automobilový průmysl

Automobilky i někteří europoslanci považují zavedení emisní normy Euro 7 za zbytečný mezikrok na cestě ke konci spalovacích motorů v roce 2035. Peníze potřebné na vývoj aut plnících novou normu by výrobci raději investovali do elektromobility.

Evropské orgány nedávno znovu potvrdily záměr ukončit prodej nových automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Podle odborníků ale v souvislosti s takovým krokem Evropě reálně hrozí tzv. „havanský efekt“, tedy masivní stárnutí vozového parku z důvodu ekonomické nemožnosti kupovat auta nová.

Někdejší textilka na břehu řeky Jizery v Železném Brodě skrývá poklady, které rozbuší srdce nejednoho milovníka motorismu. Parta nadšenců tu buduje unikátní sbírku socialistických aut, tedy vozů vyráběných v druhé polovině dvacátého století v někdejším východním bloku. A mají tu řadu unikátů, třeba obrněnou limuzínu jednoho z vládců sovětského svazu.

Vozidla s tzv. plug-in hybridním pohonem mají od roku 2025 ztratit svůj ekologický status, což bude znamenat konec výhod spojených s jejich provozováním včetně bezplatného parkování na modrých zónách a osvobození od dálničních poplatků. Jde o opodstatněnou změnu pohledu zákonodárců na tuto skupinu vozidel, která v praxi umí být méně ekologická než vozy s běžnými spalovacími motory. Zásadní ale bude především vliv na vykazování flotilových emisí CO2 jednotlivými automobilkami.

Nejen pandemie koronaviru spojená s nedostatkem čipů nebo válka na Ukrajině. Automobilový průmysl čelí také honbě za nízkoemisním provozem. „Tohle byly tři vlny za posledních šest let, které měly vliv na to, jak se automobilismus proměnil,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Martin Peleška, ředitel českého zastoupení automobilek Toyota a Lexus.

Není možné přestat vyrábět vozidla se spalovacími motory a kompletně se přeorientovat na elektromobily. Automobilový průmysl by se tak stal příliš závislý na velmi malém počtu konkrétních zemí, protože disponují potřebnými zdroji. S takovým varováním přišel výkonný ředitel německé automobilky BMW Oliver Zipse.

Téměř tři čtvrtiny českých podniků pocítí negativní dopad válečného konfliktu na Ukrajině. Pracovní místa plánují ukrajinským uprchlíkům nabídnout více než dvě třetiny výrobních firem. Podle více než poloviny personalistů by ukrajinští občané mohli pomoci firmám zaplnit pozice, které se jim nedařilo dlouhodobě obsadit. Vyplývá to z průzkumu, který personální agentura Hofmann Personal uskutečnila v březnu mezi 158 personalisty z výrobních, velkoobchodních a logistických firem.

Válka na Ukrajině neznamená problémy jen pro výrobce automobilů, zásadní restrikce nebo zastavení výroby hlásí i jejich dodavatelé. Německý gumárenský průmysl varuje před blížícím se nedostatkem nových pneumatik na trhu. Docházejí totiž suroviny z Ruska.

Ukrajina byla před vpádem ruských vojsk největším světovým producentem neonu. Tento vzácný plyn patři ke klíčovým surovinám při výrobě čipů. Ukrajina dodávala na trhy asi polovinu celosvětové spotřeby neonu, a tak nyní hrozí prodloužení nedostatku čipů ve všech odvětvích, kde je tato nenahraditelná součástka zapotřebí. Tedy v elektrotechnickém, ale i automobilovém průmyslu.

Dalekosáhlé ekonomické důsledky Putinovy invaze na Ukrajinu zahrnují mimo jiné také avizovaný odchod mnoha světových výrobců automobilů z ruského trhu. Pokud velké zahraniční koncerny Rusko skutečně opustí, nezbude tamním zájemcům odkázaným na domácí produkci zrovna velký výběr.

Na sankcích vůči Rusku může v oblasti automobilového průmyslu nejvíce profitovat Čína. Prakticky všechny velké automobilové značky omezily vývoz aut do Ruska a také jejich výrobu v této zemi.

Automobilové továrny evropských nebo japonských značek v Rusku, respektive ty, ve kterých měly rozhodující podíl, až na výjimky zastavily výrobu. Nyní sílí volání po jejich znárodnění. Automobily tak mohou přijít nejen o svůj majetek a miliardové investice do nich, ale existují i reálné obavy, že Rusko bude chtít tyto továrny použít k válečným účelům, konkrétně k výrobě techniky pro armádu.