Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto o státních úřednících. Opozice podá ústavní stížnost
Koaliční poslanci přehlasovali prezidentovo veto k návrhu zákona o státních zaměstnancích, kvůli kterému Sněmovna ve středu svolala mimořádnou schůzi. Zákon má usnadnit výměnu úředníků ve státních institucích, ve Sněmovně se ocitl už potřetí. Kromě prezidenta Petra Pavla ho vetoval i Senát, opozice ho během schůze opakovaně ostře kritizovala. Během rozpravy poslanci projednávali i další koaliční návrh, který by měl omezit pravomoci prezidenta. I ten Pavel vetoval, poslanec hnutí STAN Karel Dvořák jej v dolní komoře označil za „lex pomsta“. Také tento zákon poslanci schválili. Opoziční Piráti už dříve avizovali, že pokud Sněmovna veto přehlasuje, podají stížnost k Ústavnímu soudu.
PŘEHLEDNĚ: Vrací se školkovné a také hlídačkovné. Lidem se o desítky tisíc zvedne rodičovská
Rodiče se v současném školním roce mohou těšit na několik úlev. Od 1. ledna se navyšuje rodičovská o 50 tisíc korun. Přilepší si ale pouze ti, kterým se dítě narodí až v roce 2027. V současné době mohou mladí lidé s malými dětmi čerpat hlídačkovné, které lze pobírat v době prezenčního studia. Spolu s elektronickou evidencí tržeb se vrátí i oblíbené školkovné a sleva na studenta. Daňové slevy však nelze uplatnit letos a do daňových přiznání si je lidé zapíší pouze od ledna příštího roku. Na jaké podpory rodiny dosáhnou?
Kolář: Pavel jako předloha nových Zrádců? Podle Valeše to připomíná Havlovo absurdní drama
Prezident Petr Pavel v pátek oproti svým původním plánům odvolil v komunálních volbách v obci Černouček. Překvapil tak nejen své kritiky, ale i širokou veřejnost. Komentátor Petr Kolář glosoval celou situaci slovy o tom, že by se jí mohla inspirovat další série televizní show Zrádci. Politolog Lukáš Valeš pak dění kolem Pavlova návratu ve vysílání CNN Prima NEWS připodobnil k absurdnímu Havlovu dramatu. On i další hosté volebního speciálu se nicméně shodli, že prezidentovo rozhodnutí vrátit se z dovolené a odvolit bylo správné.
Pavel se musel kontrolovat. Odborník odhalil, co prozradila prezidentova řeč těla u voleb
Na prezidentu Petru Pavlovi bylo vidět, že mu situace není příjemná, zhodnotil prezidentovo odvolení a následný rozhovor pro média v Černoučku lektor umění nonverbální komunikace Ondřej Staněk. „Ta nervozita a obrovská sebekontrola opravdu ukazují, že pan prezident ví, že situace není v pořádku, že pravděpodobně hraje o hodně,“ uvedl Staněk. Prezident odvolil poté, co se vrátil po vlně kritiky z dovolené. Na tu se nyní vrací. Dříve ohlášenou neúčast u voleb označil za chybu.
Vondráček kritizoval prezidenta za soukromý tryskáč. Berki od Pavla čeká důkaz, že ho platil
Diskutující se ve čtvrtečním vysílání pořadu 360° na CNN Prima NEWS vyjadřovali k zahraniční dovolené hlavy státu v době konání voleb. Debata se stočila mimo jiné k informaci, že Petr Pavel měl na dovolenou odletět soukromým tryskáčem. Zatímco poslanec Radek Vondráček (ANO) označil celou situaci za hrubou chybu a seriál propadů, zástupce vládního tábora Jan Berki (STAN) požadoval po Hradu jasné důkazy. Podle něj by celou situaci vyřešilo, kdyby Hrad doložil, že Pavel soukromé letadlo objednal na vlastní náklady. Pavel se v pátek nečekaně vrátil do Česka, aby odvolil.
Pavel se vrátil a odvolil. Byla to chyba, ale strhla se trochu hysterie, řekl
Prezident Petr Pavel přiletěl zpět do České republiky, aby se zúčastnil hlasování v komunálních volbách v Černoučku na Litoměřicku. Hrad původně oznámil, že se hlava státu voleb nezúčastní, a to z důvodu soukromé zahraniční cesty do Maroka. Za neúčast ve volbách prezident čelil kritice ze strany veřejnosti i koaličních a opozičních politiků. Pavel nakonec v Černoučku odvolil za velkého zájmu médií, a to krátce před 15. hodinou. V reakci na dotazy novinářů připustil, že udělal chybu. Zároveň ale mluvil o hysterii. Následně nasedl do auta, aby se vrátil do severní Afriky.
Za neúčast u voleb by Pavel v Masarykově éře dostal pokutu, hrozilo by mu i vězení
Za neúčast v obecních volbách v Praze roku 1927 dostalo trest 2 164 voličů v celkové výši 67 tisíc korun. V prvorepublikovém Československu byly volby povinné, i ty obecní. Za neúčast hrozily finanční sankce i vězení. „V nedělních volbách do obcí musí se tentokrát bezpodmínečně dostaviti každý volič,“ varoval v roce 1923 před zahájením obecních voleb národnědemokratický Moravskoslezský deník. „Úřady obdržely pokyny, aby řádně neomluvenou neúčast při volbách přísně trestaly peněžitou pokutou od 20 do 500 korun nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce,“ pokračovala výstraha voličům, která ovšem pouze tlumočila zákon.
