Americká armáda je připravena zaútočit na Írán již tento víkend, píše CNN. Americký prezident Donald Trump se ale ještě nerozhodl, zda takové akce povolí, uvedly zdroje obeznámené se situací. Spojené státy ale mají na Blízkém východě značné množství leteckých a námořních sil a přípravy na možný útok už zahájil i Írán. Načasování útoku by však mohlo být ovlivněno i řadou významných událostí včetně končících zimních olympijských her nebo začínajícího Ramadánu.
K Íránu velmi brzy vypluje další americká letadlová loď. V pátek to řekl podle agentur americký prezident Donald Trump. Podpořil také změnu vlády v Íránu. Podle amerických médií se bude jednat o loď USS Gerald Ford, která v posledních měsících sloužila v Karibiku a byla součástí námořní síly, která vyvíjela tlak na Venezuelu.
Americký prezident Donald Trump zvažuje, že do oblasti Blízkého východu vyšle druhou letadlovou loď s doprovodnou flotilou pro případ, že jednání s Íránem nebudou úspěšná. Trump to řekl v úterý serveru Axios s tím, že Írán má zájem se dohodnout, protože si je vědom hrozby amerického vojenského zásahu. Spojené státy již v regionu mají údernou skupinu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Trump v uplynulých týdnech opakovaně hrozil vojenským úderem proti Íránu.
Íránské bezpečnostní složky použily při násilném potlačení nedávných protestů širokou škálu zbraní od kulometů přes odstřelovací pušky až po mačety. Na základě analýzy stovek videí a fotografií provedené perskou redakcí stanice BBC to píše její web. Protesty se rozšířily do více než 200 íránských měst a bezpečnostní složky při nich podle lidskoprávních organizací zabily tisíce lidí a desítky tisíc dalších zadržely.
Íránské úřady propustily na kauci demonstranta Erfána Soltáního, o němž některá média a organizace v lednu uváděly, že ho čeká poprava. Agentuře AFP to sdělil jeho právní zástupce Amír Mósachání. Propuštěný Soltání byl jedním z tisíců zadržených lidí, kteří se zúčastnili několikatýdenních protirežimních protestů.
Pokud Spojené státy zaútočí na Írán, tentokrát to bude znamenat regionální ozbrojený konflikt, varoval v neděli íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou 86letý ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl, uvedla agentura AP. Ajatolláhovo vystoupení živě přenášela íránská televize.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje Íránu útokem a zároveň žádá, aby uzavřel dohodu. Jeho požadavky jsou jasné: Írán musí ukončit svůj jaderný program, omezit své kapacity v oblasti balistických raket a přerušit vztahy s podle Američanů nebezpečnými spojenci na Blízkém východě. Na oplátku Spojené státy nezaútočí a zruší drtivé sankce, slibuje Trump. Pokud islámská republika tyto podmínky nepřijme, Trump varoval, že země ponese „mnohem horší“ následky než loni, kdy se Spojené státy připojily k Izraeli při bombardování íránských jaderných zařízení. Írán má ale různé prostředky, kterými může reagovat. Kromě raket a dronů by mohl výrazně ovlivnit obchod s pohonnými hmotami.
Írán považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny, uvedl v neděli předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Jde podle něj o odvetný krok za to, že EU zařadila íránské revoluční gardy na unijní seznam teroristických organizací, informují tiskové agentury.
Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 30 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery potvrdila, jsou podle ní reakcí na páteční porušení příměří.
Spojené státy vysílají na Střední východ klíčové vojenské prostředky, včetně letadlové lodi a dalších bombardérů. Írán se proto připravuje na možný útok. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zaútočí na islámskou republiku kvůli jejímu krvavému zásahu proti protivládním demonstrantům. Pokud Trump vojenskou akci schválí, Teherán nebude mít podle odborníků prakticky žádnou šanci zastavit letecký útok, píše web RFE/RL. Odborníci ale zároveň podotýkají, že Írán zcela bezzubý není a může nepříjemně zaútočit. Disponuje totiž impozantním arzenálem, který zahrnuje pokročilé balistické a nízko letící řízené střely, stejně jako bojové drony.
Syrské úřady v západní provincii Latákíja zakázaly zaměstnankyním veřejného sektoru nosit v práci make-up. Rozhodnutí vyvolalo pobouření a řada Syřanů vyjádřila obavy z omezování osobních svobod. Úřady podle agentury AFP reagovaly prohlášením, že cílem nebylo nikoho omezovat, ale spíše „regulovat profesionální vzhled a zabránit nadměrnému používání kosmetiky“.
Protesty v Íránu namířené proti vládnoucímu režimu duchovního vůdce Alího Chameneího mohou vynést zpět na vrchol královskou rodinu. Její hlavou je v současnosti Kýros Rezá Pahlaví – syn posledního íránského šáha. Celé dekády strávil v exilu, ale nyní hlásí, že je připraven převzít ve své domovině moc. Ačkoliv je prakticky jedinou viditelnou hlavou opozice, nepříliš optimisticky se k jeho přesunu k moci staví kupříkladu americký prezident Donald Trump.
Íránem dnes prochází největší vlna masových protestů od islámské revoluce roku 1979. Nejde o dílčí nepokoje ani o dočasnou nespokojenost — jde o otevřený střet mezi společností a režimem, který ztratil legitimitu a udržuje se u moci už jen hrubým násilím. A zatímco se ulice íránských měst topí v krvi odvážných mužů a žen, kteří bojují nejen o svou svobodu, ale o samotné přežití, část Evropy mlčí. Ostudně a zbaběle mlčí.
Blízkým nebo také Předním východem (případně Střední východ) se rozumí oblast východního Středomoří. Mezi státy Blízkého východu patří Bahrajn, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Omán, Jemen, Saúdská Arábie, Sýrie, Turecko a Spojené arabské emiráty. Jde o oblast nejstarší civilizace a střetu tří monoteistických náboženství.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
