Záhady života Zdroj: Shutterstock
Jaký je život s jasnovidným a duchovně obdařeným člověkem, který tráví většinu dne mimo své fyzické tělo?
Slovenka Julia Sellers kdysi žila ve Washingtonu společně se svým manželem Michaelem. Nyní žije znovu na Slovensku a můžete se s ní setkat i na různých přednáškách s duchovní tématikou. Je také autorkou knihy Viděl jsem to zítra, kde popisuje nevšední život se svým mužem. Náš rozhovor byl natolik unikátní a zajímavý, že jeho pokračování najdete i v říjnovém vydání našeho časopisu.
Paní Julie, dříve než se vás budu ptát na Michaela, bych se ráda dozvěděla i něco o vás. Proč se dnes tolik zajímáte o duchovní tematiku? Měla jste sama nějaké nevšední prožitky?
V polovině devadesátých let se u mě začaly objevovat spontánní mimotělové zážitky. Nejprve jsem se v noci probudila bolestí v křížové oblasti a zjistila, že jsem se náhle ocitla mimo své fyzické tělo. Dívala jsem na ně z výšky. To ale nebylo všechno, jasně jsem vnímala také rozhovory lidí, našich sousedů, za stěnami v jejich bytech. Slyšela jsem i zvuky a hlasy různých televizí, protože je měli někteří naši sousedé puštěné. Nic takového samozřejmě přes zdi normálně slyšet nebylo. Moje vnímání mimo tělesnou schránku jako by se rozšířilo. I když tento stav trval jen několik minut, byl tak intenzivní, že mi dodnes chybí správná slova k tomu, abych ho přesně popsala.
Jak jste reagovala? Bála jste se?
Poprvé se mi to stalo v roce 1994 a tehdy jsem o tom, co se mi přihodilo, ještě neměla žádné teoretické informace. Dokonce jsem ani nevěděla, že něco takového existuje.
Jak si vysvětlujete tu bolest?
Teď už vím, že tehdy došlo ke spontánní aktivaci tzv. energie kundalinici, která sídlí v oblasti kostrče a kříže. Neměla jsem ani tušení, proč se mi to stalo, a tak jsem začala pátrat. Určité odpovědi jsem našla až v duchovní literatuře, protože nikdo z mého okolí tyto zkušenosti neměl. V dnešní době už není takový problém se k informacím o mimotělových zážitcích dostat, hovoří se o nich stále častěji i ve vědeckých kruzích. Ale přestože já určité zkušenosti s mimotělovými zážitky mám, není to nic proti tomu, co zažívá můj manžel. Vydalo to na celou knihu. On je mívá už od narození a mnohdy trvají celé hodiny. To je také důvod, proč se o něj tolik zajímá i seriózní vědecká obec. Jeho prožitky jsou fascinující v tom, že on je nemá natrénované ani uměle vyvolané, objevují se naprosto spontánně - přestože je úplně zdráv. Michaela znám už 25 let a od roku 1998 všechno, co mi o svých cestách říká, pečlivě zapisuji a dělám si o mimotělových prožitcích takový vlastní výzkum.
Popíšete mi tedy nějaké zajímavé události, které se vám staly po jeho boku?
Takových okamžiků je nesčetně a popravdě na většinu z nich nerada vzpomínám, protože jsou vždycky nečekané a negativně ovlivňují náš rodinný život. Vám se možná zdá, že je to dobrodružné a zajímavé, ale pro mě jsou Michaelovy schopnosti spíše obtěžující. Stejně jako on velmi toužím po poklidné domácí atmosféře, po tom, aby se věnoval například dětem, ale místo toho neustále řeším, že je zase »vylétnutý« z těla a zkrátka není schopen mi být plnohodnotnou oporou. K našemu rozhovoru jste si vybrala téma, o kterém poměrně nerada mluvím, ale zase rozumím tomu, že je to čtenářsky hodně lákavé.
O nevšedním životě se svým mužem jste napsala celou knihu. To je pochopitelně hlavní důvod, proč se na to ptám. Vy dokážete poznat, když je Michael »mimo své tělo«? Jak se to projevuje?
Určitě ano. Záleží na tom, co zrovna dělá. Když například sedí a dostane se mimo tělo, projevuje se to tak, že zpomalí své pohyby. Přimhouří oči, protože je v tu chvíli přestává používat. V takovém stavu už fyzické oči nepotřebuje. Přestane mluvit a dívá se jen jedním směrem. Když se ho na něco zeptám, odpoví mi automaticky, aniž by si uvědomoval obsah řečeného. Je to, jako by byl najednou na nějakém »autopilotu«. Automaticky mi odpovídá ano, nebo ne, ale to je asi tak všechno. Pokud má Michael mimotělový zážitek během chůze, tak zpomalí, zase přimhouří oči a začne se najednou hýbat jako podivný robot. Vypadá, jako by snad měl problémy s pohybem v prostoru, jako by si nebyl jistý svým krokem a bál se, že do něčeho narazí. Klidně byste si ho mohli splést se slepcem, který si doma zapomněl svou hůl.
Jak si to vysvětlujete?
Jde totiž o to, že když člověk vystoupí ze svého fyzického těla, jeho vědomí se rozšíří a dojde k úplné změně v prostorovém vnímání. Najednou zkrátka pozorujete sami sebe z výšky. Vidíte své tělo, jak například kráčí po ulici, a stále si uvědomujete, že jste to vy, ale zároveň víte, že nejste v těle. Vaše rozšířené vědomí je náhle odděleno od všeho fyzického. Současně jste ale najednou schopni vnímat mimosmyslově úplně všechno a v plném rozsahu. Jak bych vám to přiblížila? Obvykle jsme schopni vnímat určitým způsobem to, co nám přináší našich pět smyslů. Zrak, chuť, hmat, čich a sluch. Když se ocitáme mimo své tělo, tohle všechno se mnohonásobně zintenzivňuje a úplně mění. Tak třeba váš zrak. Najednou nevidíte jen to, kam se nasměruje vaše hlava, ale v jeden okamžik vnímáte všechno, co se děje před vámi, za vámi, vedle vás, nad vámi i pod vámi. Je to tzv. cirkulární vize. Umíte si to představit? Že jednu věc vidíte náhle ze všech úhlů? Ale to není ani zdaleka všechno. Někdy také vidíte vše naopak, otočené o sto osmdesát stupňů, vzhůru nohama. Neděje se to však vždy.
Chcete se dozvědět, co při svém putování do budoucnosti i minulosti Michael viděl? A jaký je život s takovým člověkem? Více si přečtete v zářijových Záhadách života, oblíbeném časopisu o mystériích, zdraví a duši.
V aktuálním čísle také například najdete:
• Poprvé v historii u nás: Jak vypadá místnost, kde se schází činní zednáři? Reportéra Milana Zachu Kučeru do ní pustili! Exkluzivní fotografie zednářského Chrámu zevnitř!
• Atmosférické bestie – ta nejpodivnější létající monstra . Jak ale vypadají?
• Zazděná na Horšovském Týnu! Co o ní říká historie a vjemy senzibila?
• Spisovatel a kryptozoolog Jaroslav Mareš se vydal po stopách démona s býčími rohy
• Indie plná upírů: Hladová monstra horší, než hrabě Dracula! Bhůta touží po mléku z právě nasycených kojenců
• Legenda, nebo skutečnost? Divoká honba - tažení lovících démonů má i očité svědky!
• Mystéria II. sv. války: Tajné zbraně, jimiž Hitler mohl vyhrát válku
• V moskevském klubu se před časem bavila smetánka. Šok přišel, když zhasla světla v sále - lidem svítili ve tmě oči!
• Ve skále našli trpaslíka: Pedro, podivná bytůstka z Wyomingu
• „Rozhodl jsem se vyléčit se sám,“ říká reflexní terapeut Miroslav Dub. Jak si pomoci sami?
• Kakao povzbuzující, rituální a hlavně léčivé. Znáte jeho účinky?
• Na vlastní kůži: Byli jsme u léčitelky Jany Maškové
• Paranormální jevy: JSEM DUCH A CHTĚL BYCH S TEBOU MLUVIT! Skutečný případ lovců duchů EPRV777
• Mimo tělo: Můj muž je cestovatel v čase! Jaký je život s jasnovidným a duchovně obdařeným člověkem a co vidí při svých cestách? Rozhovor s jeho ženou.
• Znovuvtělení: Dětské případy reinkarnací dr. Jima Tuckera. „Byl jsem golfistou Bobbym Jonesem!“ tvrdil dvouletý chlapec
• Změněné stavy vědomí: Jak se dostanete do Země šamanů? Jednoduše. Známe klíč!
Zářijové číslo najdete na vašich stáncích od čtvrtka 5. 9. 2019.
Více info na www.facebook.com/zahadyzivota nebo www.zahadyzivota.cz.
časopis Záhady života
