Moskva zaútočila na ukrajinský energetický závod poté, co americký prezident Donald Trump oznámil energetické příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl to v neděli večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila. Trump žádné bližší podrobnosti neuvedl, a není tak zřejmé, co přesně má být součástí příměří.
Izraelci si ve středu připomínají třetí výročí útoků palestinské teroristické skupiny Hamás a jejích spojenců na Izrael ze 7. října 2023, po nichž Izrael spustil válku v Pásmu Gazy, kde navzdory zhruba rok trvajícímu příměří nadále panuje zoufalá situace. Po celém Izraeli se uskuteční vzpomínkové akce, letos to bude tři týdny před izraelskými volbami, upozorňuje agentura Reuters. Vzpomínku sdílelo i české ministerstvo zahraničí.
Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.
Americký prezident Donald Trump s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským v úterý jednal o mírovém řešení války s Ruskem. Zelenskyj po schůzce řekl, že Ukrajina je připravená na jakýkoli formát energetického příměří a že on sám je připraven se sejít ke společnému jednání s Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Víkendová návštěva dvou amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Kremlu a následně i v Kyjevě nepřinesla zásadní průlom v nastartování mírových jednání. Zástupci USA ve skutečnosti zjišťovali, jestli je některá ze stran připravena ustoupit ze svých dosavadních požadavků, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS publicista Jefim Fištejn.
V Hormuzském průlivu nedaleko ománských břehů zasáhl neznámý projektil ropný tanker, ten je nyní vyřazen z provozu. Na síti X o tom informovala britská námořní služba (UKMTO). V regionu panuje zvýšené napětí kvůli válce mezi USA, Izraelem a Íránem, kterou pozastavilo příměří.
Trvala „jen“ tři roky, přesto má na svědomí více obětí než dvacetiletá válka ve Vietnamu. Konflikt v Koreji vedle ostatních slavnějších bojů zapadl, i když v něm nebylo daleko k jadernému bombardování. Před 73 lety, 27. 7. 1953, došlo k podepsání dohody o neútočení, formálně ale válka nikdy neskončila.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu úplným zničením v reakci na veřejné výzvy k jeho zabití, které zazněly na pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího, informovala agentura AP. Armáda Spojených států podle Trumpa dostala patřičné rozkazy.
Ukrajinský raketový program se blíží k důležité fázi vývoje. Denis Štilerman, spoluzakladatel a hlavní konstruktér obranné společnosti Fire Point, tvrdí, že nové balistické zbraně mohou Ukrajině otevřít cestu k zásadnímu oslabení Ruska a odmítá myšlenku příměří, které považuje za nejhorší možný scénář a dárek pro Rusko. Naopak jeho technologický optimismus nesdílí Valerij Zalužný, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec ve Velké Británii. Ten nedávno varoval, že nové zbraně samy o sobě válku nerozhodnou a že klíčovou považuje dlouhodobou odolnost Ukrajiny.
Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že armáda ve středu dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle něj zasaženo přibližně 90 íránských cílů. Podle íránského ministerstva zdravotnictví útoky za poslední dva dny v zemi zabily 14 lidí a dalších 78 zranily. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Íránské revoluční gardy ve čtvrtek zase uvedly, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Sirény zněly ve čtvrtek ráno také v Kataru. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
Americko-íránské jednání o konci války původně organizované na pátek ve švýcarské Ženevě bylo zřejmě zrušeno kvůli dalším izraelským útokům na jižní Libanon. Zde panuje dlouholeté napětí a dochází k častým střetům mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh, které je napojené na Teherán. Židovský stát navíc dává najevo, že dohodou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a islámským režimem Íránu se nehodlá řídit.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
