Záhady života Zdroj: Shutterstock
ZÁHADY ŽIVOTA: Muž, který viděl Jupiter dřív než NASA!
Byla by to běžná operace odstranění mandlí, kdyby... kdyby malý pacient Ingo Swann už na počátku zákroku nevyklouzl z fyzického těla a v tom duchovním se nezačal procházet a »levitovat« po operačním sále. Z místa nad lékařovým ramenem pak zvědavě »okukoval«, jak je lékař odstranil, odhodil do skleněné misky, již postavil na polici, a dal před ni dvě role gázy. Pak se Ingo vrátil do těla a probral z narkózy. Šokovaného operatéra následně poprosil, aby sundal z police misku, která za gázou nebyla vidět, a ukázal mu jeho mandle...
Dalo by se říci, že tento okamžik odstartoval nevšední život chlapce, který se 14. září 1933 narodil v Telluride v Coloradu a zemřel v požehnaném věku osmdesáti let 31. ledna 2013 New Yorku.
Sledování rudných žil a Merkuru
Pro malého Inga se mimotělní zkušenost od tohoto zážitku stala samozřejmostí. Celé hodiny se bavil tím, že svým astrálním tělem pronikal pod povrch naší planety a jako správný zvídavý hoch milující nerosty sledoval, kudy vedou ve skalách rudné žíly. Jindy »stopoval« spolužáky nebo rodiče – vše se ale odehrávalo v rámci zvídavosti náležející k věku malého chlapce.
Tak, jak rostl, získával stále víc mimotělních zkušeností a s těmi přicházela i odvaha opustit svět, který dobře znal. Vydával se tedy i na cesty za hranice naší Země – tvrdil, že navštívil ve svém astrálním těle planetu Merkur, kterou dělí od Slunce nejmenší vzdálenost. Jeho zkušenosti z mimoplanetárních cest později astrofyziky udivovaly. Nikdo z nich totiž neuměl logicky vysvětlit, kde Swann vzal exaktní astrofyzikální údaje, které tehdy neměla k dispozici ani NASA. A je nepopiratelnou pravdou, že jeho informace o zvláštní formě magnetického pole planety Merkur v době, kdy se tvrdilo, že Merkur žádné magnetické pole nemá, ověřila až sonda Mariner 10, jež byla k Merkuru vyslána o mnoho let později.
Kolem dvacátých narozenin Ingo Swannovi došlo, že by měl své výlety brát vážně a pokusit se z nich získat i nějaké seriózní poznatky. Trvalo však ještě dvacet let, než přišla odvaha oslovit se svými zkušenostmi a uměním někoho povolaného a svěřit se tak do rukou vědecké obce. Během dalších následujících dvaceti let pak spolupracoval v kontrolovaném laboratorním prostředí s mnoha vědeckými pracovníky.
Pokusy s Karlis
V roce 1971 se konečně osmělil a oslovil doktoku Karlis Osisovou, ředitelku výzkumu Americké společnosti pro psychický výzkum (American Society for Psychical Research). Osisová zajásala – vypadalo to, že se konečně našla vhodná osoba, která byla ochotna dát své mimořádné schopnosti všanc vědě. Nastala doba pokusů. Jejich součástí bylo určování předmětů uložených na místech, které byly od Ingo Swanna vzdálené natolik, aby je nemohl vidět. Snímala se také jeho mozková aktivita a pohyb. Při prvních pokusech byly na policích umístěných metr a půl nad Swannovou hlavou položeny předměty, které měl coby pokusná osoba určit. Místnost byla osvětlena dvěma stropními svítidly, Swann seděl v pohodlném křesle a na jeho těle byly umístěny elektrody, které snímaly činnost jeho mozku a kontrolovaly pohybovou aktivitu, aby bylo jisté, že se Swann po dobu pokusů z křesla »ani nehnul«. V rukách držel blok, do nějž měl předměty načrtnout. V těchto pokusech byl Swann vysoce úspěšný. Při dalších experimentech s psycholožkami Bonnie Preskariovou a Carole K. Silfenovou šlo o úspěch dokonce stoprocentní. Šokovaná Karlis Osisová zdůraznila, že šance na kladně provedený experiment byla dokonce 40 000:1!
V těchto letech Swann také spolupracoval s Clevem Backsterem při experimentech ovlivňování rostlin mentální energií. V letech 1971-72 psychokinetické experimenty zahrnovaly i úspěšné ovlivňování teploty zaznamenané v kontrolovaném prostředí. Na nich spolupracoval s parapsychology Gertrudou Schmeidlerovou a Larry Lewisem z City College v New Yorku.
Za zmínku stojí i jeho slavný úspěch, kdy dokázal na dálku popsat vědecký přístroj, tzv. supravodivý magnetometr, který byl umístěn v útrobách jedné z budov Stanfordovy university a jehož design měl být tajný. Swann tento přístroj nejen popsal, ale podařilo se mu i na dálku ovlivnit jeho činnost. V okamžiku, kdy se na něj zaměřil, začal magnetometr ukazovat dvojnásobek naměřených hodnot. Podivný jev trval třicet sekund a ukazatele se vrátily do normálu až v okamžiku, kdy se Swann přestal soustředit. Pokus zopakoval ještě téhož a i následující dne – opět úspěšně.
Cesta na Jupiter
Na počátku roku 1973 navrhl Swann dvěma vědcům – Russellu Targovi a Haroldu E. Puthoffovi – další experiment, tentokrát meziplanetární. Jeho návrh se nejprve nesetkal s vřelou odezvou, protože výsledné popisy by nebylo možné nijak ověřit. V té době totiž byly informace o planetě Jupiter jen kusé. Nakonec se ale experiment přece jen uskutečnil. Večer 27. dubna 1973 vystoupalo Swannovo astrální tělo k Jupiteru a jeho měsícům. Na počátku experimentu požádal Swann o 30 minut ticha. Podle pozdějšího popisu jeho schopnost vidět Jupiter trvala několik minut...
Co všechno na Jupiteru Ingo Swann spatřil a jak tyto skutečnosti popsal se dozvíte v lednových Záhadách života, oblíbeném časopisu o mystériích, zdraví a duši.
V aktuálním čísle také například najdete:
• Záhady přírody: Je možné naučit květiny a stromy zpívat? Podle komunity Damanhur je to možné!
• V Chebském podzemí se zjevuje děsivý přízrak s kloboukem!
• Regresní terapie: „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě,“ tvrdí František Cappellari • Minulé životy zblízka.
• Na slovíčko: Proč nepřežila téměř ideální incká společnost? Jaká mystéria ji provázejí? Tomáš Stěhule odhaluje fakta!
• Mystéria archeologie: Turbulence kolem Hadí královny - Měli Mínojci Bohyni hadů, nebo bylo vše jinak?
• Na Lounsku se otevírá brána času! Ve zdejším lese uslyšíte zvuky ze středověku
• Tragédie Anny Goldi: Poslední popravená čarodějnice v Evropě byla sťata mečem!
• Popraskané paty: Máte při chůzi bolesti jako Malá mořská víla? Zbavte se jich.
• První psychologická pomoc: Narcis(t)y nebrat! - Jak se vyznat v přitažlivých, ale nebezpečných lidech?
• Temné stíny lidské duše: Jak pracovat se stránkou vlastní osobnosti, za níž se stydíme? Poradíme vám.
Lednové číslo najdete na stáncích od středy 2. 1. 2019.
Více info na www.facebook.com/zahadyzivota/ nebo www.zahadyzivota.cz.
časopis Záhady života
