Blízký východ

Nejnovější příspěvky k tématu

ANALÝZA: Írán Trumpovi zřejmě neustoupí. Hrozí eskalace a širší konflikt
Blízký východ

ANALÝZA: Írán Trumpovi zřejmě neustoupí. Hrozí eskalace a širší konflikt

Americký prezident Donald Trump vyhrožuje Íránu útokem a zároveň žádá, aby uzavřel dohodu. Jeho požadavky jsou jasné: Írán musí ukončit svůj jaderný program, omezit své kapacity v oblasti balistických raket a přerušit vztahy s podle Američanů nebezpečnými spojenci na Blízkém východě. Na oplátku Spojené státy nezaútočí a zruší drtivé sankce, slibuje Trump. Pokud islámská republika tyto podmínky nepřijme, Trump varoval, že země ponese „mnohem horší“ následky než loni, kdy se Spojené státy připojily k Izraeli při bombardování íránských jaderných zařízení. Írán má ale různé prostředky, kterými může reagovat. Kromě raket a dronů by mohl výrazně ovlivnit obchod s pohonnými hmotami.

Izraelské údery v Gaze zabily 30 lidí. Zasáhly policejní stanici, obytný dům i stan

Aktualizováno

Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 30 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery potvrdila, jsou podle ní reakcí na páteční porušení příměří.

ANALÝZA: Írán se nemá ve střetu s USA čím bránit. Má však řadu impozantních útočných zbraní

Spojené státy vysílají na Střední východ klíčové vojenské prostředky, včetně letadlové lodi a dalších bombardérů. Írán se proto připravuje na možný útok. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zaútočí na islámskou republiku kvůli jejímu krvavému zásahu proti protivládním demonstrantům. Pokud Trump vojenskou akci schválí, Teherán nebude mít podle odborníků prakticky žádnou šanci zastavit letecký útok, píše web RFE/RL. Odborníci ale zároveň podotýkají, že Írán zcela bezzubý není a může nepříjemně zaútočit. Disponuje totiž impozantním arzenálem, který zahrnuje pokročilé balistické a nízko letící řízené střely, stejně jako bojové drony.

Syrské úřady zakázaly ženám make-up. Podle jakého zákona? ptají se naštvaní lidé

Syrské úřady v západní provincii Latákíja zakázaly zaměstnankyním veřejného sektoru nosit v práci make-up. Rozhodnutí vyvolalo pobouření a řada Syřanů vyjádřila obavy z omezování osobních svobod. Úřady podle agentury AFP reagovaly prohlášením, že cílem nebylo nikoho omezovat, ale spíše „regulovat profesionální vzhled a zabránit nadměrnému používání kosmetiky“.

Vrátí se Írán k monarchii? Syn posledního šáha se hlásí o slovo, Trump mu však nevěří

Protesty v Íránu namířené proti vládnoucímu režimu duchovního vůdce Alího Chameneího mohou vynést zpět na vrchol královskou rodinu. Její hlavou je v současnosti Kýros Rezá Pahlaví – syn posledního íránského šáha. Celé dekády strávil v exilu, ale nyní hlásí, že je připraven převzít ve své domovině moc. Ačkoliv je prakticky jedinou viditelnou hlavou opozice, nepříliš optimisticky se k jeho přesunu k moci staví kupříkladu americký prezident Donald Trump.

KOMENTÁŘ Veroniky Vrecionové: Mlčení Evropy k dění v Íránu je ostudné. Nesmíme stát stranou

Íránem dnes prochází největší vlna masových protestů od islámské revoluce roku 1979. Nejde o dílčí nepokoje ani o dočasnou nespokojenost — jde o otevřený střet mezi společností a režimem, který ztratil legitimitu a udržuje se u moci už jen hrubým násilím. A zatímco se ulice íránských měst topí v krvi odvážných mužů a žen, kteří bojují nejen o svou svobodu, ale o samotné přežití, část Evropy mlčí. Ostudně a zbaběle mlčí.

Trumpova Rada míru PŘEHLEDNĚ: Slovo má mít i Putin. Jaká je mise a kolik stojí členství?

Americký prezident Donald Trump hodlá zřídit „Radu míru“ pro Gazu a vládám několika zemí rozeslal pozvánku, aby se připojily k jeho novému projektu, jehož má být doživotním předsedou. Mimo spojenců Trump zve i Rusko a Bělorusko. Pokud by ale země chtěly být trvalým členem, musely by zaplatit více než miliardu dolarů. Podívejte se, jaká bude mise projektu, který kritici označují za potenciálního konkurenta Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN), která vznikla po druhé světové válce.

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Írán představuje kybernetickou hrozbu pro Evropu

Současné dění v Íránu nám kromě jiného připomnělo jednu věc. Nejen Rusko a Čína, ale i teheránský islamistický režim má zájem o vyvolávání rozporů v Evropě s cílem rozložit ji zevnitř. Všeobecně se už dlouho ví, že Rusko aktivně podporovalo například úsilí o Brexit. To ukázal v plné nahotě případ prokremelského europoslance Nathana Gilla. Nyní vychází najevo, že i Írán měl zájem zasahovat do vnitřních záležitostí Velké Británie.

Blízkým nebo také Předním východem (případně Střední východ) se rozumí oblast východního Středomoří. Mezi státy Blízkého východu patří Bahrajn, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Omán, Jemen, Saúdská Arábie, Sýrie, Turecko a Spojené arabské emiráty. Jde o oblast nejstarší civilizace a střetu tří monoteistických náboženství.