příměří

Plán nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině je sice teprve ve fázi příprav, v blízké budoucnosti ale můžou být ohlášeny podmínky příměří, včetně například data. V sobotu to na tiskové konferenci ve Varšavě uvedl polský premiér Donald Tusk.

Eliminací vůdce Hamásu Jahjá Sinvára se otevřela šance na mír v Pásmu Gazy bez radikálního hnutí u moci, reagoval na zprávu o smrti šéfa radikálů americký prezident Joe Biden. Zdůraznil také, že Hamás teď není schopen opakovat svůj útok na jižní Izrael z loňského října. Hlava Bílého domu chce jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o ukončení bojů a osvobození rukojmí. Na smrt Sinvára reagovali i další světoví politici. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je zabití vůdce Hamásu dobrou zprávou, protože to byl člověk zodpovědný za řadu teroristických útoků. Řekl to novinářům v Bruselu po konci summitu Evropské unie.

Rakousko, Maďarsko, Turecko, Čína, Indie a Brazílie – to je podle listu Newsweek šestice států, které by mohly hostit případné mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Analýza uvádí, že je obtížné nalézt zemi, která by měla relativně dobré vztahy s oběma státy a zároveň disponovala potřebnou politickou silou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v týdnu objížděl Spojené státy s „plánem vítězství“, který prý povede ke konci války. Ten ukázal i Donaldu Trumpovi. Jenže jeho viceprezident J. D. Vance v rozhovoru odhalil, že oni dva mají s Ukrajinou své vlastní plány.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden představuje ve Spojených státech takzvaný „plán vítězství“, jehož fragmenty Západ prozatím kvitoval. Analýza listu The Times ale varuje, že definice vítězství je pro alianční mocnosti a samotnou Ukrajinu dost rozdílná. Což bude mít vliv i na reálný konec války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má dle svých slov připravenou strategii vedoucí ke konci války, který by byl výhodný pro Kyjev. Ve Spojených státech chce představit takzvaný „vítězný plán“, který má posílit ukrajinskou vyjednávací pozici a donutit Rusko jednat o míru. Detaily plánu odkryl web The Kyiv Independent.

V Izraeli začala generální stávka. Mezinárodní letiště u Tel Avivu se připojí na dvě hodiny od 8:00 do 10:00 místního času (od 7:00 do 9:00 SELČ), přílety to neovlivní, píše web The Times of Israel. Akci svolal největší izraelský odborový svaz ve snaze přimět vládu k dohodě o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích zadržovaných teroristickým hnutím Hamás od loňského října. Omezení se čekají v dopravě, zdravotnictví a dalších odvětvích, supermarkety budou otevřené, zavřená ale zůstanou některá velká obchodní centra, mnohé úřady a velké banky.

Nejméně 27 lidí zemřelo při úderu izraelské armády poblíž školy v Abasánu na jihu Pásma Gazy. Agentuře AFP to v úterý sdělil lékařský zdroj. Izraelská armáda uvedla, že tyto informace ověřuje. Podle palestinských zdravotníků nálet zasáhl stany, v nichž jsou před vzdělávacím zařízením ubytovány vysídlené rodiny.

Dvoudenní summit o Ukrajině pořádaný Švýcarskem nevyústil podle očekávání v žádná razantní opatření. Delegace se diskusi o nejpalčivějších otázkách války spíše vyhýbaly a místo toho se snažily dohodnout na základních záležitostech. Rusko tak některé země vyzvaly podle agentury Reuters například k tomu, aby Ukrajině vrátilo unesené děti, jadernou elektrárnu v Záporoží a okupované přístavy.

Krátce po začátku války na Ukrajině byl klid zbraní mezi Kyjevem a Moskvou na dosah ruky. Všechno však ztroskotalo na šesti sporných bodech, na nichž se válčící státy nedokázaly shodnout. A podle listu The New York Times rozdělují ty samé rozpory obě země i nyní. Jedná se například o témata jako vstup do NATO, bezpečnostní garance nebo konkrétní podoba příměří.

Švýcarsko o víkendu hostí summit, který má načrtnout cestu k míru na Ukrajině. Jenže některé důležité mocnosti mítink bojkotují. Mimo jiné kvůli tomu, že není pozváno Rusko. Marně se bude čekat na delegaci Číny i Brazílie. Agentura AP upozornila, že otazník visí i nad dalšími vlivnými státy.

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila svou první rezoluci podporující dohodu o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy, kde konflikt zuří už přes osm měsíců. Pro návrh, který koncem května představil americký prezident Joe Biden, hlasovalo 14 z 15 členů rady. Rusko se zdrželo hlasování, píše agentura AP. Krok RB OSN uvítal Hamás.