Češi jako investiční dravci V4. Poklesy na trzích berou jako slevy v obchodě

Komerční sdělení
Komerční sdělení
  • 25. čvn 2026, 18:00

  • Český investor v posledních letech mimořádně dospěl. Přestože v hodnocení celkové ekonomické situace nepatříme k přehnaným optimistům, prožité krize a období vysoké inflace nás neodradily. Naopak nás vytrénovaly k rychlé akci.

    Unikátní průzkum společnosti Generali Investments ukazuje, že Češi se v rámci Visegrádské čtyřky chovají velmi racionálně, masivně přesouvají peníze z běžných účtů do akcií či realitních fondů a naučili se tržní poklesy využívat jako ideální příležitost k nákupu. Podrobnosti v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News rozebral obchodní ředitel společnosti Generali Investments Petr Mederly.

    Pesimismus ve V4: Slováci na dně, Maďaři s novou energií

    Podle čerstvých dat nejsou Češi v pohledu na budoucnost hospodářství žádní velcí snílci. Pouhých 14 % domácností vidí další vývoj optimisticky, zatímco zhoršení situace očekává 32 % dotázaných. V rámci regionu V4 jsme tak druzí nejvíce pesimističtí. Úplně nejhůře vidí svou situaci lidé na Slovensku, což přímo odráží tamní složitou ekonomickou realitu. Velmi blízko českému opatrnému pohledu jsou Poláci, a to i přesto, že jejich ekonomika aktuálně zažívá fantastický růst podpořený masivními strukturálními investicemi. Na opačném pólu pak stojí Maďaři. Ti po politických změnách a volbách získali novou energii do žil a momentálně jsou největšími optimisty regionu.

    „Češi jsou nejvíc poučeným národem, který v jedné čtvrtině případů, to znamená každý čtvrtý investor, využívá poklesy správně tak, jak by se to mělo. To znamená, jsou slevy v obchodě, jdu nakupovat. A tohleto využívá čtvrtina českých investorů,“ vyzdvihuje obchodní ředitel Generali Investments Petr Mederly.

    Zásadní rozdíl mezi Českem a zbytkem V4 však spočívá v tom, jak s tímto nastavením lidé nakládají. Češi totiž nenechávají nic náhodě a místo pasivního čekání své finance aktivně řeší. Neodradily je zkušenosti s covidem, válka na Ukrajině ani období uplynulé dvouciferné inflace. Všechny tyto rány naopak investory posílily a poučily. Celá čtvrtina českých investorů dnes reaguje na poklesy trhů přesně tak, jak doporučují experti – berou je jako slevy v obchodě a vyrážejí levně nakupovat. Naproti tomu například Poláci při jakémkoliv zakolísání trhů okamžitě sahají na své investice a kvůli menší finanční rezervě z nich v panice stahují hotovost.

    Investiční boom: Od polštářů k realitním fondům

    V popandemickém období v Česku investovalo pouhých 22 % lidí, dnes toto číslo raketově vyrostlo na 56 %. Do této statistiky se přitom nepočítají standardní depozitní či spořicí produkty, ale výhradně přímé investiční nástroje jako akcie, komodity či investiční fondy. Za tímto exponenciálním růstem stojí především snaha ochránit peníze před drtivou sedmnáctiprocentní inflací z minulých let. Lidé si zvykli na vysoké úroky na spořicích účtech, a když začaly klesat, začali přirozeně hledat adekvátní náhradu, která hodnotu jejich úspor nesežere.

    Mýtus, že Češi hromadně suší miliardy v hotovosti doma pod polštářem, už dávno neplatí – v takzvaném „štrozoku“ držíme pouhých 16 % prostředků, což je nejméně v celém regionu. Na spořicích a běžných účtech sice stále leží zhruba 47 % peněz, zbytek se však jednoznačně přelil do investičních produktů. Plných 65 % českých investorů má dnes ve svém portfoliu akcie nebo akciové fondy. Druhým nejoblíbenějším pilířem jsou nemovitostní fondy, do kterých investuje 30 % lidí. Češi k nim mají historicky blízko a často do nich ukládají peníze, aby se jim zhodnocovaly stejným tempem, jakým rostou ceny samotných realit.

    Naopak ve srovnání se Slováky příliš nevyužíváme pasivní investování a ETF fondy. Na Slovensku je situace zkreslená masivním zapojením ETF v rámci tamního druhého důchodového pilíře. Češi si své rezervy budují zcela dobrovolně a své partnery si extrémně pečlivě prověřují. Hlavním kritériem pro výběr je u nás historické chování produktu v dobách krizí a kredibilita správce, zatímco Poláci se orientují hlavně podle okamžité nákladovosti a rychlé likvidity.

    Jak správně rozdělit peníze?

    Aby domácnost přežila jakékoliv nečekané výdaje bez finanční úhony, je nutné mít peníze správně rozškatulkované. Podle průzkumu má dnes 22 % Čechů vytvořenou excelentní finanční rezervu na celý jeden rok, což je v evropském kontextu skvělé číslo. Klíčem k úspěchu je však diverzifikace a dodržování doporučených investičních horizontů napříč různými hromádkami.

    Základem je okamžitá hotovost na běžném či spořicím účtu, kam lidé sahají při nenadálých výdajích, jako je rozbitá pračka nebo oprava auta. Pro krátkodobý horizont s dostupností do pěti dnů jsou velmi efektivní takzvané repo fondy nebo fondy krátkodobých investic, které bezpečně nesou úrokovou sazbu velmi blízkou té od České národní banky. Na střednědobý horizont v řádu dvou až tří let se pak v období stabilní inflace hodí dluhopisové fondy, přičemž státní dluhopisy se v Česku obecně těší obrovské oblibě. Pro dlouhodobý horizont dosahující pěti až osmi let jsou ideální dynamické akciové fondy, u nichž je ale nutné počítat s výkyvy a případné poklesy na trhu jednoduše vysedět.

    Velkým fenoménem moderní doby jsou investiční aplikace v mobilních telefonech, které na jedno či dvě kliknutí umožňují okamžitý nákup globálních titulů jako Apple nebo Nvidia. Využívá je už 45 % Čechů, což je nejvíce z celé V4. Mobilní platformy sice skvěle šíří finanční osvětu, experti však varují před unáhleným chováním pod vlivem emocí nebo rad z internetových diskusí a hospod. Kvůli rychlosti rozhraní lidé v mobilech často dělají chyby a nakupují tituly v momentě, kdy už hlavní růst proběhl. Naštěstí do aplikací Češi neposílají celoživotní úspory – plných 60 % svých zásadních finančních prostředků dál zodpovědně svěřují prověřeným a velkým investičním fondům a poradcům.