Vracíme se z pekla, vydechli lidé z okupovaných Olešek. Popsali hrůzy v „zóně smrti“

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Stovky lidí opustily okupované Olešky.

  • Cesta do bezpečí vedla přes Rusko a Bělorusko.

  • Přeživší popisují měsíce hladu a útoků dronů.

  • Jak se evakuovaní vyrovnají s novým začátkem?

Více

Po měsících hladu, strachu a útoků dronů se stovky obyvatel okupovaných Olešek konečně dostaly do bezpečí. Z obléhaného města je odvezly autobusy, které projely přes Rusko a Bělorusko až na Ukrajinu. Evakuovaní mluví o návratu z pekla a stojí před další výzvou: najít si nové bydlení, práci a začít znovu.

Jedna z dívek hlasitě vykřikla, když mezi příchozími poznala svého otce. Patřil ke stovkám obyvatel Olešek, kteří museli kvůli ruské okupaci a bojům opustit své domovy. Měsíce tam přežívali bez dostatku jídla a pod hrozbou útoků dronů. Díky příměří, na jehož vyjednání se podílela americká první dáma Melanie Trumpová a papež Lev XIV., se nyní mohli vydat na cestu za svými blízkými. V sobotu je z obléhaného města odvezly autobusy. Když dorazily na parkoviště mimo válečnou zónu, cestující mávali a utírali si slzy. Jejich dlouhá cesta do bezpečí tím skončila, píše deník The New York Times (NYT).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko loví muže přímo na ulici. Do války poslali i cukráře, který vyrazil na procházku

Evakuovaní, zahalení do ukrajinských vlajek, opatrně vystupovali z vozů. Po 24hodinové cestě, která je vedla z frontové linie přes Rusko a Bělorusko zpět na Ukrajinu, byli unavení. Po měsících bez pořádného jídla byli vyhublí a pod očima měli tmavé kruhy z nedostatku spánku. „Přijíždíme z pekla,“ řekl pro NYT 75letý Oleksandr Styopin a zapálil si cigaretu. „Tam je zóna smrti,“ dodal. Podobně se pro BBC vyjádřil i manželský pár Olha a Vjačeslav. „Horor,“ řekla Olha. „Vrátili jsme se z pekla,“ dodal Vjačeslav.

Pro jídlo přes minové pole

Situace se letos ještě zhoršila. Ukrajina totiž výrazně zesílila útoky dronů na ruské jednotky v oblasti. Silnice se ocitly pod palbou a zásoby potravin začaly docházet. Stále méně řidičů bylo ochotných riskovat cestu do města. Někteří obyvatelé se přesto pokusili dojet nakoupit do nedalekého Radenska. „Mnozí z nich ale při cestě zahynuli, když jejich auta zasáhly drony,“ uvedl Styopin s tím, že na silnici zůstávala ležet i těla ruských vojáků, jelikož se je nikdo neodvážil odvézt.

Styopin občas dojel na kole do místního obchodu a nakoupil tolik jídla, kolik dokázal odvézt. Jednou podle svých slov minul ohořelé tělo dívky, která ležela vedle svého kola. „Myslím, že ji zabila mina,“ řekl. Získat jídlo i za cenu cesty přes minové pole chtěli i Olha a Vjačeslav. „Lidé šlapali na miny, umírali a byli mrzačeni, jen aby přežili,“ řekla Olha.

Někteří evakuovaní vyprávěli o útrapách, které zažili, s překvapivým nadhledem, někdy až s černým humorem. Vzpomínali přitom například na zničené domovy. „Nejdřív jsme byli bez elektřiny a vody. Pak nám vybombardovali dům. Nakonec došlo i jídlo,“ popsala pětašedesátiletá Halyna Lohvynovská. „Člověk si zvykne na všechno,“ usmál se její manžel Ivan Lohvynovskyj. Jejich dům podle něj zasáhly bomby několikrát. „Když vám něco spadlo na hlavu, přesunuli jste se do jiné místnosti. Když byl dům ještě víc zničený, přestěhovali jste se jinam,“ uvedl.

Mezi evakuovanými byly i mladé rodiny a malé děti. Čtyřiadvacetiletý Vladyslav odjel z Olešek se sestrou a matkou. Rodina ve městě zůstávala, protože se bála, že jemu ruské úřady nedovolí odjet. Vladyslav byl totiž ve věku, kdy by ho na Ukrajině mohli povolat do armády. Přežívali díky zelenině, kterou pěstovali na zahradě, a několika zvířatům, která chovali. Pro některé jejich sousedy to bylo velké štěstí.

„Poslední dva roky byly strašné. Neměli jsme co jíst,“ řekl 53letý Anatolij Hončarov. Jeho 61letý bratr Valerij o něm tři roky neslyšel, protože spojení bylo špatné. Signál ukrajinského mobilního operátora mohly zachytit pouze rodiny, které bydlely blízko řeky.

Humanitární konvoj, nebo provokace?

Podle Styopina se situace v posledních měsících natolik zhoršila, že se neodvážil opustit svůj byt. Jen seděl a poslouchal rádio. Jeho žena, která odešla na začátku invaze v roce 2022 a připojila se k jejich synovi v Queensu v New Yorku, mu mnohokrát volala a naléhala na něj, aby odešel. „Kdybych se pokusil odejít, šlápnu na minu,“ řekl jí. „Poslední dva měsíce jsem žil s dronem nad hlavou. Je to víc než strach. Je to vnitřní hrůza, která je ve vás neustále přítomná,“ popsal.

Když v úterý začalo příměří, objevili se ruští vojáci, aby odminovali silnice a odklidili mrtvé. „Rusové všechno uklidili. Ležel tam zničený obrněný transportér s těly uvnitř. Bylo tam rozřezané tělo, polovina tady a polovina tam. Rusové všechno odvezli,“ řekl Styopin.

Mnozí obyvatelé ale zprávám o humanitárním konvoji nevěřili. Několik z nich uvedlo, že se již na začátku války pokoušeli využít konvoje, ale museli se vrátit, když se vozidla dostala pod palbu. „Poslední čtyři dny jsme nevěřili, že se odtud dostaneme. Mysleli jsme si, že jde jen o další provokaci – že vyhlásí příměří a pak nás po cestě vyhodí do vzduchu. Byli jsme vyděšení, ale stejně jsme šli, protože další šance už možná nebude,“ uvedl Vladyslav.

Styopin se připravil na odchod a sbalil si věci. V pátek ráno, když opouštěl svůj dům, ho ale odhodil výbuch. Během ruského odminovávání došlo k explozi a střepiny se zabodly do jeho kufru. Vrátil se, aby si vzal jiné zavazadlo, a pak v hustém dešti spěchal k autobusu. „Srdce mi hořelo. Klidně bych se tam i doplazil, jen abych se odtud dostal,“ popsal.

Někteří z evakuovaných uvedli, že je překvapil rozsah operace, jejímž cílem bylo dostat je do bezpečí, a dodali, že to v nich vzbudilo naději na konec války. Nyní, když evakuovaní opustili Olešky, budou čelit nové výzvě – vymyslet, co dál. Mychajlo Palij řekl, že si bude hledat práci, aby uživil rodinu. „Neexistuje práce, kterou bych nezvládl. Kopat, okopávat, sázet, stavět. Dokonce zvládnu i demoliční práce,“ líčil. Olha řekla, že ona a její rodina nemají žádné příbuzné a že než se znovu postaví na nohy, zůstanou u některých známých. „Jestli se nám podařilo přežít v pekle, přežijeme i tady,“ sdělila.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavel jako hlavní vyjednavač s Ruskem? Evropa určila pět politiků, ze kterých si chce vybrat