kdy již dva návrhy byly, začínáme být k pomoci s výživným skeptičtí, stále jen doufáme, že se podaří. Asociace neúplných rodin se spolu s programem VašeVýživné.cz snaží prosadit alespoň kroky, vedoucí k lepší vymahatelnosti výživného.

V první řadě chceme využít stávajícího systému pro registr dlužníků a doplnit dlužníky na výživném ze strany soudů, úřadů a Policie České republiky. Znemožníme tak dlužníkovi čerpat spotřebitelské úvěry a využívat bankovní půjčky a prohlubovat tak své případné zadlužení.

V druhé řadě se snažíme o změnu výpočtu termínu, kdy je možné podat trestní oznámení. Nově bychom rádi přešli na model, kdy se bude míra neplacení výživného posuzovat podle kumulované výše dluhu, tedy nikoli délky neplacení. S ohledem na střední výši výživného 2000 korun tedy navrhujeme výši tří měsíčních splátek.

Třetí krok je nařízená mediace formou návštěvy poradny. Dlužníkům, kteří poprvé spadnou do pásma opakovaného neplacení, by tedy mohla být nařízena preventivní návštěva poradny, která je seznámí s důsledky jejich jednání a připraví je na varianty trestního oznámení a exekučního vymáhání v případě, kdy svůj přístup nepřehodnotí.

Dalším preventivním krokem může být práce s rodinou. Jinými slovy, větší zásah a podpora státu v úplných rodinách, kde hrozí rozpad. Velké procento dlužníků neplatí výživné kvůli nezájmu nebo nulovému kontaktu s dítětem. Naopak rodič, který má o své potomky zájem a udržuje s nimi dobré vztahy, se snaží, aby nestrádali ani finančně.

Dále se pak snažíme upravit přednostního vyplácení výživného. V případě, kdy bude do exekučního řízení přihlášena pohledávka na výživném až po ostatních pohledávkách, bude se k ní přistupovat stejným způsobem, jako by byla přihlášena mezi prvními – tzn. výživné bude vypláceno ze 3/3 plné čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky. Tím se cca o 1/3 zrychlí doba vymáhání výživného a zároveň se o 30 % zvedne měsíční zasílaná částka. Ta se dnes v případě exekucí přes asistenční program průměrně pohybuje na 50 % částky, na kterou má oprávněný nárok.

Když tatínek dítěte získá například lepší práci, může maminka požádat o zvýšení výživného? Co je potřeba pro to udělat?

Ano, jedná se o takzvanou valorizaci výživného, a to nejen pokud se zvýší možnosti rodiče, který je povinen platit, ale i když se změní podmínky pro dítě. O valorizaci by tak mělo být zažádáno například když dítě zahajuje školní docházku nebo přestupuje z nižšího stupně školy na vyšší, neboť náklady na život se mu tímto prokazatelně zvyšují.

Naopak, když přijde tatínek o práci, může on požádat o snížení?

Ano, pokud povinný rodič přijde o zaměstnání, sníží se jeho příjem nebo dojde k trvalému onemocnění, je možné soudně požádat o snížení výživného. A neměl by otálet, neboť do rozhodnutí soudu je povinen hradit výživné v původní výši.

Lze se domluvit na neplacení výživného například u střídavé péče s tím, že otec bude například hradit více nákladů na dítě - kupovat oblečení, sportovní potřeby, hradit dovolené atd.?

Vždy je možné se domluvit. Ale jak již bylo zmíněno, je nutné si vše nechat potvrdit u soudu, avšak pozor! Nárokovatelné jsou pouze přímo uvedené částky v rozsudku, tedy pokud rodič má například výživné 2000 Kč měsíčně a k tomu přispívat na náklady, nelze tyto náklady vymáhat. Od tohoto se postupně v rozsudcích upustilo, ale je potřeba na to upozornit. Vždy je potřebné mít vše v rozsudcích a v částkách. Z pohledu maminky - není přece možné, aby dítěti chyběly finance například na odpovídající bydlení, ale otec argumentoval, že mu koupil nové kolo či že ho vzal za příbuznými na výlet s vysokými cestovními náklady a na nákladech na bydlení se tedy prostřednictvím výživného podílet nemusí.

Je nějaký rozdíl v placení výživného, když se jedná o manžele po rozvodu, nebo jen o partnery po rozchodu?

Výživné na dítě se neurčuje podle vztahu rodičů. Tedy nezáleží na tom, zda byli sezdaní či nikoliv. Vyživovací povinnost vzniká v momentě určení otcovství. Jediný problém tedy může nastat v případě, kdy partner, který je otcem dítěte, není z nějakého důvodu napsán v rodném listě a k otcovství se nehlásí.

Martina Richterová