Jak vzniká cihla? Vyzkoušeli jsme si práci v cihelně, od hlíny až po zátěžovou zkoušku
Jak vzniká cihla, která se může stát součástí domu na několik generací? Reportér Karel Kašák se vydal do cihelny společnosti HELUZ v Dolním Bukovsku, aby to zjistil na vlastní kůži. Na jeden den se proměnil v dělníka, vyzkoušel si práci na výrobní lince, měření cihel i testování jejich pevnosti. A zjistil, že za zdánlivě obyčejným stavebním materiálem stojí moderní technologie, precizní práce i lidé, kteří své řemeslo dobře znají.
Příběh společnosti HELUZ se začal psát v roce 1992, kdy rodiče Romana a Michala Heluzových koupili zpět znárodněnou cihelnu v Dolním Bukovsku. Mohli tak navázat na tradici, jejíž kořeny sahají až do 19. století. Postupně rozšiřovali výrobu i závody, včetně zcela nového závodu v Hevlíně. Na jejich práci dnes navazují jejich synové.
„Naše mise, kterou jsme dostali od rodičů, je jasně daná: HELUZ je víc než cihla. A to se nám, myslím, i podařilo,“ říká spolumajitel společnosti Roman Heluz.
Rodinné jméno na každé cihle pro něj znamená především odpovědnost. Za kvalitu výrobků, jejich vlastnosti i za garanci, kterou firma zákazníkům poskytuje. Cihly totiž nejsou materiálem na pár let. Mají sloužit po generace.
Miliony cihel ročně a moderní výroba
Dnes společnost HELUZ vyrábí miliony cihel ročně. Jen za loňský rok jich bylo 21 153 765, což představuje materiál přibližně na 4 000 rodinných domů. Jedním z klíčových závodů je právě Dolní Bukovsko, které má dlouhou historii a zároveň nabízí široké portfolio výrobků.
„Je to historické centrum, kde se začaly pálit cihly. Zároveň tady máme nejširší spektrum různých výrobků, které vytváříme,“ vysvětluje ředitel závodu Lukáš Chochol.
S rostoucími nároky na výrobu se mění také podoba práce v cihelně. Závod nabízí uplatnění především lidem s technickým zaměřením. Aktuálně se zaměřuje zejména na pozice operátorů výrobních linek, elektromechaniků údržby a seřizovačů.
„Díky automatizaci už práce není zdaleka tak fyzicky náročná jako dříve. Operátoři se dnes věnují především obsluze zařízení, dohledu nad výrobou a kontrole výrobků,“ popisuje Lukáš Chochol.
Pro zájemce o technické profese tak může být cihelna zajímavým místem, kde uplatní své schopnosti v prostředí moderních technologií. Podle ředitele závodu je důležitou součástí pracovního života také rodinná atmosféra a nabídka zaměstnaneckých benefitů.
Karel Kašák přímo u výroby: od hlíny až po cihlu
Jak se z obyčejné hlíny stane stavební materiál s přesně danými parametry? Reportér Karel Kašák se vydal přímo na výrobní linku prozkoumat, jak celý proces probíhá.
„Hlína se nejprve zavodní a napaří, aby měla správnou konzistenci. Potom putuje do lisu, kde se z ní vytlačuje požadovaný tvar,“ vysvětlil Pavel Cihla. Samotný lis přirovnal k velkému mlýnku na maso. Materiál se v něm stlačí, zbaví přebytečného vzduchu a protlačí přes formu, která mu dá výsledný tvar.
Z vytvarovaného pásu hlíny se následně řežou jednotlivé cihly. Ani tím ale jejich cesta nekončí. Každý kus je potřeba pečlivě zkontrolovat, zda odpovídá předepsaným rozměrům a nemá viditelné vady.
Cihla se vyvíjí stejně jako požadavky na bydlení
Na první pohled by se mohlo zdát, že na cihle už není co vylepšovat. Jenže i tento tradiční stavební materiál prochází neustálým vývojem. Výrobci musí reagovat na nové požadavky zákazníků, změny stavebních norem i rostoucí důraz na energetickou úspornost.
„Snažíme se cihlu a její složení upravovat tak, aby domy měly co nejmenší spotřebu energie. Dalším směrem je lepší zvuková izolace při nižší objemové hmotnosti cihel. Jedním z nejdůležitějších trendů je také snížení pracnosti na stavbě,“ vysvětluje produktový manažer Pavel Heinrich.
Vývoj se tak nezaměřuje pouze na samotné vlastnosti cihel, ale také na jejich praktické využití. Důležitá je například snadnější a rychlejší práce při stavbě domu. Výrobce přitom musí zohledňovat i měnící se požadavky na stavební materiály, které souvisejí mimo jiné s energetikou a klimatickými podmínkami.
K dosažení těchto cílů slouží moderní laboratoře, výpočetní technika i pokročilé programy, které využívají fyzikální modely. Postupně se do vývoje zapojuje také umělá inteligence. Podle Pavla Heinricha se navíc kvalita výrobků za posledních patnáct let výrazně zlepšila.
Karel Kašák v laboratoři. Kolik toho cihla vydrží?
A právě laborator byla další „kariérní“ zastávkou Karla Kašáka. Tentokrát nešlo jen o pozorování. Vyzkoušel si ale i to, jak se cihly testují, měří a váží, a zapojil se také do zkoušky jejich pevnosti.
Výsledek ukázal, že testovaný kus vydržel zatížení 207 tun, a splnil tak požadované parametry. Pro reportéra to byla názorná ukázka toho, jak náročným testováním musí stavební materiál projít, než se dostane k zákazníkům.
Práce v laboratoři přitom není jen o opakování stejných postupů. Jednotlivé zkoušky se provádějí na různých materiálech, takže se mění i jejich výsledky. Laboranti se navíc při odběru vzorků dostávají do různých částí republiky.
Za každou cihlou stojí lidé i technologie
Společnost HELUZ má výrobní závody v několika částech České republiky, mimo jiné v Dolním Bukovsku, Hevlíně a Libochovicích. Vedle výroby cihel se věnuje také dalším stavebním řešením, včetně oken a zpracování skel, komínů a vlastní dřevovýroby. Důležitou součástí jejího zázemí je rovněž vývoj a testování, které pomáhají ověřovat vlastnosti výrobků a hledat nové možnosti jejich využití.
Jednodenní kariéra Karla Kašáka tak nabídla pohled na výrobu, která se opírá o dlouholetou tradici, ale zároveň využívá moderní technologie. A sám na závěr přiznal, že to „byla docela fuška, ale příjemná“. A kdo ví, třeba by se po další praxi v cihelně dokázal uplatnit i jako skutečný cihlář.
