Mluvčí íránského ministerstva zahraničí označil středeční výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Írán žádá o příměří, za nepravdivý a nepodložený. Píší to agentury s odkazem na prohlášení, které odvysílala íránská televize.
Americký požadavek na účast ostatních členských států Severoatlantické aliance (NATO) v konfliktu na Blízkém východě nedává smysl, řekl ve středu novinářům prezident Petr Pavel na briefingu po návštěvě pracovišť Akademie věd ČR v Praze. Uvedl, že NATO bylo založeno jako obranná aliance. Spojené státy nikdo nenapadl, proto zapojení ostatních členských států nesplňuje to, na jakých parametrech byla aliance založena, míní Pavel. Odchod Spojených států by podle něj znamenal zásadní zkoušku pro zbytek aliance.
Pentagon zvažuje obsazení strategických ostrovů v Perském zálivu, píše web RFE/RL. Experti ale upozorňují, že samotné obsazení ostrovů nezajistí lodím bezpečné proplutí Hormuzským průlivem, protože Írán může útočit na dálku drony a raketami. Kontrola nad těmito ostrovy by však výrazně ovlivnila geopolitickou a energetickou situaci v regionu.
Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Rozpory se musí odstranit, například dalším jednáním smluvních stran. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit. Články jsou v rozporu s neutralitou státu a zákazem diskriminace, konstatoval ÚS. Uzavření podobné smlouvy však podle soudu obecně není v rozporu se svrchovaností Česka – vždy záleží na konkrétním obsahu.
Americký prezident Donald Trump řekl britskému deníku The Daily Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.
Americko-izraelské letecké údery v Íránu vážně narušily komunikaci špiček íránského režimu. To Teheránu na jedné straně komplikuje koordinaci rozsáhlejších odvetných útoků, zároveň to ale může komplikovat ukončení konfliktu. Podle deníku The New York Times na to upozorňují vysoce postavení úředníci americké administrativy.
Vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se války v Íránu jsou často nejasná a leckdy i protichůdná. Trump několikrát řekl, že USA již zvítězily, aby následně uvedl, že práci bude potřeba ještě dokončit. Mluvil také o „bezpodmínečné kapitulaci“, ale také o dohodě a časový plán operace se mu pod rukama neustále mění. Podle analýzy CNN se tak nejvýraznějším rysem konfliktu stává zmatek.
Poslanec Miroslav Ševčík (za SPD) se ve vysílání CNN Prima NEWS vysmál izraelsko-americkému útoku na Írán, který židovský stát nazval „Řvoucí lev“. „Je to spíš kvikot,“ podotkl Ševčík. Poslanec za ODS Vojtěch Munzar následně kritizoval českou vládu za reakci na rostoucí ceny pohonných hmot.
Je třeba přiznat, že Maďaři nediverzifikovali včas zdroje v oblasti energetiky, jsou závislí na ruské ropě a dostali se do velké pasti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Přesto se tamního vedení v čele s premiérem Viktorem Orbánem v mnoha ohledech zastala. Zároveň podle ní není fér, když se říká, že Maďaři nechtějí podporovat Ukrajinu. Kromě diplomatické roztržky mezi Budapeští a Kyjevem okomentovala také konflikt na Blízkém východě i působení Donalda Trumpa v prezidentském úřadu.
Americký prezident Donald Trump sdělil svým poradcům, že je ochotný ukončit konflikt s Íránem, aniž by došlo ke znovuotevření Hormuzského průlivu. To by pravděpodobně znamenalo, že by si Teherán ponechal kontrolu nad tímto klíčovým námořním koridorem. Píše o tom americký deník The Wall Street Journal. Své rozhodnutí měl Trump vysvětlit tím, že původní odhady podcenily možnou délku války. Původní očekávání hovořila o konfliktu dlouhém čtyři až šest týdnů. Válku s Íránem zahájily USA a Izrael 28. února.
Íránský útok v noci na úterý zasáhl kuvajtský tanker kotvící v Dubaji a způsobil požár. Nyní hrozí únik ropy do moře. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž nebyl při útoku nikdo zraněn. Čtyři lidé naproti tomu utrpěli v Dubaji zranění po pádu nespecifikovaných trosek způsobeném protivzdušnou obranou.
Za průměrnou hrubou mzdu se v roce 1981 dalo koupit 359 litrů benzinu značky Normal, současník ale pořídí za měsíční příjem hned 1 174 litrů Naturalu 95. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná hrubá mzda v roce 1981 činila 2 692 korun, zatímco v roce 2025 to bylo 49 215 korun. Z porovnání obou položek tak vyplývá, že dnes by litr socialistického Normalu přišel na 136 korun za litr, aktuálně však Natural 95 stojí jen kolem 42 korun. Ceny paliv v Československu v roce 1981 prudce vyskočily kvůli islámské revoluci v Íránu a invazi Iránu do Iráku. Nyní se dějiny opakují a nová ropná krize je opět spojena s boji o Írán.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
