Istanbul

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu v Istanbulu jednal s vůdcem palestinského hnutí Hamás Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci na toto zdevastované území, na kterém vede Izrael proti Hamásu válku v odvetě za jeho říjnový teroristický útok. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na státní televizní a rozhlasovou stanici TRT. Turecká hlava státu po jednání s politickým šéfem skupiny, kterou Izrael, USA i EU považují za teroristickou organizaci, také vyzvala Palestince k jednotě.

Při úterním požáru budovy v Istanbulu zemřelo nejméně 25 lidí, píší agentury s odkazem na prohlášení úřadu istanbulského guvernéra. Podle tureckého tisku je mrtvých až 27. Další osoby jsou zraněné. Počet obětí v posledních hodinách rostl. Příčiny požáru zatím nejsou jasné a jsou předmětem šetření. Policie několik lidí zadržela a vyslýchá je.

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se podle průběžných výsledků zřejmě nepodařilo v místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře. Prezident výsledky označil za zlomové a uznal, že jeho strana nedosáhla požadovaných výsledků. Starostové obou měst z největšího opozičního uskupení, Lidové republikánské strany (CHP), vedou s velkým náskokem v průběžném sčítání hlasů a již se prohlásili za vítěze. Kandidáti CHP uspěli i v dalších velkých tureckých městech a metropolitních oblastech.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo, že nebude znovu kandidovat do prezidentského úřadu. V pátek řekl, že březnové komunální volby budou jeho poslední, píší zahraniční tiskové agentury. Podle stávajícího znění turecké ústavy by však Erdogan ani znovu kandidovat na prezidenta nemohl.

Dva maskovaní ozbrojenci v neděli zaútočili v kostele v Istanbulu během mše a zabili jednoho člověka. Informoval o tom na síti X turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya. Ten později oznámil, že policie zadržela dva muže, o kterých se domnívá, že byli útočníky. Smutek nad útokem v kostele vyjádřil papež František.

Senát koncem ledna odmítl Istanbulskou úmluvu. Dohoda Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí vyvolává řadu kontroverzí především kvůli genderové ideologii. Podle zastánců zlepší pomoc obětem. Kritici upozorňují, že oblast řeší už národní legislativa a problém je spíše ve vymahatelnosti stávajících zákonů. Proto podle nich neplatí argumentační zkratka, že kdo nesouhlasí se smlouvou, podporuje agresivní chování mužů vůči ženám.

Policie vyšetřuje další z podezřelých úmrtí ruských úředníků a podnikatelů. Dvaašedesátiletý ruský diplomat Nikolaj Kobrinec byl nalezen bez známek života v hotelu v tureckém Istanbulu, informuje The Sun. Podle Moskvy zemřel Kobrinec náhle na infarkt, případ však řeší místní policie.

Ve středním Turecku v pondělí ráno zemřelo 12 lidí při nehodě autobusu, který spadl do hlubokého příkopu. Dalších 19 cestujících je zraněno, z toho jeden těžce, uvedly podle agentury AP turecké úřady.

V přístavu Derince nedaleko Istanbulu v pondělí odpoledne zazněla exploze, při které se zranilo nejméně 12 lidí. Informuje o tom turecký tisk. Přístav se specializuje na přepravu obilí a jiných zemědělských komodit. Příčiny se vyšetřují, podle prvních informací výbuch nastal při překládce pšenice a spekuluje se, že explodoval obilný prach.

Zdá se, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou začal přiklánět na stranu Kyjeva. Před pár dny přijal ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského v Istanbulu, navíc mu umožnil odletět zpátky do vlasti s veliteli ukrajinského praporu Azov, přestože ti měli dle dohody s Ruskem zůstat v Turecku až do konce války. Erdogan navíc prohlásil, že Ukrajina by se měla stát členem NATO. Rusko na to okamžitě velmi ostře zareagovalo.

Ruští okupanti pokračují v masivním bombardování ukrajinských měst. Za cíle si vybírají především civilní oblasti. Ukrajinci mnoho raket i sebevražedných dronů sestřelili již ve vzduchu. Přesto došlo k výrazným škodám. Nejtvrdší boje nadále zuří u Bachmutu, Lymanu, Avdijivky, Kupjansku a Marjinky.

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil předběžný návrh pro státní rozpočet na rok 2024, který počítá se schodkem 235 miliard korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na středeční tiskové konferenci po dlouhém jednání kabinetu. Poznamenal, že teprve nyní začne politická debata k deficitu, přičemž s čísly by mohla navíc zamíchat srpnová makroekonomická predikce. Jako strop si vláda nastavila 270 miliard korun. „Nikdy nekomentuji průběh debaty na vládě,“ poznamenal šéf resortu financí na konto táhlé středeční diskuze ministrů. Potvrdil, že nesáhne na tarifní platy pro státní zaměstnance ani valorizaci plateb za státní pojištěnce.