Mezinárodní olympijský výbor

Ve věku 79 let zemřel bývalý předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge. Někdejší belgický jachtař a ortoped vedl MOV v letech 2001 až 2013, poté byl čestným předsedou. Zprávu o jeho úmrtí přinesl na svém webu MOV.

Kvůli několika incidentům na hrách v Tokiu čelí trestnímu oznámení už i Mezinárodní olympijský výbor (MOV) a Mezinárodní jezdecká federace (FEI). Tématem je nevhodné chování vůči koním. Nejvíce medializovaný byl případ moderní pětibojařky Schleuové, která se bičíkem snažila umravnit vylosovaného hnědáka, který měl k poslušnosti daleko. Ochránci zvířat mluví o týrání.

Japonská softbalistka Miu Gotová dostane kvůli obavám z koronaviru novou zlatou medaili z olympiády v Tokiu. Organizátory her požádala o výměnu poté, co do ní při oslavách kousl starosta města Nagoja.

Olympiáda v Tokiu skončila, nyní přišel čas na bolestivé vyúčtování. Ačkoliv se olympijské hry běžně dostávají „přes“ budget, u Japonska se na výsledném čísle výrazně podepsala nejen pandemie koronaviru. Oficiální výše výdajů byla stanovena na 15 miliard dolarů, podle expertů to ale bude o 10 miliard více. Co se stalo, že Tokio nakonec hostilo nejdražší letní olympiádu, kterou budou Japonci splácet několik následujících let?

Mezinárodní olympijský výbor odebral v souvislosti s vyšetřováním kauzy sprinterky Krysciny Cimanouské akreditaci dvěma členům běloruské výpravy. Olympijskou vesnici v Tokiu musí opustit reprezentační trenér Jurij Mojsevič a funkcionář Artur Šumak, kteří údajně atletku proti její vůli nutili k návratu do vlasti.

Jen pár dnů po zisku stříbrné olympijské medaile zemřela americké koulařce Raven Saundersové matka. S ohledem na tuto tragickou zprávu zastavil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) vyšetřování jejího protestního gesta na stupních vítězů. Saundersová rovněž pozastavila aktivitu na svých sociální sítích. Stejně jako před pěti lety se obává problémů s duševním zdravím.

Běloruská sprinterka Kryscina Cimanouská, která se i přes příkaz shora odmítla z olympijských her vrátit do své domoviny, přijala polské humanitární vízum. Z Tokia odletí do Varšavy ve středu. Mezitím podle běloruské opozice matka atletky od úřadů měla slyšet, že se dcera stala zahraniční agentkou.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) řeší další politický projev na stupních vítězů na hrách v Tokiu. Od čínského týmu žádá vysvětlení, proč dvě zlaté medailistky z týmového sprintu v dráhové cyklistice Čung Tchien-š' a Pao Šan-ťü měly připnuté odznáčky s hlavou někdejšího komunistického vůdce Mao Ce-tunga.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zahájil formální vyšetřování případu běloruské běžkyně Krysciny Cimanouské, kterou podle jejího vyjádření nutilo vedení výpravy k odletu do vlasti. Sprinterka totiž kritizovala tamní režim i běloruské trenéry. MOV si vyžádal od běloruského olympijského výboru vysvětlení, které měl dostat do úterý. Cimanouská mezitím získala polské humanitární vízum a v nejbližších dnech by měla zamířit z Tokia do Varšavy. Podobnou nabídku jí dalo i Česko.

Petice, která volala po změně pravidel pro transgender sportovce na olympiádách, v tichosti zmizela ze stránek Change.org. Stalo se tak v předvečer premiérového výstupu transgender vzpěračky Laurel Hubbardové, která soutěží v pondělí odpoledne. Podle autorů byla petice odstraněna na základě hlášení, že jde o formu nenávistného projevu.

Prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach prožívá těžké časy. Mnozí Japonci ho kvůli přehnanému lpění na uspořádání tokijských her během pandemie považují za nežádoucího.

Česká republika nabídne podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) běloruské běžkyni Kryscině Cimanouské vízum, aby se vyhnula nucenému návratu do vlasti. Kritička režimu prezidenta Alexandra Lukašenka obvinila zástupce národního olympijského výboru, že se ji pokusili donutit k návratu z olympijských her v Tokiu do vlasti.