ilustrační foto Zdroj: Pixabay
V učebnicích dějepisu určených pro státní základní školy se již neobjeví starší historie, jako je Římská říše nebo antické Řecko. Tak zněl návrh švédské Národní agentury pro vzdělávání na úpravu osnov pro základní školy. Podle agentury je zkrátka dějepis příliš obsáhlý a děti se pak málo věnují poválečným dějinám. Návrh na změnu ve výuce dějepisu ale vyvolal ostrou kritiku, a tak byl nakonec raději stažen.
V původním článku s titulkem „Děti ve Švédsku se nebudou učit starší dějiny. Nové osnovy jim zato nabídnou imigraci, životní prostředí, demokratické hodnoty a genderové role“ došlo k několika úpravám.
Ze zahraničních médií jsme bohužel převzali nepřesné informace o tom, že z výuky dějepisu na švédských školách zmizí část historie a místo ní by se měly děti více věnovat například otázkám migrace, klimatických změn nebo genderové problematice. Některá zahraniční média v souvislosti s tím nepravdivě odkazovala na citace Anny Westerholmové ze švédské Národní agentury pro vzdělávání pro švédský server Svenska Dagbladet.
Ta pro server skutečně potvrdila a obhajovala záměr agentury odejmout z osnov základních škol inkriminovaný úsek výuky dějepisu, nespecifikovala ale, že by měly děti místo toho věnovat více času konkrétně otázkám migrace nebo klimatických změn. Tato témata sice mohou být předmětem výuky poválečných dějin, na které Westerholmová poukazovala, a rovněž byla součástí nově navrhovaných osnov pro školy, nicméně nebyla Westerholmouvou konkrétně zmíněna.
Dále se návrh, o kterém jsme informovali, týkal základních škol, nikoliv středních, jak bylo v našem článku mylně uvedeno.
V článku jsme proto opravili nepřesné informace a aktualizovali ho o informaci, že návrh byl nakonec po vlně kritiky stažen. Za nepřesnosti se velice omlouváme.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Deník Svenska Dagbladet informoval o tom, že důvodem (navrhovaného vyškrtnutí části historie osnov dějepisu pro základní školy) je skutečnost, že pro děti je toho příliš, aby se vše v tak krátkém čase naučily. Proto učivo o „starověkých civilizacích, od pravěku do roku asi 1700“ má být vymazáno z osnov pro základní školy.
Anna Westerholmová argumentovala zkušeností učitelů z výuky, že často musí zkrátit výuku, aby se dostali aspoň k druhé světové válce a studentům pak chybí učení o poválečném období. Učitelé a studenti si navíc stěžovali, že tato učební látka je „obtížně interpretovatelná“ a „dlouhá a komplikovaná“.
Agentura pro vzdělávání uvedla, že se jednalo o zdlouhavé a nelehké rozhodování. Média citovala vyjádření agentury ve smyslu, že odstranění starověké a středověké historie „bolí nejméně“.
Pochopitelně že rozhodnutí okamžitě našlo své kritiky. Historik Dick Harrison pro deník Aftonbladet uvedl: „Všechno, co kolem sebe vidíme, je víceméně dědictví ze starověku. Pokud návrh projde, bude to pro Švédsko ostuda na mezinárodní úrovni. V takovém případě vyzývám učitele dějepisu k občanské neposlušnosti.“ Navíc k tomu dodal: „Pokud chceme pochopit náš každodenní život, pro který je škola určena, potřebujeme to. Jestli to někdo myslí vážně, že to jsou zbytečné znalosti, musí si znovu sednout do školní lavice.“
Starý učební plán byl kritizován učiteli, studenty i rodiči. Myslí si, že požadavky na studenty a děti jsou náročné a obtížné k pochopení. „Je rozumné, abychom se podívali na to, jak výuka funguje a přizpůsobili ji požadavkům učitelů a zvážili, co považují za obtížné,“ říká Anna Westerholmová.
Návrh na změnu učebního plánu nakonec vyvolal velkou vlnu kritiky a Národní agentura pro vzdělávání později oznámila, že starověk v osnovách dějepisu zůstane. Westerholmová ale míní, že tím základní problém nezmizel. Podle ní je tedy třeba najít jiné řešení, které uleví učitelům dějepisu i žákům, aniž by došlo k opomíjení důležitých částí historie.
Mirko Radušević
