Den, kdy zemře Putin. Experti z USA zveřejnili detailní scénář, co hrozí světu a NATO
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Analytici Pentagonu varují před scénářem po smrti Putina.
Rusko má podle studie v roce 2030 napadnout Estonsko.
Hybridní kampaně mají prověřit jednotu aliance NATO.
Jak ovlivní krize v Jižní Americe obranu Evropy?
Analytici z amerického think tanku Rand Corp zveřejnili scénář, ve kterém popisují, co by se dělo, kdyby ruský prezident Vladimir Putin v příštích měsících zemřel. Podle nich by došlo k mocenským bojům uvnitř Ruska, následovala by hybridní operace a nakonec by došlo k otevřenému konfliktu. Analytici zdůrazňují, že se jedná o hypotetický scénář, nikoli o předpověď budoucnosti.
Americký think tank Rand Corp, který zpracovává analýzy pro americkou vládu a Pentagon, ve zmíněném hypotetickém scénáři popisuje budoucnost Ruska a NATO. Ten zahrnuje smrt ruského prezidenta Vladimira Putina a následnou válku mezi Ruskem a aliancí NATO.
Scénář začíná lednem příštího roku, kdy ruský prezident Vladimir Putin umírá přirozenou smrtí. V mocenském vakuu, které po sobě zanechává, ale chybí jasný nástupce a o moc soupeří různé frakce ruského státního aparátu. Z tohoto mocenského boje vycházejí vítězně ruské bezpečnostní složky a v březnu Kreml oznamuje, že Putinovým formálním nástupcem ve funkci prezidenta Ruské federace se stává bývalý generál Federální bezpečnostní služby (FSB).
Příměří na Ukrajině?
Nový ruský prezident se po svém nástupu do funkce snaží upevnit své domácí postavení a chce přebudovat politický systém tak, aby se soustředil kolem jeho osoby. Vzhledem k tomu, že ani jedné straně se na Ukrajině nepodařilo dosáhnout rozhodujícího průlomu, přistupuje v dubnu ruský prezident na příměří vyjednané Spojenými státy a podporované Spojeným královstvím i dalšími významnými evropskými státy, jehož součástí je i částečné zmírnění sankcí.
Čtěte také
Je červen 2027 a vyjednávání o formální mírové smlouvě váznou, jelikož se základní válečné cíle Ruska nijak zásadně nezměnily. Válka na Ukrajině se tak mění v zamrzlý konflikt. Na frontě sice neprobíhají rozsáhlé boje, Rusko však nadále uplatňuje nárok na okupovaná ukrajinská území a ponechává v nich své vojáky. Ruský prezident následně vydává pokyn, aby ozbrojené síly zaměřily svou pozornost na vlastní obnovu.
Hybridní kampaň proti NATO
Ve zbylé polovině roku, až do ledna 2028, podle zmíněného scénáře nový ruský prezident nahrazuje některé z Putinových nejbližších spojenců v mocenských strukturách Kremlu podřízenými, u nichž je jistější osobní loajalita. V zemi ale panují nepokoje, a to jak mezi širokou veřejností, tak mezi elitami. Důvodem jsou ekonomické problémy a dopad vojenských ztrát na společnost. Pozice nového prezidenta je tak nejistá a nedaří se mu dosáhnout takové dominance, jakou měl Putin. Hrozbu cítí zejména od zastánců tvrdé linie v armádě, kteří volají po přísnějších opatřeních vůči NATO.
Ruský prezident se proto rozhodne zorganizovat cílenou hybridní kampaň namířenou proti evropským členům NATO. Cílem jsou komunikační sítě, energetická infrastruktura a další klíčová odvětví. Zároveň se rozšiřuje také dezinformační kampaň.
Krize v Jižní Americe
V červnu roku 2029 podle hypotetického scénáře začíná krize v Jižní Americe, která je doprovázena konflikty a násilím. Americká administrativa dává jasně najevo, že tato krize je z hlediska národní bezpečnosti prioritní, čímž pokračuje v omezování své angažovanosti v Evropě.
Spojené království a další evropští spojenci vycházejí z předpokladu, že mohou počítat s logistickou a strategickou podporou ze strany Spojených států. Neočekávají ale, že by do Evropy byly vyslány významné americké síly či technika, dokud nebude krize v Jižní Americe vyřešena, zejména s ohledem na přetrvávající napětí ve vztazích s Čínou.
Zahájení nového konfliktu
V novém roce se ruský prezident odhodlává k zásadnímu kroku. Kreml totiž vnímá, že Spojené státy jsou zjevně zaměstnány v jiných částech světa, a proto spouští intenzivnější hybridní kampaň v pobaltských státech, přičemž se zaměřuje na oblasti s vyšší koncentrací etnických Rusů. Cílem není územní zisk, ale snaha ukázat, že NATO postrádá jednotu a že článek 5 Severoatlantické smlouvy ve skutečnosti nezaručuje věrohodnou kolektivní obranu.
Čtěte také
Hybridní aktivity napříč Evropou se stupňují. Incidentů přibývá nejen co do počtu, ale i co do závažnosti – každý hybridní útok je pečlivě plánován tak, aby nebylo zcela jasné, kdo za ním stojí. Tyto akce prověřují připravenost jednotlivých států, odhalují zranitelná místa v klíčových vojenských či infrastrukturních objektech a celkově oslabují odhodlání NATO bojovat. Vzhledem k tomu, že Spojené království působí jako vedoucí stát, určuje si Rusko Británii za jeden z prioritních cílů.
Vypuknutí války v plném rozsahu
V květnu roku 2030 Rusko využívá spojení s etnickým ruským obyvatelstvem v Estonsku k podněcování protestů, které následně přerůstají v nepokoje v silně proruském pohraničním městě Narva. Estonské úřady reagují silou.
Ruský prezident tvrdí, že estonské vládě již nelze důvěřovat, pokud jde o bezpečnost a ochranu etnického ruského obyvatelstva v Narvě, a ruské ozbrojené síly zahajují invazi s cílem zabezpečit město a okolní oblasti. Podobný scénář v září zveřejnil také Institut pro studium války (ISW). „Ruští agenti by obsadili strategické budovy, vyhlásili takzvanou Narvskou lidovou republiku a s podporou dronů a speciálních jednotek by bránili estonským silám v opětovném získání kontroly nad městem,“ uvedli analytici ISW.
Ruský plán je - opět podle hypotetického scénáře Rand corp - založen na předpokladu, že evropští spojenci v NATO nejsou ochotni zapojit se do války a že raději přijmou omezenou invazi, než aby došlo k eskalaci do konfliktu v plném rozsahu.
Během června až října dochází k rozšíření konfliktu na Daleký sever – hrozbám čelí Špicberky a severní Norsko, zatímco se ruská ponorková flotila pokouší o průnik do severního Atlantiku. Za prioritní cíl je stále považováno Spojené království. Rusko totiž předpokládá, že pokud by se podařilo brzy vyřadit Spojené království z války, mohla by se ruským ponorkám otevřít cesta mezi Grónskem, Islandem a Spojeným královstvím a tím i Atlantik. Rusko proto zahajuje sabotáže, kybernetické útoky a letecké a raketové údery na území Spojeného království, přičemž prvotními cíli jsou letecké základny, přístavy, radarové stanice a velitelská stanoviště.
Předběžné příměří
Evropští spojenci drží své pozice na východním křídle a zabraňují tomu, aby Rusko postavilo svět před hotovou věc. Zároveň se ale ocitají v opotřebovávací válce, jejíž konec je v nedohlednu. Evropa, včetně Spojeného království, má po měsících intenzivních bojů v plném rozsahu potíže s udržením svých sil a odhodlání k dalšímu boji slábne.
Čtěte také
Ruský prezident mezitím čelí tlaku na domácí scéně kvůli neschopnosti dosáhnout rychlého vítězství v Estonsku. Vzhledem k napětí, které v ruské společnosti panuje ještě po válce na Ukrajině, prezident vyhodnocuje, že jeho pozice bude brzy neudržitelná, pokud se mu nepodaří ukončit rozsáhlé boje a prezentovat úspěch. A jelikož ruské síly okupují Narvu, prezident prohlašuje, že bylo dosaženo deklarovaného cíle, jímž je ochrana etnických ruských komunit v regionu. Ještě než stihnou síly NATO zorganizovat protiofenzívu, navrhuje ruský prezident evropským spojencům příměří.
Nejistá budoucnost
Je leden roku 2031 a příměří nadále platí. Mírová jednání se ale na celé měsíce zastavují. Důvěryhodnost NATO ale podle scénáře utrpěla vážné škody. Výsledkem je nejistá bezpečnostní situace v Evropě.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Při explozi auta v Petrohradě zahynul ruský plukovník. Tlaková vlna vymlátila okna autobusu
vaclav.cerny@iprima.cz
